Severský dům

Pěknou páteční noc přeji! Nadpis je možná trochu zavádějící, ale myslím, že vystihuje vše. Život po Indíkově odchodu je jiný život. Alespoň pro mě. Najednou se účastním výletů, které mě dříve míjely, nic doma nestíhám, klid je tatam. Stejně jako karanténa kvůli viru, tak i Indíkovo neschopnost ujít 100 metrů, mi dávaly dokonalou výmluvu, proč trávit čas doma. Uklízela jsem, posouvala stavbu dál, hrabala se v záhonech, budovala, tvořila... óóó, jak mě to naplňovalo. Aktuální situace je nestálá, bez tvůrčího procesu, bez výsledků, změn a posunů, kdy si připadám zbytečná, neschopná a nemožná. Nevěřím, že něco zvládnu, dokážu a do ničeho se nepouštím. Ani se mi nechce... Je to pro mě velmi divné období, které se mi vůbec nelíbí, protože jsem  šťastná, když něco tvořím. Cokoliv. Vlastně teď ani nemám sílu něco budovat, když mám volno, doplazím se na lehátko na terase a čtu si. Mám potřebu víc než jednu kávu denně a spím jak dřevo. Budu nejspíš potřebovat nějakou změnu, nějaké nakopnutí,...

Pěkné sváteční pondělí! Začaly nám prázdniny a my se flákáme o chlup víc než během roku. :-))) Nakonec ty bělené palubky s polštářem ladí také. A to jste se báli, co? :-))) Prázdninový režim u nás znamená obvykle o jednu až dvě barvy víc v obýváku. :-))) Povýšila jsem náš gaučík na boží stánek. :-) Stačilo do rohů k paletám přišroubovat latě o výšce dva metry a na ně navlíknout prostěradlo na dvoulůžko. Teď se můžeme válet, i když slunce pere, protože na gaučíku bude skvěle. A večer hodím na střechu gaučíku světýlka, to bude romantika! Otestovali jsme za Vás Ikeu bez roušek! A bylo to supééér!!! :-))) Ještě v půl desáté večer si hrajeme na písku... :-)) Na svatého Jana nám umřel Indíček. Selhalo mu srdce po příjezdu na veterinu. Plíce měl plné vody. Byl vlastně zázrak, že s námi vydržel tolik let. Bylo mu 12,5 a zemřel měsíc před dvouletým výročím Mini smrti. Teď si zvykáme na život, který neznáme. Bez psů. Nikdo  nás nevítá, když přijedeme domů (a taky tu neštěká, neběhá po gaučíc...