Přeskočit na hlavní obsah

11.3.2021 - Leden, unor, brezen

 Pekny ctvrtek potreti! :-))


Jeste jsem se Vam chtela pochlubit darkem k narozeninam a svatku, ktery jsem dostala od rodiny...







Skvele mi ladi s kuchyni, ze? :-))


Od te doby se ucim vsechny recepty znovu, protoze to, co doted platilo, uz neplati. :-))))


V lednu konecne napadl snih, a tak deti bobovaly o stosest. A snehu bylo letos tolik, ze kdyby jeste nejaky napadl, asi uz ty boby ani nevytahnou. :-))))


Moje prochazky misto obedove pauzy dostaly novy rozmer a ja se na druhou cast pracovni doby vracela nabita a stastna... 






Kolem naseho domu bylo skvele bilo a vsechen stavebni material byl milosrdne prikryt... 



Holky chodily ven i na zahradu a vyuzivaly nastroje k letnim radovankam i se snehovou nadilkou. :-))) 






V polovine ledna jsem zacala chodit na prochazky. Chodila jsem pokzd mozno 3x tydne a trasa mela neco pres 7 km. Kdyz nam diky zpozdeni ujel navazujici vlak po ceste zpatky, cesta na autobus mi trasu natahla na 10 km. Vysledky zacaly byt postupne videt. Tedy... fyzicku nemam porad, dokonce mi prijde, ze pri kazde dalsi prochazce jsem unavena vic nez na zacatku, ale prestalo me skrtit obleceni. :-))))


Se srpnovym nastupem do prace jsem zacala delat neco, co jsem poslednich 10 let nedelala. Zacala jsem jist a pit. Tedy, zacala jsem jist vic nez predtim. Muj puvodni jidelnicek se obvykle skladal ze snidane a pak odpoledne kusu babovky nebo neceho podobne povzbuzujiciho, abych se dozila vecera. Jidlo me nezajimalo a popravde... nezajima me porad, ale hlidam si, abych jedla.


Prvni tydny byly narocnejsi v tom smyslu, ze me mnozstvi jidla celkem slusne unavovalo. Bylo mi proste lip bez jidla. Vedela jsem, ze ale podvyzivou nic nevyresim. Ve snidanich s ovesnou kasi jsem pokracovala, ty miluju, pridala jsem zeleninovy salat k obedu a obcas jeste jeden nez jsem sla domu z prace. Od ctyr uz nejim, nemam potrebu.


Vaha sla dolu tempem 1 kg za mesic. Jen tak. Protoze jsem jedla. :-))) Sen kazdeho tlustocha. :-)))) Po pridani prochazek v lednu se ubytek na vaze zrychlil a ted v breznu mam dole celkem 10 kilo. I to je duvod me neschopnosti napsat novy clanek na blog. Fyzicka aktivita je slusny zrout casu, nemluve o nasledne regeneraci, kdy jsem rada, ze jsem rada. :-)))


Jakekoliv prace na dome jsou ted tedy na druhe koleji, nejak ted nemam motivaci ani chut. Neporadek jde mimo me, kdyz jsem v praci a nevidim ho, kdyby Tonik nemel na konci ledna narozeniny, jeste by tu nejspis strasila vanocni vyzdoba... Ano, opravdu to pisu ja... :-)))) A stydim se... :-)))


Poprve za poslednich 20 let se venuju sama sobe, netravim s detmi 24 hodin denne, poprve v zivote me bavi me zamestnani a chodim tam rada, poprve v zivote jsem rada, ze se vidim s lidmi v praci, sobecky si ukrajuju cas pro sebe... Mam z toho rozporuplne pocity, obcas vycitky, ale asi jsem uz neco takoveho potrebovala. Potrebovala jsem svuj zivot videt z jineho uhlu a zacit taky trochu zit a mit vlastni nazor. Nasledky asi budou trochu radikalnejsi, ale myslim, ze spravne a ku prospechu.


No a fotek moc nemam, v tom bordelu tu neni co fotit... :-))))














Dnes uz tedy posledni clanek :-)), pokusim se polepsit a psat casteji. Mozna ted na to nastalou situaci budu mit vic casu...


Uzivejte prichazejici jaro! Je to krasa! ♥️

Komentáře

  1. Gratuluji k úbytku a především k tomu času “pro sebe”. Moc Ti to přeju ❤️😘 Tvé články a vůbec všechny příspěvky na sociálních sítích mi moc chybí, ale naprosto chápu... člověk se hlavně musí cítit dobře... o čem jiném by pak ten život byl ❤️

