Pěkný páteční večer!
Dneska jenom hopem, už pár hodin FILTRUJU BAZÉN! :-))) Ráno byla voda tak zelená, že jsem tam nalila Savo, které to báječně rozehnalo, a ten zelený sliz po celém dně plný čehosi jsem vytřela tou věcí na okna. :-)))) Je to jako mop, jenom je na konci z jedné strany stěrka na sklo a z druhé dlouhá houba. Jakože jednou stranou okno namydlíte a umejete a druhou stranou perfektně setřete dočista. Výborné na dno bazénu. :-))))))
A protože je bazén dost velký, doprostřed se prostě nedostanu, hupsnul tam Toník a pěkně to tam vytřel. Pak jsem pustila filtraci a očekávám vodu v laguně zítra. Za chvíli to jdu vypnout. Trvalo mi asi týden, vlastně asi déle, pochopit návod, jak tu filtraci zapojit, a popravdě... nejsem si vůbec jistá, že jsem to udělala správně, takže ji raději pořád chodím kontrolovat a na noc jí vypnu. Přecejen... ložnici máme na druhém konci zahrady. :-))
Co se týče mé inteligence, tyhle věci nemám problém pochopit, problém byl v neochotě to pochopit. Prostě jsem to dělat nechtěla a vyhejbala se tomu tak dlouho, až to fakt hořelo. S odporem jsem pročítala ten návod úplně k ničemu s černobílýma fotkama, které byly ve stylu "černoch v tunelu"... Prostě tmavý a nešlo poznat nic. Od Ikey se mají všichni co učit.
Teď dost o hnusu a jdeme si povídat o krááááse.... O posedlosti.... Hrnečkyyyy...
Dost mi vadí, když je nádobí každý pes, jiná ves. Ale už odolávám tolik let... Bílé půllitráky s barevnými květy z Tchiba už mám 10 let, menší hrnky Dinera z Ikey (šedé, růžové a béžové) mám už určitě 8 let, bílé a bílé s černými puntíky a korkovou podložkou Ikea 365+ mám tedy nejmladší.... ale je to dlouhá doba, že jo? :-)))
Abych to zkrátila, kolem šedých hrnků v Pepco kroužím už dlouho. A to tak dlouho, že už je v "mém" Pepcu nemají a já je sehnala na druhém konci Prahy. :-))) Mám je. Dva druhy, sjednocené šedou barvou a bílým vnitřkem, jeden druh s bílým vzorem, druhý má vzor jen plastický, přesto krásný...
Káva se z nich pije božsky a já se na ně nemůžu vynadívat...
Odskočila jsem si od psaní trochu déle a dnes je neděle večer. Holky mají na ráno připravené aktovky na první den školy, přichystané nové džíny a trika a nové mikiny, které jsem jim teď koupila...
Velkou většinu věcí mají naše děti poděděné. Jsou to normální věci, které se vždycky hodí, některé opravdu povedené, ale pokud chci nás všechny nějakým způsobem sladit, musím jim koupit něco já.
Dnešní poslední den prázdnin jsme si tedy užili dokonalou snídaní - ovesnou kaší s ovocem:
A poobědovém zákusku, rychlému dortu.
Je to jeden z těch rychlejších dezertů, kdy na koupený korpus namatláte tvaroh s jogurtem a cukrem, vyskládáte ovoce z plechovky a ze sladkého nálevu, který v případě potřeby dolejete vodou na množství půl litru, uvaříte želé (půl litru nálevu smícháte s jedním pytlíkem pudinku v prášku a přivedete mícháním k varu). Tím želé to pak nahoře polejete a o zbytek želé se postarají členové rodiny. :-))) Dáte chladit a je hotovo. Nejlepší je druhý den, kdy se nacucá i korpus. Korpus můžete udělat samozřejmě i domácí nebo z piškotů, dá se tam toho vymyslet spousta.
Odpoledne padaly kroupy o průměru přes 1,5 cm. Byly to první kroupy s naší plechovou střechou. A řeknu Vám, že to byl docela randál. :-))) Přistávání všech vypasených strak z okolí, kdy se po střeše v nekřesťanských ranních hodinách ty mrchy honí, už znám velmi důvěrně. Tohle mě překvapilo. Běžela jsem k oknu a viděla ty miliony ledových kuliček padajících z nebe.
Až doteď pršelo, všude po zahradě máme louže, které mi připomínají, jak nekvalitně jsem provedla zemní práce. :-)) Ještě, že nemáme robotickou sekačku a vztekat se při sekání budu maximálně já. :-))) Asi před hodinou přestaly lítat blesky.
