Pěkné slunečné pondělí!
Také Vám přijde, že už to opravdové jaro začíná? U nás každý den zpívají ptáci. O víkendu se sice hodně ochladilo a ani slunce nesvítilo, ale dneska zase modré nebe a dokonalá nádhera. ♥♥♥
Tohle jsou ty dny, kdy slunce hltám, kdy mi nevadí, že UŽ ZASE! svítí, že nevidím na monitor a okna jsou špinavá. Teď mě přímo nabíjí. Ano, někdy v červenci už ta láska opadne a po tom, co vstanu už zpocená do třicetistupňového vedra, slunce mi spálí všechno na terase a já budu jen přemýšlet, kdy má stupeň tavení zahradní nábytek... to už se budu těšit na to zataženo a ochlazení a už toho budu mít plné kecky... Ale tohle je něco jiného. To už je pak ten extrém, občas životu nebezpečný...
Tenhle týden má být prostě božsky a já se na to moc těším. Včera jsem zase štěrkovala terasu. Také Vám přijde, že to dělám pořád? :-)) Abychom si to vysvětlili... naše terasa má délku 22 metrů plus jsem ji prodloužila na východě pro pohodlnější (a hlavně čistější) příchod od parkingu. Na hloubku má 4 metry, někde o trochu víc, podle vykrojení záhonu. Když naplním kolečko štěrkem, bahnem se přebrodím bořícím se polovyfouklým kolem k terase a vyklopim celé to pracně naplněné kolečko, tak.... je to jako když plivne. Na tomhle prostoru se totiž ztratí neuvěřitelné množství koleček. Zpáteční cestu chtějí děti svézt v kolečku, takže při nějakém pátém kole už se mi třesou ruce (samozřejmě, že to kolečko přetěžuju, nepojedu s poloprázdným :-)) ), jsem ráda, že stojím a pauzy, kdy botou rozhrnuji vysypaný štěrk do stran a snažím se ho urovnat (ano, pořád nemám hrábě), jsou vlastně takovým nenápadným odpočinkem, kdy je mi trapné popadat dech na zahradní židli. :-))
Včera mě ale překvapilo, jak úžasně se dá pracovat s hlínou. Obvykle je to buď absolutní bahno, kde necháte boty nebo beton, kdy skáčete půl hodiny na lopatě/rýči a zaboříte se tak centimetr a půl. Ale včera... to byla paráda. Šla skvěle odkopávat (potřebuji srovnat terén na místě, kde bude dětské hřiště), hrnout, rovnat... byla sypká, přesto vlahá... úúúžasnááá... Opravdu jsem se začala těšit, až ji budu připravovat na setí nového trávníku - další léto bez trávy už bych vážně nerada. Na to už ty hrábě ale potřebovat budu. :-))
Dneska si prohlížím nabídku Starkla a sním o krásné zahradě, která mě vždycky přivítá a potěší, odstíní pohledy zvenčí, pobídne k relaxaci a nabídne spoustu dobrého k snědku. Líbí se mi tam spousta věcí od medvědího česneku a maliníků, přes okrasné keře vajgélie, jasmínu a zlatice (už jsem je měla a za nulovou dřinu Vás neúnavně těší květy), až po třešeň Sakuru, šeříky, hortenzie a ovocné stromy, které na jaře nádherně pokvetou a pak budou mít výborné plody. Některé dokonce zajímavé vínové olistění po celou sezonu, které tak zbožňuju. Bylo by krásné objednat vše najednou a zahradu mít tentokrát opravdu k něčemu.
Hortenzie... kouzlo dokonalých zahrad...
Jasmín... nádherně voní...
Kolkvície...
Sakura...
Vajgélie...
Zlatice... na jaře je to taková zlatá krása...
Šeřík... chtěla bych se dožít toho, že si ho budu trhat do vázy...
Víkend jsme strávili sobotní návštěvou mé kamarádky s jejími kluky (dvojčaty), od které se "nákaza" šíří dál. Dvojčata už mám nejen já, ale i její druhá kamarádka. :-)))) Děti se na sebe moc těšily, vyblbly se a nasmáli. Odjížděli kolem desáté večer se slibem, že zase brzy přijedou. V té době už naše holky spaly v pokojíčcích a Toník odpadl pár minut před jejich odjezdem. Pustili si totiž Walliho, tu pohádku má moc rád a rád u ní usíná.
Upekla jsem pro ně bábovku, do které jsem rozmlátila čokoládové figurky. Když je ještě teplá, čokoládové kousky jsou ještě tekuté a je to rozkoš na jazyku. Tentokrát se mi povedla a byla skvělá i po vychladnutí. :-) Druhé kolo byl perník, po kterém se zaprášilo snad ještě rychleji.
