Severský dům

Pěkně upršenou středu! Až dnes se mi podařilo dostat všechny děti z domu - byly doma s kašlem. Měla jsem v plánu tolik věcí, ale strávila jsem hodinu pod dekou sledujíc jeden starý díl Ferdinandovy zahrady a 1 díl Bydlet jako. :-))) Ráno jsem byla nakoupit a odpoledne... ty díly mě vždycky nakopnou k činu - jsem šla uklízet do pokoje pro hosty. Jak k nám nikdo nemíří, celkem tam ty práce stagnují. :-)) Chce to vždycky nějakou motivační návštěvu. :-))) Taky to tak máte? :-))) Na zahradě už jsou ale od pátku paletové ohrádky připravené na budoucí vyvýšené záhony. Mile mě překvapilo, jak se převáží složené na placku, takže je odtáhnete i autobusem (samozřejmě s nadsázkou, nechtěla bych je takhle táhnout domů :-)))) ). Ulovila jsem už pěkně zelené, takže dobře zapadnou do trávy, s vintage nápisem :-))))) (SCANIA) a v nestandardním rozměru 120 x 160 cm, tudíž levnější. Tyhle rozměrově nestandardní věci jsou obvykle levnější, protože nemají takový odbyt. Jedna stála stovku. K tomu mám

Konecne pekny ctvrtek! :-) Ještě jsem vám nenapsala o krásné dlažbě Village - odstín světle šedá, kterou teď pokládám v pokoji pro hosty. Je úžasná a nejraději bych jí dala na víc míst. Je tak jemná a decentní, přitom si jí člověk hned všimne. A jak se hodí úplně ke všemu! Tedy... ne k šedé lince a šedým gaučům. To se pak ten šedý nábytek na šedé podlaze blbě hledá. :-))) Pokoj pro hosty je mi trnem v oku už od začátku. Je to místnost, která je hned u dveří, je vidět, je vizitkou, protože právě tam návštěva spí... A je tam největší bordel, protože je to skladiště všech zbytků ze stavby. :-( Nějakou dobou jsem si nedovolila nic vyhodit, protože spousta věcí v domě nebyla dodělaná a já nevěděla, jestli právě tohle nebudeme ještě potřebovat. Teď, po roce, kdy se na tom bordelu usadil prach a nikdo na nich nesáhl, už se toho nebojím a celkem razantně třídím. Přes inzerát jsem koupila dva vysoké rámy STUVA. Jeden šel k Heidi do pokoje (musím k němu koupit dveře) a druhý šel právě do p

Pěknou středu! Ona tedy, co se týče počasí, vůbec pěkná není, ale... :-)) Dneska prší. Je taková zima, že v obýváku na gauči pléd rozhodně nestačí a mám na sobě peřinu a svetr. Toník má kašel, takže je se mnou doma, ale o tomhle dítěti člověk prostě neví. :-)) Po včerejším hektickém dni, kdy jsem byla na první ofiální návštěvě v novém domě své sestry (oficiální proto, že jsme jí začátkem května udělaly s mamkou prostě přepadovku a zavolaly jí, že stojíme u vrat :-))), což tedy mezi oficiální s pozvánkou nepočítám), kdy jsme se vraceli z návštěvy v půl deváté večer (děti jsem vyzvedla ve škole a školce hned po obědě a vyrazili jsme), natankovali v půl desáté na benzínce nedaleko naší vesnice a auto už nenastartovalo, takže se manžel vypravil na asi dvoukilometrovou cestu tmou a houštinami k domu, kde bylo zaparkované naše druhé auto a vrátil se pro nás, jsem dnes neměla v plánu vůbec vstát. Jenže holky měly ve školce focení, takže se pěkně ospalé po ránu rychle převlíkaly do něčeh

Pěkné (dnes to vím jistě, koukla jsem se do kalendáře) úterý! :-)) Poslední dny je celý dům vzhůru nohama. Nedá se projít chodbou u ložnic, všude jsou věci, já vypadám jako blázen, co utekl z ústavu, jíme, co kde najdeme a v kuchyni se kopí špinavé nádobí. Proč? Protože děláme pokojééééé! :-)) Teda, já dělám. Všichni ostatní tady chodí a ptají se kdy to bude, proč je tamto támhle, máme něco k jídlu, můžu ven? Najednou se v inzerátu objevila bílá vyvýšená postel SVARTA... https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20247982/ Bílá už se hned tak nevidí, prodává se už jen ta šedá, která je dobrá pro kluky nebo... ehm... do vězení. :-)))) Byla jen za 1.200,- a na "mém" kraji Prahy. Hned druhý den jsem pro ní uháněla a s manželem jsme se shodli, že by bylo fajn, kdybych sehnala i třetí, aby měly všechny děti tak, jak si to přály. Toník už ji totiž má. Hned po nastěhování jsme mu ji se zkrácenýma nohama nainstalovali do pokoje. Chtěl svůj vlastní obýváček a teď se mu to k

Pěkně upršený pátek přeji! Ráno jsem děti vezla do školy a školky v pantoflích, takže jsem si pěkně nabrala vodu do bot :-)), ale jinak je samozřejmě dobře, že prší. Příroda to potřebuje. Téměř každý večer tu zahlédnu 2 srnky, sbíhající z kopce vedoucího z lesa nad námi, probíhající kolem našeho domu - ano, určitě jedna z nich mi ožrala švestku :-)) - a pasoucí se pak na louce za námi. Věděla jsem, že ta lesní zvířata mi budou chybět. A je to dobré, alespoň nějaká tu jsou... Ve starém domě jsme je měli kolem pořád, občas jsme měli na terase i lišku. Zmije mi tedy nechybí, ale ostatní ano. Jsme až příliš blízko civilizaci, což má velké výhody pro běžný život, pro ten můj, poklidný, ale ne. Kdyby to bylo na mě, bydlím uprostřed velkého lesa, kdy několik kilometrů na každou stranu jsou jenom stromy. Dům by byl hodně prosklený a nejkrásnější dekorace by byla zeleň za okny. Neměli bychom ani závěsy, protože by nebylo třeba budovat soukromí, bylo by to soukromé úplně všude. Nevadily by