Pěkný pondělní večer!
Od soboty večer prší, vlastně, ošklivě začalo být už v páte večer, teploty klesly na deset stupňů a méně a my už dnes s fialovými nehty pustili topení. Bylo tu 19 stupňů a celý den mělo pršet a teplota 9 stupňů. To už bychom nevyhnali (slunce vždycky přes den nahřálo interiér, takže jsme věděli, že bude líp, ale tohle počasí by to jen zhoršilo).
Já jsem byla evidentně nějak vytížená, protože jsem zjistila, že už jsem dlouho nenapsala článek. :-)) Ale co jsem to jenom... :-))))
Mandloň už kvetla...
A byla to nááááádhera.... Bože, to byla taková krása... Ale už je po všem... :-/
Na Velký pátek před Velikonocemi dorazila má nejmladší sestra s přítelem a má kamarádka se syny, stejně starými jako Toník. Úplně na chlup, byly jsme těhotné ve stejném týdnu. Sestra měla původně hlídat naše děti kvůli plánovanému koncertu, na který jsme měli jít, ale odvolalo se to, a kamarádka měla dorazit na ten koncert, ale kvůli zrušení jsme si řekli, že budem raději grilovat. :-))
Opět mě čekalo zběsilé uklízení domu. Vysavač měl manžel na nějaké stavbě, takže jsem ušetřila 3 hodiny času, ale zase musela znechuceně pozorovat chuchvalce prachu a drobků na zemi. Né, na koště a lopatku vážně nebyl čas. :-)))
Potřebovala jsem si vybílit v šatně zdi v místech, kde už mám položenou dlažbu, protože pak už to jenom vyspáruju a můžu tam přestěhovat šatní skříň, jenže když už jsem měla ten mokrý váleček... řekla jsem si, že přetáhnu i co nejvíc zdi v pokoji pro hosty, ať to tam nevypadá tak strašně. Znamenalo to ovšem uklidit dost věcí, což mi zabralo celý den. Do bílení se mi ještě připletla nadšeně Ama s novým malým válečkem, poctivě ukradeným v mém hobbykoutku u pračky. :-)) Takže jsme se obě zaflákali ve čtvrtek dopoledne a odpoledne - po tom, co jsem musela hodit sprchu, abych mohla mezi lidi - jsme letěli nakoupit jídlo a pití na víkend plus na slíbenou hodinku na dětské dopravní hřiště. Znamenalo to ovšem převoz Toníkovo kola. Po menším tetrisu jsem kolo protáhla napříč celým autem, prostrčila koloběžky, vyskládala v kufru do výšky nákup v Jysku a Lidlu a byla ráda, že vidím aspoň před sebe. :-))) Na dětském hřišti jsme pak zabili skoro dvě hodiny a já donutila děti jet domů. Bylo také už půl osmé večer.
Den předtím jsem si vyrazila do Berouna pro nějaké palety. Plán byl jasný. Lůžko pro hosty. Po domluvě s majitelem už jsem si domů štrádovala s otevřeným kufrem u auta a v autě pěkně naskládané palety o rozměru 100x210 cm. Ulovila jsem čtyři. :-))
V pátek tedy dorazila kamarádka s klukama a později jsem pak vyzvedla sestru a jejího přítele na autobusovém nádraží. Podle Googlu jsem měla od rána zánět močáku, takže jsem se snažila hodně pít a nervózně čekala, jaký bude průběh. Něco takového jsem zažívala poprvé. Grilovali jsme až do večera, kamarádka s klukama odjela kolem deváté a někdy kolem desáté jsem odnosila odpadlé děti do postelí.
