Přeskočit na hlavní obsah

11.10.2018 - Ne ne ne nestíhám, nesvačím, já to prostě nestačím... :-))

Pěknou středeční foukanou!

Tohle je přesně to počasí, kdy nemá cenu přehánět to s úpravou účesu. Hned, jak opustíte dům, máte účes "facka", i když se snažíte sebevíc. :-))

Krásné páteční ráno!

Nádherné pondělí přeji!

Pěkné mlhavé úterý!

Tak krásný slunečný čtvrtek!  :-))

Každý den si teď říkám, že napíšu nový článek o tom, co se právě u nás děje a pak nějak nevím, co se děje mezi snídaní a večerním čištěním zubů, ale rozhodně ten článek napsat nestihnu. :-)) A tak Vás tady průběžně zdravím a nic víc... :-)))


A tu písničku ze včelích medvídků si tu teď zpívám docela často. :-))) Celkově tam ty písničky byly geniální. :-)))

Začaly nám božské ranní mlhy, kterých se nemůžu nabažit. Také je tak milujete? Tedy, včera to byla fakt síla, nebylo vidět na 50 metrů, to už tu dlouho nebylo, ale bylo to úžasné.

Minulý týden jsem po domě opět chodila s kyblíkama barvy (bílá a šedá) a přemýšlela, kam bych tu šedou ještě propašovala. Navnadily mě interiéry se šedými zdmi na facebooku.Ve starém domě jsem měla šedé zdi vlastně všude. V různých odstínech. Nikdy jsem neváhala něco natřít. Tady se mi ruka nějak zadrhává... Bílé cihly Ytong slepené šedou maltou mi nedaly pokoj, vypadaly příšerně, bolely z toho oči a všude to způsobovalo rozruch a nepořádek... pořád jsem měla pocit, že tu není uklizeno, sjednoceno, bylo to stresující...


Když jsem cihly vybílila, najednou to vypadalo tak hotově, kompletně, čistě, upraveně... spousta spár se zacelila a všechny nerovnosti najednou nebyly vidět. A to světlo! Dům se uvnitř rozzářil. To mě tak navnadilo, že jsem tu běhala s válečkem kde se dalo. Padlo na to spoustu kýblů barvy, všechny osmnáctikilové, teď už vlastně mám svůj čas: 18 kilo barvy spotřebuji za 40 minut. :-))) Ytong i po napenetrování saje celkem dost, protože těch 18 kilo barvy obvykle padne na jednu větší zeď a kousek té další.

Bílé zdi mě prostě uchvátily a tak jsem se nějak přirozeně bála jakéhokoliv ztmavení. Mám ráda světlo, v šeru vlastně nic moc nevidím. :-)) Světlý dům uvnitř pro mě vlastně byl ten cíl. Tmavý a nenápadný zvenku, prozářený uvnitř. To je vlastně jediná věc, kterou bych tu změnila... dala bych ještě jednu řadu oken pod strop v obýváku. Kvůli světlu.

Původní plán černé zdi v ložnici naproti posteli vzal mou nedočkavostí za své a prostě jsem ji přetáhla šedou barvou, kterou jsem měla v ruce. :-))





Hned po té zdi u špajzu v kuchyni, samozřejmě. Ta byla testovací.



Ale barvy bylo kupodivu pořád dost... a ta šedá zeď byla tak krásná... a jak na ní vynikl bílý nábytek... kam bych jí ještě... jídelna... A šlo se na věc...



To je zase výhoda práce z domova... v každé volné chvíli prostě můžete kousek natřít. :-)))

Co se týče událostí posledních dní... rozbila se nám už druhá myčka a tak opět myji nádobí v ruce. Je to paráda a moc mě to baví. :-( Tedy... mě tyhle manuální práce celkem baví, protože vidím, co všechno už jsem udělala, jak mi nepořádek mizí pod rukama, uspokojuje mě, jak vše začíná být uklizené a pak se kochám právě třeba pracovní deskou, která pod horami nádobí není vidět, a celkově uklizenou kuchyní... kterou si pak nestihnu ani vyfotit, protože hned někdo přijde a namatlá další nádobí... Uklizená kuchyň je teď tedy u nás trochu problém.

Také jsem byla opět u zubaře a po ošetření jsem první noc spala celkem 3 hodiny v sedě v obýváku, druhou noc už tedy o pár hodin víc a teprve další den už konečně zabraly prášky. S mou ibalginovou kariérou už jsem možná lehce rezistentní, každopádně v pátek večer jsem si chtěla prostřelit hlavu. A to jsem v sobě měla Brufen a dva Nalgesiny. Příště si vezmu lentilky, aspoň z toho budu mít chuť té čokolády... Efekt bude stejný.

Také jsem sháněla plavky. Tedy... stále sháním tempery, které jsou tu teď všude kolem nedostatkové zboží. Všude je cedule "tempery" a díra... :-/ Ale zpět k těm plavkám... už jste někdy zkoušeli sehnat v říjnu plavky? Je to skvělá adrenalinová záležitost. Zvlášť v šest večer, v den před školním plaváním. :-)) Toník totiž v létě ztratil někde tady kolem svoje úžasné plavky. Nosil tedy pak poděděné, které si celé napříč roztrhl při poslední návštěvě aquaparku. Nevím kde a jak, on to také neví, prostě přišel z tobogánu a měl z nich zavinovací sukni. Poslala jsem ho tedy na další plavání s tyrkysovými koupacími kraťasy s havajským motivem. Domů dorazil se informací, že ho tam v nich nepustili a musel mít nějaké erární plavky půjčené. To mě celkem rozzuřilo do běla, protože vidím, v čem se všichni chodí koupat a je to hitparáda kraťasů, polovičních slipů až po děti v bavlněných overálcích na spaní. Ale protože ani nevím, koho bych měla dojet zabít, vyjela jsem shánět plavky.

