Severský dům

Pěkné slunečné pondělí! Také Vám přijde, že už to opravdové jaro začíná? U nás každý den zpívají ptáci. O víkendu se sice hodně ochladilo a ani slunce nesvítilo, ale dneska zase modré nebe a dokonalá nádhera. ♥♥♥ Tohle jsou ty dny, kdy slunce hltám, kdy mi nevadí, že UŽ ZASE! svítí, že nevidím na monitor a okna jsou špinavá. Teď mě přímo nabíjí. Ano, někdy v červenci už ta láska opadne a po tom, co vstanu už zpocená do třicetistupňového vedra, slunce mi spálí všechno na terase a já budu jen přemýšlet, kdy má stupeň tavení zahradní nábytek... to už se budu těšit na to zataženo a ochlazení a už toho budu mít plné kecky... Ale tohle je něco jiného. To už je pak ten extrém, občas životu nebezpečný... Tenhle týden má být prostě božsky a já se na to moc těším. Včera jsem zase štěrkovala terasu. Také Vám přijde, že to dělám pořád? :-)) Abychom si to vysvětlili... naše terasa má délku 22 metrů plus jsem ji prodloužila na východě pro pohodlnější (a hlavně čistější) příchod od parkingu. Na

Pěkné pondělí! Letos je ten únor ale zábavný měsíc, že? :-)) Po vydatné sněhové nadílce, kdy jsme tu bobovali od rána do večera, stavěli dvoumetrového sněhuláka a žili jsme horským životem, se v pátek odpoledne oteplilo a my strávili celý víkend v letním módu. V pátek odpoledne jsem doštěrkovala chybějící část terasy u ložnice, takže už je terasa opravdu kompletně vyštěrkovaná (už jen chybí štěrk vyrovnat dosypáváním, ale důležité je, že tam není bahno) a celou sobotu a neděli jsme strávili venku. Děti si postavily...né,já jsem jim postavila...stany, zavěsila jsem houpačku mezi břízy, uklidila terasu po zimě, stěhovala zahradní nábytek, natírala zrezlé sloupky u plotu, takže jsou jak nové a opět šlápla na hřebík.... Tentokrát jsem ale nedošlápla, takže mám díru v botě i v noze, ale vrut tam nezůstal a nešel tak hluboko. Ať žije staveniště.... Vždycky si ale říkám "raději já než děti". Samozřejmě byl vrut v prkně a to prkno bylo otočené jako nástraha. Bylo to ale v míste

Pěkný úterní večer! Venku je dnes jak na apríla, od rána se střídá sněžení, mrholení, padající kuličky, slunce a jasno, konec světa, vítr, sněžení, kuličky... Já totiž od včerejška peru. :-))) A tak po několika suchých dnech, kdy jsem na prádlo nesáhla, jsem dostala prací horečku a venku je na to počasí absolutně nevhodné. :-)) Jako vždy. :-)) To mě ale nezastaví, špína přetéká... :-)) V pátek jsem se... možná ve čtvrtek to už bylo... nebo v pátek? Já vím, je to jedno... Prostě v jednom z těhle dvou dnů jsem se rozhodla prostřít nově stůl a náš dům začít ladit do jarních barev. Na jaře mě to chytá barevně asi nejvíc. Ovládla jsem se vyndat velikonoční výzdobu, ale vytáhla jsem alespoň růžovou. Po cestě v pátek od zubaře jsem vzala útokem Ikeu a to tak, že jsem pohodila auto na desetiminutové parkování (= motivace opustit obchodní dům tak rychle, že toho moc nestihnu koupit) a běžela pro růžový běhoun... Hned u kytek jsem zapomněla na nějaké rychlé parkování a fascinovaně prohlí