    Já nemám děti, ani povinnosti okolo, kvůli kterým bych se roky zanedbávala... u mě to je asi lenost. S jídlem to mám stejně. Co jsem se naučila vařit, je to mnohem lepší, vaření mě baví moc, ale jíst mi dělá pořád velké problémy. Prostě mě to neba.... Ale jsem ve věku kdy se to zanedbávání sebe už hodně nevyplácí. Připadám si jako hypochondr, protože poslední rok a půl se mi kupí další a další problémy a já nevím, jestli už se rozpadám, nebo je to jen jeden problém, který se zhoršuje.... 😂🙈 v každém případě jsem začala trochu víc jíst, ale přestala jsem pít alkohol.... což v mém případě znamená, že kaloricky jsem v ještě větším deficitu, než předtím. A protože nejsem fyzicky schopná sníst víc, nemám jak kalorie doplnit. Chtěla jsem začít cvičit, ale i při delší procházce teď vydám víc energie, než kolik sním 😆 Potřebovala bych tu lahev červeného... nebo dvě 😂😂 Mně sice jídlo baví o něco víc, když jím zdravě, ale kaloricky je to slabota.... to víno mi fakt chybí.... Mám pocit, že s vínem jsem přišla o jedinou radost ze života 😂 dělá to ze mě alkoholika? 🤔😆

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nee alkoholik urcite ne, vino je hyckani duse. Ja to tak mam s capuccinem, tak jsem kafoholik a nevycitam si to :)

      Vymazat
  2. Jsem ráda, že jste tu zase zpět mezi námi. Díky za ranní čtení😀Chvíle pro sebe jsou zasloužené, takže bez výčitek !!!!! Přeji krásné těšení na jaro. Eva

    OdpovědětVymazat
  3. Zijou :) Klikam tu obden 3 mesice :D Precetla jsem vse na eX. Blahopreju k novemu zivotu. Mela jsem totozny problem, jidlo jednou denne a unavu jsem zahanela sladkostmi. Ted 2 mesice nejim cukr a mouku. Jen maso a zeneninu a tvaroh a vejce. Je mi lehce, ale mam problem jist 3x denne a sporadat vsechny predepsane bilkoviny. Hubnu pomalu, ale nejsem unavena. Vycitky nejsou na miste, spokojena mama je pro deti to nejlepsi. Je hezke se rozmazlovat. S tim mam taky skluz, vse ma porad prednost...Krasne jaro a tesim se na report ze zahrady.

    OdpovědětVymazat
  4. tyyy jo Luci, tolik článků najednou. přečetla jsem je najednou a tak se už zase těším na další, nebylo by špatné s tou zahradou - kytičky, to je moje (až to příroda dovolí).
    byla jsem na tom stejně jako ženy výše - klikala jsem na blog každý týden a čekala, kdy tu přistane další článek. těmito 3 jste mě potěšila moc.
    jinak vás vítám v nové životní etapě, tenhle restart občas potřebuje každý. je dobře, že jste ho chopila za ten správný konec. děti jsou už velké a tak bylo na čase věnovat se také sobě. moc vám fandím Luci a zároveň závidím, že máte práci, která vás nabíjí - to je asi to nejdůležitější. já se po rodičáku uchytla v práci u nás ve vsi, ale není to zrovna výhra ... ano, na obstarání všemožných sportovních kroužků pro kluky to není špatné, ale to už rok nefunguje ... tak se ocitám také v jisté životní etapě, kdy přemýšlím, zda návrat k mému oboru by nebyl lepší ... uvidíme.
    přeju, ať se Vám daří a jen tak dál ... nepřestávejte, budete kočka (neee, že byste do teď nebyla ... schozená kila přidají moooc na energii a povzbudí)
    mějte pěkné dni, Martina

    OdpovědětVymazat
  5. Děkuji opět za nádherné články a fotky👍 Já myslela že už jste na nás zanevřela a nic nenapíšete,kontrolovala jsem každý týden.Děkuji

    OdpovědětVymazat
  6. Lucinko, fandím Vám - na cestě k sobě - .....děkuji za motivující příspěvky ve všech směrech....

    OdpovědětVymazat
  7. Luci, vím, že se toho hodně děje.... Vím, že toho Ty máš hodně, a já se úplně netrpělivostí třesu, jak to vše dopadne.... ale... prosím.. napiš nám něco ❤️ Chybíš nám ❤️❤️❤️

    OdpovědětVymazat
  8. Jéé, velmi podobného robota do kuchyně jsem i pořídila asi měsíc zpátky v obrovské slevě. Zatím jsem ho použila jen párkrát, ale vypadá to, že funguje perfektně. Jinak jsem si nemohla nevšimnout, jak to máte doma celé moc krásné. My se teď budeme stěhovat a chceme náš byt ladit do podobného stylu.

    OdpovědětVymazat
  9. Letos jsem dostala taky takový robot. Od Ety, myslím, že se mu říká Gratussino nebo tak? Byla jsem hodně překvapená, kolik funkcí má. Jinak jsme si na vybavení kuchyně brali s manželem mikropůjčky, protože jak se všechno zdražilo, tak nám to už nepokryla hypotéka. No, prostě doba je taková, jaká je. Ale důležité je, že se máme doma rádi. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a skončíme v něja

4.7.2017 - Posezení

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u futrovani s