Přeskočit na hlavní obsah

1.11.2026 - Stul

 Pekne nedelni rano! 😄

Uz jsem snedla skoro vsechny oriskovy hvezdicky na stole a prestehovala veci v kuchyni. To ta energie z hvezdicek. 😂 

Pak jsem si udelala snidani a rikala si, ze Vam napisu o svem poprve...

Kdyz uplne neumiram hlady, mam na to cas. 🤓

Urcite ste napnuty jak struny. 🤭

Taaaakze... 

Moje vcerejsi poprve. Jizda s vozikem za autem. 😂

Par dni jsem laskovala s predstavou, ze ten stul nacpu do auta, ale myslim, ze vsem (krome me) bylo jasne, ze tak to ani nahodou. 😄 S vozikem se mi jet nechtelo. Nestresovala me ani tak cesta, i kdyz omezeni na 100 km/hod je uz dost velka komplikace, co me ale stresovalo extremne, byl parking a jakakoliv zmena smeru. Hlavne ta dozadu. 

K mym rodicum muzu jet bud po dalnici pres Prahu (oklikou 150 km) nebo po okreskach primo (66 km). Verte mi, ze ta dalnice za to stoji. 😅 Nenavidim okresky a brzdeni v kazdy vesnici. Zminila jsem ten pocet zatacek? Ne? Je extremni! 

Abych to zkratila... cena nafty a omezena rychlost voziku me poslaly na okresky. 🙈

Pche... cena nafty... 

Co dojizdim do prace denne 100 km, mam spotrebu v maliku. Mam fakt usporne auto, predvidam a jen tak proplouvam, uz jsem v tom fakt dobra. 💪🏼 

Vcera na okreskach se to osklive zvrhlo, tech 130 km mi sezralo spotrebu na 260 dalnicnich kilometru a auto zralo i travu u silnice. 🙈

Kdybych jela po dalnici "pana klobouka", bude to s prstem v nose a levnejsi. 🤦🏼‍♀️🤦🏼‍♀️

No nic... 

Vydali jsme se tedy s detmi pro stul.

Pritel mi zahakl vozik za auto, smal se mi, ze to neumim, ze jsem blondyna. Utrousila jsem poznamku, aby mu ta blondyna ten vozejk nekde neurazila. To uz se nesmal. 😆😆😈 A vyrazila jsem.

Za ohlusujiciho revu synova techna (mozna ste nas z dalky slyseli), jsme si to stradovali k mym rodicum na obed. 

U nasich se vzdycky blbe parkuje. Zakazala jsem si na to myslet a premyslela cestou, kam to auto s vozikem hodim. Vcera se stal zazrak... Bokem k chodniku bylo misto na 3 auta za sebou, a tak jsem tam zaplula cela v soku. 😄 

U nasich nas prekvapila nejmladsi sestra s miminkem...


Je to cerstvon a uz mame tedy vsechny 3 sestry syna.

Mame v planu udelat fotku "sestry se syny v naruci". Ja to budu mit s Tonikem trochu logisticky narocnejsi, moje miminko uz ma pres 180 cm (a doufa, ze jeste vyroste), ale snad to nejak zvladnu. 😄 

Ama se tesila, ze si konecne pochova miminko, tak jsem ji u toho hned vyfotila. 😊

Po obede jsme vyrazili s rodici pro stul. Poprve jsem videla, kde muj tatka pracuje, jeho kancelar a parkovala v centru na chodniku (ehm... to nebylo poprve 🤭). 

Vytahli jsme ten skvost na svetlo bozi...


Lehke prikurtovani...beztak se potahnu jak snek a jipijajou domu. 😄

Tatka stul krasne zabalil do tvrdeho kartonu, nohy take a cely jeste obalil do folie. Kdybych ho vlacela za autem bez voziku, nic by se mu nejspis nestalo. 😂

Cekala nas cesta plna utrpeni, domu po okreskach. 

