Pěkné úterý!
Celé pondělí jsem strávila vyklízením našeho obývacího prostoru. Zapotila jsem se u vyndání veškerého nádobí z příborníku v jídelně (ano, mám toho opravdu hodně), při jeho rozmisťování po domě tak, aby se o něj nikdo nepřerazil a nezničil ho, zapotila jsem se i při přesunu ostatních věcí... Kam je dát, aby několik dní nepřekážely. A tak máme v koupelně víc kytek a proutěnou truhlu, v chodbě psí pelech a ode dneška v předsíni paletu s kamny. Zase se tu z toho stalo staveniště s bordelem na každém rohu. A pohled z okna na rozbagrovanou zahradu mě zase hází o rok zpátky.
Ještě večer jsem kompletně ve vlastní šťávě drhla na kolenou podlahu, protože rok a půl bydlení se na anhydritu podepsal tunou skvrn a fleků neidentifikovatelného původu (kdo to udělal je ale jasné: děti, manžel a pes). Takže pěkně na čtyři a do půl jedenácté jsem měla co dělat. Samozřejmě to byla pouze třetina prostoru, ten zbytek mě čeká zítra ráno.
Dopoledne jsme strávili co nejlíněji v očekávání dřiny ve zbytku dne. Podlahář dorazil v půl dvanácté, připravil rovnou linii dlažby modrym provázkem (pro mě objev roku), rozmíchal první 25kilový pytel vrtačkou s vrtulí (kam se na něj hrabu se svými pětikilovými pytlíčky, kyblíčkem a malým dlouhým prkýnkem na míchání) a začal.
Jel tak rychle, že jsem nestíhala šoupat gauče a náš obývák se smrskl na televizi u zdi, 50 cm mezera a gauče. :-))) Do večera měl skoro 30 m2 a ráno nás čeká vystěhovat na terasu gauče, jídelní stůl a ostrůvek (jídelní židle už venku jsou).
Dneska večer mám také velký úkol. Vymyslet, jak zatarasit obývák před Indíkem. Víte, on když někam chce, tak se tam taky dostane. :-))) Je to skoro 12letý pes, který se tu plouží a pajdá, ale nemá problém vystřelit za kočkou venku jako namydlený blesk, vyskočit na jídelní stůl (to koukáte, co?), přeskočit celý gauč nebo rozebrat na třísky plotové pole sloužící jako zábrana. Ten náš fouňa je totiž superman. A obývák je jeho, takže tam bude chtít. A dlažba báječně chladí, takže tam bude chtít. A vůbec, proč by tam neměl jít, bude tam chtít. Jen tak ze zvyku.
Jediné, co jsem vypozorovala, a drží toho béžovýho prasáka na uzdě, je skládací věšák na prádlo. Když ho dám do dveří jako plůtek, jehož výška je pro něj výsměch, a nadevřu výklopná ramena, funguje stoprocentně. Nějak ho děsí to, že to na něj spadne, jak se to třese, když o to zavadí, že se do toho zamotá a umře v tom, nejspíš... :-))) Je to tedy moje záchrana postele v ložnici, kterou s radostí okupuje vždycky, když tam ten věšák nedám. Rochní se v polštářích, vyhází jich půlku na zem, podhrabává se tam a nakonec se tam spokojeně uvelebí na uhrabanou peřinu do hnízda a kouká ven. Já pak musím po příchodu domů převlíknout tu zprasenou postel, od bahna, slin a chlupů, protože v tom hnusu spát nehodlám a taky bych se ukýchala. Takže... asi tam dám dva věšáky. :-)))
A tady už fotky z procesu...
Vyložení 3 palet u domu v pondělí odpoledne - v rekordním čase od zaplacení v neděli ráno.
Úklid...
Zahájení pokládky...
Za chvíli...
Dlažba zblízka...
Večer...
Přes den jsem si ještě navrtala třetí nástěnnou skříňku...
No a to je pro dnešek vše. Za chvíli odvážím podlaháře na vlak do Plzně, koukali doteď s manželem na fotbal a jsem jediná, kdo aktuálně může řídit. :-)
Tak dobrou noc, jdu rychle barikádovat, protože pochybuju, že manžel fouňu uhlídá.
Mějte séééé!