Kolem půlnoci, kdy jsme si šli všichni lehnout, mě začala bolet hlava. Hodně. Občas se mi to stává, když mám rušné dny. Ale migrénu mám jen párkrát do roka. Vypadalo to, že to je ono, tak jsem se to snažila zaspat. Kolem třetí ráno už se to ale vydržet nedalo, a tak jsem si šla vzít prášek. Vlastně nevím, proč jsem pro něj šla, na migrénu mi stejně nikdy nezabere. Vzala jsem si ho a po cestě do ložnice, jak mi bylo blbě, jsem si říkala, že raději pro jistotu dojdu ještě pro kýbl. Dám si ho k posteli, co kdyby náhodou. Nevím, jak to máte Vy, ale já nesnáším zvracení do záchoda. Když se nahnu nad záchod, vyzvracím se i jen tak, i když mi nic neni. :-)))) Já prostě mám na takovéhle věci kýbl. :-)))))
Šourala jsem se do ložnice s kýblem a už jsem tam ani nestihla dojít...
Usnula jsem kolem páté. Hlava mě bolela ještě celou sobotu. Blbě mi bylo také. I když o poznání méně. U naší lékárničky ve špajzu se nás sešlo víc. I sestru a jejího přítele bolela hlava. Nakonec i Toník dostal sirup na bolest hlavy. Noční příhodu jsem ale měla jenom já.
Bylo to divné. Nechápali jsme, proč je nám tak zle. Jídlo bylo v pořádku, měli ho všichni. Pili jsme Prossecco, to bylo také v pořádku, já dokonce i bylinkové čaje. Měla jsem jednu skleničku vína. Obvykle nepiju.
Sobotu jsem tedy nějak v leže přežila, udělalo se mi lépe, až když k večeru manžel udělal své výtečné karbanátky - sestru s přítelem odvezl na autobus on a po cestě stihli i McDonalda, abychom je neposlali domů hladové.
V neděli, stejně jako posledních několik dni, manžel opět odjel pracovně a mě dorazili rodiče, se sestrou, která od nás odjela včera. :-))) Dlouho jsme se neviděli. :-))) Strávili jsme celé odpoledne venku grilováním, mamka přivezla mazanec a barvená vajíčka, koupili maso na gril a taťka mi přivezl obří Ferrero Rocher, kde byly v obrovské čokoládové kouli dvě kuličky Rocher.
Přemýšleli jsme, co se stalo na té páteční grilovačce a došlo nám to hned, jak jsme rozdělali gril. Brikety, které rodiče přivezli, nijak nesmrděly. Naopak. Voněly ohněm a lákaly k opečení masa. Páteční brikety smrděly hned při zapalování, strašně kouřily, oblaky kouře štípaly do očí. Ale nejhorší byl ten smrad. Cítím ho dodnes a vyuzené bylo i nádobí, musela jsem kompletně umýt troubu, kde byl odložený talíř z grilovačky a totálně ji zasmradil. Bylo to jasné. Přiotrávili jsme se. Budu si teď dávat velký pozor, kde brikety kupuji, budu mít ty správné v zásobě a rozhodně nebudu jezdit v krizi pro jiné.
Ale z palet je teď výborný válecí gaučík...
Tohle válení dovoleno nebylo, ale byl jak beranidlo... :-)))))
V pondělí přišlo tolik koledníků, že došli naplnění zajíci (rozdávali jsme pak naši vlastní železnou zásobu) i barvená vajíčka od mamky (uháněla jsem barvit další). Toník byl také koledovat a pyšně přinesl košík s vejslužkou. :-)
Pak ho vzal manžel na výlet a já zůstala s holkama doma. Připravila jsem jim hledání čokolády po zahradě a než vyběhly (pár minut), většina čokolády téměř tekla...
3.............2...........1............START!
Urvala jsem přes inzerát KONEČNĚ mé milované křesílko SKARPÖ.
https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/70234185/
A nejenom, že je úúúúúžasně pohodlné, nepotřebuje polstry, které musíte pořád do zblbnutí sklízet a nandavat, sklízet a nandavat podle všech rozmarů počasí, ALE!!!! neboří se do štěrku!!!!!
Asi jsem jediná na světě, kdo má terasu prostě jenom vyštěrkovanou. Evidentně. Podívejte se po obchodech na nabídku zahradního nábytku... Vidíte ty tenké úzké nohy??????
