Severský dům

Přeji pěkné... co je vlastně za den? :-)) Po přivezení cihel už jsem celá nedočkavá jezdila na pozemek sledovat, kdy už se objeví první cihla na základové desce. Izolace byla natavená, už tomu nic nebránilo. V mezičase jsme se sešli s odhadcem. Nafotil pozemek se základovou deskou a začal pracovat na novém odhadu, aby byl připraven na dnešek. Dnes totiž bylo v plánu vypracovat protokol o rozestavěnosti a zaslat jej bance, která na jeho základě pustí další peníze. Vše běželo podle plánu, odhadce je spolehlivý, jen aby se do dneška stihlo postavit co nejvíc. Začalo se v pátek 25.8.2017 první řadou. Ta je nejnáročnější, musí být opravdu perfektní, jinak zdivo nestojí správně a stěny praskají. Úplně zbytečně, že? Takže ta trvala vlastně nejdéle. Museli se doslova pomazlit s každou cihlou. Další řady už šly rychleji, a tak dnes byly hotové 4 kompletní řady. Vše jsem nafotila, koukejte... :-))) Výhled z okna v jídelně... na tomhle okně se bude sedět a koukat jen tak ven nebo si tam

Hezký čtvrtek! V pondělí přivezl kurýr zásilku. Byl to vzorek lina k zapůjčení. Musím ho do týdne vrátit. Ale asi se s ním nerozloučím. Uznejte sami, není úúúúúžasnýýý???? Jsem z něj opravdu nadšená. Je to značka Woodmark, odstín Cardassian 554. Má úplně přesně požadovaný odstín i kresbu dřeva. Jediné, co mě trochu zklamalo, je hrubost. Naše aktuální lino (ta podlaha pod ním) není hladké, kresba dřeva je na něm vidět i cítit a když se podíváte proti světlu, vidíte různé drážky a čáry a suky v nepravidelných intervalech. Prostě jako opravdové dřevo. Vzorek nového lina je taková rohožka. Hrubé struhadlo. Nic víc. Mohli si dát tu práci a vytlačit do něj nepravidelnou strukturu, ale nedali. :-/ Takže asi sklopím uši a stejně ho vezmu, protože jinak je dokonalé... Jsem asi rozmazlená tím aktuálním... V pondělí se natavovala izolace. Měla by to být hydroizolace a izolace proti radonu, ve dvou vrstvách kvůli střednímu riziku. Když jsem se dneska ptala, jestli kluci měřili rozdí

Hezký horký pátek! Ráno jsme sotva rozlepili oči (jedno dítě se muselo dojít vzbudit) a už jsme sedali do auta. Směr stavba. Na devátou ráno byl totiž objednaný beton a pumpa. Vyjeli jsme trošku po deváté :-)), ale máme to pár minut. Děti se na pumpu těšily. Říkají jí jeřáb. Znají jí ale pouze na velkou dálku, ze staveb na protějším vzdáleném kopci. Jeden mix akorát odjížděl, tak jsme si cvičně vycouvali (nepsala jsem nedávno zrovna o té úzké příjezdové cestě v ulici?), druhý už byl připraven. Viděla jsem to prvně. Míchačka, která byla nejbliž měla chobot. Takovou dlouhou trubku na jeřábu. :-) Ostatní míchačky byly zásobovací a vždycky k ní nacouvaly, propojily tobogány a doplňovaly beton. "Betonovou sprchu" řídil řidič pohodlně na dálku. Stál na základovce a podle potřeby si ťukal na takovém větším playstationu. :-) Bylo to super. Děti to moc bavilo. Chlapy v práci už míň. Bylo už takhle brzo ráno hnusné vedro. Hrabání v betonu bylo náročné a muselo se pracovat rychle.

