Severský dům

Hezkou neděli! Mrholí a všude je mlha, takže jsem neodolala a vyjela na nákup a na stavbu. :-) Tohle počasí mám prostě ráda. Slunce miluju, ale za oknem. Jít za plného slunce ven je utrpení. Zato v mlze, chladu a mrholení je procházka lesem prostě dokonalá. Pak zatopíte v krbu, uvaříte horký čaj se zázvorem a citronem, oblečete teplé ponožky a tepláky, zachumláte se pod deku a pustíte si film nebo pohádku. To mi připomíná, že mi to v krbu nejspíš chcíplo. Tak vydržte, jdu to rozdělat. :-)) Hoří. :-) Dnes na stavbě bylo ticho. Mrholilo, nikde nikdo, prostě ráj. :-) Takže, naše hazienda... :-))) Nedá se vyfotit vcelku. :-))) V rohu pozemku je kopec hlíny a nechci v něm nechat boty, takže vždy stojím v uctivé vzdálenosti. :-)) Když vejdete (a bude všude otevřeno) uvidíte napříč celým domem... průchody jsou půl druhého metru široké (to se ještě zapotím, až budu vymýšlet kokrétní zavírání :-))... V jídelně bude nika na příborník. Ta se bude vyzdívat jako příčky, takže aktu

Hezkou sobotu! Dnes bylo vážně hezky! :-) Musím se přiznat, překlady se nám tam válí už od 19.září, ale věnovala jsem se jiným věcem, tak o nich píšu až teď. :-) Máme překlady! :-)) Hned u umísťování prvního překladu závládla na stavbě nevrlá nálada. Byl opravdu těžký a i když ho neslo pět nebo šest chlapů, měli co dělat. Zvednout ho nahoru ke stropu už bylo fakt náročné. A to byl první. Dotazy, zda se přece jen neobjedná bagr, byly smeteny ze stolu. Byla jsem u toho, protože jsem tam akorát měla schůzku s pánem na zaměření oken. Okna jsme zaměřili bez překladů. Prostě jsme si ukázali, kde jako budou. :-)) Vezmem to zase od vchodu... naše koupelna u vchodu. Bude mít jenom malé okýnko. To samé bude ve špajzu na jihu. Pokoj pro hosty... okno bude dokonalý obraz, který se bude měnit v závislosti na ročním období. Až je škoda, že bude nad čelem postele, takže hosté k němu budou zády. :-)) Všechno je náplanované na centimetry, takže tohle bylo jediné řešení. Jídelna... okn

Hezký čtvrtek! Krásné slunečné ráno vystřídaly ještě dopoledne mraky. Když člověk vypravuje brzy ráno dítě na výlet, vlastně ani neví, co mu má oblíct. A dnes byl výlet "venkovní". Jelo se na farmu. Prošli se dýňovým polem, hladili králíčky, vozili se na traktoru a bloudili bludištěm. Jela celá školka a prvňáčci. Kromě našich holek. Stále chrochtají s rýmou doma. Takže je úplně báječné cokoliv teď řešit nebo zařizovat. Včera jsem na stavbě řešila zateplení soklu. Bagrista v úterý odjel se slovy "to nejdřív zateplete, pak to odkopu". Jenže ono to nejde zateplit, protože to není odkopané. :-)) Takže jsem mu dnes volala, kdy může přijet bagrovat. Termín jako vždy: včera bylo pozdě. Měl by každou chvílí volat. Tak už. Bagr může ve středu. :-/ Sokl si tedy budeme zateplovat sami. Neměla by to být žádná věda. Zároveň už se KONEČNĚ začne bagrovat terén a já budu moct začít sázet! Ta představa mě nenechává chladnou už několik dní. Prostě mě budování něčeho velmi uspok

Hezké pondělí! Naše děti mají rýmu, takže nám skončily prázdniny - máme je doma. Celý den běží pohádky, všechny jsou příjemné a vypadá to na pár dní bez školy a školky. Sakra... Ač to na stavbě vypadá, že se nic neděje...no je to skoro pravda. :-)) Věčně se čeká na materiál. Vše je objednáno přes dva měsíce a čekáme na to jak na chleba za komunistů. Takže po tom, co milostivě dorazily cihly na vnitřní nosné příčky (tloušťky 30 cm), se ve čtvrtek večer (nebo v pátek ráno, vlastně ani nevím) přišouraly překlady. Ale ne všechny. Chybí dva na vnitřní nosné stěny. Venku je už úplný podzim, včetně barevného listí, které absolutně zbožňuju. Mou lásku k tomuto období, zvláště k počasí, už ale nesdílí stavitelé našeho domu, a tak si vytvořili takovýhle krásný apartní domeček. Aby nemuseli pětkrát do hodiny běhat do auta a schovávat se před deštěm. Prý se tam báječně obědvá. :-)) Mimochodem, je to budoucí špajz. :-)) Kdybychom nedělali střechu, uviděli bychom vždycky po příchodu domů to

V 6:40 mi zvonil budík. V 6:50 jsem se teprve vyploužila z postele, natáhla tepláky a fleece kabát a s obavou z příšerné zimy vyrazila v doprovodu našich dvou psů k autu. Bylo teplo. Na stavbu jsem dorazila v 7:05. Studnaři už tam byli. Psy jsem nechala v autě, přejiždělo se ještě technikou, couvalo se začínajícím bahnem a naši psi by se tam pletli. Oni poslouchají, tedy, poslouchali. :-) Co jim táhne na desátý rok, rozhodli se, že na stará kolena nemají co ztratit a přestali poslouchat, začali si dělat, co chtějí, krást jídlo, prát se mezi sebou, zdrhat... Takže by to vypadalo asi tak, že na ně budu volat, oni na mě (v tom lepším případě) budou jenom tak koukat a ani se nehnou nebo půjdou prostě tam, kam se jim zrovna chce. :-)) Ale abych jim nekřivdila, celou dobu pak byli u mě, nikam neutekli, žrali trávu a váleli se v bahně, tak jak je jejich zvykem, takže byli hodní. :-)) Studnaři si nejdřív pečlivě prošli příjezd k místu vrtání, aby nenajeli na něco, co jim rozbije auto. Pak