Zdravím z naší stavby, která se opět rozjela zběsilým tempem a já nevím, co je za den.
Banka nám zamítla prodloužení termínu pro dodání konečného stavu stavby na 100%, tudíž u nás začíná závod s časem (a penězi). Jo a taky jsem minulý týden šlápla na hrábě. To jsem Vám zapomněla říct. Můj seznam věcí, na které se dá šlápnout už se opět rozrostl. :-))))
To jsem totiž s dětmi šla rvát plevel na zahradu, u které stačí chvilka nepozornosti (v mém případě několik dní věnovaných interiérovým činnostem nebo pomáhání na rekonstrukci u manžela) a rázem máte celou zahradu s půlmetrovým plevelem. Ostnatým plevelem.
Děti mi šly "pomáhat" a hrabičkama hrabaly hlínu a mlátily do plevele. Toník si ovšem vzal moje hrábě s kovovou hrabací částí a hrabal za mnou. Pak už ho to nebavilo, položil hrábě na zem a šel domů. Já couvala, plné ruce plevele a šláp. Hrábě se samozřejmě zvedly úplně stejně jako ve všech groteskách, jen té ráně tyčí do obličeje jsem byla ušetřena. Kovová část mi ale prorazila crocsy a kůži na nášlapné části chodidla u prstů. Bolelo to fest. Pár dní jsem kulhala, došlap byl dost bolestivý, teď už se chodit dá, ale na žádné vyskakování to není.
A pak se nemá člověk spoléhat jen sám na sebe. :-/ Hřebíky a vruty od dělníků ze stavby vystřídal bordel od dětí. Což mi připomnělo... všímáte si, jak pracuje většina řemeslníků? Všechno nechají, jak jim vypadne z ruky. Odpadky, nedopalky od cigaret, zbytky všeho, roztahané nářadí a pomůcky všude... Spoustu věcí při práci nezakrejí, takže následný úklid, který samozřejmě oni nedělají, je peklo na zemi. Ten McDonald to dělá správně, když si u něj musíte projít pěkně vším od začátku, abyste si uvědomili, co to obnáší... Ale to je tak i doma. Proto jsou hádky na téma "cos tu celý den dělala" na denním pořádku, že? :-(
V pondělí jsem sehnala obkladové desky na fasádu - Cetris. Aktuálně je to jediné řešení z mnoha důvodů. Podařilo se mi sehnat tenké (nejčastěji nabízené byly tlusté 22 mm, já mám 12 mm) a větší, mají rozměr 62x125 cm. Nebo tak nějak.
Bylo nutné pro ně dojet za Olomouc. A do čtvrtka. Pak nebudou 14 dní dostupné kvůli dovolené. V úterý manžel splašil dodávku pro 6 lidí, vyzvedli jsme holky ve školce hned po obědě a všichni i se psem vyrazili na cestu dlouhou přes 300 kilometrů tam a to samé zpátky.
Indík hupsnul do dodávky hned při instalaci dětských autosedaček, aby si pojistil, že mu neujedeme. :-)) Nešel ani vyšťourat, když jsem ho chtěla dát k nám dopředu na cestu. :-)))
Nejdéle nám zabral přejezd Prahy a opuštění Černého mostu. Tam byla kalamita, nájezd na hradeckou dálnici byl totiž zavřený. Pak už jsme jeli konstantně, se zastávkou na KFC kdesi a občerstvením v Lidlu v Moravské Třebové. Kolem sedmé jsme dorazili na místo, přetížili dodávku maximálním nákladem...
... a vyrazili domů, tentokrát už po D1, která se zdála už volná podle aplikace Waze. Další zastávka na KFC už byla rychlejší, Ama spala (ta chodí spát jako první), Heidi odpadla hned, jak snědla strips. Toník vydržel až domů, dorazili jsme ve 23:15, dali děti spát a šli ručně vykládat více než tunový náklad. Já uvnitř dodávky podávala desky ven, manžel skládal na paletu venku. Skončili jsme v půl jedné ráno, oba se zády v háji.
Spát jsme šli po jedné ráno a manžel kolem druhé vyjížděl znovu pro zbytek desek. Dorazil tam v 6:15 ráno, naložil a domů se vrátil kolem desáté. Při obou cestách jsme měli velké štěstí na nehody a prakticky dálnici zavírali vždy v opačném směru. Vyložila jsem sama polovinu nákladu, než se chudák trochu doma aklimatizoval. Pak jel vrátit dodávku a něco zařídit, doma se pak refreshnul čtvrthodinkou spánku a vyrazil do práce. Večer usnul chudák v půlce věty. :-))
Já se ve středu ani neobtěžovala s budíkem a holky do školky neodvezla, zůstaly doma. Tento týden mají ještě školku, jsou to jejich poslední dny v životě ve školce. Chodí domů po obědě a i tak se jim tam nechce. Doma ale tak strašně zlobí, že i ty 4 hodiny školky mi za to stojí.