Hezké čtvrteční ráno! Alespoň doufám, že je čtvrtek. :-)) A už ani není ráno, koukám... no dobře, dobrou chuť, pokud právě obědváte. :-)) Včera jsme měli schůzku na stavbě. Je hezké říkat "na stavbě" a ne "na pozemku". Řešili jsme drenáž, protože v severozápadním rohu máme nějaký pramen či co. Prostě, když tam uděláte díru, lehce se Vám postupně zaplní vodou. A vodu v dětském pokoji nechceme. Bude nutné udělat drenáž a odvést vodu pryč. Pak jsme řešili elektriku. Nabídka na kompletní elektriku v domě za čtvrt milionu je pro nás bohužel nereálná, takže jsme zase ve fázi hledání. Nabídka podlahového topení za 270 tisíc se nám zdála také hodně a ranní mail od konkurence s výslednou cenou 170tis. nás v tom celkem ujistil. Příštích pár dní nás tedy čeká googlování a srovnávání cen. Téma "střecha" je poslední dny celkem časté. Bez střechy se totiž nehneme. :-) Nepůjde pokračovat v dalších pracech na stavbě, prostě v ničem. Všude jsem četla, jak je pulto

Hezkou příjemně větrnou neděli! Konečně jsem se dostala zase na chvíli k plánovači kuchyní a ještě jsem dostala jeden tajný tip od kamarádky, takže jsem si mohla finálně naplánovat kuchyň. Kromě lednice bude nutné koupit všechny spotřebiče. Vybrala jsem podle zvyku a vzhledu. Jako vždy. :-) Mikrovlnku už máme dva roky a jsme s ní spokojení. I přes to, že nevypadá velká, naše původní obří talíře se do ní vešly. Mikrovlnka: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/90303390/ Po postavení nové kuchyně jsem je však prodala, protože objektem mé touhy se staly talíře jiné. A taky... strašně jsme se přežírali. Člověk si to neuvědomuje, ale když máte velký talíř, nevědomky na něj nandaváte mnohem větší množství jídla, protože se Vám prostě zdá, že tam toho není dost. :-)) Takže... teď máme tyhle a máme je moc rádi. Přes zimu jsem z nich tedy nadšená méně. :-) Na zimu se mé barevné choutky uklidní a náš dům se změní na klidnou zasněženou krajinu. Barvy se omezí na bílou, šedou, dře

Hádejte... Co máte hádat? No, na co čekáme tentokrát!!!! :-/ Neni pumpa. Pumpa na beton. Je sezóna. Kromě toho, že polovina lidí nic nedělá, protože je na dovolené/po dovolené/před dovolenou (ano, v tuto dobu také nic neděláme, protože buď se těšíme a plánujeme nebo jsme v tom podovolenkovém oparu/režimu a nějak si nemůžeme navyknout na pracovní režim), tak druhá polovina lidí nestíhá. A to tak, že je prostě vyprodáno (cihly), nasmlouváno (práce) a rozebráno (aktuálně pumpy). Máme připravené ztracené bednění, rozmístěné vývody ven a dovnitř a dokonce i trubky po základové desce (momentálně po hlíně). A to je tento týden všechno. Nejbližší možný termín - pondělí 8 ráno. Informace, že by šlo třeba hned v pátek základovou desku vylít a úplně dokončit je sice polehčující okolnost, nic to ale na mém znechucení nemění. A to neřeším počasí... Dopoledne se mi ozvala firma na podlahové vytápění ( vypadá to, že začíná být po dovolených a firmy se začínají ozývat) jakou

