Přeskočit na hlavní obsah

23.8.2019 - 6

Pěkný slunečný pátek!

Dnešní den, pokud nebude vedro, by mohl být adept, alespoň co se týče počasí, na "den roku". Ráno byla božská mlha a chladno, které nám šlo do ložnice otevřeným oknem na terasu, když chtěl Indy na svou ranní procházku (prostě mu otevřu okno na terasu v ložnici a jdu zase spát, on se pak někdy vrátí, ale to většinou nezaznamenám, pokud se něčím zase nedáví mezi dveřma :-)) ). Pak postupně mlha mizela a slunce prozářilo celý náš dům. Od té doby krásně svítí a jemně hřeje, ale fouká slabý vítr, ve kterém šumí obě naše břízy a okolní stromy. Takový krásný podzimní den, že? :-)))) Jen ještě chybí ta podzimní vůně... nevím, jak to říct, ale podzim voní... Bože, já se na něj těším.

Nějak ty dny zase rychle utekly. Byla jsem na jednodenní návštěvě u nejlepší kamarádky ze střední školy, se kterou jsme se neviděly prakticky od té střední. Je to strašně dlouhá doba a ona je pořád stejná. :-)) Ke svému hezkému vzhledu přidala hezké děti a hezký nový dům. Mluvila něco o nedodělanosti, ale nevím, co si pod tím slovem vlastně představuje, protože měli doma i na zahradě úplně všechno hotové. :-)))) Myslím, že k nám na návštěvu nemůže. :-))))

Pak jsem koupila novou filtraci do bazénu, protože ta, co k němu přibalená, je úúúplně k ničemu. Musím přiznat, že jsem přečetla několik článků o údržbě bazénu a jsem z toho akorát znechucená. Ze všech vyplynulo, že je třeba mít flašku Ph+, Ph-, vločkovač, tester na Ph, tester na tvrdost, flašky na úpravu tvrdosti, tablety na údržbu, chloršok.... no, v šoku jsem... :-)) Trochu mi nahrává, že je teď všechno ve výprodeji, ale i tak... Jak se staráte o bazén Vy? Bylo mi doporučeno obyčejné Savo a mile mě překvapilo svým výsledkem, používáte ho někdo?

Ve středu měly holky narozeniny. To znamenalo uklidit dům. Taky někde sehnat dorty a dárky. Do dortů se mi přirozeně nechtělo. Nikdy jsem dort nepekla, krém neumim, ani nevím, co se do něj dává... Sestra peče dorty s předstihem, protože jejich zdobení zabere takovou dobu, že za jeden den se to nedá zvládnout. Já tedy naplánovala pečení na úterý odpoledne. Dopoledne jsem zajela nakoupit vše potřebné. Doma jsem zjistila, že jsem nekoupila nic na krém. A navíc přijeli nečekaně mí rodiče, takže jsme strávili odpoledne spolu.

Holky od nich dostaly svoje první džíny a trička s měnícími flitry, která chtěly už dlouho. Abych to vysvětlila, džíny jsem jim nikdy nekoupila, protože oblíct tři děti dá už tak práci, takže tepláky to jistí, a později chtěly holky jenom elasťáky a šaty/sukně. Navíc mi přišlo, že jsou džíny v jejich velikosti nějaký... úzký... :-)))) Od malička byly veliké a některá období i pěkně vypasené, takže rvát je do dětských skinny džínů by bylo minimálně zbytečné. :-))) Nové džíny ale jako by byly ušité přímo pro ně. Velikost 134 jim padla jako ulitá.

Ve středu už ale byl ten den D, měla dorazit manželova maminka a já musela "přidat do kroku". Jako první jsem se pustila do zdobení jídelny. Bylo třeba začít něčím, co mě baví, abych se neodradila hned na začátku. :-))) Pom-pomy jsem naštěstí měla připravené předem, jinak bych je dělala ještě dneska. Ty prostě chvilku zaberou. Balonky nafoukly holky a šestku jsem nafoukla vysavačem.




Má expresní příprava na dort... :-))


Kuchyňský robot DIY.... :-))))

Není nad silikonové formy Ikea. Třetí patro nahradila formička na muffin.


