Krásné úterý!
Doufám, že Vás vánoční spěch ještě nedostihl a že si prostě užíváte to období, kdy se vlastně nic neděje. :-))
Včera ráno už jsme měli první sníh letošní zimy.
Co jsem tak sondovala po všech známích, vydržel nám nejdéle. Do oběda! :-))) Bylo to krásné. Kolem oběda jsme s manželem přemýšleli, co je to za rachot venku. Máme už hotové okapy, vlastně je jeden po celé délce zadní části střechy a má na obou koncích vývod pro napojení svodů směrem dolu. Ty tam ale ještě chybí, takže ten rámus venku byly dva vodopády po stranách domu, když tál sníh na střeše. A že to rachot opravdu byl, až nás to překvapilo.
Dneska začalo sněžit kolem jedenácté dopoledne. Zatím to ale vypadá, že z toho nic nebude, přijde mi, že se to rozpustí hned při dopadu na zem.
O víkendu jsem tu měla rodiče. Taťka obkládal koupelnu v sobotu i v neděli a mamka v sobotu vařila a v neděli vytřela celý dům. Byli oba tak strašně akční, proč jsem aspoň trochu nepodědila??? Byla jsem v neděli úplně vyřízená. A to jsem toho moc neudělala, unavilo mě jen to sledování jejich energické činnosti. Ještě včera jsem nebyla schopná ničeho. Připadám si úplně neschopně. :-))
V pátek mi mamka volala, že by tedy v sobotu s taťkou přijeli. Naše nové obklady ale byly v Plzeňském Obi. Aby je přivezli naši, nepřipadalo v úvahu. Jejich auto jede pomalu i bez takového nákladu, takže bylo třeba obklad vyzvednout, což se nám během celého týdne nepodařilo, takže jsem sprintovala do Plzně v sobotu ráno. Tedy před desátou ráno.
Myslela jsem, že si vyjedu sama a projdu se po Obi, možná i do jiného obchodu bych stihla nakouknout, a přijedu včas, dřív než naši, možná je ještě předjedu na dálnici.... Vyjížděla jsem tak pozdě, že v polovině cesty do Plzně mi volali, že vyjíždí k nám, sebou jsem měla svou věrnou přísavku Amandu, která prostě musí být u všeho a pronásleduje mě celé dny, a manžela jsem vyhazovala kdesi v brdských lesích, takže mě to zdrželo ještě asi o půl hodiny.
Obklad jsem přes údiv prodavačky naházela do auta sama (hned po tom, co jsem tam přitáhla 15 kg lepidla a 5 kg spárovačky v náručí, protože jsem si nevzala ani vozík ani tašku). Se 190 kg obkladu jsem ještě přibrzdila v Hornbachu koupit Indíkovi salámky (mleté maso pro psy balené jako salám) a koláčky do auta, kde Amanda po cestě dva tvarohové spráskla. Nevím, proč kupuju i makové. Všechny moje děti jsou po mě a chtějí jen ty tvarohové. :-)))
Pak už jsem si to štrádovala zase zpátky na Prahu. Rodiče jsem ale samozřejmě na dálnici nepotkala. Dorazili k nám v době mého příjezdu do Obi v Plzni. Doma jsem neměla umyté nádobí, všude byl nepořádek... Tentokrát jsem to opravdu krutě nezvládla.
Taťka zatím uzavřel niku v jídelně, takže už by návštěvám u stolu nemusel padat příbor z ruky poté, co si někdo uleví na záchodě. :-))))) Ovšem, jak na sebe budeme volat z koupelny, to nevím. :-)))))
Mamka už pekla v troubě připravené kuře a myla nádobí. Styděla jsem se až na půdu. Ještě, že žádnou nemáme.
Obkládání koupelny nebylo zas tak jednoduché, jak to vypadalo. Rovnou jsme dávali i parapet na okno a bylo třeba trochu odsekat omítku u vany. Vývody na vodu nebyly úplně ideální a naše holky jako pomocnice spíš zdržovaly a celý víkend doslova hrály na nervy. Vlastně... je velký úspěch, že tu s námi po tomhle víkendu pořád jsou. :-))))
Když se obložily stěny v koupelně, říkali jsme si, že by to chtělo dodělat i tu vanu, ať už je to konečně hotové. Návrh v pokračování bílým obkladem nebyl přijat. Tam má být ta šedá dlažba, co už došla... nic jiného se tam nehodí.