Do vrat jsem vjela popredu, couvat s tim neumim. 😂 Pritel pak odpojil vozik, vycouvala jsem na ulici a pak uz spravne nacouvala zpatky. 😄 Ja myslim, ze to byl uctyhodny vykon, zlate jezdeni s dodavkou. 😅

Stul jsme s Tonikem hned odnesli dovnitr, coz nebylo uplne chytre, uvnitr byl jeste stary stul. Fakt to bylo blby, neni tu prostor ani na jeden stul, natoz na dva. 🙈

Milimetrovymi presuny a lehce orosenym... vsim... jsme dostali ven stary stul, ktery mel snad tunu a dostal hodne sprostych vyrazu. Venku jsme ho dali na rudl, protoze uz jsme fakt mleli z posledniho. Tonik ho sam rudlem odvezl do garaze. Kdy se z meho maleho telatka stal samostatny mlady muz???? 🫪 Je to bomba mit syna. ❤️ 

V kuchyni jsme postavili novy stul...


Svlikli ho...


Tonik utekl stastne ke svemu počítači a ja na stul stastne prostrela...





Boze, jak dlouho jsem se na tenhle okamzik tesila... 😍 

Na tuhle medovou barvu...

Na ten dotek dreva a strukturu...

Na tu velikost... 

Dobre... tohle je muj nejmensi stul za poslednich 16 let. 😅 Ale! Zazdila jsem s nim celou kuchyn, nic vetsiho se sem uz vazne nevejde. 😂😂😂 

Stul ma rozmer 90x180 cm, coz zajisti, ze se v 6 lidech nemlatime lokty u jidla. To nesnasime. A taky muzu mit uprostred po cele delce dekorace nebo misy s jidlem. To chci a potrebuju. Proste... nejmensi mozna velikost. 😂






No a co hned Lucka vytahla? Vanoce! 😂😂😂

Ty hvezdicky kupuju a miluju a dneska rano uz jsem skoro vsechny snedla. 🐽🐽 

Take jsem rano (pred snidani, pri pojidani tech hvezdicek) odstehovala skrinku s hrnci, co byla u okna, a stul soupla trochu bliz k oknu. Da se ted projit do kuchyne. 😂 Joooo, je velkej do tohohle malyho prostoru. Ale je mi to fuk! 😝







Telefon mi, koukam, stul zbarvuje do trochu radioaktivni barvy 😂, ale fakt takovej neni. 😂

No... 

Tak ja jdu svliknout koberec v predsini... uz je to tam celkem hezky...



Tak at je to hezci. 😊

Mejte seeee! 🙋🏼‍♀️

Komentáře

  1. Konečně váš vysněný stůl...je krásný 👏❤️

    OdpovědětVymazat
  2. Líbí se mi a moc ❤️ Dejte sem pak info k tomu jak jste se rozhodla s digestoří, to mě zajímá … protože kuchyň už blíží k cíli 👌, Martina Č

    OdpovědětVymazat
  3. Ten je vymazlenej 👍

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

10.10.2026 - Vanocni nakupy

 Pekne Vanoce! 🤪 No dobreeee... sobotu noooo... 🙄 Uprsenou, rijnovou, chladnou... 🙄🙄 Ale! Vsude uz maji Vaaaanoooceeee! 😍😍 Pred vpadem do Ikey jsem se peclive pripravila na jejich nabidku na netu. Pro me tam jsou pouzitelne tak... dve, tri veci. 😅 Je to strasne barevny. 🙈 A strakaty! 🙈🙈 A vanocni kalendare to samy. 🙈  Severske Vanoce jsou pro me o klidu u ohne, kdy je vsechno pod snehem, je slyset venku vitr, praska drivi, rucne se vyrabi ruzne veci, vari dobre jidlo, hori svicky a vypravi se pribehy, treba o tom, kdo nosi darky a kdo si letos co preje. Interier je bily, drevene palubky na zdech, na lavici a na kresle kozesiny, a take v postelich. Na dverich visi teply svetr a na zemi hunate backory. Nikde neni zadna televize a tuna elektroniky. Jen ten cas a klid a mir...  O tom, ze porad snim mit svuj dum u lesa, kde bude vsechno obycejne, bile a svetle, s velkymi okny a krbem, a kde budu moci zit uplne normalne, Vam uz nemusim vykladat, Vy to vite. 😊 Desne ...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...