Přeskočit na hlavní obsah

16.8.2018 - Zamyšlení nad časem

Krásný polojasný čtvrtek!

Hned ráno jsem po vyřízení pár mailů sjela s holkama k dětské doktorce - podezření na neštovice se opět nepotvrdilo, prostě tu máme komáry. :-))) Byl to už čtvrtý pokus, jak ty naše děti nakazit a opět selhal. A blíží se škola a školka. Sakra...

Po cestě zpátky v rádiu hlásili, že probíhá průzkum na téma letní čas. Komu ta změna času vadí, ať jde hlasovat. Vadila všem. Přišlo jim to zbytečné, zastaralé a omezující...

Já se musím přiznat, že mě ta změna času prostě baví. :-))) Já vím, jsem asi jediná na světě, ale to jsem ve spoustě věcí, takže jsem zvyklá. :-))

Když se mění čas na podzim, už se pozdě rozednívá a změna času zase na chvíli zařídí, že vstáváme za světla. To je přece strašně nabíjející. Vstávat do tmy je peklo. Tělo si prostě myslí, že to je špatně, že by mělo ještě spát. Celý den pak mám pocit, že jsem toho moc nenaspala a nepomůžou mi ani dvě kafe. Navíc najednou máme tu první noc o hodinu delší.

Je to období po začátku školy, kdy ještě tak trochu jedeme prázdninový režim, špatně se smiřujeme s nástupem povinností a snažíme se stihnout odpoledne ještě koupačku nebo grilování. Zároveň ale děláme úkoly do školy, připravujeme podzimní výzdobu a úklid zahrady před zimou a je toho najednou moc.

Ten spánkový deficit mi ale vždycky vyřeší ta změna času. Všechno posune o hodinu a já můžu dospat ty poslení týdny, celý den mám pocit, že je na všechno čas a v osm, kdy se má jít zase spát, je teprve sedm... Prostě posunutí času na podzim je jako na zavolanou. :-)

Takže až letos na podzim posunou čas a my získáme hodinu navíc, zkuste to brát jako bonus. Jako něco, co je jen pro Vás. Odpočívejte a užijte si den, který je najednou klidnější a delší a můžete toho stihnout víc nebo víc odpočívat.




Naopak na jaře, kdy nás slunce zbytečně budí brzy a kvůli tomu se brzy stmívá, se ubráním hodiny vše srovná. Slunce a probouzející příroda mě stejně nabíjí a já se těším, co ten den uvidím v přírodě nového, co nového vykvete, vyraší a kdy uvidím zase tu nádhernou zelenou, která mi celou dobu tak chyběla.

Jarní posun, který nám hodinu vezme obvykle moc nevnímám, ráno jsem stejně mrtvá v šest nebo v sedm. :-))) Pohled z okna mě ale každý den nabudí a já se znovu těším jako malá holka na tu kvetoucí krásu, která mě čeká a která mě žádné jaro nepřestává bavit.






Každou změnu času beru jako začátek nového období a těšení se na něj.

Na tu zklidňující se přírodu, s ohnivým listím, na tu vůni ve vzduchu, podzimní táboráky, procházky a sbírání kaštanů, hořící svíčky a chumlání se pod dekou, horké polévky, přípravy na zimu a Halloween.

I na to jarní probírání se přírody, pozorování větviček, kdy už vyraší, čerstvě zelenou, která je jen v tuto chvíli tak nádherná, teplé slunce na terase, čerstvý vzduch, nádherně barevné Velikonoce...

Změna času pro mě není zlo, nenadávám na ní, těším se... na všechno, co kolem ní je. Protože život je krásný, užijte si ho...  ;-)


Komentáře

  1. Taky mi posun nevadí. Dnes vonělo vše podzimem, žaludů mraky, slunce už nepálí a jen hezky hřeje...a já sebemrskačsky ignoruju e-katalog Ikea pro příští sezónu. Čekám totiž nábožně na papírovou verzi, až dorazí-nevidim neslyšim, udělám si půllitr kafe a budu se kochat. Snad nedostanu zvědavostí kopřivku, než se bude dát objednat poštou. Zde jistě najdu pochopení :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Absolutneeeeee!!! Hani!!! :-))))))
      Ja nevydrzela a otevrela online verzi, ale po 3 strankach jsem to vypla... to se proste neda! Potrebuju papiiiiiir!!!! :-))))
      Musim zavolat rodicum, jestli ho nemaji. Tem chodi do schranky. :-)))

      Vymazat
    2. Jo a ten posun... nevadi? Skvely! To uz jsme dve! :-))))))

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

16.7.2026 - Lucka se stehuje

 Pekny ctvrtek! Nocni mura je zpet 🙈 Rano odjely deti na dovolenou, ja nacpala auto az po strop a cekala na stehovaky. No... cekala... Vcera jsem do noci vyklizela, pak blbe spala, v 5:30 servala holky, proc se zase hadaj, hodila sprchu, nasnidala se, po sedme vsem detem zamavala a od te doby zase vyklizim. 🙈🙈  Trochu nevim... Trochu vic nevim 😅, co se vsechno bude stehovat. 🫣 Vec se ma tak... Poptala jsem 1.firmu na stehovani. Rekla 18.  Poptala jsem znechucene 2.firmu na stehovani a natukala do kalkulatoru jenom zakladni nabytek bez krabic a pytlu. Rekla 18. Poptala jsem 3.firmu. Rekla 9. A uz ani nevim, co jsem tam naklikala...  Vyborne.  Jenom je nic nezajimalo a cas odhadli na 2,5 hod. Prvni dve firmy na 6. Taky to byla zakladni cena. Za kazdou zapocatou pulhodinu chteli dalsich 900. 🤔 Vola firma c.1. Rikam jim o cene firmy c.3. Trochu pauza v telefonu... Pak vysvetlovani, jak se to u nich urcite vysplha... Rikam, ze ale 18 proste za to nedam, i kdyz ...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...