V neděli dopoledne jsem tedy vyrazila pro jedno balení šedé dlažby na Zličín a podařilo se mi opět vyjet v době, kdy už se blížili naši. Tentokrát byl ale můj pozdní odjezd způsoben úklidem domu, takže kuchyň byla krásně uklizená. Aspoň něco. :-))
Ještě jsem vběhla do Ikey pro bílou vánoční hvězdu pro mamku. Obdivovala ji u mě v jídelně, tak jsem jí chtěla udělat radost. Tam tedy už bylo doslova vánočně natřískáno, a tak jsem byla ráda, že jsem se dostala ven se vším, co jsem potřebovala - tedy samozřejmě kromě svíček, opět. V Senesi řešili šarži, kterou mám doma. Řekla jsem jim, ať to neřeší, že když nebude modrá, tak to unesu. :-))) V externím skladě mi naložili do kufru balík a já rychle jela domů.
Tentokrát jsem doma vařila já. Se svým únavovým syndromem jsem zvolila jídlo, které nevyžaduje skoro žádné přípravy a udělá se prakticky samo. Nevím, jestli to znáte. Fazolky s masem. Postup je následující: maso nakrájíte na nudličky či nugetky (používám vepřovou pečeni nebo kuřecí prsa, ale asi je to úplně jedno), osmažíte na pánvi, přihodíte předem uvařené fazolky (2 pytlíky mražených nasekaných fazolek uvařených v osolené vodě 12 minut) a nakonec plátky česneku. Tentokrát jsme s mamkou ještě přihodily slaninu na nudličky. Mezitím se úplně samy pekly v troubě na plechu steakové hranolky. Jídlo, které naše děti milují, potěšilo tentokrát úplně všechny. I taťku, což potěšilo mě.
Vždycky si s dětmi vysvětlujeme, jak fazolky "zametají bříško" a krásně ho vyčistí. :-)) Hlavně jim tohle jídlo ale moc chutná a já nemusím každé tři minuty každému říkat "jez!".
Máme tedy už kompletně obloženou velkou koupelnu. Spárovat budeme v nejbližší době. Bílý obklad bílou spárovačkou, šedý světle šedou. Trošku jsme s taťkou laškovali s představou, že ten bílý obklad vyspárujeme šedou spárovací hmotou. Shodli jsme se ale pak, že by to bylo hezké s jednoduchou dřevěnou dlažbou, ne s tou strakatou, co tam je. :-))
Včera jsem měla v plánu koupelnu krásně vymalovat, ale nějak z toho únavou sešlo... Ještě jsem ze všech sil začala, ale znovu už jsem si barvu nedoplnila a skončila. Teď tu piju pod dekou kafe, koukám, jak venku chumelí, místy už je bíle pocukrováno, a asi tentokrát dám vyjímečně přednost pracovním povinnostem u počítače před lezením po štaflích. :-)
Do konce týdne to ale určitě dám, v sobotu sem míří kamarádka s dětmi, takže bude dům uklizený (většinu uklidil nedělní vítr mamka), doufám, že spousta jídla připravená a všechno hotové. A celý den pak strávíme povídáním, odpočinkem a možná malou procházkou. Prostě relax.
