Jakmile
zrovna něco nemusím (což bývá málokdy, protože výraz "jako u blbejch na
dvorečku" je u nás slabé slovo), hledám inspiraci a přemýšlím o
zařízení domu. Musím se přiznat, že nejsem úplně zastánce bílých zdí,
takže bílá zeď asi bude jen tam, kde ji obložím bílýma palubkama. :-)
Miluju šedou a černou. Šedou v různých odstínech mám v domě už teď a až
na těžší lokalizaci komára ve tři ráno je prostě famózní. Interiérů s
černou zdí je zatím málo, ale všechny vypadají úžasně, tudíž mě láká i
ta, ale ještě nevím, jestli se opravdu odvážím. Chtěla jsem dům velmi
světlý a zatím jsem nevybrala stěnu, kde by ta černá působila perfektně,
nenuceně, minimalisticky a nenásilně. Možná to správné místo uvidím až v
reálu, možná můj dům pro černou zeď nebude vhodný...
Dlouho
jsem také řešila novou postel. Naše aktuální z běleného dřeva půjde do
pokoje pro hosty, protože je stále funkční, vzhledově se mi líbí, a tak
není důvod se jí zbavovat. Ráda bych ale do nové ložnice zase jinou...
:-)) ... jsem posedlá... Problém je v tom, že jsem na trhu ještě nenašla
tu správnou. Vždycky objevím nějakou pěknou, ale stále to není ono.
Zatím horkým favoritem je postel kontinentální - potažený rám s roštem
na dřevěných nohách a na tom matrace. Je to celkem vysoká postel, což mi
s mou výškou vyhovuje, zajímavá, neznám nikoho, kdo by jí měl, a
okamžitě k použití, nemusím si jí nechat vyrábět. Jediné mínus má. Nemá
čelo. Vymyslela jsem tedy obklad hlavní stěny v ložnici bílými
palubkami. Přemýšlela jsem i o tapetě, ale žádná mi nepřijde tak
nadčasová jako právě bílé dřevo. Beru v úvahu i roční období, protože
mám na každé období jiné druhy povlečení. Vždycky se mi to líbí. Snad
nebude postel od zdi ujíždět a polštáře nebudou zapadat mezi. To by mě
hodně štvalo. Přesto jsem do inspirace nahrála fotky s tapetou za
postelí nebo dřevěným čelem... jsou prostě krásné...
Dnes
jsem si na čtverečkovém papíře hrála s rozmístěním nábytku. Nový
jídelní stůl bude mít rozměr 140x190 cm. To je skoro 1,5 lůžka. :-) Bude
to stůl pro deset lidí. Selský, venkovský, skandinávsky jednoduchý styl
ve světlém dřevě. Zatím si každý v mém okolí myslí, že jsem se s tak
velkým stolem zbláznila, ale myslím, že pak změní názor, až se u nás
sejde víc lidí a opravdu každý si bude mít kam sednout, ne jako jinde. I
když jsem společenský prostor navrhla na naše poměry velký, bude
problém ten stůl umístit. :-)) Měl by se vejít jak souběžně s jídelním
oknem, tak kolmo na něj. Asi s ním budeme ze začátku hýbat, než najdeme
místo, které bude perfektní. Vytáčí mě, když se kolem stolu nedá chodit,
když jako v kině zvednete celou řadu ze židlí, když chcete projít. :-))
Co
se týče mého šicího koutku, přesunula jsem ho z jídelny do chodby mezi
dětské pokoje a ložnici. Přijde mi, že tam bude přístupný opravdu 24
hodin denně, narozdíl od jídelny, kde může být návštěva jak přes den tak
pozdě večer. Navíc...má touha mít v jídelně nižší úložné prostory byla
poněkud silnější. :-) Představuji si tam sestavu skříněk do výšky
maximálně jeden a půl metru, do kterých schovám svícny, ubrousky,
svíčky, prostírání a další dekorace, kterých mám hodně a kvůli střídání
je nutné jejich důstojné uskladnění. Některá dvířka budou prosklená,
takže to bude i dekorativní prvek a já budu mít další místo, kde se můžu
vyřádit.
Laškovala jsem s představou, že bych jinak uspořádala kuchyň a mezi kuchyň a obývák postavila zeď, kde by byly např. mé tolik oblíbené a nikdy se nikam nehodící knihovny. Bohužel pak nevychází místo na ostrůvek, takže jsem nápad musela zavrhnout. Budu muset vymyslet jiné místo. Knihovny bych opravdu ráda. Je to můj tajný sen. Dočkat se doby, kdy bude bydlení hotové a já budu každý měsíc místo dokupování chybějícího nábytku řešit, jakou si koupím novou knihu.
Komentáře
Okomentovat