Pěkné slunečné pondělí!
Tenhle měsíc se toho stalo hodně a zároveň na domě zase nic. Čekám na peníze, ze kterých budu moct zaplatit modřínové palubky na obklad jižní fasády. Udělala jsem si s dětmi neplánovaný výlet k sestře a pak ke tchýni, kdy jsem narychlo vyjela z domu i s Indíkem, vběhla do obchodu pro nějaké oblečení pro sebe a děti, drogerii, vyzvedla děti po škole a jeli jsme. Odpoledne jsme strávili u mé sestry, večer, noc a dopoledne u tchýně. Bylo to úžasné, nabíjející a posilující, zase jsem si uvědomila spoustu věcí a až na to Indyho noční chození po bytě a noční venčení se, kdy se mu vlastně ani nechtělo (byt je ve třetím patře, takže jakýkoliv přesun, byť výtahem, je se sotva se sunoucím starým psem fakt očistec... když pominu, že se mi prostě v noci chce spát), to bylo prostě fajn... Moje tchýně je skvělá, vždycky se s ní ráda vidím a čas strávený s ní je příjemný, povzbuzující a obohacující. Vážně. Naše feministické duše jsou si velmi blízké a každým rokem ji ve všem chápu víc a víc.
Také jsem si teď střihla dvě stresující návštěvy zubaře, kdy mi na první schůzce trhali ulomený zbytek stoličky a druhou časovanou bombu - kořeny po vylomené druhé stoličce. Udržet ten tampon v puse následující doporučenou půlhodinku je pro mě vždycky totální problém, protože nesnáším cokoliv v puse (často mám problém i se žvýkačkou, u které dojde chuť) a zvracím. Na druhé návštěvě už se vyndavaly "jenom" kořeny na protější straně, ale problém s tamponem byl stejný. Moje mnohaletá "kariéra" po zubařských křeslech už ze mě ale udělala někoho, kdo něco vydrží, takže tam, kde ostatní přestanou bolestí spát, já spím naprosto klidně, tam, kde už by byli ostatní mrtví, já vyrazím k zubaři, že už to čas od času pobolívá, ale ještě jsem si prášek nevzala... :-))) Můj zubař ze mě vždycky má srandu, že nechápe, že TOHLE jenom tak pobolívá. :-))) Jakmile mi tedy zákroky přijdou k sobě (ježiši, samozřejmě, že dostávám injekci hned mezi dveřma, na sliby "to bolet nebude" neni nikdo zvědavej :-))) ), jsem v pohodě. Obvykle si spíš musím vzít prášek na hlavu ze stresu. Ale zuby dobrý. :-))
Zase se nám vrátilo slunečné počasí, takže si líně čtu knížky na lehátku a nechce se mi zhola nic. :-) Opět jsem v tom období, kdy mi stačí si představit nějakou činnost a jsem z toho tak unavená, že se do žádné ani nepustím. Bohatě mi stačí běžný úklid domu, sekání zahrady, péče o bazén, nákupy a vaření, jakékoliv stavební úpravy jsou nadlimit. Jsem teď běžná verze ženy, žena roku teď nefunguje. :-)))
Minulý týden jsem se pustila do takové líné akce, tedy... líně to vypadalo, ale docela jsem se u toho zapotila. :-) Vypalování do dřeva.
Obvykle veškeré vybavení nakupuji v Lidlu, měla jsem tam vypalovačku i vyhlídnutou, ale už to bylo tak dávno, že ji mezitím vyprodali. Hledala jsem nějakou jinou, eshopy ji měli kolem tří stovek, plus poštovné a dobírka... Hornbach ji měl za 350,- skladem, jupí, máme vítěze. :-)))
Protože jsem tam musela i pro lazuru na budoucí dřevěný plot (odstín eben), tmavě šedou barvu na rámy oken na severní straně (prosimvás, Balakryl a jeho tmavě šedý odstín - antracit nebo tak něco, je vždycky modrý. Už mám několikátou plechovku a ať mícham, jak mícham, je to vždycky modrý, ne tmavě šedý. :-( ), a chtěla jsem i šrouby, ale už jsem v té roušce nemohla dýchat, tudíž už mi bylo všechno fuk a uháněla jsem ke kase.
