Pěkné.... pěkné... pěknéééé... co je dnes? Moment...
Pěknou středu! :-)))
Počasí se zase vylepšuje a my jsme zase každý den na gaučíku. Je pravda, že se válíme v teplákách a mikinách, ale váááálííííme! :-)))
Nevím, co se stalo, ale srším teď energií. Možná je to něco jako když přežijete vlastní smrt.... V sobotu jsme totiž poprvé tenhle rok grilovali.
A protože jsem se opravdu těšila, oznámila jsem to manželovi jako hotovou věc. To aby si neplánoval celodenní výlet s dětmi a sám se rozhodl, jestli se přidá. Bylo mi totiž fuk, jestli někdo chce nebo ne, JÁ chci grilovat! :-)))
Co tu bydlíme, moc jsme si zahradu neužili. Nějak jsem si myslela....čekala, že si jí budeme užívat spolu. Ale protože je to pouze jednostranné, vzala jsem otěže do svých rukou. Začalo to vyvýšenými záhony u terasy před ložnicí, nákupem zahradních boxů na hry, hračky a bazénové potřeby, gaučíkem, úklidem a teď to pokračuje fasádou na jihu....
...a plány na nové uspořádání terasy a všeho kolem. A tím to nekončí. Naplánovala jsem velkou akci na příští víkend. Východní strana plotu, kde plot není. Ale bude! :-)) Mám od taťky slíbené trubky na sloupky. Nařeže mi je na potřebnou délku - v mém případě na 240 cm, a prkna na plot. Všechno mi dá. Dorazí má nejmladší sestra s přítelem a pozor! S vrtákem na díry na sloupky! :-))) To si půjčí její přítel od rodičů. Já už obstarám jenom beton a jdeme na to! :-) Pak už jenom po vyzrání betonu navaříme s taťkou nějaké držáky na plotová pole, ukáže mi, jak na to a já na to vlítnu. :-) A taky má pro mě taťka starou (velkou a těžkou) kovanou pojezdovou bránu. Podle popisu by jí mělo stačit jenom natřít, tak jsem zvědavá, co tím myslel. :-D Každopádně splňuje velikost a ten pojezd, se zbytkem už se dá pracovat.
Oplocení bude černé nebo antracitové. I dřevo, i sloupky, i brána. Bude to k našemu šedo-dřevěnému (později i to dřevo bude šedé) domu to nejlepší. Vynikne pak zelená tráva, zelené stromy, zelené keře, prostě všechno zelené. :-)))
Ale abych se vrátila k tématu. Grilovali jsme nakonec všichni a strávili nejhezčí odpoledne za několik posledních měsíců. Seděli jsme venku asi do 9 večer, než nás vyhnal déšť. V přiklopeném grilu se všechno dogrilovalo samo a my v deset večer vesele vyndali poslední várku a nacpali se s ní. K tomu jsem měla na mě nevídanou sedmičku bílého vína, která mě absolutně vyřídila. No, abych byla upřímná, měla jsem ji jak z praku. :-))) Já skoro vůbec nepiju, takže mě to pěkně seseklo. V neděli jsme si pak zapekli těstoviny a protože byly po dlouhé době, opět jsme se přežrali. V pondělí v 6 hodin ráno začaly takové křeče, že jsem to ještě nezažila. Trvaly 3/4 hodiny a chtělo se mi strašně zvracet. Pak to ustalo, já vysílená usnula, a kolem půl deváté začaly znova, ale už mírnější a kratší. Hlavou se mi honily myšlenky na zavolání sanitky, protože jsem něco takového neznala a dost mě to děsilo.
Když jsem pak později byla schopná provozu, vygooglila jsem si, že to bylo něco jako žaludeční záchvat, způsobený přejídáním a přemírou alkoholu. Ano, pro mě už je přemíra i tohle množství. :-))) Takže od víkendu zase můj "klidový režim": standardní abstinence, poslední jídlo max kolem šesté večer, lehká jídla, která mám ráda a snad už se to nevrátí. Nezbývá, než doufat.
Mandloň kvetla jako blázen, ale zkazil to trochu ten sobotní slejvák. Teď už odkvétá a začíná se zelenat.
