Severský dům

Pěkné úterý! Také máte bahno? :-)) Tady fouká vítr, honí se mraky, předchozí dny vždy krásnou ranní námrazu a sněhem pocukrovanou krajinu smyl celodenní déšť, takže z ranní zimní pohádky vždycky zbyl hnědý hnus... Tenhle rok se opravdu těším na zahradní sezónu. Příští zimu už hodlám koukat na zelené dřeviny. Já tu bílim, kde se dá, už mám hotovou chodbu u dětských pokojů, část velké koupelny (najednou je tam zase víc světla) a přetáhla jsem i část ložnice, protože 1 vrstva nikdy nestačí a prosvítající cihly vytváří nažloutlé fleky. Děti už mají v pokojích zase jako v chlévě, po novoročním úklidu ani památky, snad jen ten nábytek zůstal na svém novém místě. Gauč má pár nových fleků od bahna, to jak se na něj sápe pes, když přijde ze zahrady. On tam má zákaz, ale stejně se cpe aspoň co nejblíž k nám, takže je veškerý sedací nábytek lemovaný slintama a bahnem. Zase začínám s láskou vzpomínat na kožené gauče. I když byly studené, na naší "horské chatě" o to víc, jejich údrž...

Super zasněžený pátek! Také máte sníh? Tony s Amandou právě jezdí po bříše z kopce na zahradě a pokoušejí se z toho nelepivého sněhu udělat sněhuláka. Nejde jim to. :-)) Heidi si maluje v pokoji. Ve svém novém pokoji. Včerejší večerní přestavba pokojů holek byla úspěšná, holky jsou nadšené a až se to tam douklidí, bude to paráda. A mě se tím vyšetřila skřínka od Dandule z pokoje, takže mám druhou horní v obýváku, jupííí! Tady pár fotek od Heidi: A od Amandy:  Tak já běžím pracovat. Ale nejdřív nějaký oběd, umírám hlady. :-) PS: jistě jste si u mé nové obývákové skřínky všimli samolepek na boku, které tam i přes můj zákaz Amanda tajně nalepila, když ji měla v pokoji. Nemáte nějaký osvědčený tip, jak je sundat? Jsou papírové a trhají se a nechávají bordel. :-(( Užijte si víííííkéééénd! :-))

Superrychlý zasněžený čtvrtek! :-)) Já nevím jak Vy, ale mě nový rok nabil neuvěřitelným způsobem a hned od prvního ledna srším energií. Takový příval nepozoruji už dlouho. Po prosincových virózách, vyšťavení z nich a předvánočním shonu, kdy jsem se jako zakladatelka skupiny "kašlu na to" ze dne na den přesunula do nové skupiny "dožeň, co se dá" a málem umřela :-))), jsem čekala leden ve velmi pomalém tempu, s občasným záchvatem výkonnosti, vydatně prokládaným zíráním do zdi. Nestalo se tak a já hned prvního ledna (bez kocoviny, na Silvestra jsem měla jen 2 skleničky šampaňského, sotva se dožila půlnoci a dobrou) přebouchala všechny rámečky na naší "gallery wall", protože je třeba udělat prostor na další, takže jsem zmenšila mezery a expozici roztáhla do široka, ušila nové povlečení (no dobře, přešila, ale věřte mi, dá to víc práce, než ušít nové), ušila milion šatů (sbohem a šáteček všem trikům do půlky břicha, ze kterých všechno lezlo, byla mi zoufal...

Hezké pondělí! Pokud přemýšlíte, jestli byl Váš rok úspěšný nebo ne, pak věřte, že byl. Čtete tenhle článek, určitě sedíte doma v obýváku nebo jste v rámci volna ještě nevstali z postele a užíváte si nicnedělání, každopádně to všechno znamená, že žijete (a to se sakra počítá) a máte čas chvíli pro sebe, to je přece úspěch! :-)) Není Vám zima (tím myslím, že se nechoulíte někde pod mostem), nemáte hlad (tedy, zrovna teď možná ano, takže si sáhněte pro další hrst cukroví), máte se kde umýt a kam si dojít .... ulevit. :-))) Už to je úspěch. Všechno navíc je luxus. A spousta nás v luxusu žije. Spousta lidí si tohle neuvědomuje a stále si stěžuje, co všechno nemá, co ještě potřebují, kolik toho chybí... a vůbec jim nedochází, co všechno už mají a jak je to skvělé... Myslím, že štěstí je právě o tom... uvědomit si, co všechno máme a chtít si to udržet. Nespokojenost je vlastnost, která nás žene ku předu a díky které jsme dnes tam, kde jsme, a to je dobře. Měla by jít ale v ruce s pokorou...

Pěkný slunečný pátek! Dnes bylo celý den krásně slunečno, až se děti doma svlékaly do triček, protože slunce oknem sálalo dovnitř, a večerní západ slunce byl přesně jako ten letní, kdy stromy na protějším kopci září ve sluneční lázni, slunce pomalu zapadá a celé nebe svítí. Celý prosinec nás doprovázely virózy a když se náhodou nezvracelo, běhali jsme tu s průjmem, a když nebyl průjem, zvracelo se, někdy bylo obojí, takže jsme nevěděli, co dřív... Prostě jsme si advent užívali plnými doušky. Zaplaťpánbůh, že jsme ozdobili dům na konci listopadu, v prosinci už tu měl každý problém uklidit i nádobí. Ještě v noci na 23. zvracela Amanda, takže jsme nevěděli, jak to vlastně u nás bude vypadat. Ještě stále se tu hrabu hromadami špinavého prádla, to množství se nijak nezmenšuje, ba naopak, jeden den neperu a jsem tam, kde jsem byla. Ač převlíkání celkem flákáme, stále je nutné na jeden zátah vyprat alespoň 3 osmikilové pračky dětského (ten milion kusů, co se v tom nachází, je poctivé pe...