Peknou predsvatecni nedeli!
Dnes byla vlezla zima, ale pozitri bude skoro leto, tak jsem primhourila oko. :-)
Zitra je velikonocni pondeli. Neupekla jsem mazanec, beranka (ani nemam formu), velikonocni pernicky, neobarvila jsem jedine vejce a trochu cokolady, kterou zitra poschovavame po zahrade a deti ji budou s kosicky hledat, kupoval vcera vecer manzel. To jsem zase hospodyne. :-)
Co ale mam, je hotova jidelna...
S konecne povesenym dokonalym obrazem od uzasne talentovane Lenky. Tady na fotce jeste schne barva, takze jsou videt spary na zdi. Po zaschnuti uz tak videt nejsou. :-)))
Temer uplne uklizeny obyvak...
3 detske pokoje v provozu - zatim nefotitelne... a temer kompletni outfit pro holky na prodlouzenou me nejmladsi sestry, kam mirim sama se vsemi detmi asi za 14 dni...
Sehnat neco na holky je opravdu jednoduche. Proste jdu a v prvnim obchode mam nakoupeno. Na Tonika uz je to problem. Nejen, ze odrostl z tech malych velikosti, kterych maji vsude mraky, ale navic proste nikde nic nemaji... Takze na Tonika mam zatim kosili a doufam, ze jeste neco nekde ulovim. Nebo strasne stastnou nahodou otevru pytel, ve kterem budou cerne kalhoty, ktere nosil drive, a ony mu jeste nejakym zazrakem budou. Ale boty stejne nemam. :-)
Bude to bojovka... se tremi malymi detmi si clovek vzdycky trikrat rozmysli jakykoliv vyjezd z domu. Uz od malicka jsem je trikrat denne nevencila v kocaru jako vetsina matek (za prve to neslo casove, fyzicky, psychicky a ani kocar by ten teren kolem domu nezvladl). Kdyz jsme nekam jeli a me se je podarilo vsechny oblect (holky obvykle dvakrat, protoze kdyz si jedna obleceni poblila, musela jsem prevlict do noveho i druhou, aby byly stejne), nanosila jsem je do auta a pripoutala, musela jsem se pak jit prevlect ja. Mela jsem uplne mokre obleceni potem. Prejet nekam se muselo rychle, protoze uz bylo zase na case resit krmeni. Do toho, zase v jinem biorytmu, mel svoje potreby o 2,5 roku starsi Tonik. Velmi podobne, ale v jinych casech. Z toho je Vam asi jasne, ze prvni dva roky jsem byla rada, ze jsem se obcas ucesala a travila jsem je v teplakach. My vsichni.
Co jsou holky starsi, da se konecne vyjet z domu. Ted je to sice trochu jednodussi diky jejich samostatnosti, ale zase jsou tak samostatne, ze je v obchodech honim po vsech certech, perou se, honi, prervavaji navzajem, hadaji, urazi, bojkotuji smer (chteji jinam, kazdy jinam), zebraji veci, vztekaji se, neposlouchaji a prakticky kazdy vyjezd jim prisaham, ze uz s nima nikam nepujdu. Jak se rika... jedno dite, zadne dite. Jedno dite se da ovladat, mate na nej dve ruce. Tri deti se hecuji navzajem, vzdycky aspon jedno vytaci ty ostatni a neposloucha... a taky proste mate jenom dve ruce...
Rada bych tedy zacala deti socializovat. :-)) Odlozime vsichni teplaky, rozceseme chuchvalce ve vlasech, pouziju rasenku a rtenku, vezmu si podpatky (po 7 letech) a vyjedeme si do tanecnich, na prodlouzenou me nejmladsi sestry. 80 km daleko. Pry tam deti mohou, tak snad nas pusti. :-)) Je to od 19:00 do 22:00. Domu to odzavodim, takze ve 22:30 muzou deti lezet v postelich. Rano bude vesele... :-)) Ale moc se tesim. Jsem optimista a doufam, ze si to uzijeme. Bez vetsich psychickych nasledku. :-))
Co se tyce Velikonoc... jsem na tom bidne. A vubec neznam zvyky v teto vesnici, takze nevim, zda se tu chodi koledovat nebo se to tu flaka jako vsude, kde jsem doted zila. Jsou tu vsichni v ulici pratelsti, vubec bych se nedivila, kdyby nekdo s pomlazkou dorazil... ale co mu, proboha, dam??? Delat mrtveho brouka nema smysl... do domu je videt i z ulice (muj dansky zpusob otevrenych oken do ulice by se ted uplne nehodil). :-)) Takze...uvidime...
Ode dneska tedy vsechny deti maji svuj pokoj. Byly venku do ctvrt na devet a uz snad vsechny spi. Bylo moc hezke v kazdem pokoji prikryt jedno dite, odpadlo hadani se holek jeste pul hodiny po prikryti, vsichni sli pekne spat.
Zitra je cilem dne prezit :-)) a taky prestehovat Tonikovi do pokoje satni skrin. Tim bych mohla ziskat tak hodinku casu pro sebe - deti si budou nosit a skladat do svych skrini svoje obleceni. To je slusne zabavi. A take se pojede pro Tonikovo postel. Vysokou, kovovou, se zebrikem. Tak jak si pral.
