Přeskočit na hlavní obsah

15.10.2020 - Podzim

 Pěkný čtvrtek přeji! 

Už topíte? :-) My ano. Asi dva dny. Srabácky jsme nenechali klesnout teplotu v domě pod dvacet stupňů. :-))) Stárneme... 

Venku je listí tak nádherně zbarvené a s každým zavanutím větru nějaké spadne na zem... Mraky mají přesně tu barvu, kterou jsem tak ráda míchala na vodovkách ve škole... šedomodročernou... Sleduju tu krásu z okna kanceláře... odmítla jsem si posunout stůl stranou pro větší komfort a soukromí... sedím tam úplně na ráně a dívám se z okna přes monitor počítače... Chybí mi to. Chybí mi to sledování přírody z okna obýváku nebo ložnice... Chybí mi můj dům... 

Dny jsou teď tak krátké. Ráno nestíhám do práce, odpoledne nestíhám z práce, nestíhám úklid, nestíhám vařit (dobře, to jsem nikdy moc nedělala), nestíhám zdobit, nestíhám to svoje... To moje... Je těžké teď jít a něco tvořit, bez výčitek, že ukrajuju z času s dětmi... a to mi chybí. Pro mě tvořit znamená žít. Ať už je to zdobení domu, šití, pletení, hrabání se v hlíně, bílení, obkládání palubkami, háčkování, malování, vyšívání, plánování... i za tím úklidem už vidím tvořivou činnost... :-))) Teď se svět zastavil z více důvodů a já cítím, že se mi nežije dobře. Že potřebuju ten hnací motor, ty plány, to těšení se, pro mě život... 

Ale dost kňourání, já to nějak vymyslim, a jdeme na to, co je u nás nového... :-)

Tak především.... mám tu tři věci staré asi dvě hodiny... :-))) Jen jsem na skok vlezla do Ikey. :-))) 

O buxusovém věnečku sním už roky. Obvykle ho měli hlavně na Černém mostě, na Zličíně nebyl, takže jsem si musela nechat zajít chuť. Ale dnes... dnes tam na mě čekal... :-)))


A co tam na mě ještě čekalo, byl jediný kus téhle jehličnaté vločky. Je úplně boží a velká a nikde nebyla žádná další, ani cena, nic. Stejně jsem jí vzala. :-))


A látka s vánočním stromkem byla třešinkou na dortě. Miluju jí už roky...


17.8. jsem tedy nastoupila do práce. Řádně jsem se vybavila... :-)


A hned na konci prvního pracovního týdne jsem pořádala oslavu 7.narozenin našich holek. Boží dort jim upekla moje sestra, která chudák byla v 8.měsící těhotenství, a i když jsem jí říkala, že nějaký dort uženu, trvala na svém. Stálo jí to spoustu sil, ale holky byly nadšené. A mě se podařilo koupit růžové svíčky. :-))





Holky dostaly tak překrásné květiny, že mi spadla brada. Hýčkala jsem je pak na stole, jak jen to šlo.







Když opadaly poslední kvítky, přišly zase na řadu ty umělé, kterýma vyplňuju mezery mezi nákupy živých květin. :-)



S nástupem do práce jsme zajeli koupit myčku. Po dvou letech denního mytí nádobí všem došlo, že když jde jediná "myčka" do práce, dost by se to tu zvrhlo... :-))) Budu celá žhavá po příchodu z práce, abych si šla na hodinu a půl stoupnout ke dřezu. 

No a co na mě na Černém mostě nečekalo? Koník! Na Zličíně totiž naše myčka Skinande nebyla skladem a my jí prostě chtěli. Hned. :-))

Porcelánový koník mě překvapil. Byl zlevněný ze 349,- na 49,-. Vzali jsme jich 21 a s cinkajícím nákladem mířili domů. Od té doby jich dost ubylo. Rozeběhli se po rodině. :-)





A při jedné návštěvě Ikey na mě u východu čekaly tyhle knihy zdarma. Byly původně ve výprodeji, nestihly se prodat a po skončení výprodeje byly volně k dispozici u východu. Také jsem je rychle rozdala. :-)



Nedávno mě přestalo bavit hledat v kuchařce recept na polévku mezi cukrovím, a tak jsem si udělala kuchařky zvlášť. Mám kuchařku na saláty, na polévky, na hlavní jídla, na sladké a ještě jich mám v zásobě několik, kdyby mě něco napadlo. Nadepsala jsem obyčejné černé plastové desky s euroobaly uvnitř (Pepco, asi 29,-/ks) bílým akrylovým fixem a zatím to drží. A je to super. Doporučuju všem. :-)


V téhle nové váze z Ikey jsou stejně nejkrásnější bílé růžičky... 


A pak už se k nám vkradla podzimní výzdoba s hořčicovou barvou  a šípky...





