Pěknou sobotu!
Dneska jsme dělali špalety (to jsou vnitřní zdi kolem oken), abychom se měli čeho držet při obkládání fasády modřínem. Né, že bychom ten modřín už měli, tedy, ale už se to blíží. :-)) Do toho jsem čistila bazén, nějak se stále nemůžu zbavit té kávové barvy, ale konečně přestává mít konzistenci polívky plné bordelu. :-))) A teplota je ledově krásných dvacet stupňů! :-)) Ano, koupila jsem plovák s teploměrem. :-))) To je také důvod, proč nikdy nebudeme mít přírodní koupací jezírko. Protože naše koupací teplota startuje na 29 stupních. Jezírka prý mají mít optimálně 21, pak už to prý není dobré. Tak nic.
Po tom, co jsem si načančala záhony a vytvořila nové cestičky, které už jen čekají na dovoz štěrku, nám včera vybouchla pěna, takže je to všude. :-((( Já se tady z toho prostě nevyhrabu. Jakmile někde konečně uklidím a něco vytvořím, začne se tam něco dělat nebo se tam něco podělá...
Každopádně tam, kde už nikdo nic nikdy dělat nebude! jsem včera odpoledne začala dokončovat já. Začalo to před pár dny, kdy jsem začala brát antibiotika na zánět u kořenů zubu. Večer v osm jsem šla a vyspárovala (konečně!) dlažbu v předsíni... :-)
A zbytkem jsem začala spárovat obklad v kuchyni...
Protože to bylo prostě nutné, abych mohla začít dělat další práce. Pak už by se spárovalo pěkně blbě.
Včera ráno jsem ale byla hrozně natěšená na bílé mořidlo BEHANDLA, které měli v Ikee konečně ve slevě za krásných 99,- za plechovku. Bíle mořené dřevo je totiž moje srdcovka. Znamená pro mě světlý, čistý interiér, útulno, domov, teplo... A ta naoranžovělá barva na čele za postelí v ložnici mi už od začátku pila krev. Nevím jakým nedopatřením jsem v Obi vzala palubky borovicové místo smrkových, byly na stejném místě evidentně, ale trklo mě to, až když jsem to natloukla na zeď. Od té doby jsem jenom skřípala zubama při každém příchodu do ložnice.
Rozhodnout se ale mezi finální barvou mořidla byl pro mě úkol nelehký, zvlášť s mou slabostí pro bělené dřevo. Šedá byla druhým favoritem, v návaznosti na protější stěně, která šedá už je. Vyřešila jsem to šalamounsky... Teď nabělím a někdy později můžu kdykoliv přetáhnout šedou. A je to. :-))
No a tady máte pěkně černou fotku hned včera večer po tom, co jsem mohla opřít polštáře o jakž takž suché palubky. :-)))) No, smrdí to ještě dneska a nafetovali jsme se toho přes noc až až. :-))))
Tak jsem Vám vyfotila detail u mého nočního stolku. Oranžová je pečlivě zamatlaná. :-)))))
Tři balíky palubek do předsíně se mi tu už nějaký čas válely, takže jakmile byla vyspárovaná podlaha, mohla jsem udělat rošt. Samozřejmě, že latě nešly podstrčit pod polici, která nahoře byla, takže sundat všechno z police, převrtat polici jinam, nandat zpátky všechno na polici a pak jsem tedy mohla udělat ten rošt. Jsou to střešní latě, impregnované, rozměr 3x5 cm a pokud Vás trochu mate ta barva, je to tím, že už se mi několik měsíců válely na zahradě. :-))))
První řada dole je nejhorší, nedá se pořádně přichytit, neni čim přichytit, padá to, nedrží to, padá to, neni to ve váze... Neptejte se mě, jak se mi to povedlo, nechci o tom mluvit. :-)))
Ano, ty stromečkové věšáky jsem pak musela sundat...