Tady kvete mé "překvapení shopaholika". :-)))) Koupila jsem ovocný stromek bez cedulky, takže bůhví, co to je. :-)))))
Rodiče mi často volají, že mají někde jahody, ať si zajedu koupit. Tak vyjedu a zjistím, že tady u nás tedy ne. Poprvé se mi je podařilo koupit a byla jsem šťastná, protože to jsou pro mě i vzpomínky z domova. Taťka vždycky kupoval hodně ovoce. A jogurtů. A vůbec všeho, co nám chutná. Jezdí nakupovat často a rád. Mamka vždycky udělala rozmačkané jahody s cukrem a spoustu toho do mističek zamrazila. Jen tak jsem to vždycky škrábala lžičkou u televize, když jsem přišla ze školy. Milovala jsem to. A teď se mi to konečně podařilo ulovit a udělat to stejně, jako jsme to měli vždycky doma.
Děti mi nadšeně kradly jahody už z mís...
Zamrazila jsem dva pytle nakrájených jahod a udělala jednu mísu jen tak rozmačkaných s cukrem. Pomohla jsem si samozřejmě ponorným/tyčovým mixérem. Jak jsme to mohli všechno vždycky mačkat jenom vidličkou? :-)
A dneska jsem byla žena roku. Včera jsem si připravila 2 kg mrkve - oloupala a nakrájela na tenká kolečka. Ráno jsme jí osolila a okmínovala na plechu, na to hodila skoro dvoukilovou pečeni, přikryla alobalem a nastavila na troubě časovač 3,5 hodiny.
Pak jsem šla dělat fasádu a do toho řvala na děti, aby dělaly úkoly. Tony šel rovnou dělat úkoly na gaučík, holky se pak přesunuly ven taky, ale pořád koukaly, kde co lítá, pořád se nás na něco ptaly, až jsem několikrát musela ztratit nervy. Přesto se nám podařilo udělat úplný.... no, vypotily jednu malou stránku s počítáním do deseti, takže jsem myslela, že je zabiju. Ale pár latí jsme s kamarádem Petrem přidělali, já je všechny nařezala na své úžasné nové pokosové pile (tu starou nám na stavbě někdo ukradl), která už řezané dřevo nevokouše, ale úhledně řízne. :-)) Tady vidíte i mojí švarnou asistentku akušroubovačku, která je jen a jen moje. :-)) Vždy úhledně srovnaná v kufříku, se všemi bity i vrtáky. V čistém kufříku! :-))) Jo a umělé bambusy v nástěnných květnících už vyhlíží svojí chvíli. No, to si ještě počkají, chudáci....
Skončila jsem na fasádě, uvařila brambory, vyndala pekáč s masem, maso nakrájela na plátky, mrkev ponorným/tyčovým mixérem mixla na pyré, na sladký tvaroh s řeckým jogurtem nalila do pohárů mixlé jahody s cukrem a servírovala na stůl jako správná hospodyňka. :-)) (ano, pod poklopem je zase bábovka - pekla jsem jí pozdě večer, ale protože jsem do ní rozmlátila čokoládového zajíce z Velikonoc, byly u oběda už jen slabé dva kousky :-))) )
Kupodivu mrkev nechutnala jenom Hedi (její chutě jsou totiž někde u zákusků, polívek, špaget, hranolků, zmrzli a lízátek), Toník mi ji velmi překvapivě pochválil (ten zas má nejraději suchý rohlík) a Ama byla taky nadšená. A poháry měly taky velký úspěch.
Před pár dny na mě vyběhla reklama nějakého e-shopu, že ke každé objednávce přibalí zdarma knihu HYGGE. Jsem asi jediná na světe, kdo ji doma nemá, objednala jsem tedy LYKKE a dostala k tomu HYGGE. :-))) Máte je? Co na ně říkáte? Já jsem na třetí straně HYGGE, takže jsem zatím bez názoru, ale myslím, že tam bude napsáno to, co už dlouhou dobu praktikuju. :-))) Dělat si věci po svém a hezké. :-)))
Ty popruhy vpravo jsou na mé zahradní lehátko. Minulý rok jsem za odvoz ukořistila roztrhlé lehátko. Ale je to ten skvělý polohovací typ, přesně pro mé plánované lenošení na slunci nebo čtení ve stínu. Prostě boží. Tyhle lehátka obvykle nejdou pod dva tisíce, naplánovala jsem si tedy, že ho opravím.
