13.8.2019 - Přípravy na příští rok

Pěkné úterý!

Tohle léto suchem až zas tak úplně netrpí, že? :-) Bouřky jsou celkem časté, ta poslední z neděle na pondělí začala lehce po půlnoci. Probudil mě obří hukot, to, jak dopadal silný déšť na naši plechovou střechu. Venku lítaly blesky jako stroboskop a úplně mátly solární lampion na jedné z bříz. Má totiž ve zvyku svítit jenom chvilku po setmění a pak se vypne. Doteď nepomohla ani oprava poklepem (trochu jsem s nim bojovala, ale nedal si říct), takže mu ten manýr toleruju. V noci se ale po každém oslepujícím záblesku vždycky rozsvítil, jako by to bylo ten večer poprvé a já, stále bojujíc s vnitřním strachem, že něco uletí, praskne, promočí se, spadne, no prostě, že se něco po..., jsem ho jen tak sledovala a smála se jeho zmatenosti.

Když zapnu pračku, zacinka několik tónů, když dáme lednici do zásuvky, také zapípá. V noci tu obě vesele pípaly a cinkaly, na chodbě se samo rozsvěcelo a zhasínalo světlo, které necháváme každou noc svítit, stejně tak světlo v kuchyni. Lítala tu elektrika. Nakonec vylítla úplně a my byli bez elektřiny až skoro do dvou odpoledne. To znamenalo, že nešly žádné přístroje, netekla voda, nešlo prostě nic. Do toho stále pršelo. Děti alespoň chvíli hrály pexeso, karty a nakonec poker.

Já mám od pátku antibiotika, protože mám asi od středy zánět močáku. Ve středu nám přivezli druhou půlku vody, takže už v bazénu není 50 cm vody, ale plných 90. :-)) Hned hodinu po dopuštění naskákaly do té ledárny nejenom naše děti, ale i tři další z ulice. Bylo jim to úplně fuk. :-))

Ve čtvrtek tam byly zas a v pátek vzal manžel děti do plzeňské Zoo, takže já si sjela v klidu k doktoru, dostala antibiotika, skákla do Ikey pro nový chránič matrace a nakoupila v Pepcu dětem trička, elasťáky a tepláky na podzim. Vzhledem k blížící se škole už nakupuju předem. Máme aktovky, pastelky, fixy, pytlíky na tělocvik a od soboty i penály. Musím totiž uznat, že ne vždy levné znamená nekvalitní. Toník má školní batoh z Pepca už dva roky a přežil. I penál. Takže od září mají všichni vše nové. Batohy byly za 179,-, penály se základní výbavou za 59,-, pytlíky, ze kterých jde udělat batoh, byly také kolem 60,-.... Prostě jsem nakoupila pro tři děti úplně všechno za dva tisíce. A toho nadšení! :-))

Ke všem batohům pak měli ve stejném dekoru i penály atd. Koukám, kolik dní už ty fotky mám, tak jestli jsem Vám je už ukazovala, tak pardon. :-))

Nemusím totiž řešit žádnou ergonomii zad, protože je ráno vyklopím přímo u vchodu do školy. Škola je složená z jídelny, kuchyně a šatny v přízemí (vzadu je zahrada s prolejzačkama), záchodů, nového kabinetu a klece s andulkama v mezipatře, dvou tříd s kabinetem v prvním patře, třídou pro prvňáčky v dalším mezipatře a dvěma novýma třídama v podkroví, které mě překvapily svou skandinávskou jednoduchostí se světlými střešními trámy a zářivou bílou. Na tělocvik se chodí ven nebo do místní pidisokolovny. V první tříde je většinou do deseti dětí, v dalších třídách do dvaceti. Je to prostě vesnická škola se vším všudy a mě se to moc líbí.

Vybalili jsme kamna... a jsou úžasná. Mají opravdu velká prosklená dvířka a když je chtěli kluci zvednout z té palety, nechápali, proč jsou tak strašně těžká, že se ani nehnou. No, byla přišroubovaná k té paletě, na které kluci také stáli. :-))))

Přivezla jsem nové postele do ložnice a válela se v šatech na chodníku, abych zahákla pavouka. :-))) Ano, jela jsem je stěhovat v šatech. :-))))

Odstěhovala jsem s dětmi ve čtvrtek postel z ložnice. Dělal mi jí taťka podle mého přání a bude v pokoji pro hosty. Stěhovali jsme jí s dětmi na dětském skateboardu, protože nebyly schopné ji zvednout na jednom konci ani ve třech.

A tady je naše nová postel. Jsou to rámové matrace na dřevěných nohách vysokých 20 cm. Na nich je krycí měkká matrace. A názorná ukázka toho, jak by to u nás vypadalo, kdybych nevybílila. Cukalo by nám všem oko z toho. :-))) Ale mám tu už připravené palubky a celá zeď až do výše okna nad postelí bude obložená palubkama. Tím se vytvoří takové velké čelo postele. Ještě váhám mezi bílým a šedým mořidlem, ale spíš se přikláním k tomu šedému. Miluju tu vůni dřeva a tu atmosféru, kterou dřevo vytváří. Jen nevím, jestli to vydržím, než bude v ložnici hotová podlaha. Asi ne. :-)))

A tady už konečně ustláno. Postel má prodlouženou délku, je dlouhá 220 cm. Poprvé v životě mi nohy nekoukají ven z postele. :-)))) Je to bááájo! :-)))

Naše první maliny! Už se nemůžu dočkat, až je vysadim u plotu a ony se rozlezou do všech stran a my budeme mít spoustu malin. Vidím to zas růžově, že jo? :-)))

Na terase mi úplně sama vyrostla kytička... Myslím, že to je surfínie, kterou jsem měla minulý rok a když jsem oštipovala odkvetlé květy, házela jsem je do květníku. Asi občas něco vylítlo a teď tam roste a dělá radost.

Páteční Pepco mi také konečně zajistilo hořčicovou barvu do obýváku, kterou už dlouho sháním. Vlastně někdy od minulého roku. Měli heboučké deky a polštářky a "dřevěná" kola na stůl.

Začala jsem konečně vyšívat svůj vysněný polštář. Je to šedý povlak Gurli z Ikey a bude na něm bíle vyšitý věneček. Na kolo jsem spotřebovala 3 bavlnky, čtvrtá padla na první lístečky a další už nemám, takže musím dokoupit.

V neděli jsme měli návštěvu, manželův tatínek s přítelkyní a téměř dvouletými jednovaječnými dvojčaty. Kluci byli hodní a také se u nás vykoupali.

A od neděle tu mám Britney Spears. :-))) Ty chlupaté gumičky prostě musela mít. :-)))

A dnes jsem přidala další dva malé záhony k těm stávajícím zeleným. Musím koupit šedý sprej a všechno přetáhnu. Bolí mě z toho oči. :-)) Letos žádné pěstování nebude, prostě a jednoduše jsem to nezvládla a něco mi sežralo všechny jahody. Takže makám na stoprocentní připravenosti na příští rok. Jsou připravený semínka dýně, v plánu jsou divoká rajčata, česnek, okurky a saláty. Jo a ta brokolice konečně. :-))

Indy kouká, jestli tam neroste salám. :-))

Tak se mějte a užívejte posledních dní léta... :-)