Mezitím jsem uklidila pokoj pro hosty. Postel byla plánovaná takhle pod oknem, ale bohužel se tam teď nedá hnout, takže bude bokem k oknu a u zdi. Pokoj 3x3 metry tady musí pojmout postel 180x200 a skříně a to jinak vyřešit nejde... Jo a na žebřík koupím háky a bude zatím na zdi. Zahradní domek je hudba budoucnosti. :-/


Kupodivu se korpusy nejenže dobře upekly a nespálily, ale dokonce i dobře vyklopily. :-)) Nezbývalo mi, než pokračovat a udělat krém. Neměla jsem na něj nic koupeno, tudíž mi byla sestrou na telefonu doporučena stará dobrá klasika, na které jsme vyrostly. Pět vrchovatých lžic polohrubé mouky nasypu do půl litru mléka a uvařím kaši. Já dala lžic 7,5 do 3/4 litru mléka. Nechá se vychladnout a vmixuje do změklé kostky másla. Přidá se cukr dle chuti a trochu instatního kafe. Vznikne výborný kávový krém. A opravdu. Povedl se a já byla nadšená.


Zatímco se pekl druhý dort, protože holky k mé smůle odmítly mít jeden dohromady, jsem dekorovala první dort. Spodní patro mělo náplň z kávového krému a politá byla růžovou polevou z prášku, která měla punčovou příchuť. Bylo to krizové řešení, ale chuť dobrá.

Prostřední patro bylo namazané uvnitř džemem a burákovým máslem dohromady. Ta kombinace chutí mě v dortu vždycky nadchne. Zvenku jsem ho pomazala nugetou a nalepila jahůdkové bonbony. Zelená kytička nahoře je z obarveného marcipánu.


Třetí patro bylo uvnitř namazané nugetou a zvenku kávovým krémem a posypané barevnými cukrovými kuličkami. A taky jsme našly s holkama cukrové stojánky na svíčky ve tvaru kytiček, tak jsme je tam nalepily taky.


Druhý dort jsem dělala během oběda a je ze stejných polev a náplní, jen na jiných místech.


Do dortů jsme zapíchaly všechny svíčky, co jsme našly. :-))


Kupodivu byl výborný a všechny části bez nugety měl i pes.


Party čepičky měly nekonečné využití, včetně jednorožců, čertů, plynových masek a dalších....


Ve čtvrtek jsem se rozhodla barevně sjednotit záhony. Koupila jsem tmavě šedou barvu Primalex Uni. No úplně tak šedá nebyla, nám všem přijde modrá. :-)) V plánu bylo, že každé dítě natře jeden záhon. U prvního malého záhonu Ama vypatlala třetinu plechovky, barva byla po trávě a měla jí i ve vlasech, takže jsem svůj plán přehodnotila. Pak ale přijel jímkař a Heidi se nabídla, že bude natírat. S velkou nedůvěrou jsem jí svěřila opatlaný štětec od Amandy, ona si sedla v bílých šatech na židličku a šla natírat. Nebyl čas chytat se za hlavu, bylo nutné přeparkovat auta a vyřídit jímkaře. Když jsem pak přišla k záhonům, byly celkem dobře natřené a Heidi k mému údivu čistá. Už jí to ale nebavilo, tak mi to dala, že jde domů. Nakonec tam natíral Toník a tak ho to chytlo, že se pořád ptal, co má ještě natřít, a byl smutný, že došla barva. Zadní záhony nejsou natřené zezadu, musím barvu přikoupit. Přicházející ze zahrady ale nic nevidí. :-)


Z výsledku jsem nadšená. Už to nevypadá jako skládka a ve skutečnosti je to ještě hezčí.


Také jsem včera večer přemístila světýlka do předsíně, kde je fajn, když není tma po cestě večer na záchod. Je to vánoční řetez - papírová srdíčka - na baterky z výprodeje Ikea, který mi koupila má kamarádka Hanka. Mě by nikdy nenapadlo si ho koupit, protože moc nemusím věci na baterky. Ale on je geniální. Každý den se zapne sám ve stejnou hodinu a po šesti hodinách se sám vypne. A svítíme s ním už 14 dní a světlo je stále skvělé. Je prostě boží.


A do jídelny jsem místo něj dala černý řetěz se žárovičkami, také z letošního výprodeje Ikea. Stál 299,- a nemá bohužel žádný časovač a dokonce ani přepínač, jako mají třeba lampičky, takže se zapíná strčením do zásuvky a vypíná vyndáním ze zásuvky. To je opruz. Ale hezký je.


A málem bych zapomněla! Zajela jsem se do Hornbachu podívat osobně na dlažbu vybranou do předsíně. Překvapilo mě, kolik krásných dlažeb mají. Ale ta moje dlažba.... je fantastickáááááá




A kvetou mi růžičky z výprodeje Obi...


A máme vinotéku místo myčky... :-))




A to je vše... Musím teď rychle vymyslet něco k obědu, už jsou skoro dvě odpoledne. A po týdnu vyhejbání se tomu, musím zapojit filtraci k bazénu. Tyhle technické věci dělám opravdu nerada a vážně bych uvítala, kdyby se toho ujal někdo jiný. No nic... jdu číst návod. :-/

Užívejte poslední dny prázdnin... my máme zítra každoroční letní párty, takže mé plány jsou jasné... úklid, nákupy, přípravy...