Potah ale opravit nejde, páře se a trhá. Je nutné ho celý vyměnit. Upletu z popruhů nový sedák i opěrku. Řešila jsem barvu. Líbila se mi černá, přešla mě hned s vidinou popálené kůže (tady na jižní straně přes léto všechno hoří), nebyla špatná ani khaki/olivová, ale znáte mě s těma barvama, za chvíli by mě štvalo, že je khaki/olivová. :-))) Vyhrála jako vždycky šedá, protože bílá je tady sebevražda hlavně kvůli psovi, který lehátka prostě miluje. Zvlášť ty moje.
Takže to je stav "před":
Tady ho ještě stříkam na bílo, aby bylo jóó dokonalé.... :-)))
A stav "po" bude snad příště.
Ještě se Vám tu pochlubím stojanem na toaletní papír od taťky... Máme totiž obří role toaletního papíru, které se nikam nevejdou. Jsou skvělé, v pěti lidech v domě jsem snad při každé návštěvě wc nandavala na držák novou ruličku. Ale s těmahle néé, ty vydrží 14 dní intenzivního používání. :-))))) Udělal mi ho pěkně šedý, přesně do velké koupelny (v malé už máme bílý)...naplánoval ho na zem... ale nám vyhovuje na skříňce. :-)))) Děti na něj lépe dosáhnou.
No a takhle se naše děti učí. :-))) Asi tak pět minut, než se začnou prát. :-))) Já něco takového nikdy nezažila, tak snad na to budou vzpomínat. :-)
Tak já letim sklidit nářadí. Ještě jsem si naplánovala, že začnu pokládat dlažbu v dětských pokojích. Dlažba je ale u našich v Plzni, takže si tam musím co nejdřív naplánovat cestu a pár balíků naložit, abych mohla začít. Začnu u Toníka, ale protože budu nábytek vždycky jenom odsouvat na druhou polovinu pokoje, začnu nejspíš i u holek. Vyspáruju, nastěhuju nábytek zpátky a dodělám druhou stranu. Opět u všech. U Toníka chci i vymalovat. Má tam jenom omítku, je světle béžová. Chtěla bych mu tam krásně vybílit, aby tam měl více světla a už to vypadalo hotově. A taky se s hotovou podlahou nahouby bílí, musí se dávat moc velký pozor. Bez podlah to může cákat na všechny strany. :-)))
Jó a honim vodu do bazénu. Naše děti totiž přes zimu lovily ledy z bazénu klackama a lopatama a někde protrhly fólii, takže v bazénu, který měl hladinu asi 3/4 metru teď je loužička uprostřed, kde je dno níže v terénu a jinak sucho. :-))) Nějak nám ta voda vytekla. :-)))) Ale v době karantény místní vodovody a kanalizace vodu nevozí. :-/ Bááájo....
Tak se mějtééé, já běěžíííím! 3 ..... 2 ...... 1 ...... START! :-)
Pěknou středu! :-)))
Počasí se zase vylepšuje a my jsme zase každý den na gaučíku. Je pravda, že se válíme v teplákách a mikinách, ale váááálííííme! :-)))
Nevím, co se stalo, ale srším teď energií. Možná je to něco jako když přežijete vlastní smrt.... V sobotu jsme totiž poprvé tenhle rok grilovali.
A protože jsem se opravdu těšila, oznámila jsem to manželovi jako hotovou věc. To aby si neplánoval celodenní výlet s dětmi a sám se rozhodl, jestli se přidá. Bylo mi totiž fuk, jestli někdo chce nebo ne, JÁ chci grilovat! :-)))
Co tu bydlíme, moc jsme si zahradu neužili. Nějak jsem si myslela....čekala, že si jí budeme užívat spolu. Ale protože je to pouze jednostranné, vzala jsem otěže do svých rukou. Začalo to vyvýšenými záhony u terasy před ložnicí, nákupem zahradních boxů na hry, hračky a bazénové potřeby, gaučíkem, úklidem a teď to pokračuje fasádou na jihu....