Stále odolávám vánoční výzdobě a zatím tahám jen tu bílou zimní. Jak jste na tom Vy? Už máte Vánoce? Když vidím na instagramu ty nádherné dekorace ve Švédsku a Dánsku, úplně mě to svádí k otevření krabic. Pořád si ale naivně myslím, že budeme dělat podlahy, a tak nechci zbytečně vyndavat dekorace, které pak zase budu uklízet. Mám tu tedy sněhové vločky nalepené na oknech, zelené věnce po celém domě včetně koupelen, svítící papírové hvězdy, se kterými svítíme každý večer a jedna v obýváku svítí celou noc, kožešiny a dřevěné hvězdy na nové poličce v kuchyni. To je také novinka... koupila jsem si ještě jednu poličku. Neměla jsem kam dát ty hvězdy!!! :-)))))
Moc mě baví to, jak se v tomhle domě nemusím starat o teplo. Věčné kupování dřevěných briket, dovážení a nošení do kopce, vybalování, skládání do niky, zametání pilin, rozdělávání ohně, udržování ohně, přikládání, znovurozdělávání vyhaslého ohně, protože jsem na něj zapomněla, hlídání, jestli to nechcíplo, řešení ohně při každém příjezdu a odjezdu z domu, noční přikládání.... a stejně dvoje ponožky, tlusté tepláky, mikina, fialové nehty zimou, dvě peřiny a studená podlaha... Byla to romantika, když člověk neměl nic jiného na práci. To rozhodně ano. S povinnostmi nebo jakoukoliv únavou či delším odjezdem z domu je ten servis v novém domě dokonalost sama. Drahý, ale opravdu příjemný. :-)) Máme tu minimálně 21 stupňů, teplou podlahu úplně všude (kterou zatím přes boty neoceníme, jenom pes se peče) a venku chumelí, v noci mrzne a já si to poprvé užívám se vším všudy.
Užívejte si každý den, uvědomujte si, že se vlastně máte dobře, když je Vám teplo a máte co jíst a můžete si dovolit řešit, jestli už dnes vyndat vánoční výzdobu nebo ještě ne... :-)) Protože ty důležité věci máte a to je úžasné...
Krásný zimní den! :-)
Doufám, že Vás vánoční spěch ještě nedostihl a že si prostě užíváte to období, kdy se vlastně nic neděje. :-))
Včera ráno už jsme měli první sníh letošní zimy.
Co jsem tak sondovala po všech známích, vydržel nám nejdéle. Do oběda! :-))) Bylo to krásné. Kolem oběda jsme s manželem přemýšleli, co je to za rachot venku. Máme už hotové okapy, vlastně je jeden po celé délce zadní části střechy a má na obou koncích vývod pro napojení svodů směrem dolu. Ty tam ale ještě chybí, takže ten rámus venku byly dva vodopády po stranách domu, když tál sníh na střeše. A že to rachot opravdu byl, až nás to překvapilo.
Dneska začalo sněžit kolem jedenácté dopoledne. Zatím to ale vypadá, že z toho nic nebude, přijde mi, že se to rozpustí hned při dopadu na zem.
O víkendu jsem tu měla rodiče. Taťka obkládal koupelnu v sobotu i v neděli a mamka v sobotu vařila a v neděli vytřela celý dům. Byli oba tak strašně akční, proč jsem aspoň trochu nepodědila??? Byla jsem v neděli úplně vyřízená. A to jsem toho moc neudělala, unavilo mě jen to sledování jejich energické činnosti. Ještě včera jsem nebyla schopná ničeho. Připadám si úplně neschopně. :-))
V pátek mi mamka volala, že by tedy v sobotu s taťkou přijeli. Naše nové obklady ale byly v Plzeňském Obi. Aby je přivezli naši, nepřipadalo v úvahu. Jejich auto jede pomalu i bez takového nákladu, takže bylo třeba obklad vyzvednout, což se nám během celého týdne nepodařilo, takže jsem sprintovala do Plzně v sobotu ráno. Tedy před desátou ráno.
Myslela jsem, že si vyjedu sama a projdu se po Obi, možná i do jiného obchodu bych stihla nakouknout, a přijedu včas, dřív než naši, možná je ještě předjedu na dálnici.... Vyjížděla jsem tak pozdě, že v polovině cesty do Plzně mi volali, že vyjíždí k nám, sebou jsem měla svou věrnou přísavku Amandu, která prostě musí být u všeho a pronásleduje mě celé dny, a manžela jsem vyhazovala kdesi v brdských lesích, takže mě to zdrželo ještě asi o půl hodiny.