Mějte sééé!

Komentáře

  1. Dlažba je opravdu nádherná. Tyhle vzory já můžu:-)))
    A dorty opravdu povedené. Taky se chci do nějakého pustit-na pečení totiž vůbec nejsem.
    Hezký víkend. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc dekuji, Evi. Ja nejsem na vareni a peceni jen zlehka. :-)) Ty dorty mi daly zabrat.
      Take krasny vikend! :-)

      Vymazat
  2. Slečny měly tedy parádní dorty! Bazén je náročnej na údržbu, náš nafukovací čeká už dva týdny, až ho umyju, už na něm začíná růst mech :/ Jako ta světýlka na šňůře jsou parádní...co časovací zásuvka? Mám jí na Vánoce, baterky pokaždý zapomenu koupit :D Dnes mi došel Ikea katalog, vše hotovo, jdu si ho prohlídnout...největší svátek roku, bible dorazila :) V případě, že by se něco u nás stalo s myčkou-bylo by k obědu to víno, bez myčky už ne-e, ta představa mě normálně vyděsila :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja ho tady ted "cistim" sitkou na bordel. :-))) Za chvili jsou tu prvni hoste na party a samozrejme nic neni hotove.
      Casovaci zasuvku asi poridim. Bylo by skvele mit vecer o 1 vec mene na starost.
      Ja jsem ve 2/3 bible. :-)) Nestihaaam...
      Taky je to priserny. Prijde mi, ze jenom myju nadobi. A vsem je to samozrejme uplne jedno. :-( Jenze to nemuzu hodit na deti (i kdyz by pry chtely), protoze s tou malou jimkou bysme byli v haji. Chce to mit system rychleho a efektivniho myti. :-/

      Vymazat
    2. Nebo papírový talířky :) eliminovat :D

      Vymazat
    3. :-)))) jo, ty by byly dobry. :-)))

      Vymazat
  3. dobré ráno Luci, nedá mi to vám neodepsat. nadchla jste mě opět svým úžasným psaním :)
    začnu ale postupně.

    moc a moc prosím o návod na ty pompony ... chtěla jsem je synovi také dělat na oslavu, ale pořád jsem si říkala, jestli to není hloupé - pro kluka ... jenže ony vypadají fakt skvěle a na jednom e-shopu, kde jsem objednávala balonky, je měli i v krásné fotbalové zelené (syn je fotbalista) ... a říkám si, že zůstanou i na příště ... máte nějaký návod?
    mmch - chci se pouštět staršímu synovi, který oslaví své první kulaté narozeniny už v říjnu, do výroby "piňaty" ve tvaru fotbalového míče - tak jsem na sebe dost zvědavá.
    dorty vypadají super a ten piškot - sbíhají se sliny - musel být nadýchaný a super.

    koukám, že postel v pracovně jste taky natřela .... vypadá super :)

    a pár zkušeností k čištění bazénu - máme oproti vám kaluž a tak je to čištění asi o něco jednodušší. máme 3 a půl šířku a výšku jen těch cca 80 cm. a k němu tu vyšší kartušovou filtraci. do balíků většinou dávají tu úplně mini ... musíte zjistit výkon filtrace a objem bazénu. já ten náš bazén filtruji v hlavní sezoně denně cca 3 hodiny (asi bych měla i víc, ale takhle to stačí), jinak žádné z těch věcí co píšete nekupujeme. letos jsme si opět vystačili jen s tabletama - ty 4 v 1 z Mountfieldu nebo kolik to je v jednom (možná tři v jednom), zapnutou filtrací každý den a SAVEM jednou za 14 dní - na tom obyč savu je i poměr, kolik nalít ... když nestíhám a nefiltruju, tak se vodě nic extra nestane - bazén nezakrývám (manžel je přes týden pryč a sama to fakt moc dobře nezvládám natáhnout, ale když není zbytí, porvu se s tím). joo a z těch serepetiček máme i vločkovač, ale přijde mi, že je k ničemu ... když už se stane - letos asi jen 2x - že je voda v horším stavu, dáme tu šokovou dávku sava a filtrujeme a filtrujeme a vyplachujeme kartuš a manžel neustále čistí síťkou a během dopoledne je to už cajk :) tak přeji hodně zdaru v čištění - snad vám moje zkušenosti pomohou.

    hrozně se mi na vás líbí, jak postupujete pomalými krůčky kupředu ... a pořád se snažím manžela přemluvit k tomu samému .... jenže on pořád, že to se musí udělat - když už tak už ... chjo ... a přitom by nám to pomalu šlo lépe ...