No, a pak jsem na to hned nedočkavě vlítla. Prkýnko už jsem měla v Ikee koupené, to nejlevnější za 79,- myslim, bylo určené k tomu, že se to nepovede. :-))
Nejdřív jsem si nakreslila tužkou kolo (obkreslila jsem skleničku) a pak jsem šla na to. No, není to jednoduché, až postupně se naučíte plynulejší čáry. Taky jste překvapení, že něco nejde tak, jak jste si plánovali a že to jde táááák pomalu? :-))) Já teda vždycky. :-))) Nebudu Vás napínat, něco jsem přecejen vypotila... :-))
Z jedné strany koníka...
Z druhé strany věneček...
A tady příprava... kolečko podle skleničky... :-)))
Koníka jsem si vytiskla a vystřihla z papíru...
Šlo to velmi pomalu, co Vám budu říkat... :-))
A tohle je ta vypalovačka:
https://www.hornbach.cz/shop/Vypalovaci-sada-CFH-vcetne-prislusenstvi/8205415/artikl.html?wt_mc=cz.paid.sea.google.alwayson_assortment..zzpla_kategorie_desktop.697261189.38672857404.&wt_cc1=697261189&wt_cc2=38672857404&wt_cc3=162908199338&wt_cc4=&wt_cc6=8205415&wt_cc7=&gclid=EAIaIQobChMI_ZCxwd6V6gIVBomyCh2Wugu4EAQYASABEgIPqfD_BwE
Už nemám na čem trénovat, tak se musím domluvit s taťkou, jestli mi vyrobí nějaká prkénka. :-))
Tak se mějte a vypalování zdar! :-)
Tenhle měsíc se toho stalo hodně a zároveň na domě zase nic. Čekám na peníze, ze kterých budu moct zaplatit modřínové palubky na obklad jižní fasády. Udělala jsem si s dětmi neplánovaný výlet k sestře a pak ke tchýni, kdy jsem narychlo vyjela z domu i s Indíkem, vběhla do obchodu pro nějaké oblečení pro sebe a děti, drogerii, vyzvedla děti po škole a jeli jsme. Odpoledne jsme strávili u mé sestry, večer, noc a dopoledne u tchýně. Bylo to úžasné, nabíjející a posilující, zase jsem si uvědomila spoustu věcí a až na to Indyho noční chození po bytě a noční venčení se, kdy se mu vlastně ani nechtělo (byt je ve třetím patře, takže jakýkoliv přesun, byť výtahem, je se sotva se sunoucím starým psem fakt očistec... když pominu, že se mi prostě v noci chce spát), to bylo prostě fajn... Moje tchýně je skvělá, vždycky se s ní ráda vidím a čas strávený s ní je příjemný, povzbuzující a obohacující. Vážně. Naše feministické duše jsou si velmi blízké a každým rokem ji ve všem chápu víc a víc.
Také jsem si teď střihla dvě stresující návštěvy zubaře, kdy mi na první schůzce trhali ulomený zbytek stoličky a druhou časovanou bombu - kořeny po vylomené druhé stoličce. Udržet ten tampon v puse následující doporučenou půlhodinku je pro mě vždycky totální problém, protože nesnáším cokoliv v puse (často mám problém i se žvýkačkou, u které dojde chuť) a zvracím. Na druhé návštěvě už se vyndavaly "jenom" kořeny na protější straně, ale problém s tamponem byl stejný. Moje mnohaletá "kariéra" po zubařských křeslech už ze mě ale udělala někoho, kdo něco vydrží, takže tam, kde ostatní přestanou bolestí spát, já spím naprosto klidně, tam, kde už by byli ostatní mrtví, já vyrazím k zubaři, že už to čas od času pobolívá, ale ještě jsem si prášek nevzala... :-))) Můj zubař ze mě vždycky má srandu, že nechápe, že TOHLE jenom tak pobolívá. :-))) Jakmile mi tedy zákroky přijdou k sobě (ježiši, samozřejmě, že dostávám injekci hned mezi dveřma, na sliby "to bolet nebude" neni nikdo zvědavej :-))) ), jsem v pohodě. Obvykle si spíš musím vzít prášek na hlavu ze stresu. Ale zuby dobrý. :-))
Zase se nám vrátilo slunečné počasí, takže si líně čtu knížky na lehátku a nechce se mi zhola nic. :-) Opět jsem v tom období, kdy mi stačí si představit nějakou činnost a jsem z toho tak unavená, že se do žádné ani nepustím. Bohatě mi stačí běžný úklid domu, sekání zahrady, péče o bazén, nákupy a vaření, jakékoliv stavební úpravy jsou nadlimit. Jsem teď běžná verze ženy, žena roku teď nefunguje. :-)))
Minulý týden jsem se pustila do takové líné akce, tedy... líně to vypadalo, ale docela jsem se u toho zapotila. :-) Vypalování do dřeva.
