Hezké mlhavé pondělí!
Bydlíme v údolí... Máme tu v zimě vždycky tak o dva stupně méně než v centru obce, často o sedm oproti okraji Prahy a mlhy. Ráno vstáváme a nikdo by nám nevěřil, že naproti je kopec. Večer přijíždíme a vždycky slyším hudbu z filmu Fantomas kontra Scotland Yard. Prostě je tu jiný svět. Jen pár kilometrů od Prahy...
Bála jsem se, že nový dům tyhle "výhody" mít nebude. Že už mlhu nikdy neuvidím...
Včera jsme vezli děti do školy a školky. Opustili jsme naše mlhavé údolí a stoupali do kopce, kde nás ozářilo slunce a modrá obloha. Zklamalo mě to.
Ze školy/školky jsme jeli rovnou na stavbu...
Mlha! Byla tam! :-)
A ze všech stran! :-)
Potěšilo mě to tak, že jsem tentokrát ani neběhala kolem stavby stylem: "Už to máte? A teď?" :-))
Dneska byl také vyjímečný den ještě jiným způsobem. Poprvé v životě, co máme děti, jsme byli bez dětí. Byli jsme tak v šoku, že manžel v Lidlu zmateně chodil a vlastně ani nevěděl, co má koupit, a mě bylo blbě, bolela mě příšerně hlava a zbytek dne jsem měla průjem. Holky totiž mohly do školky až dnes. Doteď měly rýmu. Takže máme čerstvého prvňáčka a dvě čerstvě čtyřleté holky ve školce. A pořád se z toho vzpamatováváme a zvykáme si na režim.
Odpoledne jsme si zajeli na veterinu, přišlo nám, že máme zase moc peněz v peněžence. O dva tisíce lehčí a několik druhů kapek do uší i očí jsme si ještě zajeli na stavbu na schůzku. Začínaly práce na věnci. Čekáme na dodání překladů. :-/ Teprve pak se může pokračovat k věnci. Takže věncovky jsou jenom v místech, kde nejsou překlady.
Ve čtvrtek by se měla vrtat studna. Také by měly dorazit překlady. Dorazilo první nacenění střechy. Máme nabídku na 900 tisíc. Opravdu 900 tisíc. Za střechu. :-))
Bydlíme v údolí... Máme tu v zimě vždycky tak o dva stupně méně než v centru obce, často o sedm oproti okraji Prahy a mlhy. Ráno vstáváme a nikdo by nám nevěřil, že naproti je kopec. Večer přijíždíme a vždycky slyším hudbu z filmu Fantomas kontra Scotland Yard. Prostě je tu jiný svět. Jen pár kilometrů od Prahy...
Včera jsme vezli děti do školy a školky. Opustili jsme naše mlhavé údolí a stoupali do kopce, kde nás ozářilo slunce a modrá obloha. Zklamalo mě to.
Ze školy/školky jsme jeli rovnou na stavbu...
A ze všech stran! :-)
Dneska byl také vyjímečný den ještě jiným způsobem. Poprvé v životě, co máme děti, jsme byli bez dětí. Byli jsme tak v šoku, že manžel v Lidlu zmateně chodil a vlastně ani nevěděl, co má koupit, a mě bylo blbě, bolela mě příšerně hlava a zbytek dne jsem měla průjem. Holky totiž mohly do školky až dnes. Doteď měly rýmu. Takže máme čerstvého prvňáčka a dvě čerstvě čtyřleté holky ve školce. A pořád se z toho vzpamatováváme a zvykáme si na režim.
Odpoledne jsme si zajeli na veterinu, přišlo nám, že máme zase moc peněz v peněžence. O dva tisíce lehčí a několik druhů kapek do uší i očí jsme si ještě zajeli na stavbu na schůzku. Začínaly práce na věnci. Čekáme na dodání překladů. :-/ Teprve pak se může pokračovat k věnci. Takže věncovky jsou jenom v místech, kde nejsou překlady.
Komentáře
Okomentovat