Přeskočit na hlavní obsah

2.12.2018 - 1.adventní neděle

Krásnou 1. adventní neděli!

Už Vám hoří svíčka na věnci? Nám málem nehořela. :-))

Adventní věnec z minulých let jsem totiž prostě nenašla, a tak byla neděle v ohrožení. V pátek jsem schrastila slaměný základ a doufala, že ho nějak slušně obmotám girlandama, co mám doma... Dělala jsem to asi na dvakrát a stejně mi přijde, že vypadá blbě... :-))

Ovšem nebyl čas hrát si na hrdinství... v sobotu jsme šli s manželem pro jmelí a nebyla to sranda. Po horolezeckém výkonu (vylezení kopce za domem) jsem lapala po dechu až do poloviny pole. Pak jsme po obhlídce stromů vybrali ten nejobsypanější (když už tak už) a šlo se na věc. Manžel vylezl až nahoru, do výšky kolem 12 metrů, a začal shazovat trsy dolů. Všude byl sníh, takže to vypadalo velmi idylicky... ta tmavší skvrna v koruně borovice je manžel, který míří ještě výš... :-)))





To nejkulatější jsem pověsila v kuchyni...



Zbylé jsme rozvezli po rodině v neděli...
A jedno velké jsem pověsila vedle vchodových dveří... :-)) 

Můj adventní věnec tedy letos vypadá takto...


Pak jsem přidala jmelí...
Teď tam jsou ještě šišky... :-))

Mezi volbou žádný a tento, byl tento jasná volba. :-)))) Souhlasíte? No dobře, možná ten "žádný" by vypadal lépe... :-))))))

Naše Vánoční výzdoba se tedy letos tváří tak trochu neutrálně, tak uvidíme, jestli ji nějak ještě upravím nebo ne...







V neděli večer se také rozsvicel adventní strom v Plzni na náměstí. Protože ale byla od odpoledne slušná průtrž mračen, kdy chvílema nebylo vidět na krok, vyráželi jsme až na poslední chvíli, nabuzeni meteoradarem, že v 18:00 už v Plzni pršet nebude.

Po cestě na dálnici to ale tak nevypadalo a dvě auta se ve velkém dešti srazila přímo před námi. Naštěstí se rovnou uklidila ke straně a my uháněli dál.

V 17:50 jsme přijížděli k náměstí a opravdu. To, že doteď příšerně pršelo, signalizovala jen voda na zemi v ulicích. Strom se rozsvítil na čas, my se prošli po náměstí, děti se dvakrát povozily na tradičním kolotoči a pěšky jsme pak uháněli na Roudnou k McDonaldovi, kde jsem děti nemohla dostat z prolejzaček. Tam nás nabral i manžel a jeli jsme na návštěvu ke kamarádce Lence a jejímu manželovi Martinovi. Vezli jsme jim obří jmelí, ale hlavně jsme se jeli podívat na jejich nový dům. :-))))

Bydlí teprve pár dní, ale už mají skoro všechno hotové a vypadá to moc dobře. Po shlédnutí druhého pokojíčku jsem si říkala, že jsem ani nemusela dělat tak velké dětské pokoje. :-)))) Naše děti mají pokoje 3x3 metry, tenhle byl mnohem menší, ale tááááák utulnýýýý. Hned jsem tam viděla tu maličkou dětskou postýlku, poličky a skříňku na oblečení, úplně stejně jako na fotkách severských pokojíčků, tak strašně moc útulných a milých... ve velikosti kumbálů na úklidové prostředky. :-))

Domů jsme dorazili v deset večer, ráno bylo krušné, ale zvládli jsme to. :-)

Mějte se! ;-)

Komentáře

  1. Můj muž má 130 kg, takže jmelí nebude :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-))) naštěstí ho mají i na stáncích na trzích. ;-)

      Vymazat
  2. Můj se zase bojí výšek. Tohle by v životě nepodniknul. Klobouk dolů. Jmelí kupuju na trhu. Mimochodem ho ještě nemám.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

31.7.2019 - Bazén a konec bot u nás - 2.část

Krásnou středu! Dnes bylo příjemné chladnější ráno, ale pak už zase bylo dusno. Holky, vyzbrojené kruhem a brejlema do vody se šnorchlem, hned naskákaly do bazénu a skákaly tam v těch 50 centimetrech celé dopoledne, než je vyhnala bouřka a pořádný slejvák. Ano, máme už bazén. :-)) Ve čtvrtek měli v jednu odpoledne přivézt vodu, takže jsem ve středu večer už dost unavena šla skládat bazén. Nejdřív jsem vyskládala desky z tvrzeného polystyrenu na urovnanou hlínu. Tedy, aspoň jsem si myslela, že je to rovné, než pode mnou prasklo několik desek. :-)) No nic, neni tu čas se s tim ...., začala jsem stavět ocelový plášť. Jenže jsem aktivně plastové části základního kruhu srazila na doraz a nenechala vůli, takže byl ocelový plášť jednoduše větší než kruhová základna, do které se zacvakával. Pokoušela jsem se to ručně roztáhnout, ale bylo to nad moje síly. Zápasila jsem s tím až do tmy a absolutně vyčerpaná šla spát. Ráno jsem si vzala šroubovák s plochou koncovkou a šla na věc. D...

2.11.2017 - Jedna špatná zpráva, druhá špatná zpráva, ...

Pěkný čtvrtek! Konečně neprší, a tak se dnes vydáme na stavbu pracovat. Bude se dělat dočasná přípojka elektřiny a já budu štěrkovat kolem domu. A také mám v plánu dnes zasadit dva keře u domu. Prostě to udělám. Je mi jedno, že to tam není dodělané, já je tam prostě přivezu a někam je zasadím!!! :-)) Možná vezmu tři keře... ? Poslední dny se vyzdívají příčky a poslední dva dny se dozdívají díry mezi krokvemi (trámy) a šimé boky. Až se totiž o víkendu zavře střecha, bylo by komplikované to dozdívat (= kolem domu je takové bahno, že nejde opřít žebřík ani postavit lešení, vše se musí dělat zevnitř). Minulý týden jsme se dozvěděli nemilou zprávu. Palubky na stropě nebudou. Proč? Vy jste věděli, že pokud chcete palubky na strop, musíte je všechny minimálně z horní strany kvůli vlhkosti nalakovat i přes pero a drážku? Já ne. Nikdo ne. Nikdo kolem mě to nevěděl. Bylo nutné sehnat prostor, kde by bylo možné palubky lakovat a nechat schnout. Do garáže se to rozhodně nevejde. A tak jsme sp...