Fotku jsem stihla jen rychlou, v čase, kdy už začínala bábovka mizet... Také jsem vytáhla svůj jarní květovaný polštář, který jsem s přestávkama vyšívala několik let a pak ještě dlouho hledala vhodnou látku na zadní stranu... :-) A nová houpačka na panenky. V regálech je málo polic, tak jsem improvizovala a z fleece plédu ustříhla pás, na jehož konci jsem nastřihnutím vytvořila šňůrky na zavázání. Ama byla nadšená a hned tam strčila nejnovější miminko. :-)
No a nakonec...uklidila jsem růžovou. Byla jsem k tomu donucena... Musela jsem odjet na pár hodin z domu a pes tu řádil takovým způsobem, že bylo nutné vyměnit skoro všechny polštářky na gauči a převlíct naši postel, kde se také pelešil. Nové hořčicové polštářky ale potřebovaly doplnit i novým hořčicovým běhounem na stůl, takže to šlo komplet. A mám radost, moc se mi to líbí. Růžovou zas vyndám na Velikonoce, to mám pastelové dekorace. :-)
Vždycky si říkám, že Vám nebudu psát s jednou věcí, ale pak mám problém si na všechny vzpomenout. :-)))
Tak užívejte nádherné jarní dny...
Také Vám přijde, že už to opravdové jaro začíná? U nás každý den zpívají ptáci. O víkendu se sice hodně ochladilo a ani slunce nesvítilo, ale dneska zase modré nebe a dokonalá nádhera. ♥♥♥
Tohle jsou ty dny, kdy slunce hltám, kdy mi nevadí, že UŽ ZASE! svítí, že nevidím na monitor a okna jsou špinavá. Teď mě přímo nabíjí. Ano, někdy v červenci už ta láska opadne a po tom, co vstanu už zpocená do třicetistupňového vedra, slunce mi spálí všechno na terase a já budu jen přemýšlet, kdy má stupeň tavení zahradní nábytek... to už se budu těšit na to zataženo a ochlazení a už toho budu mít plné kecky... Ale tohle je něco jiného. To už je pak ten extrém, občas životu nebezpečný...
Tenhle týden má být prostě božsky a já se na to moc těším. Včera jsem zase štěrkovala terasu. Také Vám přijde, že to dělám pořád? :-)) Abychom si to vysvětlili... naše terasa má délku 22 metrů plus jsem ji prodloužila na východě pro pohodlnější (a hlavně čistější) příchod od parkingu. Na hloubku má 4 metry, někde o trochu víc, podle vykrojení záhonu. Když naplním kolečko štěrkem, bahnem se přebrodím bořícím se polovyfouklým kolem k terase a vyklopim celé to pracně naplněné kolečko, tak.... je to jako když plivne. Na tomhle prostoru se totiž ztratí neuvěřitelné množství koleček. Zpáteční cestu chtějí děti svézt v kolečku, takže při nějakém pátém kole už se mi třesou ruce (samozřejmě, že to kolečko přetěžuju, nepojedu s poloprázdným :-)) ), jsem ráda, že stojím a pauzy, kdy botou rozhrnuji vysypaný štěrk do stran a snažím se ho urovnat (ano, pořád nemám hrábě), jsou vlastně takovým nenápadným odpočinkem, kdy je mi trapné popadat dech na zahradní židli. :-))
Včera mě ale překvapilo, jak úžasně se dá pracovat s hlínou. Obvykle je to buď absolutní bahno, kde necháte boty nebo beton, kdy skáčete půl hodiny na lopatě/rýči a zaboříte se tak centimetr a půl. Ale včera... to byla paráda. Šla skvěle odkopávat (potřebuji srovnat terén na místě, kde bude dětské hřiště), hrnout, rovnat... byla sypká, přesto vlahá... úúúžasnááá... Opravdu jsem se začala těšit, až ji budu připravovat na setí nového trávníku - další léto bez trávy už bych vážně nerada. Na to už ty hrábě ale potřebovat budu. :-))
Dneska si prohlížím nabídku Starkla a sním o krásné zahradě, která mě vždycky přivítá a potěší, odstíní pohledy zvenčí, pobídne k relaxaci a nabídne spoustu dobrého k snědku. Líbí se mi tam spousta věcí od medvědího česneku a maliníků, přes okrasné keře vajgélie, jasmínu a zlatice (už jsem je měla a za nulovou dřinu Vás neúnavně těší květy), až po třešeň Sakuru, šeříky, hortenzie a ovocné stromy, které na jaře nádherně pokvetou a pak budou mít výborné plody. Některé dokonce zajímavé vínové olistění po celou sezonu, které tak zbožňuju. Bylo by krásné objednat vše najednou a zahradu mít tentokrát opravdu k něčemu.
Hortenzie... kouzlo dokonalých zahrad...
Jasmín... nádherně voní...
Kolkvície...
Sakura...
Vajgélie...
Zlatice... na jaře je to taková zlatá krása...
Šeřík... chtěla bych se dožít toho, že si ho budu trhat do vázy...
Víkend jsme strávili sobotní návštěvou mé kamarádky s jejími kluky (dvojčaty), od které se "nákaza" šíří dál. Dvojčata už mám nejen já, ale i její druhá kamarádka. :-)))) Děti se na sebe moc těšily, vyblbly se a nasmáli. Odjížděli kolem desáté večer se slibem, že zase brzy přijedou. V té době už naše holky spaly v pokojíčcích a Toník odpadl pár minut před jejich odjezdem. Pustili si totiž Walliho, tu pohádku má moc rád a rád u ní usíná.