Pred domem uz se Jardovi povedlo vysterkovat tak velky kus plochy, ze je mozne parkovat dve auta vedle sebe. Huraaaa... konec zabahnenych bot. :-)
V utery a ve stredu hlasi predpoved pocasi skoro 20°!!! Pro me to znamena vyprani co nejvetsiho mnozstvi pradla (nemuzeme uvnizr susit, musim cekat na hezke dny) a take to znamena to, ze uz poroste trava... Co to znamena? Vybehnout na zahradu, vzit hrabe a peclive srovnat teren a vybrat kameny. Az budeme jezdit se sekackou, nebude se nam zasekavat a nebude to tak narocne. Takova priprava je ale hodne narocna. Uz jsem ji jednou sama delala. Na mensi plose. Snad se to promitne alespon na postave. :-))
Tak hezky vecer a at to zitra moc neboli! ;-)
Dnes byla vlezla zima, ale pozitri bude skoro leto, tak jsem primhourila oko. :-)
Zitra je velikonocni pondeli. Neupekla jsem mazanec, beranka (ani nemam formu), velikonocni pernicky, neobarvila jsem jedine vejce a trochu cokolady, kterou zitra poschovavame po zahrade a deti ji budou s kosicky hledat, kupoval vcera vecer manzel. To jsem zase hospodyne. :-)
Co ale mam, je hotova jidelna...
Temer uplne uklizeny obyvak...
Bude to bojovka... se tremi malymi detmi si clovek vzdycky trikrat rozmysli jakykoliv vyjezd z domu. Uz od malicka jsem je trikrat denne nevencila v kocaru jako vetsina matek (za prve to neslo casove, fyzicky, psychicky a ani kocar by ten teren kolem domu nezvladl). Kdyz jsme nekam jeli a me se je podarilo vsechny oblect (holky obvykle dvakrat, protoze kdyz si jedna obleceni poblila, musela jsem prevlict do noveho i druhou, aby byly stejne), nanosila jsem je do auta a pripoutala, musela jsem se pak jit prevlect ja. Mela jsem uplne mokre obleceni potem. Prejet nekam se muselo rychle, protoze uz bylo zase na case resit krmeni. Do toho, zase v jinem biorytmu, mel svoje potreby o 2,5 roku starsi Tonik. Velmi podobne, ale v jinych casech. Z toho je Vam asi jasne, ze prvni dva roky jsem byla rada, ze jsem se obcas ucesala a travila jsem je v teplakach. My vsichni.
Co jsou holky starsi, da se konecne vyjet z domu. Ted je to sice trochu jednodussi diky jejich samostatnosti, ale zase jsou tak samostatne, ze je v obchodech honim po vsech certech, perou se, honi, prervavaji navzajem, hadaji, urazi, bojkotuji smer (chteji jinam, kazdy jinam), zebraji veci, vztekaji se, neposlouchaji a prakticky kazdy vyjezd jim prisaham, ze uz s nima nikam nepujdu. Jak se rika... jedno dite, zadne dite. Jedno dite se da ovladat, mate na nej dve ruce. Tri deti se hecuji navzajem, vzdycky aspon jedno vytaci ty ostatni a neposloucha... a taky proste mate jenom dve ruce...
Rada bych tedy zacala deti socializovat. :-)) Odlozime vsichni teplaky, rozceseme chuchvalce ve vlasech, pouziju rasenku a rtenku, vezmu si podpatky (po 7 letech) a vyjedeme si do tanecnich, na prodlouzenou me nejmladsi sestry. 80 km daleko. Pry tam deti mohou, tak snad nas pusti. :-)) Je to od 19:00 do 22:00. Domu to odzavodim, takze ve 22:30 muzou deti lezet v postelich. Rano bude vesele... :-)) Ale moc se tesim. Jsem optimista a doufam, ze si to uzijeme. Bez vetsich psychickych nasledku. :-))
Co se tyce Velikonoc... jsem na tom bidne. A vubec neznam zvyky v teto vesnici, takze nevim, zda se tu chodi koledovat nebo se to tu flaka jako vsude, kde jsem doted zila. Jsou tu vsichni v ulici pratelsti, vubec bych se nedivila, kdyby nekdo s pomlazkou dorazil... ale co mu, proboha, dam??? Delat mrtveho brouka nema smysl... do domu je videt i z ulice (muj dansky zpusob otevrenych oken do ulice by se ted uplne nehodil). :-)) Takze...uvidime...
Ode dneska tedy vsechny deti maji svuj pokoj. Byly venku do ctvrt na devet a uz snad vsechny spi. Bylo moc hezke v kazdem pokoji prikryt jedno dite, odpadlo hadani se holek jeste pul hodiny po prikryti, vsichni sli pekne spat.
Zitra je cilem dne prezit :-)) a taky prestehovat Tonikovi do pokoje satni skrin. Tim bych mohla ziskat tak hodinku casu pro sebe - deti si budou nosit a skladat do svych skrini svoje obleceni. To je slusne zabavi. A take se pojede pro Tonikovo postel. Vysokou, kovovou, se zebrikem. Tak jak si pral.
Pred domem uz se Jardovi povedlo vysterkovat tak velky kus plochy, ze je mozne parkovat dve auta vedle sebe. Huraaaa... konec zabahnenych bot. :-)
V utery a ve stredu hlasi predpoved pocasi skoro 20°!!! Pro me to znamena vyprani co nejvetsiho mnozstvi pradla (nemuzeme uvnizr susit, musim cekat na hezke dny) a take to znamena to, ze uz poroste trava... Co to znamena? Vybehnout na zahradu, vzit hrabe a peclive srovnat teren a vybrat kameny. Az budeme jezdit se sekackou, nebude se nam zasekavat a nebude to tak narocne. Takova priprava je ale hodne narocna. Uz jsem ji jednou sama delala. Na mensi plose. Snad se to promitne alespon na postave. :-))
Tak hezky vecer a at to zitra moc neboli! ;-)
Komentáře
Okomentovat