Přeskočit na hlavní obsah

29.3.2019 - Výzdoba

Pěkný pátek!

Už Vám píšu od úterý. :-)) No vlastně od minulého pátku. :-))) Jsem hrozná!

Doufám, že se Vám líbila moje velikonoční výzdoba. :-)) Pro připomenutí:







Včera večer jsem si sedla ke stolu s polévkou, že se po dlouhé době najím zase kultivovaně... a koukám... jak si to zelená housenka štráduje po stole... a vedle další a další... po vyklepání prostírání jich vypadlo několik.... začínala jsem být hysterická, ale nejdřív jsem dojedla tu polévku... :-)))

Pak jsem vyklepala všechna prostírání, běhouny... několik bělavých housenek si lezlo ve větvích mé velikonoční dekorace a mě bylo jasné, že už se rozkvetlých větviček na stole nedočkám.

Na terase jsem po tmě pomalu sundala vajíčkové dekorace z větví (svítil mi Toník mým mobilem a znáte, jak svítí malé děti - buď Vám svítí do očí nebo někam do háje), větve vyhodila a vázu nechala na terase. Dneska to musím dořešit.

Takže mám na stole něco, co je ověřené, nezvadne to, nepadá z toho havěť a já mám klid... no umělotinu. :-)))





:-))) Aspoň chvíli to snad vydrží bez mého zásahu.

Na včerejšek jsme měli objednaného odhadce kvůli hypotéce - finální odhad, takže jsem zase měla motivaci pořádně uklidit dům. :-)) Celý dům jsem vysála, koupelny vytřela, kuchyň uklidila... a když jsem byla úplně nejvíc zpocená, uhnaná a na umření, volal odhadce, že to stihnul dřív a je u dveří (o hodinu dřív). Nezbývalo, než mu otevřít, a zatímco si šel vyfotit dům zvenku, jsem se rychle polejvala voňavkou, aby nepadl do mdlob, jen co vejde. Bohužel, možná padl, protože vyvětrat jsem už prostě nestihla. :-))) To bylo v plánu v následující hodině do plánovaného příjezdu.  No nic... Snad se už neuvidíme. :-)))))

Poslední dobou byste mě vůbec nechtěli potkat. Celé dny něco kutím nebo dřu na zahradě.  Můj vzhled tomu pak samozřejmě odpovídá. :-)) Třeba minulý pátek jsem dřela na zahradě tak vehementně, že jsem v noci na sobotu skoro nespala bolestí rukou.  Totální namožení rukou samozřejmě znám, kdo někdy bílil víc místností najednou dobře ví. :-)) Ale tohle byl ještě vyšší level. :-)) Tohle bylo peklo na zemi. Celou noc jsem si ještě pečlivě hlídala, jestli mě nebolí jenom levá ruka a nezačíná mi infarkt. :-))))

Na středu jsem byla objednaná na sono prsou. Nechodím na mamograf, k tomu mě nikdo nedonutí, ale už podruhé jsem si nechala zkontrolovat prsa na sonu, jestli je vše v pořádku. Naposledy v roce 2016, kdy jsem se s velmi malými dětmi bála, že něco není v pořádku, a teď, kdy mě už skoro měsíc bolely prsa až k loktům. Zaplatila jsem tedy poplatek 500,- za vyšetření a velmi milá a empatická, starší, ale velmi krásná paní doktorka mě uklidnila, že je vše v pořádku a že bolest může být přenesená, že ji může způsobovat namožení nebo bolest zad, krční páteře a atd. Ehm... no dobře, abych teda začala cvičit. :-/

Také jsem si ověřila, že zápřah na zahradě a po domě, péče o děti, práce, pravidelná strava a další lítání po všech čertech vůbec nepomáhá na hubnutí. Právě naopak. Vážím zase o něco víc, chápete to? No nic, dost kňourání, budu tlustá, ale zahradu udělám. :-)))))

Na zahradě mám spoustu nového. Vyfotila jsem Vám konečně finálně vyštěrkovaný kus kolem houpačky...



Kanadskou borůvku... aktuálně u terasy...