    to zádveří - aaaaach :) úžasné, osvětlení pecka ... a mmch, vypadá to, že jste pokročila až tam a pěkně nás tu napínáte :)

    a vinotéka - můj sen - jen jí mít čím naplnit :) dokonce jsme si na ní nechali i místo v kuchyňské lince - teď tam místo ní ale stojí odpadkový koš :D ... ta vaše je také z IKEI? hledala jsem, nenašla ... :)

    jinak musím říct, že letošní katalog IKEA zatím super. jsem na stránce asi tak 40 :D - nějak není čas na nic.

    mějte krásné dni. Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobre rano, Marti! :-)

      No, navod na pom-pomy je takovy, ze je maji v Pepcu 3ks za 29,-. :-))) Je to vlastne harmonika z jemnouckeho papiru, na konci zastrizena do obloucku. V pulce prelozena a svazana. Kazda polovina se pak zvlast rozdela tak, ze opatrne postupne oddelujete jednotlive platky papiru. Ve finale je to jednoduche, jen mit ten jemny papir. Ono se mu rika myslim hedvabny, ale ted nevim. :-))

      S tim bazenem jste me tedy potesila, presne podobne si predstavuju peci. :-))) Savo to vazne moc pekne cisti, zustala bych u nej. Navic, maji ho vsude. Sitka na bordel celkem bavi deti. A i me, kdyz se do toho pustim, sbiram a sbiram... :-)))

      Ohledne pomalych krucku... Je to take tim, ze si tu muzu delat, co chci. Manzelovi je to fuk, hlavne, ze po nem nic nechci. A ano, jakmile sem prijde nejaky chlap, tak ma spoustu chytrych reci, ze kdyz uz, nejdriv by rozhodne udelal tohle, takhle tedy neee... Tak ho hned uzemnim, at si to doma dela, jak chce, a ze tu nebudu sedet na pytlich a varit na bombe jenom proto, ze budu cekat, az to nekdo udela poradne. :-)))
      Ted me ceka poradne a peclive bileni. Sadruju tu urazene cihly a nektere spary po vedeni kabelu a u stropu neni dobileno vubec, takze pojedu postupne mistnost po mistnosti a dotahnu to. Ale jakykoliv maly krucek kupredu, jakykoliv tah stetcem mi dela obrovskou radost. Cekanim na to, az budou penize a nekdo to prijde udelat, bych zesilela.

      :-))) predsin je muj velky projekt. Palubkovy obklad to tam strasne zutulnil, ale zatim je jenom na te jedne strane. Cekam na pokladku dlazby, abych mohla pracovat na dalsi casti. A zrovna absence dlazby v predsini manzela irituje, takze je tam sance, ze brzy dorazi pokladac. :-)))

      Taky bychom nemeli cim vinoteku naplnit, ale byl zavoz z vinarstvi, takze dorazilo 18 lahvi a ty 3 krabice me tu stvaly. Jakmile jsem jela na Prahu, skocila jsem do Ikey. Ted ji maji v akci za 129,-. Jmenuje se HUTTEN. Ja mam 2 na sobe. Mi rodice to vzdycky meli na balenou vodu, u nas se skoro nepilo. Ani ja skoro nepiju, ale manzel. I tohle levne reseni vypada dobre a ucel splni dokonale.

      Presne! :-))) Ja jsem v katalogu za pulkou, protoze taky nestiham. :-))) To neni mozne! :-))))

      Moc dekuju za rady, opravdu mi pomohly, a uzijte si zbytek prazdnin. :-)

      Vymazat
    2. Luci, ještě jsem si vzpomněla, že jsem teď dostala radu na tu síťku - když je bordela víc - dejte přes síťku plátýnko nebo by asi stačila bavlněná plínka ... jde to lépe :)
      za typ na pompomy děkuji - mrknu, až se příště dostanu do města
      přeju ať se Váš velký projekt - předsíň - vydaří - těším se na článek o ní :) ... také na ní zrovna pracuju - zatím tedy ve fázi plány v hlavě a na papíře, ale pracuju - snad s tím do vánoc pohnu :)
      mějte se. M.

      Vymazat
    3. Hmm, to je na mě asi moc práce. :-))) Možná, když to nepůjde, ale zatim to jde. :-))
      No to není, zač. :-)) Jakmile je ten správný papír, je to pak jednoduché. Spíš, jestli jsem to dobře popsala. :-)
      Děkuju moc, nějak to snad vyjde. A taky na palubky čeká ložnice, bude ze mě palubková královna. :-))
      I plány na papíře jsou lepší než nic. Je to něco, na co člověk může pořád koukat a snít a už to hrozně moc uspokojí...