Každý, kdo se na terase vždycky posadil, začal za chvíli klesat... Buď pomaloučku (to byla ta lepší varianta) nebo hodně rychle, něco jako propad v letadle. Při druhé variantě jste se samozřejmě zlili pitím, které jste měli v ruce. A mohly za to prostě ty nohy. Můj taťka, který vždycky všechno vyřeší, si pod nohy židlí dával kusy prken. A měl to vyřešené. Ale mě cukalo oko, když se všude prkna válela. A tohle křeslo? Ani se nehne!!! Ať ho postavíte kamkoliv, vždycky se pohodlně usadíte a nezaboří se ani milimetr!!! Po tolika letech utrpení jsem měla opravdové Vánoce. Dokoupím je do počtu, seženu masivní stůl ze světlého dřeva a bude to dokonalé....
A takhle to u nás na terase vypadá, když zhasneme... :-)
Začala jsem pracovat na další části zahrady a to na té, kterou vidí návštěvy jako první. Tohle je cesta od parkingu na zahradu a za tou borovicí bude bazén. Cesty dělám záměrně ledabyle, aby vypadaly přirozeně. Opět jsou to obrubníky naležato. Moc mě baví a hledám další možnosti dalších cestiček... :-)))
V pátek dopoledne jsem si přivezla 40 habrů a sázím je na úroveň uličního plotu. Budou krýt bazén ze tří stran pro naprosté soukromí. Líbí se mi na nich, že jsou to domácí rostliny, že vypadají úžasně svěže zeleně a že si je můžu natáhnout do jakékoliv výšky a tím vyrovnat terénní nerovnosti.
Po chvilce sázení jsem si za sebou všimla, že já zasadím a Indy za mnou vytáhne a rozkouše. Tady na fotce už dostal kázání, takže je přešlej a dělá, že tam není. :-)))
No a aktuální fotky z dneška... Pokračuju v pokládce dlažby.
Tohle je podlaha ve špajzu...
V manželovo šatně...
A v mojí šatně pokračování...
Velikonoční růžovou jsem nadšeně sklidila, oddechla si a na chvíli vytáhla hořčici. Je příjemná, ne tak přeslazená a není jí tolik...
Jsem ráda, že jsetm to všechno stihla napsat, jdou na mě mrákoty... :-))
Dnes jsem položila víc dlažby než minule, s mnohem menším úsilím a cítila jsem se pak dobře... Jak na tom budou moje nohy a zadek zítra ještě nevím. :-))
Mějte se, nějak přežíte ten déšť, příroda už ho potřebovala a přejte mi teď ten oddych, kdy nemusím každý večer 9x napustit dva kýble vody, vyběhnout s nimi ven a čůrnout ke všemu, co bych ráda záchranila před chcípnutím. :-)) Ano, čůrnout. Vydatná zálivka by znamenala ten výběh dvojnásobný a na to nemám kapacity. :-))
Tak dobrou noc a skvělý konec dubna! :-)
Od soboty večer prší, vlastně, ošklivě začalo být už v páte večer, teploty klesly na deset stupňů a méně a my už dnes s fialovými nehty pustili topení. Bylo tu 19 stupňů a celý den mělo pršet a teplota 9 stupňů. To už bychom nevyhnali (slunce vždycky přes den nahřálo interiér, takže jsme věděli, že bude líp, ale tohle počasí by to jen zhoršilo).
Já jsem byla evidentně nějak vytížená, protože jsem zjistila, že už jsem dlouho nenapsala článek. :-)) Ale co jsem to jenom... :-))))
Mandloň už kvetla...
