Hezké pondělí!
Doufám, že Vás nedělní sněhová kalamita moc nezaskočila a přežili jste bez úhony. My ano. :-)
Znáte to, jak ráno zapnete počítač a celý den se k němu nedostanete? Tak já jsem kolikrát ho nestihla ani večer vypnout. Ráno jsem si pak říkala, že bude alespoň hned připravený, ale nestihla jsem opět nic. Mám nakoupeno na pečení cukroví, ale nemám čas ani udělat těsto, venku stále stojí asi deset cypřišů na zasazení, netkaná textilie u vchodu v tašce se válí už měsíce, vánoční výzdoba minimální, o vánočním úklidu si můžu nechat jen zdát. Přes okna už ani není vidět ven. Ještě, že je brzy tma. Co celé dny dělám? Vůbec nevím. Není za mnou vidět žádná práce...
Minulý týden jsem měla narozeniny, a tak jsem po 8 letech vyrazila mezi lidi. :-)) Jsem prostě samotář. :-))) Byla jsem s holkama z rodiny v kině, na večeři a chvíli tancovat. A bylo to super. Poprvé po 10 letech jsem myslela pouze na sebe, nestarala se o nikoho jiného, nikoho nehlídala a užívala volnou chvíli.
Jako dárek jsem si vybrala novou peřinu. Tu naší už máme asi 13 let a vyhazuju jí už 5 let. Jenže... naše peřina má rozměr speciální, na míru vyrobený 220x240 cm. Největší peřiny jsou obvykle 200x220 cm. Možná o nějakých větších víte, ale já se po nich moc nepídím. Kupuji je v Jysku. A zrovna měli slevu na tu nejteplejší. Ze 2.100,- na 600,-. Měla jsem geniální plán. Koupím dvě a z jedné ustřihnu chybějící kus k té druhé. Budu pak mít jednu velikou pro nás a druhou klasickou pro jedno z dětí. Večer jsem tedy zasedla ke stroji a málem u toho vypustila duši. :-)) Peřina je totiž teploučká právě proto, že je složená ze dvou naducaných přikrývek, po obvodu sešitých k sobě. Při sešívání se ty tlusté vrstvy různě kroutily a prošívaly navzájem. Asi po dvou hodinách vztekání se a párání jsem vykouzlila tu nejteplejší a nejnadýchanější peřinu na světě. A ještě jednu v prodloužené délce. :-) Od té doby se nám nechce z postele a spíme jako když nás do vody hodí.
Nevím, jestli jsem Vám to už psala, ale zjistili jsme, že na betonárce budou míchat naposled asi 18.12. (a to jenom proto, že nás tam o jejich produkty žebrá víc, pro jednu zakázku by to nedělali) a pak zavřou krám. Znovu začnou až na konci ledna. Proto jsme vše otočili a nejdříve děláme podlahy. Pokud je nestihneme vylít, znamená to stěhování v březnu. Možná. Máme tedy rezervaci na 18.12.2017 na anhydrit. A teď... Zítra (úterý) v 8 ráno přivezou písek a začnou se rovnat podlahy. Na pozítří (středa) 8 ráno je domluvený závoz polystyrenu do podlah. Pak začne závod s časem. Je nutné položit polystyren a vypěnit všechny skulinky - na vylití anhydritu musí být stavba utěsněná... všech 22 trámů prochází zdivem ven, takže abychom nakoupili milion flašek s pěnou. Na jihu jsou stropy vysoké 3,5 metru. Raději u těch nadávek nebudu. :-)) Teď poprvé mě napadl první zápor jejich výšky - noční vybíjení komárů. Tak vysoko prostě plácačkou nedostřelim... Ale to jsem odbočila. Na polystyren se musí položit ochranná folie a na ní rozvést po celém domě podlahové topení. Bude 10 nebo 11 okruhů, rozteč trubek 15 - 20 cm, zatím je v plánu po 15 cm. A to vše musíme stihnout do neděle večer.
Musíme ale ještě vyřešit několik věcí, které nás zdržují a odvádějí naši pozornost od aktuální honičky. Je prostě nutné řešit všechno najednou. Do toho samozřejmě píšeme úkoly do školy, dneska jsem zapomněla Toníkovo aktovku ve škole, takže dneska zrovna nééé :-))), ale jinak jsme úkoly zahlceni. Je to náročné, jsme unavení, s Vánocemi na krku je to takové ještě náročnější, o zimě na stavbě nemluvě. Moc nám pomáhá zájem rodiny, která nabízí svou pomoc a to, že každý, koho na stavbu vezmu, dům a místo obdivuje.
Také jsem dostala ještě jeden dárek. Nejkrásnější... Přišla mi fotka našeho nového stolu. Je už ve fázi "připraveno k natření", což jsem vůbec nečekala, bylo to rychlé. A je prostě nádherný...
