To už je říjen???
Přiznám se, poslední dny mě hodně zaměstnávala jiná věc než stavba... Měla jsem zpoždění. A protože vím, že použitím běžně zakoupeného testu nic nezjistím, i když jsem během šesti dnů použila čtyři (u jednoho dítěte mi test odhalí těhotenství až kolem druhého měsíce, u dvojčat naopak okamžitě), odhodlala jsem se po 10 dnech zaplatit si krevní testy. Samozřejmě, jako vždy, když se všechno podělá, je víkend nebo svátek. V pátek sice svátek nebyl, ale byl ve čtvrtek, takže v pátek stejně nikdo v práci není nebo prostě nepracuje. Odzávodila jsem to na náběry mezi bagrováním na stavbě, vyzvedáváním syna Toníka ze školy a nákupem jídla na víkend, kdy po vyložení všeho doma jsem zas sprintovala zpět na stavbu. Rovnou mě varovali, že výsledky asi odpoledne nebudou, že je mám čekat v pondělí. Poděkovala jsem jim za nekonečně dlouhý víkend a šla znechuceně k autu. I tak jsem kontrolovala celé odpoledne e-mail a doufala v zázrak. Né že by mi nějak čtvrté dítě vadilo, od tří nahoru už je to fakt jedno, ale další těhotenství by mě asi zabilo. Nejen, že bych OPĚT stavěla dům těhotná, ale zase bych byla bez mozku min. rok. Těch devět měsíců, kdy je mi do breku při jakémkoliv pomyšlení na pohyb a kdy mě unavuje i přemýšlet, co je vlastně za den...
Nemám hezké těhotenství, kdy chodím po obchodech a vybírám to nejroztomilejší oblečení pro miminko, jezdím po oslavách a výletech, mažu a hladím si bříško, píšu si deníček a těším se na každé kopnutí, nadšeně sleduji monitor na prohlídkách u doktora a celé měsíce vybírám jméno.... Nemám. Umírám od začátku, kdy můj nejlepší kamarád je kýbl na vytírání (do záchoda zásadně nebleju :-))), až do konce, kdy nevyjdu tři schody, spim v sedě s otevřenou pusou, pálí mě žáha a prakticky jenom chodim žebrat k doktoru, ať už mě utratí. :-))) Snad jen hemoroidy se mi zatím vyhly. :-)))
V sobotu byla velká rodinná oslava naší babičky. Slavily se její 85. narozeniny. Přijela celá rodina. Můj problém všechny samozřejmě pobavil a zábava byla až do večera. Ano, dávali jsme si s Jardou pozor. Ne, asi si to nenecháme... Večer při odjezdu manžel vycouvával na cestu od domu za salvy smíchu půlky příbuzných: "Pozor, Jarda si dává pozor!" :-))) Byl to ale skvělý den, s některými příbuznými jsme se neviděli roky, bylo moc hezké zase se vidět.
V ponděli odpoledne jsme se dozvěděli, že.... je to dobré. Oddychli jsme si. A já se zase vrhla na stavbu. :-)
První věnec (betonem vylitý žlab na horní straně zdiva, celý provázaný armaturou = dráty, dráty, všemi směry dráty :-)) už byl hotový v pátek 29.9.2017. Přes víkend se dozdily dvě řady na jižní straně, které vytvoří sklon. Včera (pondělí 2.10.2017) už se stihla polovina řady připravit na druhý věnec. Ten bude pouze na jižní straně.
Také byl celý pátek na pozemku bagr. Rovnal jižní stranu - terasu. Na západě ubíral a na východě dosypával. Teď je nutné zateplit sokl, protáhnout kabel elektriky a hadici na vodu ke studni a druhou hadici vody k příjezdu. Pak můžeme zasypat, dorovnat, natáhnout netkanou textilii a vysypat štěrkem. A zmizí veeeelký kus bahenní plochy. Teď tedy hledám polystyren na základovou desku, drenážní trubky, které přijdou na severní stranu domu a černou nopkovou folii. Tohle surfovací hledání mě ale nebaví. Nejraději někam přijedu, koupím to, naložím a jedu to realizovat. Jenže tentokrát se všechno prodražuje takovým způsobem, že musíme hlídat ceny u všeho. Jinak to nejde.
Jižní strana...
Při té příležitosti jsem se snažila vyfotit dům vcelku. Je tak velký, že se mi nikdy nevejde do jednoho záběru. :-)) Musela jsem couvat a couvat, dokud jsem nestála na sousedním pozemku. Pak se to povedlo...
A to jsou poslední krásně teplé a slunečné fotky ze stavby. :-))) Ode dneška prší, takže jezdím na stavbu plně vybavená...
