Přeskočit na hlavní obsah

21.8.2020 - Dovolená

 Pekny ctvrtek preji!


Dneska se Vam hlasim z mobilu, takze pekne bez diakritiky, protoze to strasne zdrzuje. :-) 

V dobe, kdy jsem si myslela, ze nestiham, jsem jeste poradne nevedela, co to nestihani vlastne je. Tohle je uplne novy level, ktery mi ted dava trochu zabrat. :-)) No... trochu vic. :-)) 


Nastup do nove prace a vlastne prvni prace mimo domov od te doby, co mam deti, mi zkratil delku dne asi tak na 5 minut. Zatim ten cas delim mezi tupe zirani do prostoru, pripravu na druhy den a peci o deti. V dome vladne anarchie, nikdo nevi, jak se co dela, jak co funguje, co kam patri, kdy se co ji, vsude je pohazene obleceni, pavuciny, po podlaze litaji chomace prachu... System, kdy prijedu z prace a stoupnu si k plotne, protoze uz doma vsichni silhaji hlady, mi silne nevyhovuje. Kdyz detem pripravim obed predem a vysvetlim jim to, stejne me bud nikdo neposloucha nebo nechape, a tak rano upecena pizza v troube na obed konci zpravou rano v 10: "uz jsme spapali picu". :-))))

Dneska je velky den, holky maji sedme narozeniny, a tak jsem vcera brodic se manzelovo oblecenim po zemi v jidelne zdobila strop girlandami a nafukovacimi balonky. Deti maji za ukol uklidit si pokoje, vysat cely dum a vytrit. Tenhle uklid mame rozdeleny na tretiny. Prvni tretina je polovina domu, kde uz je hotova dlazba a kde se musi vysat. Ono je to vic nez polovina a holky to vi, takze o tuhle cast je nejmensi zajem. Druha tretina je zadni cast domu s pokoji, kde dlazba neni, ale vysat se tam musi stejne. Treti tretina je vytreni vsude, kde je dlazba. Holky si pravidelne stridaji poloviny domu s vysavacem a Tony vytira. Zkouseli si to i prohodit uplne, ale byla to tragedie. Holky uz s vysavacem celkem umi a T uz pekne hleda vsechny fleky s mopem. :-)) Takhle nam to funguje neco pres rok a kdyz clovek primhouri oci (obcas obe), tak ma uklizeno. :-))))

Po praci uz "jenom" umyju koupelny, dozdobim dum, pripravim pohosteni, douklidim veci, ktere ostatnim jako bordel nepripadaji, a muzeme vitat hosty. Jo a premistim Barta. Udelala jsem mu pred odjezdem na dovolenou v boxu na stole letni sidlo a ted by to na oslavu nebylo vhodne. Kazdopadne se mu tam libi a je hrozne zvedavy, co se kolem nej deje. Obvykle nevyleze z domecku a ted ma pulku tela s hlavou venku skoro porad.


Ale abych se drzela tema nadpisu, budu mluvit o dovolene. :-)) Za tech 19 let, co jsme s manzelem spolu, jsme byli pouze na jedne dovolene, nekdy pred 11 lety, kdy uz jsme meli Mini. Nebyl ji ani rok a bydlel u nas muj bratranec, ktery ji hlidal. Prvni dny stravila zamotana v zaclone u okna a bylo videt, ze ji to vzalo. I nam se hrozne styskalo a porad jsme na ni u more mysleli. Slibili jsme ji, ze uz bez ni nikam nepojedeme. Jeste to leto jsme koupili Indika, ktery diky tyrani puvodnich majitelu potreboval vetsi peci, a nakonec jsme meli deti.

Tahat buldoky k mori do vedra nikdy nebyl dobry napad, trmacet se tam jeste se tremi malymi detmi navic uz vubec ne. A tak jsme nikam nejezdili, nikdy jsme nebyli ani nikde pres noc, maximalne jednou rocne u babicky pod stanem jednu noc.

Ted, co uz jsme sami bez psu, zase prisla dovolena na porad dne. Me by to bylo celkem fuk, cestovala jsem s rodici po cele Evrope az do 18, ale tak nejak... "aby se deti podivaly k mori"... a manzel chtel asi nejvic. :-)

Domluvil se se svym nejlepsim kamaradem a vyrazili jsme 7.8. v 11 vecer smer Chorvatsko. A protoze ja nemam na svem aute jednu vec, na kterou jsou Rakusane citlivejsi, museli jsme vyrazit autem manzelovym, ktere je o poznani mensi. Vcetne kufru. Pred odjezdem nas tedy cekal mensi tetris se zavazadly. :-)) Cesta byla celkem dlouha, dvouhodinove popojizdeni na hranicich Slovinsko/Chorvatsko nas uplne znechutilo. Vsechny prechody jsme projeli bez zastaveni, jenom tady si z lidi vylozene delaji srandu. :-(

Mela jsem v planu byt vzhuru celou cestu a hlidat ridice, ale nekolikrat jsem nechtene upadla do bezvedomi. Do Chorvatska uz jsme vjizdeli za svitani a museli pravidelne stavet, protoze tady uz meli oba ridici mensi krizi udrzet oci. Misto planovane desate dopoledne jsme dorazili do apartmanu v pul druhe odpoledne. Vyhazeli jsme veci z aut a uhaneli k mori.