A byla to nááááádhera.... Bože, to byla taková krása... Ale už je po všem... :-/
Na Velký pátek před Velikonocemi dorazila má nejmladší sestra s přítelem a má kamarádka se syny, stejně starými jako Toník. Úplně na chlup, byly jsme těhotné ve stejném týdnu. Sestra měla původně hlídat naše děti kvůli plánovanému koncertu, na který jsme měli jít, ale odvolalo se to, a kamarádka měla dorazit na ten koncert, ale kvůli zrušení jsme si řekli, že budem raději grilovat. :-))
Opět mě čekalo zběsilé uklízení domu. Vysavač měl manžel na nějaké stavbě, takže jsem ušetřila 3 hodiny času, ale zase musela znechuceně pozorovat chuchvalce prachu a drobků na zemi. Né, na koště a lopatku vážně nebyl čas. :-)))
Potřebovala jsem si vybílit v šatně zdi v místech, kde už mám položenou dlažbu, protože pak už to jenom vyspáruju a můžu tam přestěhovat šatní skříň, jenže když už jsem měla ten mokrý váleček... řekla jsem si, že přetáhnu i co nejvíc zdi v pokoji pro hosty, ať to tam nevypadá tak strašně. Znamenalo to ovšem uklidit dost věcí, což mi zabralo celý den. Do bílení se mi ještě připletla nadšeně Ama s novým malým válečkem, poctivě ukradeným v mém hobbykoutku u pračky. :-)) Takže jsme se obě zaflákali ve čtvrtek dopoledne a odpoledne - po tom, co jsem musela hodit sprchu, abych mohla mezi lidi - jsme letěli nakoupit jídlo a pití na víkend plus na slíbenou hodinku na dětské dopravní hřiště. Znamenalo to ovšem převoz Toníkovo kola. Po menším tetrisu jsem kolo protáhla napříč celým autem, prostrčila koloběžky, vyskládala v kufru do výšky nákup v Jysku a Lidlu a byla ráda, že vidím aspoň před sebe. :-))) Na dětském hřišti jsme pak zabili skoro dvě hodiny a já donutila děti jet domů. Bylo také už půl osmé večer.
Den předtím jsem si vyrazila do Berouna pro nějaké palety. Plán byl jasný. Lůžko pro hosty. Po domluvě s majitelem už jsem si domů štrádovala s otevřeným kufrem u auta a v autě pěkně naskládané palety o rozměru 100x210 cm. Ulovila jsem čtyři. :-))
V pátek tedy dorazila kamarádka s klukama a později jsem pak vyzvedla sestru a jejího přítele na autobusovém nádraží. Podle Googlu jsem měla od rána zánět močáku, takže jsem se snažila hodně pít a nervózně čekala, jaký bude průběh. Něco takového jsem zažívala poprvé. Grilovali jsme až do večera, kamarádka s klukama odjela kolem deváté a někdy kolem desáté jsem odnosila odpadlé děti do postelí.
Kolem půlnoci, kdy jsme si šli všichni lehnout, mě začala bolet hlava. Hodně. Občas se mi to stává, když mám rušné dny. Ale migrénu mám jen párkrát do roka. Vypadalo to, že to je ono, tak jsem se to snažila zaspat. Kolem třetí ráno už se to ale vydržet nedalo, a tak jsem si šla vzít prášek. Vlastně nevím, proč jsem pro něj šla, na migrénu mi stejně nikdy nezabere. Vzala jsem si ho a po cestě do ložnice, jak mi bylo blbě, jsem si říkala, že raději pro jistotu dojdu ještě pro kýbl. Dám si ho k posteli, co kdyby náhodou. Nevím, jak to máte Vy, ale já nesnáším zvracení do záchoda. Když se nahnu nad záchod, vyzvracím se i jen tak, i když mi nic neni. :-)))) Já prostě mám na takovéhle věci kýbl. :-)))))
Šourala jsem se do ložnice s kýblem a už jsem tam ani nestihla dojít...
Usnula jsem kolem páté. Hlava mě bolela ještě celou sobotu. Blbě mi bylo také. I když o poznání méně. U naší lékárničky ve špajzu se nás sešlo víc. I sestru a jejího přítele bolela hlava. Nakonec i Toník dostal sirup na bolest hlavy. Noční příhodu jsem ale měla jenom já.
