Poslední
dobou nás zlobí připojení k internetu. Vytáčí nás k nepříčetnosti věčně
točící se kolečko, kdy po každém kliknutí na něco můžete jít v klidu na
záchod. Se zácpou. A po příchodu se kolečko ještě točí. :-/ Připomíná
mi to mé mládí, kdy internet začínal. Ty hodiny prosezené u počítače v
noci a stahování písniček v příšerné kvalitě za stejnou dobu jako dneska
film v dvd kvalitě. :-)) Tedy ne u nás. U někoho, komu připojení
funguje.
Venku
je občas dokonce hezky, ptáci zpívají a já mám šílenou chuť pracovat na
zahradě. Zastaví mě až to, že na té naší je to ztráta peněz i energie
(už dlouho naše nebude) a na té nové to nejde. Zabít několik dní
prosekáváním se tou buší, když bagr to pak zvládne za dvě hodiny, je
zbytečně vynaložené usilí. Navíc nás asi neminou terénní práce, takže to
opět nemá cenu hrotit a poslední důvod - lidi. Z nehlídaného pozemku si
každý odnese, co chce. Kolik už bylo případů, kdy si zloděj vykopal
nově zasázenou lajnu thůjí atd. Takže prostě musím počkat. :-/ Ale je to
velká otrava, to mi tedy věřte.
Minulý
týden byla opět nalezena chyba v projektové dokumentaci (miluju, jak se
tam objevují postupně :-(((((( ), a tak mi bylo sděleno, že bez její
opravy se nic nespustí. Bylo nutné předělat situační výkres (= pohled na
pozemek shora, kde je obdélník jako dům, obdélník jako bazén, koule
jako studna, obdélníček jako antoníček na elektriku, dlouhá šipka jako
vjezdová brána a celkem realistická čtyři autíčka). Protože již není
možné kontaktovat toho imbecila projektanta, sdělila jsem své znechucení
cpát další peníze nějakému "stejně schopnému" projektantovi s nejistým
výsledkem a časem dodání "naší" úřednici. Trvala na předělání dál. Po
asi dvou minutách ticha, kdy jsem se nezvedala ze židle, že bych se měla
k odchodu, mi předala kontakt na jednoho místního projektanta, že prý
je celkem rychlý a schopný. Poděkovala jsem jí a hned na dálnici po
cestě domů ho vytočila. Byl na dovolené. Už jsem Vám říkala, že se mi
ještě nepodařilo kontaktovat nikoho (projektant, odhadce, hypoteční
makléř, úředník, ...), kdo by nebyl na dovolené? Naštěstí byla středa a
on řekl, že v pondělí je zpět a mám se připomenout. V ponděli ráno už
jsem ho měla na drátě v plném pracovním nasazení a v odpoledních
hodinách i osobně na pozemku na schůzce. Předala jsem mu počmáranou
starou situačku s instrukcemi k předělání, snažila se vyžebrat úterní
předání (což mi neprošlo) a jelo se domů. Ve středu ve čtyři hodiny
odpoledne zavolal, že má hotovo a je před stavebním úřadem. Po dvaceti
minutách jsem se dostavila i já, převzala nové dokumenty a uháněla něco
kolem půl páté do těch správných dveří. Vypadalo to slibně. TENTO TÝDEN
nám opravdu spustí spojené územní a stavební řízení!!!!!
Po tom tříměsíčním utrpení se mi stále nechce věřit, že by se to opravdu rozjelo, a tak několikrát denně kontroluji e-mail, jestli nepřijde zase nějaká výzva z úřadu a tak nějak pořád čekám nějakou jobovku. Připadám si jako dítě, co něco provedlo a čeká, až se na to přijde...
Komentáře
Okomentovat