Severský dům

Pěkný slunečný pátek! Dnešní den, pokud nebude vedro, by mohl být adept, alespoň co se týče počasí, na "den roku". Ráno byla božská mlha a chladno, které nám šlo do ložnice otevřeným oknem na terasu, když chtěl Indy na svou ranní procházku (prostě mu otevřu okno na terasu v ložnici a jdu zase spát, on se pak někdy vrátí, ale to většinou nezaznamenám, pokud se něčím zase nedáví mezi dveřma :-)) ). Pak postupně mlha mizela a slunce prozářilo celý náš dům. Od té doby krásně svítí a jemně hřeje, ale fouká slabý vítr, ve kterém šumí obě naše břízy a okolní stromy. Takový krásný podzimní den, že? :-)))) Jen ještě chybí ta podzimní vůně... nevím, jak to říct, ale podzim voní... Bože, já se na něj těším. Nějak ty dny zase rychle utekly. Byla jsem na jednodenní návštěvě u nejlepší kamarádky ze střední školy, se kterou jsme se neviděly prakticky od té střední. Je to strašně dlouhá doba a ona je pořád stejná. :-)) Ke svému hezkému vzhledu přidala hezké děti a hezký nový dům. Mluvila

Pěkné úterý! Tohle léto suchem až zas tak úplně netrpí, že? :-) Bouřky jsou celkem časté, ta poslední z neděle na pondělí začala lehce po půlnoci. Probudil mě obří hukot, to, jak dopadal silný déšť na naši plechovou střechu. Venku lítaly blesky jako stroboskop a úplně mátly solární lampion na jedné z bříz. Má totiž ve zvyku svítit jenom chvilku po setmění a pak se vypne. Doteď nepomohla ani oprava poklepem (trochu jsem s nim bojovala, ale nedal si říct), takže mu ten manýr toleruju. V noci se ale po každém oslepujícím záblesku vždycky rozsvítil, jako by to bylo ten večer poprvé a já, stále bojujíc s vnitřním strachem, že něco uletí, praskne, promočí se, spadne, no prostě, že se něco po..., jsem ho jen tak sledovala a smála se jeho zmatenosti. Když zapnu pračku, zacinka několik tónů, když dáme lednici do zásuvky, také zapípá. V noci tu obě vesele pípaly a cinkaly, na chodbě se samo rozsvěcelo a zhasínalo světlo, které necháváme každou noc svítit, stejně tak světlo v kuchyni. Lítala