Přeskočit na hlavní obsah

2.9.2018 - Požitkářka

Krásnou poslední prázdninovou neděli!

V pátek ráno byla u nás první podzimní mlha. Byla to taková náááádhera!!!! Chtěla jsem ji vyfotit po cestě ze školky, ale už byla pryč. Poslední zbytky mlhy byly jako vždy jen nad domem. Když přijíždím do ulice, jsou zalesněné kopce napravo v mlze a vypadá to, jako ve filmech King Kong nebo Jurský park, ty pralesy v mlze... Opravdu to zbožňuju a hned jsem měla lepší den.

Sobotu jsme proflákali u pohádek - celý den pršelo. Děti viděly poprvé Princ a Večernice a americkou verzi Popelky s Cate Blanchet jako macechou. Musím říct, že je první polovina je dost smutná a zbytečně zdlouhavá a realistická (nerada koukám s dětmi na něco, kde umírají rodiče), ale jízda z plesu měnícím se kočárem zpět na dýni mě absolutně nadchla.

Dnes vzal manžel děti do Brdských lesů, takže mám "volno" a uklízím. Heidi už má pokoj uklizený. Prohrabala jsem se tou hordou odpadků a papírků a všechny hračky, které jenom vyhazuje do vzduchu, jsem pěkně naskládala do krabice. Zítra zavolám naší dětské paní doktorce, jestli by je nechtěla do čekárny. Už tam je jen pár kostek a děti se tam vyloženě nudí při čekání.

V pátek jsem se rozhodla pustit se do obří dýně od tety. Prý na ní zapomněla na zahrádce a trochu jí narostla. :-)) Amanda hned přirazila k lince schůdky, že mi bude pomáhat. Do toho se mi opravdu nechtělo, protože vždycky, když holky "pomáhají", je to peklo, všechno je všude, holky mají všechno na sobě, hádáme se, následuje hodina uklízení a pak jsem na dva dny vyřízená. Tentokrát to ale bylo úplně jiné. Amanda krásně vydlabala polovinu dýně a Heidi z dužiny pečlivě vybrala všechny pecky, které si na jaře zasadíme na naši novou zahrádku. Neudělaly vůbec žádný bordel, čisté obličeje, vlasy, ... Bylo to tak hezké... poprvé to bylo hezké... Doufám, že se vše konečně otočilo a už budeme spolu hezky fungovat a spolupracovat. Úplně mě to navnadilo na vánoční pečení. Že bych si ho poprvé užila? :-)



Upekly jsme dýni s cuketou a zbytkem rajčat a chutná to jako dýňové lečo...





Takhle totiž stoluju, když jsem sama doma. :-)))) Užívám si ticho, aranžuju si hezky jídlo, minerálku piju ze sklenice na víno... prostě si to užívám... a ten nádherný podzim za oknem je přímo božský...

Počasí mě tak nabilo, že jsem uklidila, udělala si jídlo a vyfotila pár fotek... chybí toho milion, kamna jsou stále v bedně (ta oranžová mě strašně vytáčí), na zdi stále není cihlový obklad... No prostě takhle my teď aktuálně žijeme... do konce daleko, ale oproti bázenovému vlhku s plísní v únoru... paráda... :-))








A máme parádní výhled z jídelny...


Prostě si teď všechno užívám... podzim, jídlo, děti, ticho, dům... možná je to díky nové práci, kvůli které už nemám tolik času, možná mi jenom prostě došlo... že život je krásný a krátký...

Užívejte taky... ;-)


Komentáře

  1. Pomocnice do kuchyně se budou hodit :) Já nyní syslím ovoce, sousedé to nechají opadat, tak dělám křížalky, sirup z bezu, jablečnou přesnídávku, švestkové koláče na metry...tolik hojnosti a mám jen dvě ruce :D Fotky krásný, to je vždycky jako na návštěvě :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, az budou konecne pomahat a ne to druhe, bude to skvele. :-) ))
      Zrovna premyslim, jak pujdeme s detma na jabka. Vsude se to povaluje. :-) Ale az nas opusti ta cholera.. :-/
      To bych vsechno chtela umet! ❤️
      Dekuju :-)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a skončíme v něja

4.7.2017 - Posezení

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u futrovani s