Je pro 10 lidí. Rozměr 140x200 cm. A miluju tuhle světlou barvu masivního dřeva. Teď přemýšlím, jak jí zafixovat. Ale také stále řeším finální podlahu, takže bude nutné jej trochu sladit s ní. A s pracovní deskou v kuchyni a deskou na sezení v okně v jídelně. Ještě s tím finálem asi počkáme...
Na stavbě to tedy teďko vypadá následovně....
Trubky na vodu...
Trubky všude...
Bordel... :-))
Trubky v koupelně...
Bordel a donuty s trubkama na podlahové topení...
Trocha kabelů... :-))
A trochu méně kabelů naproti... :-))
Kvůli podlahám je nutné bordel z domu někam přesunout. Venku je ovšem všude bahno, takže nějak nevíme, kam s tím. Donuty s trubkama pro podlahové topení (1 donut = 100 metrů délky) už jsme nacpali do druhého auta, ze kterého je teď "zahradní domek". :-))) Naštěstí pojízdný. Zbytek věcí budeme muset vyskládat venku na paletu a zakrýt a zatížit. Je to prostě paráda... prosinec, zima, bahno, mráz, občas sníh a stavba... :-))
Já jedu pro manžela na vlak, pak snad spát a zítra začínáme naši šestidenní výzvu s názvem "stihneme vylít podlahy", na kterou navážeme výzvou "akce bagrování, elektrika, voda a jímka" a budeme pokračovat "omítky včera udělané a ihned suché". :-)))
Hezký večer!
Doufám, že Vás nedělní sněhová kalamita moc nezaskočila a přežili jste bez úhony. My ano. :-)
Znáte to, jak ráno zapnete počítač a celý den se k němu nedostanete? Tak já jsem kolikrát ho nestihla ani večer vypnout. Ráno jsem si pak říkala, že bude alespoň hned připravený, ale nestihla jsem opět nic. Mám nakoupeno na pečení cukroví, ale nemám čas ani udělat těsto, venku stále stojí asi deset cypřišů na zasazení, netkaná textilie u vchodu v tašce se válí už měsíce, vánoční výzdoba minimální, o vánočním úklidu si můžu nechat jen zdát. Přes okna už ani není vidět ven. Ještě, že je brzy tma. Co celé dny dělám? Vůbec nevím. Není za mnou vidět žádná práce...
Minulý týden jsem měla narozeniny, a tak jsem po 8 letech vyrazila mezi lidi. :-)) Jsem prostě samotář. :-))) Byla jsem s holkama z rodiny v kině, na večeři a chvíli tancovat. A bylo to super. Poprvé po 10 letech jsem myslela pouze na sebe, nestarala se o nikoho jiného, nikoho nehlídala a užívala volnou chvíli.
Jako dárek jsem si vybrala novou peřinu. Tu naší už máme asi 13 let a vyhazuju jí už 5 let. Jenže... naše peřina má rozměr speciální, na míru vyrobený 220x240 cm. Největší peřiny jsou obvykle 200x220 cm. Možná o nějakých větších víte, ale já se po nich moc nepídím. Kupuji je v Jysku. A zrovna měli slevu na tu nejteplejší. Ze 2.100,- na 600,-. Měla jsem geniální plán. Koupím dvě a z jedné ustřihnu chybějící kus k té druhé. Budu pak mít jednu velikou pro nás a druhou klasickou pro jedno z dětí. Večer jsem tedy zasedla ke stroji a málem u toho vypustila duši. :-)) Peřina je totiž teploučká právě proto, že je složená ze dvou naducaných přikrývek, po obvodu sešitých k sobě. Při sešívání se ty tlusté vrstvy různě kroutily a prošívaly navzájem. Asi po dvou hodinách vztekání se a párání jsem vykouzlila tu nejteplejší a nejnadýchanější peřinu na světě. A ještě jednu v prodloužené délce. :-) Od té doby se nám nechce z postele a spíme jako když nás do vody hodí.
Nevím, jestli jsem Vám to už psala, ale zjistili jsme, že na betonárce budou míchat naposled asi 18.12. (a to jenom proto, že nás tam o jejich produkty žebrá víc, pro jednu zakázku by to nedělali) a pak zavřou krám. Znovu začnou až na konci ledna. Proto jsme vše otočili a nejdříve děláme podlahy. Pokud je nestihneme vylít, znamená to stěhování v březnu. Možná. Máme tedy rezervaci na 18.12.2017 na anhydrit. A teď... Zítra (úterý) v 8 ráno přivezou písek a začnou se rovnat podlahy. Na pozítří (středa) 8 ráno je domluvený závoz polystyrenu do podlah. Pak začne závod s časem. Je nutné položit polystyren a vypěnit všechny skulinky - na vylití anhydritu musí být stavba utěsněná... všech 22 trámů prochází zdivem ven, takže abychom nakoupili milion flašek s pěnou. Na jihu jsou stropy vysoké 3,5 metru. Raději u těch nadávek nebudu. :-)) Teď poprvé mě napadl první zápor jejich výšky - noční vybíjení komárů. Tak vysoko prostě plácačkou nedostřelim... Ale to jsem odbočila. Na polystyren se musí položit ochranná folie a na ní rozvést po celém domě podlahové topení. Bude 10 nebo 11 okruhů, rozteč trubek 15 - 20 cm, zatím je v plánu po 15 cm. A to vše musíme stihnout do neděle večer.