Zítra tedy první den školy. Já musím sehnat šrouby na latě na fasádu a zahájit už konečně práce, k tomu připravuju překvapení pro sestru, o kterém Vám napíšu příště. Myslím, že můj blog nečte, ale mohlo by se to k ní donést a to nechci. Na tomhle překvapení mi opravdu záleží. Jo a slíbila jsem tchýni, že jí tenhle týden nakoupím, naložím a osobně přivezu a smontuju obývákovou stěnu ze systému Besta, který jsem jí ušila na míru na její požadavky a potřeby, a ušáka s podnožkou, který jí tedy opravdu závidím. :-)) Za chvíli budu fakt jediná, kdo ho nemá. Tak jsem zvědavá, jestli to do auta dám... :-))))
Taky teď uklízím svou šatnu, chystám se na velké malování a svrbí mě ruce při pohledu na balíky palubek opřené o zeď v pokoji pro hosty... :-)) Asi už to moc dlouho nevydržím. :-)))
Hezký večer Vám přeji a všem školákům přeji, ať si zítra urvou to nejlepší místo na sezení, protože to byl jediný důvod, proč jsem vždycky první den školy do školy vůbec šla a včas. :-)))
Mějte sééé!
Dneska jenom hopem, už pár hodin FILTRUJU BAZÉN! :-))) Ráno byla voda tak zelená, že jsem tam nalila Savo, které to báječně rozehnalo, a ten zelený sliz po celém dně plný čehosi jsem vytřela tou věcí na okna. :-)))) Je to jako mop, jenom je na konci z jedné strany stěrka na sklo a z druhé dlouhá houba. Jakože jednou stranou okno namydlíte a umejete a druhou stranou perfektně setřete dočista. Výborné na dno bazénu. :-))))))
A protože je bazén dost velký, doprostřed se prostě nedostanu, hupsnul tam Toník a pěkně to tam vytřel. Pak jsem pustila filtraci a očekávám vodu v laguně zítra. Za chvíli to jdu vypnout. Trvalo mi asi týden, vlastně asi déle, pochopit návod, jak tu filtraci zapojit, a popravdě... nejsem si vůbec jistá, že jsem to udělala správně, takže ji raději pořád chodím kontrolovat a na noc jí vypnu. Přecejen... ložnici máme na druhém konci zahrady. :-))
Co se týče mé inteligence, tyhle věci nemám problém pochopit, problém byl v neochotě to pochopit. Prostě jsem to dělat nechtěla a vyhejbala se tomu tak dlouho, až to fakt hořelo. S odporem jsem pročítala ten návod úplně k ničemu s černobílýma fotkama, které byly ve stylu "černoch v tunelu"... Prostě tmavý a nešlo poznat nic. Od Ikey se mají všichni co učit.
Teď dost o hnusu a jdeme si povídat o krááááse.... O posedlosti.... Hrnečkyyyy...
Dost mi vadí, když je nádobí každý pes, jiná ves. Ale už odolávám tolik let... Bílé půllitráky s barevnými květy z Tchiba už mám 10 let, menší hrnky Dinera z Ikey (šedé, růžové a béžové) mám už určitě 8 let, bílé a bílé s černými puntíky a korkovou podložkou Ikea 365+ mám tedy nejmladší.... ale je to dlouhá doba, že jo? :-)))
Abych to zkrátila, kolem šedých hrnků v Pepco kroužím už dlouho. A to tak dlouho, že už je v "mém" Pepcu nemají a já je sehnala na druhém konci Prahy. :-))) Mám je. Dva druhy, sjednocené šedou barvou a bílým vnitřkem, jeden druh s bílým vzorem, druhý má vzor jen plastický, přesto krásný...
Káva se z nich pije božsky a já se na ně nemůžu vynadívat...
............
Odskočila jsem si od psaní trochu déle a dnes je neděle večer. Holky mají na ráno připravené aktovky na první den školy, přichystané nové džíny a trika a nové mikiny, které jsem jim teď koupila...
Velkou většinu věcí mají naše děti poděděné. Jsou to normální věci, které se vždycky hodí, některé opravdu povedené, ale pokud chci nás všechny nějakým způsobem sladit, musím jim koupit něco já.
Dnešní poslední den prázdnin jsme si tedy užili dokonalou snídaní - ovesnou kaší s ovocem:
A poobědovém zákusku, rychlému dortu.
Je to jeden z těch rychlejších dezertů, kdy na koupený korpus namatláte tvaroh s jogurtem a cukrem, vyskládáte ovoce z plechovky a ze sladkého nálevu, který v případě potřeby dolejete vodou na množství půl litru, uvaříte želé (půl litru nálevu smícháte s jedním pytlíkem pudinku v prášku a přivedete mícháním k varu). Tím želé to pak nahoře polejete a o zbytek želé se postarají členové rodiny. :-))) Dáte chladit a je hotovo. Nejlepší je druhý den, kdy se nacucá i korpus. Korpus můžete udělat samozřejmě i domácí nebo z piškotů, dá se tam toho vymyslet spousta.