      Vymazat
  4. Teda ty dorty se vyvedly neskutečně!.. nevěřila bych, že normálně dorty nepečete. Výzdoba také krásná... u nás doma se nikdy nic takového nedělalo, a dnes už jsem na to asi stará, nebo co....ale vždy se mi to moc líbí a obdivuji, když má někdo tak krásnou oslavu.

    Podlaha v domě vypadá skvěle..... a ta dlažba do předsíně...aach! Já už se ale nemůžu dočkat těch kamen...kdy budou kamna? Kdy budou kamna? :D

    Vinotéka super nápad, nám ale tohle množství vydrží tak týden max. dva :D Je to s námi marné :D

    Jinak podzim byl vždy jedním z mých oblíbených ročních období (hned po slunečné, lehce mrazivé, zasněžené zimě), právě kvůli té krásné vůni, a větru šumícím v korunách stromů...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježiš, holky, viděly jste vůbec ty fotky dortů??? :-)))))) Malé děti by to zvládly líp. :-)))))
      U nás doma taky nikdy výzdoba nebyla, dort tedy vždycky, i na svátky, ale nějaká dětská oslava a výzdoba, to né... Popravdě, ty dětské párty jsou dost náročné a vůbec se do nich nehrnu. Nejsem taková hračička, že by mě bavilo vymýšlet program a nadšeně tu obsluhovat 15 dětí. Ale je takový trend a děti se toho chytly. :-))

      Vždycky, když někde vidím, jak měl někdo pro děti krásnou oslavu, napadá mě spousta plánů a těším se, jak to udělám doma pak dětem, ale v době narozenin je to vždycky nějaké hektické, nevím proč, a vypouštím u toho duši.

      Je to fajn, sice vytírám ob den, ale s tím mopem je to rychlovka. Nemůžu se dočkat, až z obýváku dojdu v ponožkách až do ložnice. Na smrkovou podlahu to samozřejmě nemá, ale když před chvílí přišel pes zvenku, kapala z něj voda, jak se zase ráchal v bazénku, plácnul sebou v obýváku a za chvíli zase šel ven ráchat se znova a počítám, že zas dorazí.... jsem ráda, že tu ta smrková podlaha není. :-))))

      Kamna už stojí v obýváku, ale nejsou připojená. Musíme navozit obkladové cihličky a nalepit je na zeď za nimi. Teprve pak můžeme všechno spustit. :-/ Ale kamna jsou božííííí! ♥

      Ne nééé! Na tejden??? :-))))) Tak to bych byla asi hodně zelená a hodně bych zvracela. :-)))))

      Že jóóóó... podzim je prostě božský... Ale když je v zimě všude sníh, mrzne a ráno za svítání se to všechno třpytí, nebo když je celý den vánice a já nikam nemusím a s horkým čajem zachumlaná v dece sleduju všechno z okna... to má taky něco do sebe... Už se nemůžu dočkat, až zmizí to pekelné vedro a já vyrazím ven... ♥♥♥

      Vymazat
    2. No nevím, třeba ty dorty vypadají jinak ve skutečnosti...ale z fotek jsou naprosto super, a i kdyby provedení bylo doopravdy horší, tak mě dostává hlavně ta kreativita....Já sice dorty občas peču, ale jsou to takové klasické, nudné...cosi...

      Joo, oslava s dětičkama musí být mazec... Já se tedy odjakživa snažím vyhybat všem akcím kde je 3 a více lidí, takže ani tyhle oslavy pro mě fakt nejsou. Spíš jsem myslela tu výzdobu, že i když nejde o žádnou velkou párty a sejde se jen rodina, dáte si práci s krásnou výzdobou. U nás se to právě také vždy odbylo dortem a je to asi škoda...

      U nás už podzim tak trochu je, teď se ještě oteplilo, ale kvůli letnímu extrémnímu suchu už opadávají stromy celý srpen. Zima letos snad ještě počká, zase máme moc práce a nějak nic nestíháme :D

      Vymazat
    3. :D přesně, moje dorty jsou take takove nudne, už jsem koukala po Ikea formě a příští oslava bude tripatrovy dort :)

      Vymazat
    4. Jo, to já jsem.... taková kreativní duše... :-))))
      Máme totiž dvě knížky, pohádky pro holky, a tam jsou pohádky o vílách, které byly nemožné, dokud nepřišly na to, že potřebují brýle, nebo o princeznách, které měly zakázáno péct dorty, a tak je v královské kuchyni pekly tajně a nakonec se hrozně hodilo, že to umí, když onemocněla kuchařka. Prostě jsou tam vílí oslavy a dortíky a všchno tak krásně barevné, že holky chtěly vílí a princeznovské dorty. A to byla vlastně moje inspirace. :-)