Bylo to divné. Nechápali jsme, proč je nám tak zle. Jídlo bylo v pořádku, měli ho všichni. Pili jsme Prossecco, to bylo také v pořádku, já dokonce i bylinkové čaje. Měla jsem jednu skleničku vína. Obvykle nepiju.
Sobotu jsem tedy nějak v leže přežila, udělalo se mi lépe, až když k večeru manžel udělal své výtečné karbanátky - sestru s přítelem odvezl na autobus on a po cestě stihli i McDonalda, abychom je neposlali domů hladové.
V neděli, stejně jako posledních několik dni, manžel opět odjel pracovně a mě dorazili rodiče, se sestrou, která od nás odjela včera. :-))) Dlouho jsme se neviděli. :-))) Strávili jsme celé odpoledne venku grilováním, mamka přivezla mazanec a barvená vajíčka, koupili maso na gril a taťka mi přivezl obří Ferrero Rocher, kde byly v obrovské čokoládové kouli dvě kuličky Rocher.
Ale z palet je teď výborný válecí gaučík...
Tohle válení dovoleno nebylo, ale byl jak beranidlo... :-)))))
V pondělí přišlo tolik koledníků, že došli naplnění zajíci (rozdávali jsme pak naši vlastní železnou zásobu) i barvená vajíčka od mamky (uháněla jsem barvit další). Toník byl také koledovat a pyšně přinesl košík s vejslužkou. :-)
Pak ho vzal manžel na výlet a já zůstala s holkama doma. Připravila jsem jim hledání čokolády po zahradě a než vyběhly (pár minut), většina čokolády téměř tekla...
3.............2...........1............START!
Růůůůůžově a velikonočně jsme si prostřeli...
https://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/70234185/
A nejenom, že je úúúúúžasně pohodlné, nepotřebuje polstry, které musíte pořád do zblbnutí sklízet a nandavat, sklízet a nandavat podle všech rozmarů počasí, ALE!!!! neboří se do štěrku!!!!!
Asi jsem jediná na světě, kdo má terasu prostě jenom vyštěrkovanou. Evidentně. Podívejte se po obchodech na nabídku zahradního nábytku... Vidíte ty tenké úzké nohy??????
Každý, kdo se na terase vždycky posadil, začal za chvíli klesat... Buď pomaloučku (to byla ta lepší varianta) nebo hodně rychle, něco jako propad v letadle. Při druhé variantě jste se samozřejmě zlili pitím, které jste měli v ruce. A mohly za to prostě ty nohy. Můj taťka, který vždycky všechno vyřeší, si pod nohy židlí dával kusy prken. A měl to vyřešené. Ale mě cukalo oko, když se všude prkna válela. A tohle křeslo? Ani se nehne!!! Ať ho postavíte kamkoliv, vždycky se pohodlně usadíte a nezaboří se ani milimetr!!! Po tolika letech utrpení jsem měla opravdové Vánoce. Dokoupím je do počtu, seženu masivní stůl ze světlého dřeva a bude to dokonalé....
A takhle to u nás na terase vypadá, když zhasneme... :-)
Začala jsem pracovat na další části zahrady a to na té, kterou vidí návštěvy jako první. Tohle je cesta od parkingu na zahradu a za tou borovicí bude bazén. Cesty dělám záměrně ledabyle, aby vypadaly přirozeně. Opět jsou to obrubníky naležato. Moc mě baví a hledám další možnosti dalších cestiček... :-)))
V pátek dopoledne jsem si přivezla 40 habrů a sázím je na úroveň uličního plotu. Budou krýt bazén ze tří stran pro naprosté soukromí. Líbí se mi na nich, že jsou to domácí rostliny, že vypadají úžasně svěže zeleně a že si je můžu natáhnout do jakékoliv výšky a tím vyrovnat terénní nerovnosti.
Po chvilce sázení jsem si za sebou všimla, že já zasadím a Indy za mnou vytáhne a rozkouše. Tady na fotce už dostal kázání, takže je přešlej a dělá, že tam není. :-)))
No a aktuální fotky z dneška... Pokračuju v pokládce dlažby.
