Přeskočit na hlavní obsah

7.3.2020 - Březen

Pěknou sobotu přeji!

Venku je jeden den nádherně a druhý den se tam všichni čerti žení. Jeden den pracuji na zahradě skoro v tričku, druhý den se modlím, aby až pojedu v zimní bundě na koloběžce pro děti do školy, aspoň chvíli nelilo jak z konve. Počasí je jak na houpačce, dokonce poslední dvě rána škrábu námrazu z předního skla auta.

Ráno vozím děti manželovým autem, po obědě pro ně obvykle jedu na koloběžce a zpátky mi jedno z dětí vezme koloběžku a ostatní jdeme domů pěšky. Na koloběžce to mám do školy 10 minut svižné jízdy. V rámci urychlení jsem se teď naučila sjíždět ten menší kopec, který mi náháněl hrůzu. V podstatě jezdím jen po rovince. V momentě, kdy se mi koloběžka rozjede rychleji, panikařím, brzdím a raději ji vedu pěšky. :-)) Ještě se na umírání necítím, takže se tomu snažím předcházet. :-))))

Dostala jsem od sestry fixy, které měly v popisu, že jsou vhodné i na nádobí, tak jsem je hned musela vyzkoušet... :-)





No, byla to mánie a počmárala bych půl domu, ale bylo nutné nejdřív vyzkoušet odolnost barvy, takže jsem je nechala 1 den schnout. Barva šla dolu hned. Dala jsem je tedy vypálit do trouby dle návodu u jiných fixů podobného typu. Půl hodiny na 160 stupňů. A pomohlo to. Barva jde seškrábnout až když se člověk snaží, vydrží běžné ruční mytí. Tak jsem je tedy zatím vzala na milost, ale pro jistotu jsem objednala fixy, které mi byly doporučeny jako opravdu držící. Neměli sice zrovna zlatou barvu, ale myslím, že kombinace bronzové se stříbrnou a černou bude nádherná.




Pořád poctivě trénuju krasopis a strašně mě to baví. Tohle je březnová výzva s krasopiskou, ale píšu i jiná slova, jako třeba dny v týdnu nebo měsíce... :-)






Naše děti trénují na tabuli v obýváku také pravidelně... :-)))))))


Každý rok jde na mě jaro už v únoru a letos mě v tom počasí ještě podporuje, takže už se jako vždy nemůžeme dočkat Velikonoc. Velikonoce a jarní výzdoba jsou u nás ve znamení pastelových barev. Převládá hlavně růžová, ještě, že je to manželovi úplně fuk. :-)))



Blížící se jaro si žádá i jarní oblečení a tak jsem si pořídila božský jarní kabát. Je jako by byl šitý přímo pro mě. Jsou mi dlouhé rukávy, což je nestandardní, délka pod kolena, což je nevídané. :-)) Má skvělý hladký a hebký materiál.


A neodolala jsem i letní sukni. Je lehoučká jak pírko a poseta třpytivě lesklými kolečky. Bude k ní dokonalé bílé tílko a bílé žabky.


Na zahradě už se všechno probouzí, raší čerstvá tráva a začínají se objevovat první květy...




 Jarně i vaříme. Špenátové těstoviny. Nic zelenějšího už neni. :-))


Zasadila jsem 4 nové ovocné stromy, tenhle je pátý a je to nektarinka. No, nedělám si naděje. Ale bude to strom, který bude dávat v létě blahodárný stín, bude to zeleň, vysoká zeleň a na jaře pokvete. Už to je přece krása. Plody budou velký bonus. K němu jsem hned vzala třetí zlatý déšť (dva mám u parkingu), protože to je pro mě symbol jara, vajgélii, protože ta mi u starého domu vždycky kvetla, sama, aniž bych se snažila, a třetí keř pokvete bíle, ale zapomněla jsem, co to je. :-))


Indík mi při sázení samozřejmě pomáhal... :-))


V kuchyni bylo nutné vyměnit chňapky s jelenem na sněhu za něco standardního. Někde mám své bílé s růžovými květy, ale musim je vyhrabat. V Pepcu je měli za 29,-. Takové vzory mám ráda.


No a teď ta růžová u nás...



Už jsou tu ty dny plné slunce, kdy musíme občas i zatáhnout závěs, abychom aspoň trochu viděli na film. Indík už se častěji povaluje po zemi, aby se zchladil...


Ještě jsem v Pepcu koupila mamce k MDŽ salátovou mísu a chňapky v její milované žluté barvě. Do mísy by šly dát i hyacinty a mech. Prostě je to taková univerzální mísa. Mamka už to ví a moc se na ně těší. Malý kobereček pod tím jsem vzala pro naší Heidi, která si věčně hraje na zemi.


V rámci jarní nálady jsem upekla mazance. Vždycky dělám dva velké, ale jsou tak obří, že se nedají pak skladovat a je těžké vystihnout ten moment mezi "ještě syrové" a "vysušené". Tyhle menší vyšly skvěle, vypadaly skvěle a upekly se skvěle. Jo a poprvé jsem dělala těsto odpoledne (vždycky dělám všechno k večeru) a nestihly vykynout, tak jsem je dala pod folii do lednice a ráno zase vyndala k dokynutí. Vyšly parádně. Mám nový způsob pečení. :-))




Jo a to jsem Vám chtěla napsat. Ujíždím teď na medové zálivce. :-) Stačí rukola a polníček, můžete přidat rajčata, zalít zálivkou a božský salát je na světě.

