7.10.2019 - Podzim

Pěkný pondělní večer!

Dnes ráno jsem poprvé škrábala okna na autě a když jsem teď večer uklízela žebřík domů, už tam byla opět pekelná zima. Těch deset stupňů přes den a kolem nuly v noci už je opravdu znát. A zatímco mi tu prsteníček na pravé noze hraje všemi barvami (ukopla jsem si ho dneska o žluté bezpečnostní stavební gumovky, které byly v předsíni jinde než obvykle), Vám budu vyprávět poslední dny...

Září je vždycky kruté, zvyknout si na školní režim nám dává zabrat, zvlášť, když děti mají téměř denně úkoly, často dva, takže děláme 6 úkolů za odpoledne, do toho máme číst, což neděláme, protože u úkolů se děti tak znechutí a vyšťaví, že nikoho ani nenapadne, aby otevřel slabikář, a samozřejmě připravit penály, což zahrnuje ořezání milionu pastelek a - co je horší - tužek, které nejen, že ořezat nejdou, ale ke všemu se pokaždé zlomí a kloužou v rukách. Zkontrolovat notýsky, připravit peníze nebo batohy na další výlet, který opět není zaplacený a kdy se opět nebudou učit a dostaneme milion úkolů na doma, aby se vše stihlo, je pak už ten poslední hřebíček do rakve. Kdybych svoje děti chtěla učit doma, nedávám je do školy.  :-(

Začínám mít tedy na školu silnou averzi a úkoly bojkotuju jak to jen jde. Raději nechám jít děti odpoledne ven a užít si poslední hezké podzimní dny nebo někam jedeme, třeba na koloběžky. Odpoledne je čas pro rodinu, koníčky a odpočinek. Domácí úkoly beru jako šikanu celé rodiny ze strany učitele.

Ale doma... doma je nám hezky. Třeba teďko ještě netopíme, ale to nám v noci nevadí, protože máme plyšové prostěradlo a povlak na peřinu jsem ušila speciální. Nahoře je normální látka a zespod je deka. Nikdy tak nelezeme do studené postele a okamžitě hřeje. Toníka to nadchlo, tak jsem mu dnes odpoledne ušila jeho speciální povlak také. Holek peřiny budou následovat, ale ty jsou v pohodě, protože mají plyšové overálky a plyšová pyžama. Jsou z nich teď taková dvě malá topeníčka. :-))

Natrhaly jsme s holkama šípky i za cenu velké jizvy na mé ruce. :-) To je ta posedlost dekorováním... :-)))

Věnec na dveře mám už spoustu let. Mám ve špajzu/technické místnosti na zdi háčky a tyče a na nich pověšené tašky s věncema na dveře, věncema na zdi, vánočníma hvězdama, girlandama, .... všechno velké a placaté skladuju na zdi. :-))

Tady jsem něco pekla, večer, to já vždycky dělám něco pozdě odpoledne nebo večer. :-)) Prostě na poslední chvíli.

Udělali jsme si výlet do Srbska. Bylo už chladno, ale večerní slunce ozářilo okolní kopce a byla to nádhera. Je to tam opravdu hezké, až někdy pojedete na Berounsko, zajeďte se tam jen tak projít při řece...

Na fasádě se maká... :-)) Teď se bude hodně řezat, ale jako první děláme rámy kolem oken, aby se desky kolem nich řezaly pak načisto správně.

Zadní strana s vodním příkopem po dešti je tedy stále bez desek.

Tady mi to připomíná anglické středověké domy. :-))

Ve čtvrtek ráno mi u obchodu vypadl mobil z auta a někdo mi ho přejel. Takže bylo hodně pavouků jak na displayi, který se tím odporoučel, tak na zadním skleněném krytu.

Nezbývalo, než urychleně sehnat nový (koupila jsem si úplně stejný) a nechat do něj přehrát všechno ze starého. Tím jsme se ocitli v Praze na Andělu, kde byl Octoberfest. :-)) Bylo to skvělé, pivo teklo proudem, pánové v rajtkách grilovali klobásy a opejkali celé prase, dirndly moc vidět nebyly, protože byla pekelná zima, ale pod bundou je dámy měly a byly famózní. Na prodej byl prázdný tuplák za 150,- a plný za 320,- a tralalák za 150,-. To jsme si nemohli nechat ujít. :-)) S tralalákem jsme si s chutí dali klobásy a já pak manžela po několika tuplácích odvezla domů. :-))) I když pivo nepiju, vidět Octoberfest je prostě zážitek a jednou bych se na ten pravý ráda jela podívat.

A poslední věc... protože nový mobil mi přehrané fotky totálně zpřeházel, takže nevím, co bylo kdy focené.... všude už jsou Vánoce. A letos opravdu nádherné. Ty švédské tradiční v Ikee a dnes jsem v Jysku objevila tyhle skvostně venkovské povlaky na polštářky. Nemůžu se dočkat, až začnu zdobit dům.

Je skoro deset večer, mám trochu zmrzlé ruce, tak končím, zachumlám se a užiju si tu chladnou noc. Zítra už možná bude v domě taková zima, že pustíme topení. A to už nebude taková romantika. :-)

Tak dobrou noc a já jdu v duchu plánovat palubkové čelo za postelí, od jehož realizace mě dělí pouze přivezení manželovy šroubovačky zpátky domů. :-))