Dnes
jsme od rána na terase. Od včerejška je přes 22 stupňů, na jižním svahu
je téměř léto. Zlatý déšť kvete v plné kráse, magnolie začíná otvírat
své temně fialové pupeny, slivoň je obsypaná pupínky a japonská třešeň
už musí každým dnem explodovat. Děti pobíhaly na zahradě nahaté, psi se
povalují a pečou. Dnes jsme dokonce na terase snídali. Snažíme si to
užít, v týdnu zas bude 11 stupňů. :-(
Minulý
týden bylo oficiálně spuštěno sloučené řízení (územní rozhodnutí a
stavební povolení). Dorazilo poštou oznámení o zahájení. Také výzva k
zaplacení správního poplatku. 6.800,-. Stavební povolení 5.000,-,
studna, a další věci 1.800,-. Nevím, co všechno v tom je. Je toho tolik,
že už se to nesnažím pochopit. Proč... Kvůli pochopení poslední stavby
domu jsem musela vymazat polovinu harddisku v hlavě, abych vše vyběhala,
donesla, vybrala, sjednotila... A tak teď, u druhé stavby, už jen
dodávávám podklady a vůbec u toho nemyslím. :-)) Soustředím se na dům.
Na ty správné zařizovací předměty, na správný způsob vytápění, na
dokonalý vzhled...
V
týdnu jsem konečně zaskočila s dětmi na obhlídku lina. Vybraný vzorek
na internetu mě trochu překvapil svou barevnou odlišností v reálu, a tak
stále nemám vybráno. Jedno lino bylo úžasné, efekt starého popraskaného
dřeva dokonalý... ale bylo moc tmavé. Tentokrát chci světlejší. Něco
jako borovice nebo smrk. Suky, viditelná léta, velká prkna. A to je ten
největší problém. :-)
Ve
vedlejším Baumaxu mě ale mile překvapili japonskou vrbou v akci. Salix
Integra "Hakuro Nishiki". Skoro třímetrový stromek, který má mladé
výhonky bílé a růžové. Už jsem je měla malé na zahrádce u bytu, od té
doby byly nějaké drahé. Tentokrát místo obvyklých 500,-, za 139,-.
Protáhla jsem ho celým autem mezi dětmi a jeden odvezla domů. :-)) Náš
první strom na novou zahradu. Děti opravdu baví jezdit po všech čertech a
nakupovat. Honily se mezi rolemi koberců, obdivovaly květiny na zahradě
v hobbymarketu, nadšeně nakupovaly velikonoční výzdobu. Včera se
dokonce navzájem trénovaly v hledání vajíček po zahradě. Prý aby to na
Velikonoce uměly.
Včerejsí
výprodejová akce v Lidlu - keře bobulovin za polovinu - jen mé zahradní
nakupování doplnila. Máme maliny, ostružiny a angrešt. Děti se chodí
ptát, kdy už budou. Myslí si, že je to něco jako upéct bábovku. :-))
Po těch skoro dvou letech jsem v takové hybernaci, že mi trvá trochu déle pochopit, že budeme stavět nový dům, dělat novou zahradu, bazén, terasu... Pomalu mi to dochází a začínám se těšit. Pomalu, ale jistě... Sleduju probouzející se přírodu kolem, jak přestává být jen hnusně hnědá, ale svěže zelená a kvetoucí, jak ptáci zpívají... Mít zahradu a dům je dar. A nám se to podaří už po druhé... Už se nemůžu dočkat... :-)
Komentáře
Okomentovat