Obvykle veškeré vybavení nakupuji v Lidlu, měla jsem tam vypalovačku i vyhlídnutou, ale už to bylo tak dávno, že ji mezitím vyprodali. Hledala jsem nějakou jinou, eshopy ji měli kolem tří stovek, plus poštovné a dobírka... Hornbach ji měl za 350,- skladem, jupí, máme vítěze. :-)))
Protože jsem tam musela i pro lazuru na budoucí dřevěný plot (odstín eben), tmavě šedou barvu na rámy oken na severní straně (prosimvás, Balakryl a jeho tmavě šedý odstín - antracit nebo tak něco, je vždycky modrý. Už mám několikátou plechovku a ať mícham, jak mícham, je to vždycky modrý, ne tmavě šedý. :-( ), a chtěla jsem i šrouby, ale už jsem v té roušce nemohla dýchat, tudíž už mi bylo všechno fuk a uháněla jsem ke kase.
No, a pak jsem na to hned nedočkavě vlítla. Prkýnko už jsem měla v Ikee koupené, to nejlevnější za 79,- myslim, bylo určené k tomu, že se to nepovede. :-))
Nejdřív jsem si nakreslila tužkou kolo (obkreslila jsem skleničku) a pak jsem šla na to. No, není to jednoduché, až postupně se naučíte plynulejší čáry. Taky jste překvapení, že něco nejde tak, jak jste si plánovali a že to jde táááák pomalu? :-))) Já teda vždycky. :-))) Nebudu Vás napínat, něco jsem přecejen vypotila... :-))
Z jedné strany koníka...
Z druhé strany věneček...
A tady příprava... kolečko podle skleničky... :-)))
Koníka jsem si vytiskla a vystřihla z papíru...
Šlo to velmi pomalu, co Vám budu říkat... :-))
Mé pozornosti neutekly ani měchačky... :-))
A tohle je ta vypalovačka:
https://www.hornbach.cz/shop/Vypalovaci-sada-CFH-vcetne-prislusenstvi/8205415/artikl.html?wt_mc=cz.paid.sea.google.alwayson_assortment..zzpla_kategorie_desktop.697261189.38672857404.&wt_cc1=697261189&wt_cc2=38672857404&wt_cc3=162908199338&wt_cc4=&wt_cc6=8205415&wt_cc7=&gclid=EAIaIQobChMI_ZCxwd6V6gIVBomyCh2Wugu4EAQYASABEgIPqfD_BwE
Už nemám na čem trénovat, tak se musím domluvit s taťkou, jestli mi vyrobí nějaká prkénka. :-))
Tak se mějte a vypalování zdar! :-)
Luci - jakoooo - nezlobte se :) ale už výkon, standard žena - mi někdy přijde jako ta žena roku. neee, dělám si srandu, ale ... poslední dobou je toho nějak už moc a přijde mi, že nezbývá čas vůbec na nic pro sebe ... taky vařím, peru, uklízím (připadám si jako služka), vozím děti na fotbal a florbal, což je časově nejnáročnější akce - místo toho, abych třeba doma něco "podělala", dřepím na hřišti a kecám s ostatníma ženama, které tam jezdí stejně jako já - jenže většina z nich má báječné maminky a tchýně, které jim pomáhají ...
OdpovědětVymazattakže asi bychom to měli všecko přehodnotit neee? však i tím, že vykonováme standard povinnosti žen v domácnosti - jsme přeci ženy roku :)
mmch - prkýnko báječné, obdivuju vás, že máte takovou fůru času ... leda bych si tu vypalavačku někdy vzala s sebou - až si jí budu moct koupit - na to hřiště :D ... vypadá to opravdu krásně.
někdy se s ohledem na svůj výkon a čas, který trávím těmi všemi věcmi výše vypsanými - plus i to sekání zahrady (to mě čeká dneska) .... těším už na důchod, až budu mít čas na tyhle všechny svoje věci, které mě tak moc bavily, když jsem neměla děti ...