      Já taky právě, kromě rodinných akcí, které pořádám, abychom se vůbec všichni sešli. Ale cizí děti, které neznám, ještě zaujmout a zabavit a občerstvit a vlastně pak ještě nezabít, když se to všechno zvrhne ve zvěřinec... to jsou akce, do kterých se mi fakt nechce. :-)) Ale navázat balónky, které nafouknou děti, na šňůrku je superjednoduché a pom-pomy pak strčim holkám do pokojů a zakreju s nima něco nedodělaného... :-)))) Je to strašně efektní výzdoba, která stojí pár korun a udělá velkou radost. Popravdě, ještě pořád to v jídelně všechno visí. Taky se mi to líbí. :-)

      Tady mě taky překvapuje příroda, letos je všechno dřív, možná to budeme mít nastejno. :-))) Mám obrovské krásně červené šípky na zahradě, minulý rok už bylo myslím chladno, když jsem je obdivovala. Ale na ten letošní podzim se opravdu těším. Snad se vydaří počasí a já se zase nebudu moct vynadívat. Navíc, já v tom vedru ani nevycházím z domu, takže na zahradě všechno leží ladem od doby, kdy začaly vedra. Nemůžu se dočkat, až to tam zase posunu a přiblížim se dalším pidikrokem k tomu slovu "zahrada".

      Co máte všechno v plánu? A co ruce?

      My příští týden začínáme fasádu, na což se netěším, protože jsem hlavní účastník. :-)))) Ale na výsledek jsem přinejmenším zvědavá a trochu rozpačitá, jak to vlastně dopadne. Tak ochlazení zdar! A děkuju za pochvalu těch dortů a výzdoby. :-)

      Vymazat
    5. Hani, tak to držím palce! :-)))))

      Vymazat
    6. Fasádu...ách....závidím. Já tak nějak doufala, že ji letos také zvládneme...ale zas nic. O "zahradě" ani nemluvím :D Jednou bych se tam také ráda dopracovala...

      Nám se tak nějak zvrtl projekt opravy té venkovní stavby (ani nevím jak to pojmenovat, něco jako dílna, úložný prostor, dřevník a kůlna).........už se s tím hrabeme dva roky (třetí léto), tedy všechen čas a peníze za tu dobu jsme nacpali do téhle stavby...a nutno si přiznat, postavili jsme si další dům (bohužel doslova, především finančně). Tak trochu mi připadá, že co jsme na domě nezvládli udělat podle představ, hlavně z časových důvodů, se na tomhle projektu snažíme vynahradit. Vypadá to hezky..... no...dřevník s podlahovým topením...a část, kde asi prozatím bude menší dílna a úložný prostor, má navíc i tepelné čerpadlo...krásná nová střecha, izolace asi čtyřikrát víc než na domě...atd. Skoro mám chuť se tam nastěhovat. Kdybychom bývali věděli, že nám rekonstrukce domu bude trvat tak dlouho, asi jsme nedřív začali tou boudou, bydleli tam a pak pomalu opravovali dům :D
      Jenže stále není hotovo, a tudíž nestíháme nic na domě...ani kolem domu na pozemku. Ideální by bylo stihnout ještě letos střechu na domě, aby se přes zimu případně už dalo něco dělat v podkroví. Bez střechy se tam nedá dělat nic, protože se musí začít právě izolací střechy, teprve pak se dají dělat stěny apod. Tak je to takové depresivní, protože to poslední, co se na domě udělalo, byla kuchyně před 2,5 lety. Od té doby nic.

      Jo a s rukama je to čím dál horší. Trochu si začínám připadat jako hypochondr, protože se mi ke všemu ještě přidala artróza v prstech. A nějak to celé nabírá takových rozměrů, že už začínám sama o sobě pochybovat, zda je to vůbec pravda, nebo jsem jen líná a celé jsem si to vymyslela. Jenže je pravda, že bolesti jsou čím dál horší, sil mi ubývá....akorát to není vidět. Těžko se lidem okolo vysvětluje, že člověku něco nefunguje, když u toho vypadá normálně. Kdyby mi ty ruce upadly, alespoň by mi lidé začali věřit, že mám problém :D Takhle to jen vypadá, že si pořád stěžuji, a pak se ode mě stejně očekávají činnosti, které prostě nezvládám. Naposledy to byl přítel mé sestry, který mě posílal ať pro něco dojedu na kole, přičemž na moje ohrazení, že na kole jezdit nezvládám, reagoval větou, že oni ale nemohou vědět, v jakém jsem stavu....Což by byla pravda, kdybych ale asi půl hodiny předtím nevykládala historku, jak jsem si letos vyjela na kole a pak jsem se dva dny sotva zvládla sama obléct. Ale z velké části si za to můžu sama, protože nedokážu sedět na zadku a nic nedělat. Působí to pak tak, že mi vlastně nic není. Nakonec je to jen přítel, který ví, jakou sílu jsem měla (a také ledové ruce, kterými jsem trpěla celý život) a vidí, jak moc mi sil ubylo....a ruce mám v jednom ohni...(alespoň letos nezmrzneme, rukama vytopím celý dům i v -30 :D ).