Ve všech obchodech, pokud měli ještě v tu dobu otevřeno, měli jen zimní bundy a šály. Vběhla jsem tedy do sportovních potřeb, kde měli dva druhy Adidas za vyděračských 600,- a prý rychle mizí, ať neváhám. Ne, ne a ne. Skočila jsem do auta a hurá do Prahy. No... zas tak hurá to nebylo, zrovna ten den jsem měla k dispozici pouze náš "stavební šuplík", takže jsem se do Prahy spíš doploužila a doufala, že někde nezůstanu viset. :-))

Nejdřív jsem chtěla vběhnout do Ikey pro další katalogy k rozeslání, protože už mi došly, a když jsem jela kolem Sport´s Direct, napadlo mě, že bych to mohla zkusit. Obyčejné boxerkové plavky Slazenger za 219,- už se zdály jako velký úspěch, i když mě mrzelo, že jsem nenašla něco extra... Našla. Hned jak jsem se otočila, že půjdu k pokladně, byly tam... Plavky Marvel s batmanovským komiksem a modré se znakem Superman. Jedny za 199,-, dvoje v akci za celkem 269,-. Takhle si to představuju! Sbalila jsem oboje, ať máme řešení v případě další ztráty a nadšeně jela domů. Samozřejmě i s dalšími katalogy. :-)) Toníkovi se rozzářily oči a další den mi vyprávěl, že je nikdo nemá a že jsou super.

Začala jsem také dělat Indíkovi zdravotní procházky. Mini byla slepá a když jsme byli v neznámém prostředí, byla ve stresu a zvracela. Poslední skoro rok a půl už jsme tedy nikam nejezdili a seděli doma. Indík se povaloval a papkal. :-))) On není tlustý, je to buldok, tak má vypadat, ale blíží se Vánoce a on má cukroví moc rád. Obvykle přes Vánoce nabere dvě kila. :-)) Taky je to tím, že se ven v té zimě zrovna nehrne. :-))) Klidně jde až druhý den. Ono se to nezblázní. Jednou v mrazech naši psi nešli ven 2,5 dne. :-))))) Koukali na ten hnus venku z postele a odmítali se hnout. :-)))) A taky bych ho ráda zase brala do lesa. On ale neujde ani 2 kilometry. Tak jsem ho začala brát ven. Chodíme na dětské hřiště a zpět. Holky drandí na koloběžkách a Indy se plouží. Celá ulice se mu vždycky směje, je to takový medvídek. A jeho to baví. Je vždycky teda unavený a sotva dopajdá domů, ale strašně rád se mnou někam chodí a všude si všechno očuchá. Je to vejletník, jenom to musíme rozchodit. A nepřehánět to. Za měsíc mu je 11.

Za pár dní je tu Halloween a já se zatím výzdobě bráním, protože oranžovou barvu ráda nemám a asi bych zešílela mít ji tu déle než je nutné. Projíždíme ale s nejmladší sestrou internet a plánujeme výrobu dekorací. Nad některými jsem se opravdu pobavila, často jsou opravdu vtipné. Sestra dorazí den před akcí a vše spolu vyrobíme a vyzdobíme. Holky mi minulý rok rozbily hlavu čarodějnice, která každý rok vítala všechny účastníky, takže asi skočim do Kauflandu pro 5litrový barel vody, ať mám materiál pro výrobu hlavy nové. Černou netkanou textilii na záhon tu naštěstí mám.

Co se týče masek... holky chtějí jít absolutně netématicky za princezny, Toník za vlkodlaka, kterého vůbec nevím, jak udělám (proč nezůstal u té želvy ninja), manžel ještě neví a já váhám mezi sugar skull...




a Ghost Busters...




Ta jejich kombinéza mé postavě moc lichotit nebude, takže to pak asi bude opravdu strašidelné. :-))))

Asi se půjdu změřit a objednám tu kombinézu. :-)))

No jasněěěě... dnes je proti mě i technika... nešel internet až do dvou odpoledne. :-))
Tak konečně můžu psát dál... 

Zítra u nás poprvé spí má první mladší sestra, tak musím douklidit pokoj pro hosty, který jsem za týden z poloviny vyklidila, pečlivě vymalovala (je božíííí) a připravila k přespání jedné osoby. Na fotkách vypadá pořád tragicky, ale kdybyste věděli, co tam bylo předtim... :-)))


Pokud Vám to připadá neuklizené, nechtějte vidět stranu naproti... :-))))

Taky si dělám pořád kafe a kochám se novými utěrkami...



A místo digestoře jsem zkoušela pověsit nejdřív prostírání, ale samotné to nějak nebylo ono...

Tak jsem tam dneska dala věnec... Trochu zimní, ale já ty smrčky vlastně ani neuklidila, takže zapadne... :-)))

Jóó, a už mám dvířka u skříňky vedle pračky! Jsou stará, špatně navrtaná, ale jsou moje. Je to krémová Bodbyn a úchytka Hedra.
Ještě je tam nepořádek, ale makam na tom. :-))

PS: Kdybyste si připadali nějak vánočně pošahaní, tak nebojte, já už si dala v ložnici do okna hvězdu. :-)))) Ale o tom až příště... ;-)

Mějte se v tom hicu! :-))



Komentáře

  1. No paráda! A co střecha? Jooo a odkud máš utěrky? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Strecha ceka na strechare. :-) ))
      Uterky a chnapka jsou z Pepco. Proste jsem si nakoupila vsechny bilo-sede, co tam meli a nejake jeste dostala od sestry. :-) Moc se mi libi a vypadaji skvele. ;-)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a skončíme v něja

4.7.2017 - Posezení

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u futrovani s