Upekla jsem pro ně bábovku, do které jsem rozmlátila čokoládové figurky. Když je ještě teplá, čokoládové kousky jsou ještě tekuté a je to rozkoš na jazyku. Tentokrát se mi povedla a byla skvělá i po vychladnutí. :-) Druhé kolo byl perník, po kterém se zaprášilo snad ještě rychleji.
Fotku jsem stihla jen rychlou, v čase, kdy už začínala bábovka mizet... Také jsem vytáhla svůj jarní květovaný polštář, který jsem s přestávkama vyšívala několik let a pak ještě dlouho hledala vhodnou látku na zadní stranu... :-) A nová houpačka na panenky. V regálech je málo polic, tak jsem improvizovala a z fleece plédu ustříhla pás, na jehož konci jsem nastřihnutím vytvořila šňůrky na zavázání. Ama byla nadšená a hned tam strčila nejnovější miminko. :-)
No a nakonec...uklidila jsem růžovou. Byla jsem k tomu donucena... Musela jsem odjet na pár hodin z domu a pes tu řádil takovým způsobem, že bylo nutné vyměnit skoro všechny polštářky na gauči a převlíct naši postel, kde se také pelešil. Nové hořčicové polštářky ale potřebovaly doplnit i novým hořčicovým běhounem na stůl, takže to šlo komplet. A mám radost, moc se mi to líbí. Růžovou zas vyndám na Velikonoce, to mám pastelové dekorace. :-)
Vždycky si říkám, že Vám nebudu psát s jednou věcí, ale pak mám problém si na všechny vzpomenout. :-)))
Tak užívejte nádherné jarní dny...
Také už reju v hlíně :D sázím cibulky narcisů a tulipány a těším se, až vyraší. Starkla mám objednaného, jen co otevřeli eshop. Koupila bych tam vše, ale napřed musím dorovnat terén, udělat plot a zasít trávu :D Hortenzii jsem zdědila a těší mě už dvě léta, květy jak květáky. Těším se na velikonoce a dnes zabydlím terasu-gauč, ať nemusím s kafem postávat. Slunce odhalilo šmouhatá okna, tak jsem zakoupila stěrkovysavač a můžu mýt okna ob den, je to parádní výsledek :D
OdpovědětVymazatJeee, cibulky jsem nikdy nemela. Mozna proto, ze vsude doporucuji jejich vyndavani na podzim, coz mi vzdycky prislo jako moc prace. :-)
VymazatTak ja to delam obracene. Nejdriv delam zahony a az pak seju travnik. :-))
Ooo, objednam jich vic, miluju hortenzie.
My uz na terase vegetime jak jen to jde. Naivne jsme vypli vcera topeni v dome, ale dnes jsme ho zase zapli, byla fakt zima. :-/
Smouhata okna mame porad. A budeme mit, dokud ten vysavac nekoupim. Videla jsem ho v akci u kamaradky a je to fakt bomba! ! Gratuluji ke koupi! :-)
cibulky nevyndávám a žiju na severu, spolupracujou :D
VymazatAhaaaa. . :-)
VymazatLuci, na mě asi padla nějaká jarní deprese, jediné co můžu je malovat a tvořit! má jarní výzdoba skončila na pár cibulkách a představ si dokonce ještě mám i girlandu z jehličí na zábradlí, ještě, že je umělá. Dva měsíce jsme měli v jedné půlce obývacího pokoje tělocvičnu, nyní tam je skladiště, které bylo nutné odstranit z technické. Nyní to je na očích a musí se uklidit :-) V sobotu se chystám k nám k potoku už jako dítě jsem se tam chodila dívat na bílé lány sněženek, u nás na zahradě již vystrkují hlavičky. Doufám, že z procházky donesu nějaké dekorace a konečně se rozhoupu. Večer pokud se povede opět pošlu něco z mého tvoření, to jediné mě nyní baví....
OdpovědětVymazatJa tu girlandu v jidelne sundala taky nedavno. :-D Kolem je to vsechno tak hnusne hnedy, ze alespon nejaka zelena vzpruha. :-)
VymazatJa mam z bordelu taky depresi, z toho si nic nedelej. Ted me potesil uklid predsine, uz se tam skoro nedalo projit a bylo to fakt priserny, ale vzdycky, kdyz ma nekdo prijet na navstevu, donuti me to k radikalnimu uklidu a dodelavkam, ktere jsem porad odkladala, takze mam pak ze sebe dobry pocit. :-) Zas bych mela nekoho pozvat, aby se to hnulo. :-D
Tady vubec nic nerasiiiiii! Jedina zelen venku jsou me krasne umele bambusy. :-D
Tak joooo, posli. :-)
Taky už se těším, až se letos konečně pustíme do zahrady. Dům bude prakticky hotový, doděláme dřevěné podlahy a máme hotovo. Jasně, zdá se to hodně, ale bude to otázka jednoho týdne. No a pak? Už máme zpracovaný projekt na zahradu, takže se těším, až začnu "zase" kopat. :D
OdpovědětVymazat