Mandloň.. doufám už těsně před explozí růžových květů..


Růže... které jsem koupila tři a nemůžu se dočkat té rozkvetlé krásy v létě... tedy...snad toto léto... nebo aspoň ty další... :-))



Maliny ve stavebních vědrech s provrtanými otvory a angrešt v kyblíku... Opravdu vážně zvažuju, že koupím ta velká vědra a vyvýšené záhony udělám v nich. To největší vyjde v Obi na 199,-, bude hned, bez práce a ... no bude to vypadat divně, ale ta bezpracnost a cena mě láká... :-)))) No dobře, tak ne.... :-)))) Každopádně aktuálně jsou v těch menších prostě maliny, než připravím užitkovou část zahrady na jejich zasazení.


Letos mi to okno přišlo po vánoční výzdobě takové chudé, tak jsem na něj pověsila umělá barevná vajíčka... na té příšerné zelené textilii báječně vyniknou, že? :-))) Ve skutečnosti to vypadá lépe, opravdu. :-)))))



A tohle byl výhled z ložnice minulou sobotu, kdy bylo tak nádherně, že jsem poslala manžela do obchodu pro maso a zeleninu a celé odpoledne jsme grilovali... Až jsme měli otravu jídlem. :-))))


A tohle už je náš výhled z postele... strašně ráda koukám z okna... jak se příroda mění... teď každý den číhám, kdy vyraší listy na břízách, jarní šťavnaté zelené se nic nevyrovná... všimli jste si trávy, co teď všude raší? Vypadá jak učesaná a jak je zelená!


Sobotní prostřeno na grilovačku...




Holky měly pokojíček venku. :-)) Na dvě palety vedle sebe jsem dala peřinu a polštářky a holky si tam natahaly hračky...


Příprava na grilování...


Manžel si zaběhat, já že roztopím gril, ale než se stihnul vrátit, už jsme seděli u stolu a cpali se první várkou... :-))



V neděli jsme pak museli grilovat znovu, protože zbylo ještě naložené maso. To už ohlídal Indík... :-))


Přejedli jsme se tak, že dostal tři masa jen pro sebe a ještě v pondělí jsme se na jídlo nemohli ani podívat... :-))

A nakonec... jedna velká výhoda nedokončených podlah... po dogrilování, když je už venku chladno, uháníme domů do tepla a gril si bereme sebou. Je rozžhavený, nádherně hřeje a vytopí celý prostor obýváku. :-))) Hřeje ještě celou pohádku a to by byla škoda nechat ho venku, ne?

Já teď pochytám děti v herně a skočíme nakoupit. Zítra grilujeme zas. :-))))

Mějte krásný víkend! ♥♥♥♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

16.7.2026 - Lucka se stehuje

 Pekny ctvrtek! Nocni mura je zpet 🙈 Rano odjely deti na dovolenou, ja nacpala auto az po strop a cekala na stehovaky. No... cekala... Vcera jsem do noci vyklizela, pak blbe spala, v 5:30 servala holky, proc se zase hadaj, hodila sprchu, nasnidala se, po sedme vsem detem zamavala a od te doby zase vyklizim. 🙈🙈  Trochu nevim... Trochu vic nevim 😅, co se vsechno bude stehovat. 🫣 Vec se ma tak... Poptala jsem 1.firmu na stehovani. Rekla 18.  Poptala jsem znechucene 2.firmu na stehovani a natukala do kalkulatoru jenom zakladni nabytek bez krabic a pytlu. Rekla 18. Poptala jsem 3.firmu. Rekla 9. A uz ani nevim, co jsem tam naklikala...  Vyborne.  Jenom je nic nezajimalo a cas odhadli na 2,5 hod. Prvni dve firmy na 6. Taky to byla zakladni cena. Za kazdou zapocatou pulhodinu chteli dalsich 900. 🤔 Vola firma c.1. Rikam jim o cene firmy c.3. Trochu pauza v telefonu... Pak vysvetlovani, jak se to u nich urcite vysplha... Rikam, ze ale 18 proste za to nedam, i kdyz ...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...