Musíme ale ještě vyřešit několik věcí, které nás zdržují a odvádějí naši pozornost od aktuální honičky. Je prostě nutné řešit všechno najednou. Do toho samozřejmě píšeme úkoly do školy, dneska jsem zapomněla Toníkovo aktovku ve škole, takže dneska zrovna nééé :-))), ale jinak jsme úkoly zahlceni. Je to náročné, jsme unavení, s Vánocemi na krku je to takové ještě náročnější, o zimě na stavbě nemluvě. Moc nám pomáhá zájem rodiny, která nabízí svou pomoc a to, že každý, koho na stavbu vezmu, dům a místo obdivuje.
Také jsem dostala ještě jeden dárek. Nejkrásnější... Přišla mi fotka našeho nového stolu. Je už ve fázi "připraveno k natření", což jsem vůbec nečekala, bylo to rychlé. A je prostě nádherný...
Je pro 10 lidí. Rozměr 140x200 cm. A miluju tuhle světlou barvu masivního dřeva. Teď přemýšlím, jak jí zafixovat. Ale také stále řeším finální podlahu, takže bude nutné jej trochu sladit s ní. A s pracovní deskou v kuchyni a deskou na sezení v okně v jídelně. Ještě s tím finálem asi počkáme...
Na stavbě to tedy teďko vypadá následovně....
Trubky na vodu...
Trubky všude...
Bordel... :-))
Trubky v koupelně...
Bordel a donuty s trubkama na podlahové topení...
Trocha kabelů... :-))
A trochu méně kabelů naproti... :-))
Kvůli podlahám je nutné bordel z domu někam přesunout. Venku je ovšem všude bahno, takže nějak nevíme, kam s tím. Donuty s trubkama pro podlahové topení (1 donut = 100 metrů délky) už jsme nacpali do druhého auta, ze kterého je teď "zahradní domek". :-))) Naštěstí pojízdný. Zbytek věcí budeme muset vyskládat venku na paletu a zakrýt a zatížit. Je to prostě paráda... prosinec, zima, bahno, mráz, občas sníh a stavba... :-))
Já jedu pro manžela na vlak, pak snad spát a zítra začínáme naši šestidenní výzvu s názvem "stihneme vylít podlahy", na kterou navážeme výzvou "akce bagrování, elektrika, voda a jímka" a budeme pokračovat "omítky včera udělané a ihned suché". :-)))
Hezký večer!
vy jedete, já bych umřela na stres-jsem puntičkář+perfekcionista+nerozhodnej plánovač :D snad to vše klapne...já loni pekla cukroví a sádrovala stropy-mi připomněl FB :D Přeji Vám krásné Vánoce a stavební štěstíčko
OdpovědětVymazatHani, já už taky umíram. :-)) Pořád na stavbě přendaváme nopkovou folii na základy, na kterou nemám vůbec čas, drenážní hadici a polystyren na sokl. Jsem úplně mrtvá únavou a jenom hasim, co hoří. Začíná to být boj o přežití, takže moje puntičkářské úchylky jdou nemilosrdně stranou. :-D
Vymazat:-))) Takže jste měla hned pocukrováno! :-))) To je dobrý způsob. 2v1. :-)))
Děkuju, ještě se do Vánoc určitě uvidíme, teď to bude lítat. ;-)
ty brďo... jedete jako draci :) Kdy máte plán stěhování? :) Jinak my jsme na tom podobně... dnes montují okna a dveře, elektrika je tak z 80 % hotová, hrubé omítky jsou taky téměř hotové a voda rozvedena, odpady pořešeny... teď během ledna dotáhneme podlahy... zatím u nás vyhrává beton (anhydrid nám zatím nějak nepasuje... no ještě uvidíme :-) )
OdpovědětVymazatRozinko, plán stěhování je říjen 2017. To jsme nestihli. :-)) Od té doby je to každý týden. :-)))
VymazatOmítky plánujeme na leden. Snad to vyjde. :-)) Rádi bychom stěhování na konci ledna.
Držím Vám palce, je to opravdu dřina. ;-) Já už ani nevím, proč jsme beton nevybrali... :-)))