...a plány na nové uspořádání terasy a všeho kolem. A tím to nekončí. Naplánovala jsem velkou akci na příští víkend. Východní strana plotu, kde plot není. Ale bude! :-)) Mám od taťky slíbené trubky na sloupky. Nařeže mi je na potřebnou délku - v mém případě na 240 cm, a prkna na plot. Všechno mi dá. Dorazí má nejmladší sestra s přítelem a pozor! S vrtákem na díry na sloupky! :-))) To si půjčí její přítel od rodičů. Já už obstarám jenom beton a jdeme na to! :-) Pak už jenom po vyzrání betonu navaříme s taťkou nějaké držáky na plotová pole, ukáže mi, jak na to a já na to vlítnu. :-) A taky má pro mě taťka starou (velkou a těžkou) kovanou pojezdovou bránu. Podle popisu by jí mělo stačit jenom natřít, tak jsem zvědavá, co tím myslel. :-D Každopádně splňuje velikost a ten pojezd, se zbytkem už se dá pracovat.
Oplocení bude černé nebo antracitové. I dřevo, i sloupky, i brána. Bude to k našemu šedo-dřevěnému (později i to dřevo bude šedé) domu to nejlepší. Vynikne pak zelená tráva, zelené stromy, zelené keře, prostě všechno zelené. :-)))
Ale abych se vrátila k tématu. Grilovali jsme nakonec všichni a strávili nejhezčí odpoledne za několik posledních měsíců. Seděli jsme venku asi do 9 večer, než nás vyhnal déšť. V přiklopeném grilu se všechno dogrilovalo samo a my v deset večer vesele vyndali poslední várku a nacpali se s ní. K tomu jsem měla na mě nevídanou sedmičku bílého vína, která mě absolutně vyřídila. No, abych byla upřímná, měla jsem ji jak z praku. :-))) Já skoro vůbec nepiju, takže mě to pěkně seseklo. V neděli jsme si pak zapekli těstoviny a protože byly po dlouhé době, opět jsme se přežrali. V pondělí v 6 hodin ráno začaly takové křeče, že jsem to ještě nezažila. Trvaly 3/4 hodiny a chtělo se mi strašně zvracet. Pak to ustalo, já vysílená usnula, a kolem půl deváté začaly znova, ale už mírnější a kratší. Hlavou se mi honily myšlenky na zavolání sanitky, protože jsem něco takového neznala a dost mě to děsilo.
Když jsem pak později byla schopná provozu, vygooglila jsem si, že to bylo něco jako žaludeční záchvat, způsobený přejídáním a přemírou alkoholu. Ano, pro mě už je přemíra i tohle množství. :-))) Takže od víkendu zase můj "klidový režim": standardní abstinence, poslední jídlo max kolem šesté večer, lehká jídla, která mám ráda a snad už se to nevrátí. Nezbývá, než doufat.
Mandloň kvetla jako blázen, ale zkazil to trochu ten sobotní slejvák. Teď už odkvétá a začíná se zelenat.
Tady kvete mé "překvapení shopaholika". :-)))) Koupila jsem ovocný stromek bez cedulky, takže bůhví, co to je. :-)))))
Rodiče mi často volají, že mají někde jahody, ať si zajedu koupit. Tak vyjedu a zjistím, že tady u nás tedy ne. Poprvé se mi je podařilo koupit a byla jsem šťastná, protože to jsou pro mě i vzpomínky z domova. Taťka vždycky kupoval hodně ovoce. A jogurtů. A vůbec všeho, co nám chutná. Jezdí nakupovat často a rád. Mamka vždycky udělala rozmačkané jahody s cukrem a spoustu toho do mističek zamrazila. Jen tak jsem to vždycky škrábala lžičkou u televize, když jsem přišla ze školy. Milovala jsem to. A teď se mi to konečně podařilo ulovit a udělat to stejně, jako jsme to měli vždycky doma.
Děti mi nadšeně kradly jahody už z mís...