Dneska jsem hned ráno vyjela do Ikey pro dárky pro paní učitelky ve školce. Jsou tam čtyři a jsou opravdu všechny úžasné. Protože ale se tam teď střídají různě, není vhodné jim kupovat kytku, která by do jejich příjezdu nemusela vydržet. Vybrala jsem tedy pro každou lucerničku, svíčku v plechovce a místo kytky přivážu na balíček světle růžový nebo bílý umělý karafiát.
Také měli nádherné plakáty, třeba tyhle za 29,-/4ks...
No už visí v pokoji pro hosty... :-)))
Z Ikey jsem přes inzerát vyzvedávala Stuva skříňku, ke které byla ještě jedna mělčí a troje dvířka. Zase kauf roku. :-)) Myslela jsem, že toho stihnu víc, ale už jsem měla být někde jinde. Za odvoz jsem totiž nabídla starou postel, rošt a malou matraci a pán si pro to chtěl přijet vlakem. Raději jsem mu to odvezla, aby to nemusel tahat, tak byl rád.
Po cestě z předávky jsem to vzala přes Obi - došla mi bílá barva a měli růůůůžeeee! :-)) Ve slevě měli půlmetrové keře nádherně růžových růží, ze 160,- na 47,-. To už si můžu dovolit zkusit pěstovat. :-)))
Všimli jste si, jak třeba v Dánsku mají všude růže? Jak se jim plazí na domech u vchodu? Je to nádherná podívaná a já růže miluju. Také půjdou ke vchodu a těším se, že někdy snad vykvetou.
Teď musím spočítat, kolik bude třeba latí na rošt na fasádu, zjistit, které vruty budou vhodné ke kotvení latí a následně desek a porovnat ceny. O víkendu by se mohlo začít. Pak koupím fasádní barvu a natřu celý dům na tmavě šedo. Ale laškuju i s černou. :-)))
Jo a potají pořád makam na pokoji pro hosty. :-) ;-) Je to dřina, ale je to tam čim dál hezčí. Díky těm modrošedým dvířkům působí trochu moderněji než zbytek domu, takže tomu uzpůsobuju i zbytek. Jsem zvědavá, jak to dopadne...
Musím zase běžet, tak se mějtéééé! :-))
Banka nám zamítla prodloužení termínu pro dodání konečného stavu stavby na 100%, tudíž u nás začíná závod s časem (a penězi). Jo a taky jsem minulý týden šlápla na hrábě. To jsem Vám zapomněla říct. Můj seznam věcí, na které se dá šlápnout už se opět rozrostl. :-))))
To jsem totiž s dětmi šla rvát plevel na zahradu, u které stačí chvilka nepozornosti (v mém případě několik dní věnovaných interiérovým činnostem nebo pomáhání na rekonstrukci u manžela) a rázem máte celou zahradu s půlmetrovým plevelem. Ostnatým plevelem.
Děti mi šly "pomáhat" a hrabičkama hrabaly hlínu a mlátily do plevele. Toník si ovšem vzal moje hrábě s kovovou hrabací částí a hrabal za mnou. Pak už ho to nebavilo, položil hrábě na zem a šel domů. Já couvala, plné ruce plevele a šláp. Hrábě se samozřejmě zvedly úplně stejně jako ve všech groteskách, jen té ráně tyčí do obličeje jsem byla ušetřena. Kovová část mi ale prorazila crocsy a kůži na nášlapné části chodidla u prstů. Bolelo to fest. Pár dní jsem kulhala, došlap byl dost bolestivý, teď už se chodit dá, ale na žádné vyskakování to není.
A pak se nemá člověk spoléhat jen sám na sebe. :-/ Hřebíky a vruty od dělníků ze stavby vystřídal bordel od dětí. Což mi připomnělo... všímáte si, jak pracuje většina řemeslníků? Všechno nechají, jak jim vypadne z ruky. Odpadky, nedopalky od cigaret, zbytky všeho, roztahané nářadí a pomůcky všude... Spoustu věcí při práci nezakrejí, takže následný úklid, který samozřejmě oni nedělají, je peklo na zemi. Ten McDonald to dělá správně, když si u něj musíte projít pěkně vším od začátku, abyste si uvědomili, co to obnáší... Ale to je tak i doma. Proto jsou hádky na téma "cos tu celý den dělala" na denním pořádku, že? :-(
V pondělí jsem sehnala obkladové desky na fasádu - Cetris. Aktuálně je to jediné řešení z mnoha důvodů. Podařilo se mi sehnat tenké (nejčastěji nabízené byly tlusté 22 mm, já mám 12 mm) a větší, mají rozměr 62x125 cm. Nebo tak nějak.
Bylo nutné pro ně dojet za Olomouc. A do čtvrtka. Pak nebudou 14 dní dostupné kvůli dovolené. V úterý manžel splašil dodávku pro 6 lidí, vyzvedli jsme holky ve školce hned po obědě a všichni i se psem vyrazili na cestu dlouhou přes 300 kilometrů tam a to samé zpátky.