Celé pondělí jsem strávila vyklízením našeho obývacího prostoru. Zapotila jsem se u vyndání veškerého nádobí z příborníku v jídelně (ano, mám toho opravdu hodně), při jeho rozmisťování po domě tak, aby se o něj nikdo nepřerazil a nezničil ho, zapotila jsem se i při přesunu ostatních věcí... Kam je dát, aby několik dní nepřekážely. A tak máme v koupelně víc kytek a proutěnou truhlu, v chodbě psí pelech a ode dneška v předsíni paletu s kamny. Zase se tu z toho stalo staveniště s bordelem na každém rohu. A pohled z okna na rozbagrovanou zahradu mě zase hází o rok zpátky.
Ještě večer jsem kompletně ve vlastní šťávě drhla na kolenou podlahu, protože rok a půl bydlení se na anhydritu podepsal tunou skvrn a fleků neidentifikovatelného původu (kdo to udělal je ale jasné: děti, manžel a pes). Takže pěkně na čtyři a do půl jedenácté jsem měla co dělat. Samozřejmě to byla pouze třetina prostoru, ten zbytek mě čeká zítra ráno.
Dopoledne jsme strávili co nejlíněji v očekávání dřiny ve zbytku dne. Podlahář dorazil v půl dvanácté, připravil rovnou linii dlažby modrym provázkem (pro mě objev roku), rozmíchal první 25kilový pytel vrtačkou s vrtulí (kam se na něj hrabu se svými pětikilovými pytlíčky, kyblíčkem a malým dlouhým prkýnkem na míchání) a začal.
Jel tak rychle, že jsem nestíhala šoupat gauče a náš obývák se smrskl na televizi u zdi, 50 cm mezera a gauče. :-))) Do večera měl skoro 30 m2 a ráno nás čeká vystěhovat na terasu gauče, jídelní stůl a ostrůvek (jídelní židle už venku jsou).
Dneska večer mám také velký úkol. Vymyslet, jak zatarasit obývák před Indíkem. Víte, on když někam chce, tak se tam taky dostane. :-))) Je to skoro 12letý pes, který se tu plouží a pajdá, ale nemá problém vystřelit za kočkou venku jako namydlený blesk, vyskočit na jídelní stůl (to koukáte, co?), přeskočit celý gauč nebo rozebrat na třísky plotové pole sloužící jako zábrana. Ten náš fouňa je totiž superman. A obývák je jeho, takže tam bude chtít. A dlažba báječně chladí, takže tam bude chtít. A vůbec, proč by tam neměl jít, bude tam chtít. Jen tak ze zvyku.
Jediné, co jsem vypozorovala, a drží toho béžovýho prasáka na uzdě, je skládací věšák na prádlo. Když ho dám do dveří jako plůtek, jehož výška je pro něj výsměch, a nadevřu výklopná ramena, funguje stoprocentně. Nějak ho děsí to, že to na něj spadne, jak se to třese, když o to zavadí, že se do toho zamotá a umře v tom, nejspíš... :-))) Je to tedy moje záchrana postele v ložnici, kterou s radostí okupuje vždycky, když tam ten věšák nedám. Rochní se v polštářích, vyhází jich půlku na zem, podhrabává se tam a nakonec se tam spokojeně uvelebí na uhrabanou peřinu do hnízda a kouká ven. Já pak musím po příchodu domů převlíknout tu zprasenou postel, od bahna, slin a chlupů, protože v tom hnusu spát nehodlám a taky bych se ukýchala. Takže... asi tam dám dva věšáky. :-)))
A tady už fotky z procesu...
Vyložení 3 palet u domu v pondělí odpoledne - v rekordním čase od zaplacení v neděli ráno.
Úklid...
Zahájení pokládky...
Za chvíli...
Dlažba zblízka...
Večer...
Přes den jsem si ještě navrtala třetí nástěnnou skříňku...
No a to je pro dnešek vše. Za chvíli odvážím podlaháře na vlak do Plzně, koukali doteď s manželem na fotbal a jsem jediná, kdo aktuálně může řídit. :-)
Tak dobrou noc, jdu rychle barikádovat, protože pochybuju, že manžel fouňu uhlídá.
Mějte séééé!
Zdravím, ta dlažba vypadá krásně, už se těším na pokračování 😊
OdpovědětVymazatJe moc hezká. :-) Ale asi na ní bude všechno vidět. :-)) To bude něco. :-)))
VymazatTak co, tak co, tak coooo :)
OdpovědětVymazatNo uz, no uz, no uuuuuz! :-)))))
Vymazat