Zamrazila jsem dva pytle nakrájených jahod a udělala jednu mísu jen tak rozmačkaných s cukrem. Pomohla jsem si samozřejmě ponorným/tyčovým mixérem. Jak jsme to mohli všechno vždycky mačkat jenom vidličkou? :-)
A dneska jsem byla žena roku. Včera jsem si připravila 2 kg mrkve - oloupala a nakrájela na tenká kolečka. Ráno jsme jí osolila a okmínovala na plechu, na to hodila skoro dvoukilovou pečeni, přikryla alobalem a nastavila na troubě časovač 3,5 hodiny.
Pak jsem šla dělat fasádu a do toho řvala na děti, aby dělaly úkoly. Tony šel rovnou dělat úkoly na gaučík, holky se pak přesunuly ven taky, ale pořád koukaly, kde co lítá, pořád se nás na něco ptaly, až jsem několikrát musela ztratit nervy. Přesto se nám podařilo udělat úplný.... no, vypotily jednu malou stránku s počítáním do deseti, takže jsem myslela, že je zabiju. Ale pár latí jsme s kamarádem Petrem přidělali, já je všechny nařezala na své úžasné nové pokosové pile (tu starou nám na stavbě někdo ukradl), která už řezané dřevo nevokouše, ale úhledně řízne. :-)) Tady vidíte i mojí švarnou asistentku akušroubovačku, která je jen a jen moje. :-)) Vždy úhledně srovnaná v kufříku, se všemi bity i vrtáky. V čistém kufříku! :-))) Jo a umělé bambusy v nástěnných květnících už vyhlíží svojí chvíli. No, to si ještě počkají, chudáci....
Skončila jsem na fasádě, uvařila brambory, vyndala pekáč s masem, maso nakrájela na plátky, mrkev ponorným/tyčovým mixérem mixla na pyré, na sladký tvaroh s řeckým jogurtem nalila do pohárů mixlé jahody s cukrem a servírovala na stůl jako správná hospodyňka. :-)) (ano, pod poklopem je zase bábovka - pekla jsem jí pozdě večer, ale protože jsem do ní rozmlátila čokoládového zajíce z Velikonoc, byly u oběda už jen slabé dva kousky :-))) )
Kupodivu mrkev nechutnala jenom Hedi (její chutě jsou totiž někde u zákusků, polívek, špaget, hranolků, zmrzli a lízátek), Toník mi ji velmi překvapivě pochválil (ten zas má nejraději suchý rohlík) a Ama byla taky nadšená. A poháry měly taky velký úspěch.
Před pár dny na mě vyběhla reklama nějakého e-shopu, že ke každé objednávce přibalí zdarma knihu HYGGE. Jsem asi jediná na světe, kdo ji doma nemá, objednala jsem tedy LYKKE a dostala k tomu HYGGE. :-))) Máte je? Co na ně říkáte? Já jsem na třetí straně HYGGE, takže jsem zatím bez názoru, ale myslím, že tam bude napsáno to, co už dlouhou dobu praktikuju. :-))) Dělat si věci po svém a hezké. :-)))
Ty popruhy vpravo jsou na mé zahradní lehátko. Minulý rok jsem za odvoz ukořistila roztrhlé lehátko. Ale je to ten skvělý polohovací typ, přesně pro mé plánované lenošení na slunci nebo čtení ve stínu. Prostě boží. Tyhle lehátka obvykle nejdou pod dva tisíce, naplánovala jsem si tedy, že ho opravím.
Potah ale opravit nejde, páře se a trhá. Je nutné ho celý vyměnit. Upletu z popruhů nový sedák i opěrku. Řešila jsem barvu. Líbila se mi černá, přešla mě hned s vidinou popálené kůže (tady na jižní straně přes léto všechno hoří), nebyla špatná ani khaki/olivová, ale znáte mě s těma barvama, za chvíli by mě štvalo, že je khaki/olivová. :-))) Vyhrála jako vždycky šedá, protože bílá je tady sebevražda hlavně kvůli psovi, který lehátka prostě miluje. Zvlášť ty moje.
Takže to je stav "před":
Tady ho ještě stříkam na bílo, aby bylo jóó dokonalé.... :-)))
A stav "po" bude snad příště.