Obklad jsem přes údiv prodavačky naházela do auta sama (hned po tom, co jsem tam přitáhla 15 kg lepidla a 5 kg spárovačky v náručí, protože jsem si nevzala ani vozík ani tašku). Se 190 kg obkladu jsem ještě přibrzdila v Hornbachu koupit Indíkovi salámky (mleté maso pro psy balené jako salám) a koláčky do auta, kde Amanda po cestě dva tvarohové spráskla. Nevím, proč kupuju i makové. Všechny moje děti jsou po mě a chtějí jen ty tvarohové. :-)))
Pak už jsem si to štrádovala zase zpátky na Prahu. Rodiče jsem ale samozřejmě na dálnici nepotkala. Dorazili k nám v době mého příjezdu do Obi v Plzni. Doma jsem neměla umyté nádobí, všude byl nepořádek... Tentokrát jsem to opravdu krutě nezvládla.
Taťka zatím uzavřel niku v jídelně, takže už by návštěvám u stolu nemusel padat příbor z ruky poté, co si někdo uleví na záchodě. :-))))) Ovšem, jak na sebe budeme volat z koupelny, to nevím. :-)))))
Mamka už pekla v troubě připravené kuře a myla nádobí. Styděla jsem se až na půdu. Ještě, že žádnou nemáme.
Obkládání koupelny nebylo zas tak jednoduché, jak to vypadalo. Rovnou jsme dávali i parapet na okno a bylo třeba trochu odsekat omítku u vany. Vývody na vodu nebyly úplně ideální a naše holky jako pomocnice spíš zdržovaly a celý víkend doslova hrály na nervy. Vlastně... je velký úspěch, že tu s námi po tomhle víkendu pořád jsou. :-))))
Když se obložily stěny v koupelně, říkali jsme si, že by to chtělo dodělat i tu vanu, ať už je to konečně hotové. Návrh v pokračování bílým obkladem nebyl přijat. Tam má být ta šedá dlažba, co už došla... nic jiného se tam nehodí.
V neděli dopoledne jsem tedy vyrazila pro jedno balení šedé dlažby na Zličín a podařilo se mi opět vyjet v době, kdy už se blížili naši. Tentokrát byl ale můj pozdní odjezd způsoben úklidem domu, takže kuchyň byla krásně uklizená. Aspoň něco. :-))
Ještě jsem vběhla do Ikey pro bílou vánoční hvězdu pro mamku. Obdivovala ji u mě v jídelně, tak jsem jí chtěla udělat radost. Tam tedy už bylo doslova vánočně natřískáno, a tak jsem byla ráda, že jsem se dostala ven se vším, co jsem potřebovala - tedy samozřejmě kromě svíček, opět. V Senesi řešili šarži, kterou mám doma. Řekla jsem jim, ať to neřeší, že když nebude modrá, tak to unesu. :-))) V externím skladě mi naložili do kufru balík a já rychle jela domů.
Tentokrát jsem doma vařila já. Se svým únavovým syndromem jsem zvolila jídlo, které nevyžaduje skoro žádné přípravy a udělá se prakticky samo. Nevím, jestli to znáte. Fazolky s masem. Postup je následující: maso nakrájíte na nudličky či nugetky (používám vepřovou pečeni nebo kuřecí prsa, ale asi je to úplně jedno), osmažíte na pánvi, přihodíte předem uvařené fazolky (2 pytlíky mražených nasekaných fazolek uvařených v osolené vodě 12 minut) a nakonec plátky česneku. Tentokrát jsme s mamkou ještě přihodily slaninu na nudličky. Mezitím se úplně samy pekly v troubě na plechu steakové hranolky. Jídlo, které naše děti milují, potěšilo tentokrát úplně všechny. I taťku, což potěšilo mě.
Vždycky si s dětmi vysvětlujeme, jak fazolky "zametají bříško" a krásně ho vyčistí. :-)) Hlavně jim tohle jídlo ale moc chutná a já nemusím každé tři minuty každému říkat "jez!".