Množíme si rýmovníky a moc nás to baví. Je to vlastně jediná kytka, co mi kdy pustila kořínky. :-)) A miluju její vůni. Navíc... od té doby, co mám v ložnici rýmovník, jsem neměla rýmu. Není to skvělé? Postupně dávám dětem do pokojů, každému jednu na okno.
 


S podzimním počasím KONEČNĚ pálíme svíčky a konečně si je večer stihnu zapálit a i užít, začíná se stmívat dřív, než se v mrákotách potácím do ložnice. Miluju podzim.


Zase jsme si zajeli jednu sobotu na Kladskou a bylo tam zase nádherně. Na tohle místo pojedu kdykoliv...















Uklidila jsem v pokoji pro hosty (už po milionté), povlíkla nové povlečení, které je pro mě typicky podzimní a zimní... Je naprosto boží, přitom stojí jenom 199,- sada. 




Od té doby se tam děti věčně peleší, hlavně Toník, ten už tam několikrát spal a hrozně ho to tam baví. Není divu, jsou tam i nové hřejivé peřiny a hlavně tam funguje wifi, narozdíl od jeho pokoje. 

S podzimní výzdobou jsem si vyrobila i podzimní květiny. Jóó, jsou to ty vánoční vločky :-))), ale neříkejte, že v hnědé verzi nejsou tak trochu i podzimni. Jako podzimní květiny. To je fuk, mě se prostě líbí a hodí se mi barevně domů. :-)))) 




Líbí se mi v kuchyni...



I v koupelně...


A další mám i v ložnici. 

A protože mě čekají řemeslné trhy, pustila jsem se i do výroby dalších věcí... 

Malované korkové podložky pod hrnce a hrnečky... 


Většinou si k tomu udělám kafe... a už mají zázvorové sušenky, jupíííí!


Také měli v Ikee boží jutové závěsné košíkotašky. Stojí asi 69,- a hodí se úplně na všechno.  Na ručníky nebo kosmetiku, na bagety, na čepice, vodítka, hračky, ....





A zase ty korkové podložky... :-)




Příprava na vypalování do dřevěných prkýnek...


První kus...



Hotové věci... Koník, kam se podíváš... :-)



Hořčicová se nám vloudila i do ložnice. O tuhle heboučkou deku se pereme v obýváku, ale původně jsem jí koupila do ložnice.



Ehm... zase ty sušenky ke kafi... :-))


Byli jsme se podívat na jednom krásném místě, které jsem našla... 









A pak na druhém, které jsem taky našla... 






Byly to neuvěřitelně nádherná místa a někdy Vám o nich napíšu víc...

A tady jedna momentka... "najděte srnku" :-)))


U nás je prostě tráva vždycky zelenější a ty tři srnky, co tu bydlí, už se nestydí ani za bílého dne... :-))



A to je vše, já běžím spát. Dnes nám vyvezli jímku, tak se zítra můžu milostivě umýt, vstávám kvůli tomu v 5:25. :-)) 

A taky mi dochází baterka u noťasu. :-)))

Užívejte si ten boží podzim a já se ozvu teďko už snad častěji. :-)

Mějte séééé! 

Komentáře

  1. Přeji krásný ; poklidný( pokud možno) a tvořivý podzim:-) Moc ráda čtu vaše příspěvky a vždy se těším na nový. Obdivuji váš elán a to jak vše bravurně stíháte. Eva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, Evi, o tom stihani bychom mohly polemizovat... 🤔😄 Ja prave celozivotne nestiham. Bavi me moc veci a pak nestiham. 😄
      Dekuju moc za mily komentar. ☺️

      Vymazat
  2. Dočkala jsem se :) Chyběla mi inspirace. Do Ikey se teď nedostanu, sedím bezpečně doma. A už mají vánoce a adventní kalendář, který ovšem nezasílají kurýrem :(. Tak jsem vytahla hvězdu na nožce, krajkovou Stralu a svíčky a nevadí ani šeredné počasí. Přeji zdravíčko a energii!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 😄 Ty rozsvicene hvezdy hned vykouzli nadherny vecer, ze? 😍 Uz s nimi svitime 14 dni a porad me to hrozne bavi.
      Take hodne zdravi, kdyz ma clovek zdravi, muze cokoliv. ☺️

      Vymazat
  3. Lucko přeji prima den, krásně se to vše čte a těch nových inspirací ...jen koukám jak to stíháš....i když píšeš ,že nestíháš.Přeji jen krásné podzimní dny s tím neutuchajícím elánem.Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No nestiham, Hani! 😂😂🙈 Zima je fajn, ze to nestihani doma nemusim delit jeste na nestihani venku na zahrade. 😂😂
      Krasny blizici se advent! 🌲

      Vymazat
  4. Můžu poprosit o návod na tu vánoční vločku :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasne, mam navod v clanku z listopadu 2018:

      https://seversky-dum.blogspot.com/2018/11/28112018-snehove-vlocky.html?m=1

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a skončíme v něja

4.7.2017 - Posezení

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u futrovani s