Ještě se Vám tu pochlubím stojanem na toaletní papír od taťky... Máme totiž obří role toaletního papíru, které se nikam nevejdou. Jsou skvělé, v pěti lidech v domě jsem snad při každé návštěvě wc nandavala na držák novou ruličku. Ale s těmahle néé, ty vydrží 14 dní intenzivního používání. :-))))) Udělal mi ho pěkně šedý, přesně do velké koupelny (v malé už máme bílý)...naplánoval ho na zem... ale nám vyhovuje na skříňce. :-)))) Děti na něj lépe dosáhnou.
No a takhle se naše děti učí. :-))) Asi tak pět minut, než se začnou prát. :-))) Já něco takového nikdy nezažila, tak snad na to budou vzpomínat. :-)
Tak já letim sklidit nářadí. Ještě jsem si naplánovala, že začnu pokládat dlažbu v dětských pokojích. Dlažba je ale u našich v Plzni, takže si tam musím co nejdřív naplánovat cestu a pár balíků naložit, abych mohla začít. Začnu u Toníka, ale protože budu nábytek vždycky jenom odsouvat na druhou polovinu pokoje, začnu nejspíš i u holek. Vyspáruju, nastěhuju nábytek zpátky a dodělám druhou stranu. Opět u všech. U Toníka chci i vymalovat. Má tam jenom omítku, je světle béžová. Chtěla bych mu tam krásně vybílit, aby tam měl více světla a už to vypadalo hotově. A taky se s hotovou podlahou nahouby bílí, musí se dávat moc velký pozor. Bez podlah to může cákat na všechny strany. :-)))
Jó a honim vodu do bazénu. Naše děti totiž přes zimu lovily ledy z bazénu klackama a lopatama a někde protrhly fólii, takže v bazénu, který měl hladinu asi 3/4 metru teď je loužička uprostřed, kde je dno níže v terénu a jinak sucho. :-))) Nějak nám ta voda vytekla. :-)))) Ale v době karantény místní vodovody a kanalizace vodu nevozí. :-/ Bááájo....
Tak se mějtééé, já běěžíííím! 3 ..... 2 ...... 1 ...... START! :-)
To je šrumec :D Hygge mě minulo, já tak žiju a udivilo mě, že to někdo potřebuje písemně :D Jahody kupuju mražený a na dřeň je mixuju, nebo je házím do smoothie, stejně jako mango, dýni....jahody jsou z Egypta a jsou slaďoučký. Mrkev už nakolečkovanou (tu milujem pod vepřem) Objednávám na Citus mrazírny.cz, ale vozí na adresu no :) Když jsme adresu neměli, psala jsem všude adresu souseda naproti a uvedla do poznámky: staveniště naproti :D Ten stromek bude asi jabloň :) Mandloň kvete nádherně, objednám si jí na podzim. Plot děláme taky a ten děrovací aparát máme půjčený a je super, pokud nejsou v zemi kameny. Sloupky máme zabetonovaný, čeká mě čištění rzi a natírání čtyčiceti sloupků. Už chci mít svůj výběh oplocen a srny mít z druhé strany :D Grilování závidím, nám umřel gril loni, tak musím sehnat nějaký jiný, ale vybrat si bude na dýl...zatím jsme spokojení s buřtem na klacku u táboráku. Sakryš dostala jsem chuť na tu dušenou mrkev-zítra bude na karanténa menu :D
OdpovědětVymazatNo já právě zjistila, že tak žiju taky. :-))
VymazatLíbí se mi, že to někdo písemně uchopil a popsal. Mě se to těžko popisuje a vysvětluje, líbí se mi, že to někdo udělal a spousta lidí si to může přečíst (někdy víckrát) a přemýšlet nad tím. Hodně jednoduchých věcí - co nám přijdou jednoduché a nemluvíme o nich - je složitých pro ostatní. A my jim o nich neřekneme, protože nám to přijde samozřejmé. Ostatním pak strašně dlouho trvá, než na ty věci sami přijdou, někdy na ně ani nepřijdou. A zrovna tak obráceně, kolikrát by nám pomohlo, kdyby nám někdo řekl tu svou jednoduchou radu, zlepšovák... tolik času nebo trápení by nám to ušetřilo....