Indík hupsnul do dodávky hned při instalaci dětských autosedaček, aby si pojistil, že mu neujedeme. :-)) Nešel ani vyšťourat, když jsem ho chtěla dát k nám dopředu na cestu. :-)))
Nejdéle nám zabral přejezd Prahy a opuštění Černého mostu. Tam byla kalamita, nájezd na hradeckou dálnici byl totiž zavřený. Pak už jsme jeli konstantně, se zastávkou na KFC kdesi a občerstvením v Lidlu v Moravské Třebové. Kolem sedmé jsme dorazili na místo, přetížili dodávku maximálním nákladem...
... a vyrazili domů, tentokrát už po D1, která se zdála už volná podle aplikace Waze. Další zastávka na KFC už byla rychlejší, Ama spala (ta chodí spát jako první), Heidi odpadla hned, jak snědla strips. Toník vydržel až domů, dorazili jsme ve 23:15, dali děti spát a šli ručně vykládat více než tunový náklad. Já uvnitř dodávky podávala desky ven, manžel skládal na paletu venku. Skončili jsme v půl jedné ráno, oba se zády v háji.
Spát jsme šli po jedné ráno a manžel kolem druhé vyjížděl znovu pro zbytek desek. Dorazil tam v 6:15 ráno, naložil a domů se vrátil kolem desáté. Při obou cestách jsme měli velké štěstí na nehody a prakticky dálnici zavírali vždy v opačném směru. Vyložila jsem sama polovinu nákladu, než se chudák trochu doma aklimatizoval. Pak jel vrátit dodávku a něco zařídit, doma se pak refreshnul čtvrthodinkou spánku a vyrazil do práce. Večer usnul chudák v půlce věty. :-))
Já se ve středu ani neobtěžovala s budíkem a holky do školky neodvezla, zůstaly doma. Tento týden mají ještě školku, jsou to jejich poslední dny v životě ve školce. Chodí domů po obědě a i tak se jim tam nechce. Doma ale tak strašně zlobí, že i ty 4 hodiny školky mi za to stojí.
Dneska jsem hned ráno vyjela do Ikey pro dárky pro paní učitelky ve školce. Jsou tam čtyři a jsou opravdu všechny úžasné. Protože ale se tam teď střídají různě, není vhodné jim kupovat kytku, která by do jejich příjezdu nemusela vydržet. Vybrala jsem tedy pro každou lucerničku, svíčku v plechovce a místo kytky přivážu na balíček světle růžový nebo bílý umělý karafiát.
Také měli nádherné plakáty, třeba tyhle za 29,-/4ks...
No už visí v pokoji pro hosty... :-)))
Z Ikey jsem přes inzerát vyzvedávala Stuva skříňku, ke které byla ještě jedna mělčí a troje dvířka. Zase kauf roku. :-)) Myslela jsem, že toho stihnu víc, ale už jsem měla být někde jinde. Za odvoz jsem totiž nabídla starou postel, rošt a malou matraci a pán si pro to chtěl přijet vlakem. Raději jsem mu to odvezla, aby to nemusel tahat, tak byl rád.
Po cestě z předávky jsem to vzala přes Obi - došla mi bílá barva a měli růůůůžeeee! :-)) Ve slevě měli půlmetrové keře nádherně růžových růží, ze 160,- na 47,-. To už si můžu dovolit zkusit pěstovat. :-)))
Všimli jste si, jak třeba v Dánsku mají všude růže? Jak se jim plazí na domech u vchodu? Je to nádherná podívaná a já růže miluju. Také půjdou ke vchodu a těším se, že někdy snad vykvetou.
Teď musím spočítat, kolik bude třeba latí na rošt na fasádu, zjistit, které vruty budou vhodné ke kotvení latí a následně desek a porovnat ceny. O víkendu by se mohlo začít. Pak koupím fasádní barvu a natřu celý dům na tmavě šedo. Ale laškuju i s černou. :-)))
Jo a potají pořád makam na pokoji pro hosty. :-) ;-) Je to dřina, ale je to tam čim dál hezčí. Díky těm modrošedým dvířkům působí trochu moderněji než zbytek domu, takže tomu uzpůsobuju i zbytek. Jsem zvědavá, jak to dopadne...
Musím zase běžet, tak se mějtéééé! :-))
Stavební a dokončovací stres vůbec nezávidím....ale pak už bude všechno krásné a budete si to užívat.
OdpovědětVymazatPlakátky jsou moc pěkné. Přeji krásné dny. Eva
Jeste tu mam zabavu na nejakou dobu, Evi. :-))) Ale uz to nebude tak hekticke a vlastne to bude radost. Clovek si to uzije vic, kdyz je to po malych davkach. :-)
VymazatMoc dekuju a preji take krasne dny. :-)
https://www.mimibazar.cz/inzerat/100072555/kresla-ikea
OdpovědětVymazatVim o nich, Hani. :-) Porad nad nimi premyslim. Uz je doma mam, take dve, tak nevim, jestli dalsi 2 jeste vyuziju. I kdyz... mozna prave 4 by byly ten spravny pocet. :-)
Vymazat