Deti byly nadsene. Vsude byly olivovniky a fikovniky, plaz lemovaly borovice a nase nejblizsi plaz byla sice kaminkova, ale blizila se pisecne plazi asi nejvic ze vsech kolem. Vsude, kam jsme potom dosli, byl beton. 

Pred odjezdem jsem nas vybavila novymi obrimi osuskami z Pepca (89,-/ks), botami do vody z Lidla (79 - 99,-/ks), deti mely tricka na koupani, aby se nespalily, holky i kratasy, a hlavne plazovym stanem (Lidl, 399,-), ktery byl samorozkladaci a skvely.

Vecer jsme chodili na prochazky a objevovali okoli. Nase deti uz se trochu bourily, protoze v mori radily a po prichodu na hotel jeste naskakaly do bazenu, takze unava uz vecer byla. Kazdopadne protejsi ostruvek Krapanj, na ktery jsme koukali primo z plaze a bylo to k nemu necelych 400 metru, byl bozi. 






















Kazdy vecer jsme sledovali zapad slunce a vraceli se po tme. 






V okoli bylo na co se divat... 










A mesto Sibenik, vzdalene 2 kilometry bylo take moc pekne... 









Bylo ale priserne vedro a "Lucka - pecival" uz se tesila domu. :-))))

V utery jsme jeste zajeli do mistniho aquaparku. Byl urceny hlavne malym detem, takze vsude voda do pul lytek, vzacne na boky, jedine vysvobozeni pro cekajici rodice byly vsudypritomne osvezujici sprchy. Ani ty ale nezabranily bolestivemu spaleni mych zad, boku a bricha, takze jsem celou stredu stravila na pokoji a malovala si do sesitu. Ve ctvrtek a v patek jsem se koupala v plavkach s tilkem. 

Odjezd byl v patek 14.8. v 8 vecer. O pulnoci jsme byli opet na hranicich Chorvatsko/Slovinsko, kde jsme si vyskakali hodinovou frontu. Celni kontrolu na prave strane auta jsme minuli bez povsimnuti (jak logicke, ze?), a tak manzel tech par metru zpet s pasy dobehl, kdyz je slysel z budky hulakat, ze ujizdime. :-))) Za svitani jsme vjeli do Cech a pres Ceske Budejovice a Pribram uhaneli domu.

Doma jsem si naridila budika na 12:30 a sli jsme spat. Ve 12:30 jsem vyjela do Ikey pro darky k 80.narozeninam moji babicky, na jejiz oslavu jsme hned mirili. Rovnou jsem nabrala nove katalogy pro vsechny pribuzne, ktere jsem pak samozrejme zapomnela doma. :-)

Vecer, po ceste z oslavy, jsme jeste rychle nakoupili neco k jidlu, protoze doma byl jen zeleny chleba, a v nedeli jsem prala a uklizela. V pondeli pak byl muj prvni pracovni den a od te doby to mam v mlze. :-)))

Na vikend uz jsou planovane akce, pak zas prace, pak skola, mam pocit, ze uz se nikdy nevyspim. :-))

Tak ja zas bezim pracovat, snad uz se pristi tyden ochladi, do tech veder nemam zadne obleceni. Pripravene nove podzimni boty a obleceni uz se tesi na svou prilezitost. A ja na to chladnejsi pocasi.

Mejte seee! 

Komentáře

  1. Nádherné fotky, tomu říkám krásná dovolená! Já vyhlížím podzim, vedro nenávidím. Návrat do práce mě čeká v prosinci a bude to doma sajgon, taky si zvykli na hospodyni na 100% :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuju, Hani. :-)
      Ze jo? Podzim je nadherny. 😍 Konecne horke caje se zazvorem, svicky a pledy. Ty vedra taky nedavam. Neni co na sebe, neda se nic delat, clovek se jenom brutalne poti a plouzi z bodu a do bodu B. :-/
      Tyjo ale v prosinci to bude hodne narocne... To je nejnarocnejsi obdobi v domacnosti. :-))

      Vymazat
  2. Krásné fotky! Pro tyhle kamenné vesnice a městečka mám slabost.. 😍 😍

    Podzim byl vždycky můj nejoblíbenější.... chladný voňavý vzduch, krásné barvy... a pak právě ty deky, čaje, svíčky... 😍 😍 😍

    OdpovědětVymazat
  3. Taky chodím vyhlížet a nic ....

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a skončíme v něja

4.7.2017 - Posezení

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u futrovani s