mějte se krásně
Martina
PS. již jsem si zakoupila knížky HYGGE a LYKKE a dala je klukům, ať mi je dají k narozeninám a svátku, tak se už těším
:-)))) me ale prave casto taky! :-))) Neudelam nic navic a zvladnout ten zpropadeny "zaklad" je maximum, ceho jsem schopna. :-)) Musim ale priznat, ze po par takovych dnech me chyti vztek, protoze vsechny tyhle me projekty jsou mym osobnim casem na sebe, necim posvatnym a kdyz je nemam, pripadam si jako sluzka, robot, co jenom dre, aby ostatni mohli hazet veci po zemi, spinit nadobi, nosit ciste obleceni, valet se a jist. A to neni fer. Jsem taky clovek a za vsechnu tu drinu chci odmenu. A ta neceka v duchodovem veku, ktereho se taky nemusim dozit. :-))) Je to stejne jako s tim zdobenim stavby, kdy nejsou ani omitky, ale povesim si obraz, kdy nejsou ani podlahy, ale dam si koberecek a gauc.... Proste ziju ted a potrebuju mit v rovnovaze tu denni drinu s potesenim. A moje deti to od malicka respektuji. Hraly si kolem me, kdyz jsem sila u jidelniho stolu, koukali jsme na pohadky a ja pletla nebo vysivala, behaly po zahrade nebo skakaly v bazenu, kdyz jsem si na lehatku pri opalovani cetla. Myslim, ze ta vzajemna symbioza, to respektovani toho druheho a jeho prace je strasne dulezite. Neco tvorit a tesit se z toho je v mem zivote strasne dulezite, jinak nefunguju spravne, neni tam ta rovnovaha. A popravde... nekolikrat jsme premysleli, ze dame Tonika na fotbal, protoze by je tam vsechny ubehal. :-) Ale vime, ze by to znamenalo tak vysokou zatez pro celou rodinu, ze to proste neudelame. Nechceme nekolikrat tydne nekde sedet a cekat (o kontakt s ostatnimi matkami nestojim uz vubec :-))))))), nechceme zabijet vikendy zapasy nekde daleko. Mozna to je nulovym vztahem ke sportu, mym nulovym vztahem ke kontaktu s lidmi urcite :-)), mozna lenosti... Nejspis nejsme dostatecne ambiciozni. Ale diky te lenosti mame cas byt spolu jen tak, stravit dny u bazenu nebo na gauciku a smat se, chodit po lesich nebo lovit v rece rybicky... A to muzeme vlastne skoro kdykoliv.
VymazatFaaaakt? Jsem zvedava, co na ne reknete. :-) Jsem ted v pulce Lykke, Hygge uz mam prectenou. Moc me obe potesily. :-)
Já myslím, že si můžete obě poklepat na ramena, jak jste dobré... Já děti nemám, a stejně kromě úklidu, a jiných věcí v domácnosti, nic nestíhám.... Takže fakt respekt, ženy!
VymazatJinak Luci, to je přesně to, co na Tobě zbožňuju! To "teď"... ta pohoda i kdyby nevím co... a hlavně, jak jste všichni spolu. To ze své rodiny neznám a hrozně moc mě to fascinuje a baví sledovat... My si ale děláme pohodu ve dvou.. někdy každý sám něco svého, ale pořád spolu... nebo pracujeme na společném projektu. Někdy se jen tak válíme, jindy tvrdě dřeme... ale pustíme si k tomu muziku a blbě u toho tancujeme, dáme drink... a pak se divíme, že jsou ty šrouby nějak nakřivo... Ale čekat na důchod fakt nemá smysl, protože kdoví, co bude zítra....
Prkýnka jsem už obdivovala.... ale ty hrabky (tak říkáme měchačkám) jsou taky úplně boží.... jen by mi bylo líto je používat... takové práce :D
OdpovědětVymazatJsou v běhu každý den a všechno drží. :-) Jsem nadšená, že je nemusím šetřit. Udělám milion dalších. :-))))
VymazatTaky máme na chalupě pár vypálených kousků. Většinou to jsou věci na míru jako "Škopovi" a tak různě, co jsme kde dostali. Já sama o sobě do toho úplný fanda nejsem. Mám raději modernu, než podobné vesnické motivy. Ale to neznamená, že nemám ráda přiznané materiály. Třeba sedací soupravy do U jsme vybírali kompletně kožené, aby se nám hodily do dřevěného dekoru, který máme v obývacím pokoji. :)
OdpovědětVymazat