Mé stavební nasazení už je vidět... včera mi Toník shodil hrnek v "obýváku" přímo na beton, takže ho mám prasklý... :-(
Od jara totiž piju kávu vždycky venku na terase a zjistila jsem, že mi káva venku prostě chutná víc. Začala jsem si ji brát sebou na stavbu. A je to super.
Takže dnešní fotky bahenního hnusu... :-)))
Bahno na jihu...
Fotit bahno na ostatních světových stranách se mi už nechtělo. Uchvátil mě nádherný podzimní výhled...
To je prostě podzim v celé své kráse... Dokonalé...
PS: Ještě jsme odpoledne stihli schůzku se střechařem, se kterým jsme si plácli a zbývá ho už jenom uhnat termínově. O víkendu by mohl být ocelový průvlak domem a dvěma sloupy hotový, takže můžeme začít s pozednicemi (= trámy přidělané na horní hraně straně zdiva, ke kterým se přidělají trámy držící střechu - ty by se měly jmenovat krokve :-)).
Takže začali jsme na 100% a postupně budem zrychlovat! :-))
Hezký první říjnový týden!
Jdu dozdobit dům Halloweenskou výzdobou. Jestli se tu ještě jednou sklouznu po oranžovém závěsu, chytne mě amok.
Přiznám se, poslední dny mě hodně zaměstnávala jiná věc než stavba... Měla jsem zpoždění. A protože vím, že použitím běžně zakoupeného testu nic nezjistím, i když jsem během šesti dnů použila čtyři (u jednoho dítěte mi test odhalí těhotenství až kolem druhého měsíce, u dvojčat naopak okamžitě), odhodlala jsem se po 10 dnech zaplatit si krevní testy. Samozřejmě, jako vždy, když se všechno podělá, je víkend nebo svátek. V pátek sice svátek nebyl, ale byl ve čtvrtek, takže v pátek stejně nikdo v práci není nebo prostě nepracuje. Odzávodila jsem to na náběry mezi bagrováním na stavbě, vyzvedáváním syna Toníka ze školy a nákupem jídla na víkend, kdy po vyložení všeho doma jsem zas sprintovala zpět na stavbu. Rovnou mě varovali, že výsledky asi odpoledne nebudou, že je mám čekat v pondělí. Poděkovala jsem jim za nekonečně dlouhý víkend a šla znechuceně k autu. I tak jsem kontrolovala celé odpoledne e-mail a doufala v zázrak. Né že by mi nějak čtvrté dítě vadilo, od tří nahoru už je to fakt jedno, ale další těhotenství by mě asi zabilo. Nejen, že bych OPĚT stavěla dům těhotná, ale zase bych byla bez mozku min. rok. Těch devět měsíců, kdy je mi do breku při jakémkoliv pomyšlení na pohyb a kdy mě unavuje i přemýšlet, co je vlastně za den...
Nemám hezké těhotenství, kdy chodím po obchodech a vybírám to nejroztomilejší oblečení pro miminko, jezdím po oslavách a výletech, mažu a hladím si bříško, píšu si deníček a těším se na každé kopnutí, nadšeně sleduji monitor na prohlídkách u doktora a celé měsíce vybírám jméno.... Nemám. Umírám od začátku, kdy můj nejlepší kamarád je kýbl na vytírání (do záchoda zásadně nebleju :-))), až do konce, kdy nevyjdu tři schody, spim v sedě s otevřenou pusou, pálí mě žáha a prakticky jenom chodim žebrat k doktoru, ať už mě utratí. :-))) Snad jen hemoroidy se mi zatím vyhly. :-)))
V sobotu byla velká rodinná oslava naší babičky. Slavily se její 85. narozeniny. Přijela celá rodina. Můj problém všechny samozřejmě pobavil a zábava byla až do večera. Ano, dávali jsme si s Jardou pozor. Ne, asi si to nenecháme... Večer při odjezdu manžel vycouvával na cestu od domu za salvy smíchu půlky příbuzných: "Pozor, Jarda si dává pozor!" :-))) Byl to ale skvělý den, s některými příbuznými jsme se neviděli roky, bylo moc hezké zase se vidět.
V ponděli odpoledne jsme se dozvěděli, že.... je to dobré. Oddychli jsme si. A já se zase vrhla na stavbu. :-)
První věnec (betonem vylitý žlab na horní straně zdiva, celý provázaný armaturou = dráty, dráty, všemi směry dráty :-)) už byl hotový v pátek 29.9.2017. Přes víkend se dozdily dvě řady na jižní straně, které vytvoří sklon. Včera (pondělí 2.10.2017) už se stihla polovina řady připravit na druhý věnec. Ten bude pouze na jižní straně.