Hodně pomohlo, že jsem si palubky dopředu nařezala na požadovaný rozměr. Nejen, že tentokrát jsou opravdu úhledné, je to výkon mého života, ale nemusela jsem pořád vybíhat ven k pile, takže jsem pokládku snížila na rekordní čas. Začala jsem asi v pět a skončila po sedmé.
No, ještě tu je hodně práce...
A honem pro lazuru a natíráme... Já naivka jsem si dala noviny úhledně jen pod stěnu, ale lazura pěkně stříkala hlavně doleva ke koupelně. :-)) Naštěstí jsem si toho všimla včas a vlhčené ubrousky vše parádně vyřešily. :-)
Noviny pryč, ať se můžu kochat...
Lavici ze sestavy BESTA máme už sto let. V minulém domě sloužila jako lavice v jídelně bez dvířek, v tomhle domě je od začátku jako botník, co nejdřív jsem dokoupila dvířka a navrtala kožené úchytky, aby nepřekážely obouvání a sezení. Jenže, když daly děti nějaké boty před dvířka, nešly pak otevřít. Napadlo mě tedy koupit hranol, nařezat ho a vyrobit sokl, který vše vyřeší.
Nějakým záhadným způsobem se mi to včera povedlo, asi na třikrát jsem na něj nahodila skříňku, provrtala skrz a bylo. :-) Byl světlounký, jenže se mi několik týdnů válel venku na terase - něchtělo se mi do toho, protože jsem nevěděla jak na to. Možná ho přetáhnu tou pastelově šedou, co jsem s nim natřela pískoviště a domeček... :-))
Je to ještě mokré, ale zkusím navrtat asponň dva háčky...
No dobře, navrtám všechny háčky, co mám... :-))) Ale pak už si fakt půjdu lehnout. :-)))
Ráno běžím pověsit tašku, klobout a vyfotit. :-)) Je to suché!
Protější strana. Je to hezčí holé, ale to za běžného provozu prostě nikdy nebude...
A to je vše, přátelé. Ještě jsem dělala spoustu věcí, tak projdu fotky a doplním. Zítra Vám sem hodím článek o mých nových vysněných plecháčcích! ;-)
Mějte sééé! :-)
Dneska jsme dělali špalety (to jsou vnitřní zdi kolem oken), abychom se měli čeho držet při obkládání fasády modřínem. Né, že bychom ten modřín už měli, tedy, ale už se to blíží. :-)) Do toho jsem čistila bazén, nějak se stále nemůžu zbavit té kávové barvy, ale konečně přestává mít konzistenci polívky plné bordelu. :-))) A teplota je ledově krásných dvacet stupňů! :-)) Ano, koupila jsem plovák s teploměrem. :-))) To je také důvod, proč nikdy nebudeme mít přírodní koupací jezírko. Protože naše koupací teplota startuje na 29 stupních. Jezírka prý mají mít optimálně 21, pak už to prý není dobré. Tak nic.
Po tom, co jsem si načančala záhony a vytvořila nové cestičky, které už jen čekají na dovoz štěrku, nám včera vybouchla pěna, takže je to všude. :-((( Já se tady z toho prostě nevyhrabu. Jakmile někde konečně uklidím a něco vytvořím, začne se tam něco dělat nebo se tam něco podělá...
Každopádně tam, kde už nikdo nic nikdy dělat nebude! jsem včera odpoledne začala dokončovat já. Začalo to před pár dny, kdy jsem začala brát antibiotika na zánět u kořenů zubu. Večer v osm jsem šla a vyspárovala (konečně!) dlažbu v předsíni... :-)
A zbytkem jsem začala spárovat obklad v kuchyni...
Protože to bylo prostě nutné, abych mohla začít dělat další práce. Pak už by se spárovalo pěkně blbě.
