Přeskočit na hlavní obsah

15.4.2019 - Víkend

Krásné slunečné pondělí přeji!

Venku zpívají ptáci, svítí slunce a zase dostáváme naději, že bude krásně. Nebe je modré a ve větru vlají větvičky s milionem květů. Nemůžu se nabažit toho pohledu ven. Všechno je tak  nádherné...

V sobotu jsem byla s dětmi na zahradě. Heidi šla sbírat pampelišky, Ama tahala kameny a Toník po nás střílel šípy. Idylka. :-)))

Bylo třeba zasadit jahody, takže přišlo na řadu mé oblíbené stavební vědro. V mé oblíbené největší velikosti. :-))) 10 jahodníků se tam vešlo jako nic. Ama pak pěkně vyskládala ulovené kameny, aby nám necákala hlína při zalévání a deštích.



Povalovaly se tu odřezky osb desek, takže jsem tam vytvořila chodníčky a děti se tam hned šly honit.





Mandloň je stále před výbuchem, takže čekáme a čekáme... v tom hnusném počasí se rozhodla výbuch květů oddálit na den, až bude hezky, takže... dneska by to šlo... :-))



Na stole teď máme krásné tulipány a malé větvičky černé třešně ve štamprdlích....

Nemáme formu na beránka, takže máme losa... :-))



A po jeho polití se z něj stal velikonoční Gremlin... :-))))))

Občas si malujeme na vajíčka... ale ta vařená obarvíme až před víkendem...

A v neděli jsem byla s dětmi v aquaparku. Zhubnout 20 kilo za 10 minut před odjezdem se mi nepodařilo, ale přežili jsme. :-)) Měli bychom jezdit častěji...

Tak krásný první den nového týdne! ;-)

Komentáře

  1. Odpovědi
    1. :-)))))) No, že tak vypadá??? :-))))
      Nedávno jsem to pustila dětem, nějak u těch pohádek neudrží pozornost. Ale horory typu Gremlins nebo Vetřelec 1... to je jiné kafe... jak přibitý od začátku do konce... :-))))))

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

10.10.2026 - Vanocni nakupy

 Pekne Vanoce! 🤪 No dobreeee... sobotu noooo... 🙄 Uprsenou, rijnovou, chladnou... 🙄🙄 Ale! Vsude uz maji Vaaaanoooceeee! 😍😍 Pred vpadem do Ikey jsem se peclive pripravila na jejich nabidku na netu. Pro me tam jsou pouzitelne tak... dve, tri veci. 😅 Je to strasne barevny. 🙈 A strakaty! 🙈🙈 A vanocni kalendare to samy. 🙈  Severske Vanoce jsou pro me o klidu u ohne, kdy je vsechno pod snehem, je slyset venku vitr, praska drivi, rucne se vyrabi ruzne veci, vari dobre jidlo, hori svicky a vypravi se pribehy, treba o tom, kdo nosi darky a kdo si letos co preje. Interier je bily, drevene palubky na zdech, na lavici a na kresle kozesiny, a take v postelich. Na dverich visi teply svetr a na zemi hunate backory. Nikde neni zadna televize a tuna elektroniky. Jen ten cas a klid a mir...  O tom, ze porad snim mit svuj dum u lesa, kde bude vsechno obycejne, bile a svetle, s velkymi okny a krbem, a kde budu moci zit uplne normalne, Vam uz nemusim vykladat, Vy to vite. 😊 Desne ...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...