Přeskočit na hlavní obsah

14.11.2018 - Adventní kalendář

Pěkný mrazivý.. vlastně ne, ještě není čtvrtek... pěknou mrazivou středu!

Jak bylo u Vás? U nás byla ráno úplná mlha. Bylo vidět maximálně k plotu a dál nic. A v noci mrzlo. Auta jsme škrábali. Ale protože už topíme, nijak jsme to uvnitř nezaznamenali (= nekouřilo se nám ráno od pusy jako ve starém domě :-))). Ale ochladilo se pěkně... V noci už bude jenom pod nulou, přes den pár stupňů. Ještě, že v pátek večer přezouváme gumy.

Mlha mizela postupně a když zmizela úplně, byl nádherný jasný den plný světla. Až člověk nechtěl věřit, že jsou venku jenom tři stupně a lákalo ho oblíct si triko. Jen tak, bez bundy. Nakonec jsem si vzala jenom lehkou motorkářskou bundičku a dobře jsem udělala. Za oknem v autě je vždycky hic.

Už mám tedy koupené bílé obklady do velké koupelny, a tak je nutné tam rychle vymalovat. Ze zkušenosti vím, že malovat jako poslední věc je fakt vopruz. Všechno je pokydaný, protože je někdo línej to zakrejt, nikam se nedá dosáhnout, protože je někdo línej šoupat s nábytkem.... :-))) Prostě bych to měla udělat úplně nejdřív. :-))) A to jako rychle, protože o víkendu je v plánu stěny obložit. :-))  Článek o malování Vám ale sepíšu v dalších dnech, protože to za A ještě nedělám a za B teď dělám něco jiného. :-))

Dnes jsem měla tolik práce, že se mi vůbec nic nechtělo a dělala jsem nakonec raději něco úplně jiného. :-)))

Mou prokrastinaci už, myslím, důvěrně znáte. :-)))

A co jsem dělala?

Protože se blíží Vánoce a advent, řeším už dost intenzivně adventní kalendáře pro své děti. Plán ušít chybějící dva (ten jeden jsem minulý rok zvládla) ztroskotal při pohledu na nedodělaný dům... vlastně... možná na ně ještě dojde. Hned jak toho budu mít hodně a nic se mi nebude chtít... :-)))) Každopádně jsem se letos pojistila a kdybych nic nestihla, mám dva z Kauflandu. Šla jsem tam v pondělí pro rohlíky a koupila kalendáře. :-)) Je šňůra, na které jsou pověšené rukavičky s čísly. Jednoduché a hezké. Horší je vymyslet, kam s tím. Je to celkem dlouhé. A dvakrát.

Letos jsem chtěla čekání na Ježíška trochu ozvláštnit a napadly mě různé úkoly, které už aplikuje spousta lidí kolem. :-))  Celé dopoledne jsem o nich přemýšlela, psala je na lístečky a kreslila k nim jednoduché obrázky. Uzpůsobila jsem to našemu způsobu života a věku dětí. Jeden den budeme malovat sněhuláka (pokud zrovna nebude sníh a nepůjdeme ho postavit ven), další den půjdeme na jmelí, také budeme péct a zdobit cukroví, zapálíme svíčku na adventním věnci, namalujeme si Vánoce, připravíme dům na vánoční posezení a pozveme na něj všechny, které máme rádi, ozdobíme venku stromeček, budeme si vyprávět o Vánocích a spoustu dalších úkolů.

Docela mě to bavilo, horší bude umístit papírky do správných dní. Abychom si nedali v týdnu moc vysoké cíle... :-))) Ještě tam musím doplnit rozsvícení vanočního stromu na náměstí (kdekoliv) a procházka po vánočních trzích. Na to se těším každý rok a konečně jsou děti větší, takže to zvládnou. Hezky se oblečeme a sejdeme se s rodinou na trzích. Každý rok plánuji koupi pravé kožešiny, kterou vždycky mají úžasnou, tak snad letos...

Tak já jdu spát a přemýšlet, co by se hodilo které dny... :-)

Mějte se

Komentáře

  1. Já už vánočně řádím, světýlka za oknem na vřesu, vyrábím koule na stromeček a věnec na dveře a adventní na stůl. Kožešinu prodávám :) velká ovce bílá, hebká, nesmrdí-za 600 Kč

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Adventní věnec pořád nemám, dneska musím schrastit slaměný věnec pro jeho výrobu. :-)) Nemůžu najít ten z minulých let. Nemám ponětí, kde skončil.
      To je lákavé, Hani, díky. Zhodnotím stav financí a ozvu se. ;-) Tedy... jestli ji ještě máte. :-)))))

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

16.7.2026 - Lucka se stehuje

 Pekny ctvrtek! Nocni mura je zpet 🙈 Rano odjely deti na dovolenou, ja nacpala auto az po strop a cekala na stehovaky. No... cekala... Vcera jsem do noci vyklizela, pak blbe spala, v 5:30 servala holky, proc se zase hadaj, hodila sprchu, nasnidala se, po sedme vsem detem zamavala a od te doby zase vyklizim. 🙈🙈  Trochu nevim... Trochu vic nevim 😅, co se vsechno bude stehovat. 🫣 Vec se ma tak... Poptala jsem 1.firmu na stehovani. Rekla 18.  Poptala jsem znechucene 2.firmu na stehovani a natukala do kalkulatoru jenom zakladni nabytek bez krabic a pytlu. Rekla 18. Poptala jsem 3.firmu. Rekla 9. A uz ani nevim, co jsem tam naklikala...  Vyborne.  Jenom je nic nezajimalo a cas odhadli na 2,5 hod. Prvni dve firmy na 6. Taky to byla zakladni cena. Za kazdou zapocatou pulhodinu chteli dalsich 900. 🤔 Vola firma c.1. Rikam jim o cene firmy c.3. Trochu pauza v telefonu... Pak vysvetlovani, jak se to u nich urcite vysplha... Rikam, ze ale 18 proste za to nedam, i kdyz ...

18.6.2026 - Jsem zpet!

 Tadaaa! :-) Je to tady! A deje se to vsechno najednou. Po skoro 4 letech vzpamatovavani se, vycerpani, staveni se na vlastni nohy, nastavovani hranic, urcovani priorit, boju, smirovani se s nasledky a tim, jak to bude, vystupovani z komfortni zony, spolihani sama na sebe, ziti sama ve meste, nove fakt fajn praci s novymi prateli, opravdoveho ziti, uzivani si vsech a vseho, pocitu absolutni svobody a stesti i totalni beznadeje tu ted stojim v byte, ktery bylo tak strasne tezky kazdy mesic zvladnout platit... Kolem me mizi ty nejkrasnejsi veci, ktere mam a miluju nejvic. Do krabic. Postupne je prevazim na nove misto, kteremu ted budeme rikat domov.  Moje touha neco bezvyhradne vlastnit, domov, aby mi to uz nikdo nemohl vzit, opet dostava na frak, ale posledni roky me tak strasne moc vycvicily, ze to prijimam... Proste do toho pujdu a budu zit ted a tady. I kdyz priznavam, ze silene sklouzavam k podrobnym planum jak co bude, az stresem nespim. Co kdyby to nevyslo?  Kazdopad...