Včera ráno jsem ale byla hrozně natěšená na bílé mořidlo BEHANDLA, které měli v Ikee konečně ve slevě za krásných 99,- za plechovku. Bíle mořené dřevo je totiž moje srdcovka. Znamená pro mě světlý, čistý interiér, útulno, domov, teplo... A ta naoranžovělá barva na čele za postelí v ložnici mi už od začátku pila krev. Nevím jakým nedopatřením jsem v Obi vzala palubky borovicové místo smrkových, byly na stejném místě evidentně, ale trklo mě to, až když jsem to natloukla na zeď. Od té doby jsem jenom skřípala zubama při každém příchodu do ložnice.
Rozhodnout se ale mezi finální barvou mořidla byl pro mě úkol nelehký, zvlášť s mou slabostí pro bělené dřevo. Šedá byla druhým favoritem, v návaznosti na protější stěně, která šedá už je. Vyřešila jsem to šalamounsky... Teď nabělím a někdy později můžu kdykoliv přetáhnout šedou. A je to. :-))
No a tady máte pěkně černou fotku hned včera večer po tom, co jsem mohla opřít polštáře o jakž takž suché palubky. :-)))) No, smrdí to ještě dneska a nafetovali jsme se toho přes noc až až. :-))))
Tak jsem Vám vyfotila detail u mého nočního stolku. Oranžová je pečlivě zamatlaná. :-)))))
Tři balíky palubek do předsíně se mi tu už nějaký čas válely, takže jakmile byla vyspárovaná podlaha, mohla jsem udělat rošt. Samozřejmě, že latě nešly podstrčit pod polici, která nahoře byla, takže sundat všechno z police, převrtat polici jinam, nandat zpátky všechno na polici a pak jsem tedy mohla udělat ten rošt. Jsou to střešní latě, impregnované, rozměr 3x5 cm a pokud Vás trochu mate ta barva, je to tím, že už se mi několik měsíců válely na zahradě. :-))))
První řada dole je nejhorší, nedá se pořádně přichytit, neni čim přichytit, padá to, nedrží to, padá to, neni to ve váze... Neptejte se mě, jak se mi to povedlo, nechci o tom mluvit. :-)))
Ano, ty stromečkové věšáky jsem pak musela sundat...
Hodně pomohlo, že jsem si palubky dopředu nařezala na požadovaný rozměr. Nejen, že tentokrát jsou opravdu úhledné, je to výkon mého života, ale nemusela jsem pořád vybíhat ven k pile, takže jsem pokládku snížila na rekordní čas. Začala jsem asi v pět a skončila po sedmé.
No, ještě tu je hodně práce...
A honem pro lazuru a natíráme... Já naivka jsem si dala noviny úhledně jen pod stěnu, ale lazura pěkně stříkala hlavně doleva ke koupelně. :-)) Naštěstí jsem si toho všimla včas a vlhčené ubrousky vše parádně vyřešily. :-)
Noviny pryč, ať se můžu kochat...
Lavici ze sestavy BESTA máme už sto let. V minulém domě sloužila jako lavice v jídelně bez dvířek, v tomhle domě je od začátku jako botník, co nejdřív jsem dokoupila dvířka a navrtala kožené úchytky, aby nepřekážely obouvání a sezení. Jenže, když daly děti nějaké boty před dvířka, nešly pak otevřít. Napadlo mě tedy koupit hranol, nařezat ho a vyrobit sokl, který vše vyřeší.
Nějakým záhadným způsobem se mi to včera povedlo, asi na třikrát jsem na něj nahodila skříňku, provrtala skrz a bylo. :-) Byl světlounký, jenže se mi několik týdnů válel venku na terase - něchtělo se mi do toho, protože jsem nevěděla jak na to. Možná ho přetáhnu tou pastelově šedou, co jsem s nim natřela pískoviště a domeček... :-))
Je to ještě mokré, ale zkusím navrtat asponň dva háčky...
No dobře, navrtám všechny háčky, co mám... :-))) Ale pak už si fakt půjdu lehnout. :-)))
Ráno běžím pověsit tašku, klobout a vyfotit. :-)) Je to suché!
Protější strana. Je to hezčí holé, ale to za běžného provozu prostě nikdy nebude...
