Přeskočit na hlavní obsah

2.9.2026 - Utrpeni trva...

 Peknou stredu!

Venku je krasne, ale tentokrat je mi to uplne fuk, protoze cirkularka v krku plynule presla do rymy s kaslem. Unava a vycerpani stale trvaji, takze je ted vylozene radost cokoliv delat... 🫩

Vcera se z bytu odvezla plna dodavka veci, ktera v dome nebyla kam dat, den predtim jsem nekde pichla zadni kolo (jsme si na dalnici s detmi rikali, ze nam to auto nejak vibruje), kazdy vecer uz se mi chce zvracet vycerpanim, ale jeste musim udelat detem svaciny, k ranu se budim stresem, aby Tonik rano trefil do skoly (jsme takovy dojizdeci panny 😅), aby meli vsechno, co maji mit, porad resim, cim to tady vsechno nakrmim, nakupovat nestiham... 

Musela jsem si vzit dneska jeste den volna. Ze vsech tehle duvodu. I kdyz je zaverka, nejde to proste jinak.

Uklizim tu a cekam, az se vrati deti. Vyrazime zase na Prahu. Uklizet byt. 

Zmizelo vcera dost nabytku, kolegyne si ho rozebraly, zustaly jeste 3 obyc drevene postele Ikea Tarva a muj milovany stul v loznici. 

I tak je tam obrovsky mnozstvi veci, ktery musim dneska zvladnout a vubec nevim jak.

O vikendu jsem mela chut na mak, a tak jsem se hecla a upekla kolace s tvarohem a makem, jen z koupeneho kynuteho testa. 


Tady uz se nam rysuje horni obyvak. Mam moc skrinek, takze skladam a za mnou jsou zbyle, co musim nastrkat jinam. 



A tady uz realita... je nutne nekam umistit herni pc s gigantickym kreslem. 


Vlevo pohled na chodbu, ze ktere se rovne vychazi na velky balkon (je to spis takova terasa) a vpravo pred balkonem je schodiste dolu. Drevene. Nikdo neprojde bez akustickeho doprovodu (hlavne v noci a rano je to parada 😂). 


A tady velmi rozmazana uroda z pergoly... Je tam toho mraky... 😍


Je sladky a skoro bez pecek. 😍

Vcera jsem privezla tv. Jen tak na zadni sedacce auta, oblozenou polstarema, pridelala klice pro vsechny (jako slusne to podrazilo 😒) a ted dopoledne jeste trochu pohneme s H pokojem. Pak dalsi vylet na sberny dvur. 

V planu je v hornim obyvaku udelat detem minikuchyn. Mikrovlnku a rychlovarnou konvici, takovy cooking-point. Na vecerni obzerstvi popcornu a dalsich hovadin, ktere oni preferuji. Tim, ze spime u kuchyne a chodime spat brzy, je dobre v ramci zachovani dobrych vztahu trochu ulevit provozu v kuchyni ve vecernich hodinach a co nejmene pouzivat schodiste. 😂 Jo, uz jsem koukala na ty svarovany schodiste, co je nainstaluji za 3 hodiny 😂

V sobotu odpo bych rada urazila... ehm... odmontovala poloostrov v kuchyni, tu stripterskou tyc, co z nej vede, a horni desky, co to zastresuji. Uz jsem omrkla srouby, bude to rychly, jako kdyz strhnes naplast. 💪🏼 Teda doufam... 😅 A pak! Pak! Pak smontuju ostruvek! 😍

Do ostruvku prendam vsechny svoje talire z priborniku, cimz budou konecne! po ruce a uvolni se misto v priborniku, takze budu moct konecne! vyklidit dalsi krabice, o ktere se tu neustale prerazim.  

Neni kam co vybalovat, brodim se tu bordelem, vsechny veci hledam a varit je pak utrpeni. 

Jdu zas neco delat, kafe dopite...

Peknou stredu! 🙋🏼‍♀️


Komentáře

  1. Teda Luci, obdivuju. Tolik energie kolik do toho dáváte? Kde ji berete? Co vás pohání? Každý malý krůček kupředu je velká radost a vám to jde krásně od ruky … ❤️ Martina Č.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, ja ji prave nemam! Uz nevim, kolik kafi vypit, abych s necim pohnula a dozila se vecera. 😅 Ale vsechny ty male zmeny mi delaji hroznou radost, tak je to asi jako droga, kterou chci znovu a znovu. 😊 Dekuju ❤️

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

10.10.2026 - Vanocni nakupy

 Pekne Vanoce! 🤪 No dobreeee... sobotu noooo... 🙄 Uprsenou, rijnovou, chladnou... 🙄🙄 Ale! Vsude uz maji Vaaaanoooceeee! 😍😍 Pred vpadem do Ikey jsem se peclive pripravila na jejich nabidku na netu. Pro me tam jsou pouzitelne tak... dve, tri veci. 😅 Je to strasne barevny. 🙈 A strakaty! 🙈🙈 A vanocni kalendare to samy. 🙈  Severske Vanoce jsou pro me o klidu u ohne, kdy je vsechno pod snehem, je slyset venku vitr, praska drivi, rucne se vyrabi ruzne veci, vari dobre jidlo, hori svicky a vypravi se pribehy, treba o tom, kdo nosi darky a kdo si letos co preje. Interier je bily, drevene palubky na zdech, na lavici a na kresle kozesiny, a take v postelich. Na dverich visi teply svetr a na zemi hunate backory. Nikde neni zadna televize a tuna elektroniky. Jen ten cas a klid a mir...  O tom, ze porad snim mit svuj dum u lesa, kde bude vsechno obycejne, bile a svetle, s velkymi okny a krbem, a kde budu moci zit uplne normalne, Vam uz nemusim vykladat, Vy to vite. 😊 Desne ...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...