Přeskočit na hlavní obsah

11.1.2018 - Tak nic...

Pěkný čtvrtek!

Jaký? Nemocný!

Jak jsem Vám psala, že mě bolí v krku... včera ráno už oteklé mandle, citlivé na dotek, dostaly parádní zimní bílou barvu, takže jsem vyklopila děti ve škole a školce a objednala se k doktoru. Volný termín měli ještě ten den, v 19:15. Trochu jsem se doma zahřála pod dekou a otočila pracovně Plzeň.

Po příjezdu zpátky jsem měla hodinku čas než vyzvednu děti, trochu se mi ulevilo, koupený Piknik (slazené zahuštěné mléko v tubě) mi po cestě na dálnici dodal spoustu energie, tak jsem otevřela na stavbě všechna okna dokořán, popadla plechovku s barvou, štětec "zárohák" (ten jediný mi v Hornbachu padl do oka :-)) a šla na věc. Chystala jsem se na to už dlouho, ale nějak na to nebyl čas a ta správná nálada. Dnes bych ale nic namáhavého nezvládla, takže byla ideální příležitost. Co jsem udělala? Natřela sloupky u plotu! :-)))

Pozemek měl původní pletivové oplocení. Bylo zelené. Bylo. Pletivo bylo celkem poničené od divoké zvěře, která chodila na pozemek válet se v trávě. Alespoň podle stop. :-)) Takže pletivo musíme koupit nové. Sloupky ale drží a co si budeme povídat... instalace sloupků je na stavbě pletivového plotu ten největší... jak to říct slušně... opruz. Tak jsem si říkala, že bych je mohla natřít a použít. V Hornbachu jsem se pak dožadovala barvy, která zvládne zrezlý kov bez předešlého obroušení atd., na což nemám nervy, nenávidím to. Na výběr jsem měla z několika barev, tak jsem vzala zelenou (bude to suprzelený) a ještě matnou černou na průvlak v domě. Ten je taky hnusnej. :-)) No... a pak mi to asi dva měsíce leželo doma. Když už byla nálada natírat, pršelo...

A dnes, i když byla mlha a celkem hnusně, nepršelo a nemrzlo. Tak hurá na to. :-)

Takhle příšerně vypadaly sloupky před...
Člověk by je vyrval, co? :-))

A tenhle zááááázrak jsem z toho udělala! :-)))
Pecka, co? :-)) Ano, objevila jsem zeměkouli. :-))) Ale mám z toho opravdu radost. Barva stála pár korun a vyřešila vše.

Byla to tahle:
Jsem zvědavá na černou. Ale natírá se výborně, barva je hustá a vysoce kryje. Doporučuji všemi dvaceti. :-))

Pozavírala jsem stavbu (ne, už tam dneska nepojedu zavřít, mám dost), vyzvedla děti a jela domů. Večer jsem naložila i psy (mám doktora v nákupním centru, hned u jezdících schodů z garáže a chodím na čas, takže čekali 10 minut v teple v autě), děti a vydala se k doktoru. Stěry z krku, CRP test. Hnisavá angína. Hodně.

Vyfásla jsem antibiotika a sprintovala domů. Večer jsem usnula asi kolem jedenácté a o půlnoci mě probudila zoufalá bolest zubů. Taková ta, co se nedá vydržet, kdy vám všechny zuby tikají, hoří, pálí a vy máte potřebu prostřelit si hlavu. Ibalgin nezabral, a tak jsem si v půl třetí ráno, kdy jsem každé dvě minuty musela zchladit dásně ledovou vodou a už mi začínalo být z té vody fakt blbě, vyrazila do nonstop lékárny v Motole. Trochu jsem na to šlápla, takže ve tři už jsem byla zpátky. Ovšem ani tyhle prášky (dřív byly jediné, které zabraly) nezabraly. V půl čtvrté mě konečně napadlo použít roztok na dásně pro tyto případy, ten zabral a postupně se vše začalo uklidňovat. Někdy po páté ráno jsem upadla do bezvědomí. Ráno mi byla nějaká škola a školka ukradená, nechala jsem děti doma, spala jsem dál. Stejně mají kašel.

Dneska mám dost. Koukáme na pohádky, snažim se udržovat krb (ale nejde mi to), koriguji přehnané aktivity dětí a sbírám síly na uvaření jídla pro psy. Měla bych pít čaj. Hodně. Ale bolí mě z něj dásně, takže to nedělám.

Jsou poslední dny, kdy je možné přesouvat rostliny na pozemek. Pak začnou mrazy a nepůjde nic. Jsem otrávená. :-/ Pozítří se začnou dělat omítky. Musím být minimálně k dispozici. Zajišťuji dodatečné nákupy věcí, co dojdou nebo chybí, dovoz jídla atd. Plán, že někdo přijede, bude u nás s dětmi a já pojedu na omítky, padl už v úterý. Jardu začíná taky bolet v krku, cítí že to na něj jde, ale drží se, protože toho má teď hodně a prostě si nejde lehnout.

Zhroutíme se naplno v pondělí. Snad na to bude čas... :-))

PS: máte někdo zelenou střechu? :-)



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...

16.7.2026 - Lucka se stehuje

 Pekny ctvrtek! Nocni mura je zpet 🙈 Rano odjely deti na dovolenou, ja nacpala auto az po strop a cekala na stehovaky. No... cekala... Vcera jsem do noci vyklizela, pak blbe spala, v 5:30 servala holky, proc se zase hadaj, hodila sprchu, nasnidala se, po sedme vsem detem zamavala a od te doby zase vyklizim. 🙈🙈  Trochu nevim... Trochu vic nevim 😅, co se vsechno bude stehovat. 🫣 Vec se ma tak... Poptala jsem 1.firmu na stehovani. Rekla 18.  Poptala jsem znechucene 2.firmu na stehovani a natukala do kalkulatoru jenom zakladni nabytek bez krabic a pytlu. Rekla 18. Poptala jsem 3.firmu. Rekla 9. A uz ani nevim, co jsem tam naklikala...  Vyborne.  Jenom je nic nezajimalo a cas odhadli na 2,5 hod. Prvni dve firmy na 6. Taky to byla zakladni cena. Za kazdou zapocatou pulhodinu chteli dalsich 900. 🤔 Vola firma c.1. Rikam jim o cene firmy c.3. Trochu pauza v telefonu... Pak vysvetlovani, jak se to u nich urcite vysplha... Rikam, ze ale 18 proste za to nedam, i kdyz ...