A to je vše, přátelé. Ještě jsem dělala spoustu věcí, tak projdu fotky a doplním. Zítra Vám sem hodím článek o mých nových vysněných plecháčcích! ;-)
Mějte sééé! :-)
Dobrý den Luci ... tak tomu říkám super přeměna a nádherný posun kupředu. Tyyyyy blááááho :) to je fakt bomba.
OdpovědětVymazatHrozně se mi líbí to využití Besty na sezení, musím juknout na rozměr, asi by se mi šikovala do chodby taky :D
To dřevo vypadá parádně - natřené, ale líbilo se mi i to nenatřené ;) obojí je super a rozhodně je dobře dřevo zakonzervovat barvou ... já teď třeba lakuju i IVAR - nevím, jestli to není zbytečné, ale jelikož ho mám v kotelně na boty a na zkoušku jsem ho tam nechala bez laku, zjistila jsem, jak moc se to špiní a doufám, že ten lak bude posun k lepšímu.
Vaše předsíň je prostě božíííí :)
Přeji další takové skvělé výkony a jen se chlubte a chlubte :)
Mějte pěkný den
Martina
Marti, tyhle vetsi premeny me hrozne bavi. Premena, kde zamatlam diru ve zdi a pro me je to velky rozdil, ale nikdo jiny si toho nevsimne, je sice taky fajn, ale chybi tam ten "wow efect".
VymazatBesta je super, ja ji cpu vsude v kombinaci se Stuvou, protoze to jsou stejne ramy, ale zase jine hloubky. Je to genialni. :-)
Neosetrene drevo mam hrozne rada, dlouho jsem ho v loznici mela jen tak, a i v predsini byla protejsi stena s botniky nejakou dobu natur. Jakmile jsem to ale nabelila, zase tam pribylo vic svetla, takze to za to stalo. A to, ze vzdycky v Ikee slintam na ty jejich belene palubky, nebudu ami zminovat. :-))
To si myslim, ze je dobre s tim Ivarem. Minimalne se z toho vsechno dobre otre. :-)
Ted resim zbytek predsine, ty nedodelavky me vytaci, ale nemam ujasneny obklad kolem pojistkove skrine. Elektrikar me od toho zrazuje, ze nevi, ze by se davaly palubky tak blizko a neni si jisty o vhodnosti tohoto provedeni. A ja uz to videla pred sebou, jak to bude krasne... :-/
Tak to jeste prodiskutuju s vice lidmi a pak si vyberu, co se mi "bude hodit do kramu". :-))))))
Moc dekuju ♥️, take krasne dny. :-)
Já to tak hrozně moc obdivuju, to jak si šikovná a produktivní.... My sice doma uděláme kdeco, ale sama zvládám tu práci jen díky tomu, že mám šikovného chlapa za zády... Neumím si představit, že bych sama spárovala obklady či dokonce cokoliv sama obkládala... Já tak leda něco natřít...
OdpovědětVymazatOpravdu respekt!
To je z donuceni. :-))) Kdyby to nekdo udelal za me, ani by me nenapadlo se do toho poustet. :-D
VymazatAle dekuju moc! ♥️♥️♥️
Předsíňka je teda fakt moc pěkná. Jen si říkám, jestli není škoda té podlahy. Já osobně bych tam dal nejspíš něco moderního. A co si budeme povídat, moderní věc chce mít dneska skoro každý. :) Nicméně je to samozřejmě na každém, jak to chce doma mít. A já do toho nikomu nechce kecat. :)
OdpovědětVymazatMáte to fakt moc pěkné. My máme za sebou teď verandu a nové zámky. Pro jistotu jsme teda koupili planžety jako náhradu, abychom se tam pak mohli dostat. Teda aspoň do jednoho zámku, který je ve sklepě, protože ten jsem se naučil tak nějak po zlodějsku vypáčit. :) Ztracené nebo zapomenuté klíče jsou totiž poměrně nákladná sranda.
OdpovědětVymazat