Odpoledne padaly kroupy o průměru přes 1,5 cm. Byly to první kroupy s naší plechovou střechou. A řeknu Vám, že to byl docela randál. :-))) Přistávání všech vypasených strak z okolí, kdy se po střeše v nekřesťanských ranních hodinách ty mrchy honí, už znám velmi důvěrně. Tohle mě překvapilo. Běžela jsem k oknu a viděla ty miliony ledových kuliček padajících z nebe.
Až doteď pršelo, všude po zahradě máme louže, které mi připomínají, jak nekvalitně jsem provedla zemní práce. :-)) Ještě, že nemáme robotickou sekačku a vztekat se při sekání budu maximálně já. :-))) Asi před hodinou přestaly lítat blesky.
Zítra tedy první den školy. Já musím sehnat šrouby na latě na fasádu a zahájit už konečně práce, k tomu připravuju překvapení pro sestru, o kterém Vám napíšu příště. Myslím, že můj blog nečte, ale mohlo by se to k ní donést a to nechci. Na tomhle překvapení mi opravdu záleží. Jo a slíbila jsem tchýni, že jí tenhle týden nakoupím, naložím a osobně přivezu a smontuju obývákovou stěnu ze systému Besta, který jsem jí ušila na míru na její požadavky a potřeby, a ušáka s podnožkou, který jí tedy opravdu závidím. :-)) Za chvíli budu fakt jediná, kdo ho nemá. Tak jsem zvědavá, jestli to do auta dám... :-))))
Taky teď uklízím svou šatnu, chystám se na velké malování a svrbí mě ruce při pohledu na balíky palubek opřené o zeď v pokoji pro hosty... :-)) Asi už to moc dlouho nevydržím. :-)))
Hezký večer Vám přeji a všem školákům přeji, ať si zítra urvou to nejlepší místo na sezení, protože to byl jediný důvod, proč jsem vždycky první den školy do školy vůbec šla a včas. :-)))
Mějte sééé!
S návody je to celkem krize. Po bohatých zkušenostech s Ikeou se většinou nemůžu donutit nad jinými návody vůbec přemýšlet. Podívám se na to, řeknu si - a to má jako být co?!, zahodím to, a buď to dává dohromady přítel, nebo to leží někde v koutě až do doby, kdy je to právě hodně nutně potřeba :D
OdpovědětVymazatS nádobím je problém...je toho tolik krásného. Ale už jsem to vyřešila....není kam dávat :D Takže máme stop stav. Nic dalšího už nekoupím, ledaže by nejdřív něco jiného šlo z domu, ale to zatím nehrozí, protože už mám jen kusy, které mám vážně ráda. Hlavně k nám nikdo nechodí a žijeme jen ve dvou, takže toho ani moc nepotřebujeme.
Ušáka mám také...toho červeno-oranžového, co už nějakou dobu není v prodeji... A je i s podnožkou stále v krabici někde v koutě u mých rodičů. Ulovila jsem tehdy poslední kus, když rušili barvu, s jasnou představou, kam ho dám. Bohužel ta část domu zatím není obyvatelná :D Skoro se začínám bát, že až konečně bude, už se mi křeslo nebude hodit....anebo se dřív rozpadne i s tím svým originálním obalem :D
:-))))) ze jo? :-))))) Ta Ikea nas pekne rozmazlila! :-)))))
VymazatAno, tak jsem to vzdycky delala. Nejmene pouzivane nadobi bylo nahrazeno novym. Vzdycky jsem to stare nekomu dala, nikdy jsem nevyhazovala, to by mi bylo lito.
Je fakt, ze ve dvou je ta spotreba mensi. U nas je navstev taky poskromnu, ale porad je nas pet.
No vzdyt to rikaaaam! Uz jsem vazne jedina, kdo ho nemaaaa :-)))) I kusy v krabici se pocitaji. :-)))
Zdravím,opět krásně napsáno,klobouk dolů kde berete energii vše zvládnout a tak krásně napsat.Musim se přiznat že se vždy těším na další a další článek jsou TOP👍👍👍👍
OdpovědětVymazatTaké zdravím a moc děkuju! :-)
VymazatPřipomíná mi to scénu z Červeného trpaslíka, kde se bavili o tom, jak mohli ve starověku postavit tak obří pyramidy, i s dnešní technikou by to byl problém, jak mohli přesouvat tak masivní kvádry? "Měli masivní biče, Rimmere, masivní biče!" :-)))) U nás je ten bič občas banka a občas se bičuju sama, protože v tom aktuálním stavu nehodlám žít. :-)) Ale stojí mě to všechno síly. :-))