Recept na medovou zálivku je:

8 lžic olivového oleje
2 lžíce medu
2 lžíce hrubozrnné hořčice
šťáva z půlky citronu


Salát je výborný jako příloha k pečenému masu...





No jo, jsem prostě bábovková... :-)) Bábovku peču opravdu často. :-))




Děti se rozhodly, že si budou šetřit do kasičky peníze. Vyrobila jsem jim kasičky z plechovek od sušeného mléka, kterých mám teď hodně díky sestře. Stačilo polepit samolepící folií a do víka vyříznout dírku na mince. Děti jsou nadšené, protože můžou pořád dokola otevírat a zavírat, kontrolovat a počítat obsah. :-)


Konečně to vypadá, že budeme mít ve velké koupelně pověšený žebříkový radiátor. Né, že bych ho nějak extra využívala, ale už by bylo fajn to mít dodělané, zvlášť, když vše potřebné je tu od začátku.


Červená houpačka bude už brzy minulostí. Taťka mi slíbil, že mi vyrobí dřevěnou podle mého nákresu. Jupííí!










A poslední věc... začínáme dělat jižní fasádu, což je poslední část. Bude z modřínových palubek. Pro latě jsme byli včera, už jsou na terase, pro vruty jedu v pondělí. Příští článek bude zase o práci. :-)

Tak se mějtééé!

Komentáře

  1. Krásnou sobotu přeji , už jsem s nedočkavostí vyhlížela nové povídání.To se vždy moc potěším s vámi jak si to doma zvelebujete . Moc pěkné nápady a jejich realizace - je u vás doma moc útulno. Dost se mi líbí baloňák -odkud je? Sukně má moc hezký vzor a bude vlající ve vánku, mám tento materiál moc ráda.
    Stromky se určitě ujmou je docela deštivo-budou vám dělat radost na zahradě. U nás taky frčí bábovka- máme rádi olejovou není dusivá. Mazanec jsem před týdnem koupila v Normě - byl německý a moc dobrý takový ten těžký máslový -plný rozinek.Ani mě nenapadlo, že tam něco chybí-dcera u kafe říká.... je moc dobrej, ale chybí mi tam mandle. No vida a mně ani nechyběly i když je sama dávám ,když ho peču,jak dovnitř tak navrch.
    Chňapky jsem si koupila svěží zelené i do té barvy ladím doplňkama.Ta žlutá je nádherná.Růžová se mi líbí, ale neumím si ji u nás představit.
    Ještě mě pobavily nové výrazy u krasopisu..... bravo i krasopis sám-ve škole jsme měli aranžování a učili se různé druhy písma, dost mě to baví.
    Ty pomalované hrnečky jsou dost dobré- mohu se zeptat na dobré fixy , které vydrží na porcelánu.Díky moc .
    Nějak jsem se rozkecala -přeji lepší dny na práci venku i když vodu taky potřebujeme, ale poslední dny u nás prší teda dost .
    Jo a kolobrndu -obdivuji to bych nedala kor z kopce ne.
    Zdravím Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za fotky jídelny <3 <3 to jsem se zase pokochala..... <3

    Hrníčky jsou nádherné.... ale už se těším na tu bronzovou.... Já ujíždím na odstínech jako růžové zlato, měď...a tak... takže jsem napnutá, jaká krása z toho vznikne <3

    Joo, koloběžka... tu jsem vždy chtěla.... než jsem si na ní sjela. Kolo je lepší, líp se brzdí...respektive.. dá se brzdit celou dobu jízdy z kopce :D Já jsem na ty sporty a podobné aktivity tak levá, že naprosto rozumím děsu a hrůze, když se to člověku z kopce trochu rozjede....

    Medová zálivka je moje nejoblíbenější.... hlavně proto, že je sladká. Nevím čím to, ale já miluju kombinaci salátu a sladké omáčky... U nás teď teda frčí sladká chilli majonéza.... domácí sladká chilli omáčka vmíchaná do majonézy.... a cpeme to fakt skoro na všechno :D

    Na tu modřínovou fasádu se fakt těším....

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

16.7.2026 - Lucka se stehuje

 Pekny ctvrtek! Nocni mura je zpet 🙈 Rano odjely deti na dovolenou, ja nacpala auto az po strop a cekala na stehovaky. No... cekala... Vcera jsem do noci vyklizela, pak blbe spala, v 5:30 servala holky, proc se zase hadaj, hodila sprchu, nasnidala se, po sedme vsem detem zamavala a od te doby zase vyklizim. 🙈🙈  Trochu nevim... Trochu vic nevim 😅, co se vsechno bude stehovat. 🫣 Vec se ma tak... Poptala jsem 1.firmu na stehovani. Rekla 18.  Poptala jsem znechucene 2.firmu na stehovani a natukala do kalkulatoru jenom zakladni nabytek bez krabic a pytlu. Rekla 18. Poptala jsem 3.firmu. Rekla 9. A uz ani nevim, co jsem tam naklikala...  Vyborne.  Jenom je nic nezajimalo a cas odhadli na 2,5 hod. Prvni dve firmy na 6. Taky to byla zakladni cena. Za kazdou zapocatou pulhodinu chteli dalsich 900. 🤔 Vola firma c.1. Rikam jim o cene firmy c.3. Trochu pauza v telefonu... Pak vysvetlovani, jak se to u nich urcite vysplha... Rikam, ze ale 18 proste za to nedam, i kdyz ...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...