Poslední horké dny občas spláchla menší bouřka, jednou vylítla elektřina - její opětovné nahození někdy v noci ale nikdo i přes cinkající lednici vůbec nezaznamenal, jinak beze změny. Přes víkend se ale připravily dvě řady ztraceného bednění a protáhly trubky (prostupy vody, kanalizace a elektřiny základovou deskou). Né že bych se nudila, ale únava mě nějak paralizovala do stavu, kdy se zvládnu pouze ploužit po domě. A tak jsem si dala pauzu od věčného vyhledávání informací ke stavbě, vhodných fotek (aby někdo pochopil, co po něm chci) a porovnávání cen. Prostě jsem teď pár dní nic nedělala a doháněla resty... Těmi resty myslím díly Top Gearu, které mi za posledních pár let, co nemáme televizní příjem, utekly. Postupně stahuju hlavně The Grand Tour, dneska jsem si pustila prvních pět minut prvního dílu před psaním blogu, protože mě baví hlavně tahle trojka aktérů, i když Joey... je prostě Joey. :-)) A začíná to hezky... Abych nebyla rozmazlená, jsem ráda, že mám

"Nemáte ten barák nějak velikej?" "No je přízemní, tak to vypadá, že je velkej, ale dvoupatrový jsou mnohem větší..." "Dyť to vypadá jak nějaká hacienda!" :-))  Když se podívám na pozemek, ze kterého od základů na každou stranu zbývá pár metrů k plotu, když se podívám na fotky, kde naše děti pobíhají mezi základovými pasy, tak... ano...trochu větší je... :-)) Vždycky si otevřu v počítači situačku, kde jsou kóty... deset metrů na jižní straně mezi plotem a domem snad není tak špatné, ne? Tři a půl metru od severní hranice plotu k domu je snad dostačující. Čtyři metry na západní straně budou pro vyvýšené záhony a pár ovocných stromů snad akorát? 168 m2 podlahové plochy přece není nic extra. :-)) Ale ve dvou patrech. :-)) Na pondělí bylo plánované betonování základových pasů. Ještě v neděli večer dorazila bouřka, která naše plány spláchla do záchodu (můžeme být rádi, že nespláchla i vybagrované pasy) a v pondělí ráno se zuřivě

Čekali jsme na hypotéku, na projekt, na vyjadřovačky, na podpisy, na souhlasy, na stavební povolení, na firmu, na nabídku, na bagr.... a teď čekáme, až přestane pršet. :-/ Čekáme už dva roky. Ještě, že mě nebaví kousat si nehty. Nevím, jestli bych ještě měla nějaké prsty. Po neskutečných vedrech, kdy slunce nemilosrdně spalovalo vše, co se neschovalo, přišly deště. Vlastně je takový pěkný podzim. Příjemně se ochladilo (asi na 20 stupňů), fouká čerstvý vítr, občas přijdou nádherné černé mraky a prožene se osvěžující bouřka. Ale nic převratného ( = elektrika vylítla jenom jednou). Vlastně je fakt pěkně. V tom horku toho člověk moc neudělal. Problém je, že tady prší převážně v noci. Přes den je obvykle klid a ráno vstaneme a koukáme, že je zalito. Je to super poloha, ale teď se to fakt nehodí. Po několikadenním boji s obrovským množstvím hlíny se podařilo vybagrovat základové pasy, ve kterých je teď ... voda... Vyskládané ztracené bednění podél plotu jenom tak s

V sobotu ráno jsme otevřeli oči a už volali z pozemku. Je třeba hned řešit odvoz hlíny. Jeřáb úžasně přesunul betonové panely a úhledně je vyskládal hned k vjezdu na pozemek. Měl to ráno během chvilky a hned byl pryč. Dorazila tatra a čekala na instrukce. Kamarádka vzala osm tater. Téměř nic neubylo, naopak začalo přibývat. Kamarád zjistil, že k němu tatra neprojede, takže to padlo. Na pozemku se začala hromadit hlína a nebylo možné pracovat. Dostali jsme tip na člověka asi dva kilometry od nás, že hlínu bere. Hned se tam vyjelo na výzvědy. Ano, bere. 1.500,-/tatru. Místní skládky hlíny si prý účtují 8.000,-/tatru. Navíc je sobota odpoledne, pokud měl vůbec někdo otevřeno, zavřel před dvěma hodinama. Potřebujeme okamžitě odvézt alespoň deset tater, ale bude jich asi čtyřnásobek. Protočily se nám panenky a znechuceně a odevzdaně jedeme k bankomatu. Poslední nápad byl sousedův pozemek. Plánuje stavět až za tři roky, takže by dvouměsíční ukládka nemusela v té buši toli