Tohle je podlaha ve špajzu...
V manželovo šatně...
A v mojí šatně pokračování...
Velikonoční růžovou jsem nadšeně sklidila, oddechla si a na chvíli vytáhla hořčici. Je příjemná, ne tak přeslazená a není jí tolik...
Jsem ráda, že jsetm to všechno stihla napsat, jdou na mě mrákoty... :-))
Dnes jsem položila víc dlažby než minule, s mnohem menším úsilím a cítila jsem se pak dobře... Jak na tom budou moje nohy a zadek zítra ještě nevím. :-))
Mějte se, nějak přežíte ten déšť, příroda už ho potřebovala a přejte mi teď ten oddych, kdy nemusím každý večer 9x napustit dva kýble vody, vyběhnout s nimi ven a čůrnout ke všemu, co bych ráda záchranila před chcípnutím. :-)) Ano, čůrnout. Vydatná zálivka by znamenala ten výběh dvojnásobný a na to nemám kapacity. :-))
Tak dobrou noc a skvělý konec dubna! :-)
krásný den Luci, opět jste nezklamala. do té mandloně jsem se totálně zamilovala, je úúúúúžasná, již na jaře o ní vyšel někde na webu článek a tam se mi moc líbila a musela jsem jí mít, a teď mi to potvrzujete ještě vy :) píšu na seznam přání a věřím, že se mi jednou splní :)
OdpovědětVymazatjinak s tím štěrkem - už jsem vám někdy asi psala, že za pár budeme bydlet v baráku v jedné jihočeské vesnici 10 let a co myslíte, že máme na terase??? ano - plodili jsme děti a tak nebyl čas ani moc peníze a tak byla velká pauza, kdy se toho u nás v okolí baráku - natož vevnitř - moc nedělo ... no a teď se snažíme - ale nejde to, vše je moc drahé, takže postupně ... zpátky k té terase - díru pro ní jsme už vykopali a tu zavezli šterkem, sedíme tam na paletách - ty přibyli až vloni na podzim a tak nějak užíváme toho, co aktuálně je.
vy budujete oproti nám rychle :) takže mějte radost z každé změny - jde vám to skvěle :)
žůžová je boží - já se jí se třema chlapama vedle sebe bojím :D ale kéž bych ... no asi se zbavím předsudků a nějak jí zakomponuju.
tak užívejte každého dne. mějte se a zase brzy napište. Martina
PS. ještě prosím o informaci, odkud máte ty podsedáky na paletách, děkuji :)
VymazatMarti, mandlon musite mit! Je proste dokonala! ♥️ Nikdy jsem nevidela krasnejsi kvety!
Vymazat:-))) sterk je ale hrozna vyhra, vzpominate, kdyz tam bylo to priserne bahno? :-)))))) Zaplatpanbuh za sterk! :-))))
Mam. Mam strasnou radost z kazde zmeny. Mozna nekomu prijde, ze se tu chlubim kazdou blbosti, ale pro me je to vzdycky takovy maly svatek, obrovska zmena a velka vyhra. :-) Udela mi radost vsechno, co tu nejakym zpusobem posunu o kousicek dal. Mam proste radost uplne kazdy den. ♥️♥️♥️
Chlapi tu ruzovou zvladnou. ;-) U nas to nikomu nevadi. :-) Vsichni vidi, ze je to soucast dekorace a za par dni zas bude jina. Nikdo z toho nic nedela. :-) Zkuste ji vytahnout, mozna si ani nevsimnou. :-)))
Dekuju moc, drzim palce, at Vam vsechny zmeny delaji takovou radost, jako me. :-)
PS: na paletovem gauciku mam tu uplne nejlevnejsi matraci z Ikey a na ni mam pred 2 roky koupene potahy na pohovku Soderhamn, kde byly potahy na sedaky a operne polstare. Do sedaku jsem dala jako vypln tenke periny a do polstaru silne periny a vlastne vsechno, co mi prislo pod ruku. :-)))