Takže HYGGE je jednoduché, jednoduchá věc, jednoduchá knížka... Ale spousta lidí si díky ní uvědomí, že to jde i jinak, objeví, že nemusí dělat to, co dělají, že ke štěstí stačí mnohem míň, a hodně lidí se utvrdí, že to, jak žijí, je správně, že už tak žije spousta lidí a jsou šťastní...
Ano, není to žádná převratná věda, opravdu promyšlená detektivka, psychologické drama, nad kterým i vysoce inteligentní lidé pokývnou uznale hlavou... Mimochodem, od té doby, co mám děti, koukám jen na jednoduché veselé filmy. :-))) Složité a dramatické nesnáším. :-))))
Je to knížka čistě pro potěšení, třeba na zachumlání do deky u svíčky nebo na lehátku na zahradě se slaměným kloboukem na hlavě.
Je vlastně stejně jednoduchá, jako to, o čem píše... o jednoduchém životě, který může člověk prožívat se svými nejbližšími. Bez zlatých klik, dálkově ovládaných domů a honěním se za tím vším, čemu se dnes říká "život". :-)
Jinak adresu souseda jsme párkrát dali, byla i poznámka o našem domu vedle, jenže některé eshopy jaksi nekopírují poznámku dopravci, takže věčně zvonili u sousedů. :-/
VymazatKdyž to bude jabloň, tak super. Jabka stejně miluju nejvíc. ❤
Mě to natírání strašně baví. Přetáhla jsem tu úplně všechny sloupky a je mi líto, že už jsou všechny natřené. :-)))) Teď se těším na natírání lazurou. Budu natírat všechny prkna na černo. :-) Jupííí!
Jo a rez jsem nečistila, přetáhla jsem to barvou i přes ptačí hovna. :-)))) Miluju ALKYTON. :-))
Oplocení je velká změna a důležitý psychologický moment. Najednou je to vymezené, je to jenom moje, ne s nikým společné... Pro mě velmi důležitý okamžik. :-))
My vždycky nějaký starý gril dostaneme, když si v rodině někdo koupí nějaký nový turbogril. :-)) A on je ještě super, úplně stačí. Tak nám udělá ještě velkou službu.
Na buřty na klacku se pořád chystám. Mám tu už i dřevo na táborák. :-)
Dobrý den Luci.
OdpovědětVymazatPoctivě hltám každý Váš článek a obdivuji tu energii se kterou do všeho jdete a nejvíc to kolik stop je za Vámi vždy vidět. Občas si řeknu - sakra jak to ta ženská dělá, 3 děti ... obří barák = spousta práce. A stejně ji stále zůstává spousta energie a srší spoustu dalších nápadů.
Zajímalo by mě kde to vše čerpáte.
A co ty knížky hygge? Také jsem o ní přemýšlela ale nakonec jsem si to nechala v ústraní - až jednou ... jsou opravdu tak pozitivní? A mate čas je číst?
Já tedy na čtení - ač si říkám že bych měla, čas nemám - kolikrát už ve 21 hod zarezavam v posteli - někdy i dříve.
No a teď - v době koronavirove ... už tuplem. Jsem na OČR s klukama, mmch - dávka za březen mi dorazila až teď v pondělí, takže v květnu - bych se z toho picla. Jsem v napětí kdy dorazí ta za duben ... to už je cely měsíc.
Jinak s klukama děláme školu denně. Nevím jestli to k něčemu bude. Ale protože jsem zjistila že 1. a 4. třída nejde učit najednou protože jsou oba zcela zmatení a ztracení musela jsem je rozdělit a začít se každému věnovat zvlášť. Trávím tak denně učením s nimi asi 6 hod. Síla. Ale dá se to.
Vlastně jsem zjistila že mi to i vyhovuje. Teda ta škola doma ne ale ten pobyt doma.
I když teda nestíhám co jsem si naplánovala. Úklid baráku.
Manžel byl doma - home ofice. A teď ho už povolali. Tak uvidím.
Jinak jak psala jiná paní, také se od Vás těším na ten pestebni plán.
A budu určitě moc rada za každý nový článek.