      Vymazat
    7. Mate svobodu, ze na Vas nikdo netlaci, ze je vsechno ve Vasi rezii. I kdyz je to nekdy na skodu, protoze pak se to vlastne nehybe, tak natlak ze strany banky mi prijde horsi. :-/

      Asi bych stravila zimu ve stodole. S tim podlahovym topenim bych si vystacila. :-))))
      Da strasnou praci tohle vsechno vybudovat/zrekonstruovat/.... Ale da taky strasnou praci se k tomu premluvit a opravdu kazdou volnou chvili jit a neco delat. I kdyz cloveka zene ta touha po vysledku, jsou dny, nekdy i tydny, kdy neni schopny niceho a ma toho proste a jednoduse dost. A kdyz se k tomu prida jeste shaneni penez na to vsechno, kdy padnou veskere penize navic, kdy clovek jenom na chvilicku pomysli, ze by si misto toho docela slusne zil... Je vlastne zazrak, ze se to neco posouva, i kdyz nepravidelne, ze je clovek ochotny to dal a dal podstupovat a zit tak, jak zije...

      To je dobra pripominka... Jakmile to totiz neni videt, tak to neexistuje... Hned se mi vybavi moje bolesti zubu. :-(
      A porad to kazdemu opakovat, me taky nebavi... Pripadam si jako hypochondr nebo duchodce, co vyjmenovava otravenym vnoucatum na co vsechno ma prasky... Nebavi me to a pripadam si neschopna... menecenna... I kdyz... Kdyz jsem byla tehotna a to bricho BYLO NORMALNE VIDET, tak se taky lidi divili, ze proste plno veci nezvladam... A clanky aktivnich tehuli pracujicich do posledni chvile, pripravenych opustit porodnici 3 hodiny po snadnem porodu a pak s druhym brichem cele dny behajicich za prvnim ditetem... Ty mi take moc nepridaly. :-))))

      A jak by to bylo, kdyby ste nic nedelala? To by to bylo lepsi?

      Vymazat
    8. Je to přesně tak. Někdy je vážně problém se vůbec dokopat k nějaké činnosti.. Do práce nás většinou tlačí počasí a roční období, tedy věci, které se musí stihnout, než něco.... a pak věci, které dělá někdo jiný. Na té stodole to byl nejdřív beton, pak foukaná izolace na stěny, pak plech na střeše a okapy a minulý týden to tepelné čerpadlo. Je tam vždy spousta práce mezi tím, a člověk musí firmy objednávat dopředu, takže je pak jasný alespoň přibližný termín. Je to někdy hrůza a spousta stresu, ale něco se tak udělá a letos jsme s tou stodolou hnuli opravdu hodně. Ale bohužel se chvátá, do toho se pokazí asi milion věcí, a člověk pak zase dohání týdny práce v posledních dnech před příjezdem řemeslníků. Takže tam pak jde zase stranou i stav mých rukou a prostě se maká, kolik se zvládne. A mě to baví, to je na tom to nejhorší :D
      Už to budou dva roky, co jsem dostala na ty ruce diagnózu...tehdy mi bylo řečeno, že to můžu zachránit, když nebudu vůbec nic dělat, ale že to může trvat klidně i přes rok. No, jenže mně se za ty dva roky nepodařilo nic nedělat, takže se to nakonec ještě zhoršilo... Bohužel jsem byla varovaná, že pokud se to zhorší, už to tak taky může zůstat...což je vlastně tak nějak moje současná realita. Pomalu mi začíná docházet, že je to asi už napořád, a že vlastně budu ráda, když se to moc nezhorší. A přesně jak píšete, připadám si jako důchodce....a méněcenná, neschopná. Je to boj se sebou sama, vůbec s tím, že vlastně všechny věci, které jsem kdy v životě dělala ráda, jsou činnost rukama...takže vlastně mi nezbývá nic v životě, co bych mohla naplno dělat. A reakce okolí a tlak lidí, kteří absolutně odmítají poslouchat a připustit si, co jim říkám, mi rozhodně nepomáhá.

