Přeskočit na hlavní obsah

2.8.2018 - Mini

Zhavy ctvrtek!

To pocasi je sila, co?

Ja vim, ze za nim jezdime nadsene k mori a tam ze je to normalni, ale u more! Na dovolene! S vodou, plnou penzi, vodou a vodou a vodou... uz jsem rikala s vodou? :-))

Od uterka jsme doma. Ve vlastni stave. Peceme se na krasnych 29° pres den a vychlazenych 27° v 7 rano. Ven ani nevychazime. Slunce by nas spalilo na uhel.



Dalsi text je o Mini. Je velmi smutny, tak to nectete, pokud na to psychicky nemate... Omlouvam se, musim se z toho vypsat...

MINI
Nase milovana Mini mela v patek rano mrtvici. Zvracela, motala se, na veterine dostala kapacku a leky na uklidneni, protoze vystresovane velmi rychle dychala.

Odpoledne uz byla celkem stabilni, snazila se zvednout, aby se mohla venku vyvencit.

Vecer a v noci uz se nepostavila na nohy. Spala jsem s ni v obyvaku, mela ji vedle gauce na velke podnozce na perine a celou noc ji pravidelne prendavala na zem chladit a zase zpatky na perinu, aby neprochladla. Na zemi okamzite usinala, na perine se pekla. Davali jsme ji pit strikackou vodu se stavou a moc ji to chutnalo.

V sobotu rano na kontrole byla klidna, ale nohy stale neposlouchaly, male reflexy v nich jeste mela. Byli jsme pripraveni pokracovat dal, podavat leky na prokrveni a vitamin B.

Kolem obeda uz ale Mini lezela temer bezvladne a nevnimala ani zvuky. Overili jsme si to placackou na mouchy, ktere se velmi boji. Nepohla ani uchem. Bylo to velmi spatne. Vedeli jsme, ze je konec a ze ani ona by takhle byt nechtela...

Vzali jsme ji do naruce a jeli na veterinu...

Po ceste zacalo poprchavat...

Budu to mit pred ocima jeste dlouho... a slzy v ocich pokazde, kdyz se mi to vybavi...

Zemrela nam v naruci...

Po ceste zpatky uz prselo hodne... po nekonecnem suchu prselo jen v ten okamzik jejiho konce zivota. Po dlouhe dobe poprve a na dlouhou dobu naposled. Prislo mi, ze i nebe truchli nad jeji ztratou...

Po prijezdu domu jsme ji polozili u domu a manzel sel vykopat hrob. Ja a deti jsme se s ni naposledy rozloucili. Deti brecely take.

Dostala piskot do pusinky, ktery kvuli alergii nesmela, hrst piskotu jeste vedle sebe, kdyby mela hlad, a bude se na nas uz navzdy divat z kopce nad domem, kde bydli srnky....

Mini Cooper
30.9.2007 - 28.7.2018

♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡♡

Komentáře

  1. Mari Dambo2. srpna 2018 v 13:31

    Je mi to líto :-(( měla ale u vás krásný dlouhý život! Tak se držte, rodinko!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucie2. srpna 2018 v 13:47

      Dekuju, Mari. Nastesti mame tolik prace, ze se v tom nestihame utapet.
      Nasi psi maji postaveni clena rodiny, vsude s nami jezdi, kam nemuzou, nejezdime. Bereme na ne ohled ve vsech pripadech, nejezdime kvuli nim k mori, varime jim jidlo a deti se k nim musi chovat slusne.
      Myslim, ze Mini u nas byla stastna... i kdyz uz posledniho 3/4 roku nevidela a narazela do zdi...
      Bude nam chybet... nikdo nebude jako ona... ♡

      Vymazat
  2. Zuzana3. srpna 2018 v 8:11

    Upřímnou soustrast. Vím co to je, když odejde psí člen rodiny. Máme frbula a máme to s cestováním úplně stejně jako vy. Je to přece člen rodiny, tak bych bez něj jet ani nemohla. Držte se...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucie3. srpna 2018 v 15:31

      Moc dekuju, Zuzi. My to zazivame poprve a asi nikdy na to nebudeme pripraveni... :-/

      Vymazat
  3. Hana Koubová4. srpna 2018 v 10:02

    Je to bolestivá ztráta, ale u vás měla krásný psí život. My máme pochovaného kocoura pod modřínem a pořád na něj vzpomínáme. Neumím si představit zvířecího přítele odeslat do kafilerie. Udělali jste jí pěkný pohřeb a rozloučili se, tak v klidu odešla do psího nebe :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucie4. srpna 2018 v 10:41

      Ja vim, Hani.
      Byl to takovej stastnej konik. I kdyz nevidela nic, behala, az zakopavala do premetu. :-))

      Vymazat
  4. Rozinkaaa11. srpna 2018 v 9:27

    To me neskutecne mrzi... :(

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...
24 komentářů
Další informace

16.7.2026 - Lucka se stehuje

 Pekny ctvrtek! Nocni mura je zpet 🙈 Rano odjely deti na dovolenou, ja nacpala auto az po strop a cekala na stehovaky. No... cekala... Vcera jsem do noci vyklizela, pak blbe spala, v 5:30 servala holky, proc se zase hadaj, hodila sprchu, nasnidala se, po sedme vsem detem zamavala a od te doby zase vyklizim. 🙈🙈  Trochu nevim... Trochu vic nevim 😅, co se vsechno bude stehovat. 🫣 Vec se ma tak... Poptala jsem 1.firmu na stehovani. Rekla 18.  Poptala jsem znechucene 2.firmu na stehovani a natukala do kalkulatoru jenom zakladni nabytek bez krabic a pytlu. Rekla 18. Poptala jsem 3.firmu. Rekla 9. A uz ani nevim, co jsem tam naklikala...  Vyborne.  Jenom je nic nezajimalo a cas odhadli na 2,5 hod. Prvni dve firmy na 6. Taky to byla zakladni cena. Za kazdou zapocatou pulhodinu chteli dalsich 900. 🤔 Vola firma c.1. Rikam jim o cene firmy c.3. Trochu pauza v telefonu... Pak vysvetlovani, jak se to u nich urcite vysplha... Rikam, ze ale 18 proste za to nedam, i kdyz ...
14 komentářů
Další informace

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...
14 komentářů
Další informace