Tak přeju ať mate stále dost elánu do dalšího budování a ať se vše daří jak má.
Držte se i v této hloupé době. Nooo hloupé - jak jsem už psala, vyhovuje mi to. Ani nevím jak tomu říkat.
Pěkné dni
Martina
Hi hi, Marti, já zase nedělám spoustu jiných věcí, jako třeba že nevařím 3 chody denně nebo se nesnažím dětem naplánovat každou volnou minutu dne. :-)) Děti buď něco vytváří se mnou, hrají si kolem nebo se zabaví samy. :-) A mě pohání chtíč. Chtíč něco mít. Něco hezkého. A mít to dodělané. V rámci možností. :-)))
VymazatHYGGE už mám přečtenou, teď jsem za půlkou LYKKE. Koukněte na komentář výše. ;-) Čtu si venku na lehátku. Vezmu si klobouk, sednu si na lehátko, opaluju se, čtu si a piju kafe. To je vždycky moje chvilka. :-) Večery má zamluvené manžel, koukáme na naše oblíbené seriály, teď třeba na Ally McBeal, to je fakt sranda, takže o čtení v posteli si asi nechám zdát. :-) Ale jít spát v devět je můj sen! :-)) To Vám zavidím! :-)))
Mě ta dubnová dorazila v červnu, tak snad už ji také máte. :-)))) Teď čekám květnovou. :-))))
Mě ta krize hrozně bavila. Nikam jsme nemohli, což mě netrápilo, děti byly pěkně doma pod střechou, nemusela jsem se bát, že se jim někde něco stane, měli jsme se skvěle... Školu jsme samozřejmě flákali, proto jsme se měli skvěle. :-)))))) Tak nějak jsme dělali věci do školy až když šlo do tuhého a mělo se něco odevzdat. To jsme odevzdali o týden déle, protože jsme to neměli hotové a výzvy na netu jsem si všimla až několik dní po. :-)))) Děti na mě hulákaly ze zahrady, že se učit nebudou a často se opravdu poschovávaly tak, abych je nenašla a nějaké snahy o učení vzdala. :-))) No a samozřejmě nešlo vyučovat najednou tupého třeťáka s ještě tupějšíma prvňačkama. :-)))) Všichni tři, vyzbrojeni neochotou cokoliv dělat, natož něco pochopit, já - tak trochu líná dělat toho tolik... :-))) To je smrtelná kombinace. :-)))) Nějak nám to... s naší pověstí rebelů.... prošlo. :-)) Toníkovo učitelka je úžasná a v telefonu nás pak ujišťovala, že to vůbec nevadí, že se v září bude hodně opakovat. Tady je to takové pořád venkovské, až na pár lidí, co to tu svou přirozeně nepřátelskou povahou kazí, je to tu skvělé a internet se využívá lehce, nic přehnaného. :-)) To je vlastně i mé kritérium na výběr školy. Aby si učitelé uvědomili, že do školy chodí děti, ne jejich rodiče.
Nechápu, kde jste na to vzali čas a chuť, ale 6 hodin denně je obdivuhodných a neuvěřitelných. To tedy klobouk dolů.
Jooo, zahrada... už to musím sepsat. :-))
Když člověk pomine nějaký strach o budoucnost, je to skvělé období plné času s rodinou, výletů do přírody a užívání si poklidného způsobu života. Je to božíííí! :-)
Dobrý den Luci, musím se přiznat - nakazila jste mě ... tak dlouho jsem nad knížkou Hygge přemýšlela, že bych si jí měla koupit, až ... teď jsem jí objednala. o víkendu jsem tak přemýšlela nad životem, jak se vše hroutí jak domeček z karet ... tak jsem si udělala radost. a moc se těším.
OdpovědětVymazatsnad i Vám se dobře čte :)
mějte krásný den
Martina
Marti, už jí mám přečtenou a teď čtu LYKKE. :-)) Je to čtení pro mě. :-)) Usmívám se u toho a baví mě. A zjišťuju, jak moc podobný život mě baví a naplňuje. Jak moc souhlasím se spoustou napsaných věcí. Vypadá to, že jsem se narodila ve špatném státě. :-))
VymazatKrásný den, Marti. :-)