Také byl celý pátek na pozemku bagr. Rovnal jižní stranu - terasu. Na západě ubíral a na východě dosypával. Teď je nutné zateplit sokl, protáhnout kabel elektriky a hadici na vodu ke studni a druhou hadici vody k příjezdu. Pak můžeme zasypat, dorovnat, natáhnout netkanou textilii a vysypat štěrkem. A zmizí veeeelký kus bahenní plochy. Teď tedy hledám polystyren na základovou desku, drenážní trubky, které přijdou na severní stranu domu a černou nopkovou folii. Tohle surfovací hledání mě ale nebaví. Nejraději někam přijedu, koupím to, naložím a jedu to realizovat. Jenže tentokrát se všechno prodražuje takovým způsobem, že musíme hlídat ceny u všeho. Jinak to nejde.
Jižní strana...
Takže dnešní fotky bahenního hnusu... :-)))
Bahno na jihu...
PS: Ještě jsme odpoledne stihli schůzku se střechařem, se kterým jsme si plácli a zbývá ho už jenom uhnat termínově. O víkendu by mohl být ocelový průvlak domem a dvěma sloupy hotový, takže můžeme začít s pozednicemi (= trámy přidělané na horní hraně straně zdiva, ke kterým se přidělají trámy držící střechu - ty by se měly jmenovat krokve :-)).
Takže začali jsme na 100% a postupně budem zrychlovat! :-))
Hezký první říjnový týden!
Jdu dozdobit dům Halloweenskou výzdobou. Jestli se tu ještě jednou sklouznu po oranžovém závěsu, chytne mě amok.
Úžasný. Tak ráda čtu Vaše vtipné řádky. Vždy mi zvednete náladu. Už jsem netrpělivě vyhlížela fotky a zprávy 😉. Budete dorovnávat terén úplně do roviny? Můj manžel má stále utkvělou představu, že nechce jediný schod z terasy. Uvidíme, jaká bude realita.
OdpovědětVymazatDěkuju Helčo. :-) Je dobře, že to vždycky píšu s odstupem alespoň několika hodin a dokážu se nad to povznést. :-))
VymazatMám tu samou utkvělou představu jako Váš manžel. :-))) Odmítám jediný schod. Bohužel, jenom na základové desce je převýšení 2 metry. :-/ Ale hodlám to bahno přehazovat tak dlouho, dokud to nesrovnám. :-D
Také budeme dosypávat. A spodek parcely, kde bude čistička a nádrže asi oddělíme malým terasovitým odskočením. Je pravda, že není nad to vyjít na terasu a rovnou na zahradu. Tak se těším na další fotky až bude střecha 😉.
VymazatPřesně tak, Helčo. Schody jsou nepohodlné a kloužou. :-) Děkuji, na střeše teď pracujeme. ;-)
VymazatLuci mate muj obdiv! Uz jsme s jednou psaly na fb, my jsme o trochu dale, nicmene dohanite nas milovymi kroky, klobouk dolu. Take si vse resime sami, tedy spis ja a musim rici, ze uz jsem z toho trochu na Chocholouska, pokusila jsem se v zari nastoupit do prace (dcerka sla do skolky) a po tydnu jsem toho zase nechala, protoze se to nedalo zvladat. Ted mam sice trochu vice casu na stavbu, ale porad resim nejake chyby, prijde mi, ze malokdo neco udela fakt poradne (i kdyz na par remeslniku jsme meli opravdu kliku, to musim zaklepat), uz z toho trochu padam na usta... tak drzim palce, at to jde a at si uchovate humor a nadhled ;-)
OdpovědětVymazatDD, my se taky rozhodli pro stavbu na plný úvazek! :-))) To se fakt nedá. Nechápu, ale velmi obdivuju, lidi, co staví po práci a o víkendech! Nejen, že bych umřela nedočkavostí, ale asi bych už spala s otevřenýma očima ve stoje! :-))
VymazatŠkola a školka mi to hodně usnadňuje. Někdy v létě jsem se docela hroutila při představě, jak balím věci a než dojdu do skříně pro další, ty zabalené zmizí neznámo kam, jak nesu hromady do auta a doma řev, že jdu bez nich ven, jak se mi do auta nic nevejde, protože tam pořád musím posadit tři děti, jak pořád řeším, kdo kam zdrhnul, kdo má hlad, kdo chce čůrat, kdo má žízeň, kdo co proved, proč je barva na zeď i na jiných zdech, psech, dětech... ale ono to tak nebude... děti budou přece ve škole a školce!!!! Já se snad na to stěhování a malování těším!!!! :-))) Poprvé po 7 letech budu dělat tyhle práce sama.... Nepředstavitelné!
Chyby... ty teď rozhoduju do tří minut. :-))) Poslechnu si návrhy řešení, rozhodnu a jde se na věc. To je výhoda zběsilého tempa, není čas se ani hroutit. :-)))
Děkuju moc, já Vám také držím palce! Ale teď už to dáme! Papírování je za námi! ;-)