"Jaké ty stromy mají zůstat?" "Dvě břízy na jihu a javor na severu. Tu třešeň vedle javoru zlikvidujte, tu ne." Ticho... "Aha... tak javor už neni" "??? A co tam teda je?" "Třešeň" :-))) Ale jinak je spolupráce paráda. Opravdu. :-) Vše, na čem se domluvíme, platí a maká se na tom. Logicky se myslí, efektivně plánuje. Kontakty fungují. Bagr měl čas až ve čtvrtek. Do té doby se sekala tráva (ještě zbývá posekat budoucí zahrada) a řezaly stromy. Ve čtvrtek bagr vylámal pařezy a zjistilo se, že betonové panely na severní straně překáží bagrování základových pasů. Bagr ale není schopen je přesunout, odhadovaná hmotnost jednoho panelu je jeden a půl tuny (rozměrově jsou v průměru 1 x 3 metry). Jeřáb má čas v sobotu. Bagrista tedy odhrnul hlínu v místě, kde je plánovaný dům. To  mi připomíná, že jsem to asi měla někde na stavebním úřadě nahlásit. :-/ Neskutečný buzer, co se týče stavebního povolení. Tím jsm

V pondělí se ještě domlouvalo, dnes, v úterý, už se seká. Na pozemku je tráva a keře do výšky jednoho metru, o náletových dřevinách nemluvě. Sekání jde velice pomalu, protože se na sekačku namotává stará tráva, nejspíš posekaná před x lety. Po čtyřech hodinách sekání tedy máme vysekané kolečko na kraji pozemku. Z původního plánu zkulturnit celý pozemek to vypadá na plán "snad vysekáme místo na základovku". Mezitím, co jsem psala těhle pár řádků, si jedno z dětí vyrazilo při tahanici zub. V tom množství krve se mi tedy až po nějaké době podařilo identifikovat jednu díru. Zub jsem ovšem nikde nenašla, a tak jsem šla opět prozkoumat pusu. Zub se neztratil. Je tam pořád, ovšem zaražený zpět do dásně. :-( Následovala rychlá návštěva zubařky, která zrovna v úterý ordinuje do 20hod. Dozvěděla jsem se, že zaražení zubu zpět do dásně je jeden z nejčastějších dětských úrazů co se zubů týče. Že je to vlastně celkem v poho, že vyroste znovu. Jen tak týden spíše měkčí

Abych to vysvětlila... sehnat firmu v sezoně je prakticky nemožné. Neobtěžují se ani zpracovat nabídku na zaslanou poptávku, natož provést nějakou práci. A tak nám zbyly firmy na stavbu dvě. Slovy dvě. První firma je ochotná začít prakticky ihned. Přetahuje ale náš rozpočet o 200 tisíc. Druhá firma požaduje položkový rozpočet (= někdo si dá tu práci a spočítá nám, kolik je potřeba cihel, překladů, betonu, armatury, .... za 3 - 4 tisíce a cca do týdne a půl), pak je teprve schopna nám nacenit základy plus zdivo (také v nějakém časovém horizontu) a je více než pravděpodobné, že cenově skončí jako ta první firma nebo to ještě přešvihne. Měsíc v háji a máme nejspíš stejnou cenu a hledáme časovou skulinu v jejím napjatém harmonogramu, aby se mohlo začít stavět. Pak ztratíme nervy a půjdeme žebrat k první firmě, která už bude mít další zakázky a možná se "utrhne", ale bude to stát něco navíc. :-))) Bááááájo. Donese se k nám zpráva, že noví kupci našeho domu už m

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.