      Jinak máme absolutně výhodu v tom, že stavíme bez dluhu. Tak nějak jsme do toho šli s tím, že to bude těžké, a ve skutečnosti je to samozřejmě ještě mnohem horší, ale dneska už máme střechu nad hlavou, teplo, tekoucí vodu a dokonce luxus v podobě kuchyně (koupelna by bodla :D ale zatím to přežijeme se saunou), takže i kdyby se rekonstrukce zastavila na dalších x let, pořád můžeme normálně žít i s minimem financí. Ono ve výsledku nás to celé bude stát mnohem víc peněz, než kdybychom si vzali hypotéku s šíleným úrokem. Protože tím, že to dlouho trvá, přijde člověk o spoustu peněz někde v průběhu procesu. Spousta věcí se řeší provizorně, což ale také stojí spoustu peněz, které nakonec vlastně vyhodíte oknem, když danou věc doděláte do konce tak, jak má být. Ale pořád ty peníze nepotřebujeme najednou, což je obrovská výhoda.

      Ale asi úplně nejvíc mě štve, když pak po tom všem, čím si člověk prochází, přijdou lidé a vidí jen to, co člověk má....ty majetky. Slyšela jsem už mockrát - no jo, ty si žiješ, máš ten dům ve Finsku. ... Ale často to byli stejní lidé, kteří na začátku o našem domě mluvili jako o rozpadlé stodole, posmívali se nám....a já za svojí touhu po starém domě ve Finsku byla šikanovaná všude kam jsem vlezla. A už najednou nikomu nedochází, kolik jsme toho museli zahodit a opustit, a kolik odhodlání a sebezapření to stojí. Protože tyhle projekty nikdy nejsou jen o financích, to víte Vy sama. Tak pak jen říkám, že jestli chtějí, mohou mít takový dům taky....když dají veškeré úspory za rozpadlý starý dům, který sám o sobě moc nestojí, opustí rodinu a všechny přátele, nastěhují se na dvě sezóny do karavanu, koupat se budou v řece a budou makat na stavbě od rána do večera, až na domě nechají ruce, mohou mít všechno co já...nebo i víc :D Ale nechci aby to vyznělo, že si stěžuji :D Vůbec ne. Nelituji žádného rozhodnutí, protože kromě zdravotního hlediska žijeme přesně ten život, který jsme žít chtěli. A to je daleko větší bohatství než všechny majetky dohromady.

      Vymazat
    9. To mi připomíná mé stavění bazénu pár hodin před příjezdem 3 týdny objednané vody. :-)))) Nejvíc mě taky vždycky dokope termín těch dodávek. :-))))

      Takže kdyby byly roční prázdniny nicnedělání, mohlo by se to zlepšit? A co pak? Ruce by úplně odvykly a nový zápřah by je neodpálil? Zvláštní... Napadá mě spousta dotazů. :-)) Od posledního těhotenství, kdy jsem pár měsíců byla "out of order", jsem vlastně dlouhodobě bez fyzičky. Cokoliv mě slušně vyřídí, mám předsevzetí, že teď na podzim začnu něco dělat, ráda bych ukončila můj pocitový stav "je mi šedesát". :-)))

      Je to obrovská výhoda. A velký dar. Kdyby cokoliv, člověk vždycky nějak přežije. S hypotékou už má těch možností méně. :-/

      Té provizornosti se snažím vyhejbat jako čert. To je věc, která uchlácholí (hlavně mého manžela) a dá pocit, že takhle to stačí a funguje a není s tím potřeba cokoliv dalšího dělat. :-)))) Tak to tedy nééé.... :-))))) Provizorně akorát přirazim paletu ke dveřím místo betonového schodu nebo postavim nadzemní bazén místo zapuštěného. A to je vše. :-)))

      Máte ten pohled z opačné strany... :-) U nás je to, co člověk nemá... Nemáme omítky, podlahy, fasádu, plot, zahradu dodělanou... Jak vůbec můžeme takhle žít? V tom bych teda nežil/-a. Nikdo kolem by nebyl schopný podstupovat tyhle věci ani na měsíc. Natož roky. Nemáme v okolí takové střelce. ..... A proto jsme takoví samotáři, že? :-)))) :-)))))))

      Přesně tak.... I přes to všechno žijeme krásný život, myslím, že i lepší, alespoň, co se hodnot týče... Vážíme si práce a všeho, s čím si dal někdo práci, každého pokroku, i jednoho zatlučeného hřebíku, protože na ten pak pověsíme obraz a najednou je celý pokoj jiný a nás hřeje u srdce, že jsme se zase posunuli dál. ♥

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a skončíme v něja

4.7.2017 - Posezení

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u futrovani s