Máme tedy už kompletně obloženou velkou koupelnu. Spárovat budeme v nejbližší době. Bílý obklad bílou spárovačkou, šedý světle šedou. Trošku jsme s taťkou laškovali s představou, že ten bílý obklad vyspárujeme šedou spárovací hmotou. Shodli jsme se ale pak, že by to bylo hezké s jednoduchou dřevěnou dlažbou, ne s tou strakatou, co tam je. :-))
Včera jsem měla v plánu koupelnu krásně vymalovat, ale nějak z toho únavou sešlo... Ještě jsem ze všech sil začala, ale znovu už jsem si barvu nedoplnila a skončila. Teď tu piju pod dekou kafe, koukám, jak venku chumelí, místy už je bíle pocukrováno, a asi tentokrát dám vyjímečně přednost pracovním povinnostem u počítače před lezením po štaflích. :-)
Do konce týdne to ale určitě dám, v sobotu sem míří kamarádka s dětmi, takže bude dům uklizený (většinu uklidil nedělní vítr mamka), doufám, že spousta jídla připravená a všechno hotové. A celý den pak strávíme povídáním, odpočinkem a možná malou procházkou. Prostě relax.
Stále odolávám vánoční výzdobě a zatím tahám jen tu bílou zimní. Jak jste na tom Vy? Už máte Vánoce? Když vidím na instagramu ty nádherné dekorace ve Švédsku a Dánsku, úplně mě to svádí k otevření krabic. Pořád si ale naivně myslím, že budeme dělat podlahy, a tak nechci zbytečně vyndavat dekorace, které pak zase budu uklízet. Mám tu tedy sněhové vločky nalepené na oknech, zelené věnce po celém domě včetně koupelen, svítící papírové hvězdy, se kterými svítíme každý večer a jedna v obýváku svítí celou noc, kožešiny a dřevěné hvězdy na nové poličce v kuchyni. To je také novinka... koupila jsem si ještě jednu poličku. Neměla jsem kam dát ty hvězdy!!! :-)))))
Moc mě baví to, jak se v tomhle domě nemusím starat o teplo. Věčné kupování dřevěných briket, dovážení a nošení do kopce, vybalování, skládání do niky, zametání pilin, rozdělávání ohně, udržování ohně, přikládání, znovurozdělávání vyhaslého ohně, protože jsem na něj zapomněla, hlídání, jestli to nechcíplo, řešení ohně při každém příjezdu a odjezdu z domu, noční přikládání.... a stejně dvoje ponožky, tlusté tepláky, mikina, fialové nehty zimou, dvě peřiny a studená podlaha... Byla to romantika, když člověk neměl nic jiného na práci. To rozhodně ano. S povinnostmi nebo jakoukoliv únavou či delším odjezdem z domu je ten servis v novém domě dokonalost sama. Drahý, ale opravdu příjemný. :-)) Máme tu minimálně 21 stupňů, teplou podlahu úplně všude (kterou zatím přes boty neoceníme, jenom pes se peče) a venku chumelí, v noci mrzne a já si to poprvé užívám se vším všudy.
Užívejte si každý den, uvědomujte si, že se vlastně máte dobře, když je Vám teplo a máte co jíst a můžete si dovolit řešit, jestli už dnes vyndat vánoční výzdobu nebo ještě ne... :-)) Protože ty důležité věci máte a to je úžasné...
Krásný zimní den! :-)
Luci, no já trpím již od dětství lenorou a prokrastinací. Samozřejmě mám potom také výčitky:-) mám takovou maniodepresi.... prostě mě něco chytne, jdu do toho po hlavě velké oči a potom útlum a výčitky :-)) vánoční výzdobu zatím nechci, protože by se mi potom okoukala a tak jsem udělala jen menší změny v dekoracích, vyrobila nějaké hvězdy. čeká mě adventní kalendář ten budu dělat s papírových sáčku a pověsím na taková ten strom z klocíku. Na 30 mám pozvané holky taková dámská jízda, tak to asi nazdobím advent, něco málo pošlu do sz :-)
OdpovědětVymazatMyslím, že je to vrozené a že za to prostě nemůžeme. :-))))))
VymazatTak to mám s nákupy - jdu do toho po hlavě, velké oči a pak výčitky. :-)))
Mě se taky okouká. 28.12. už jí určitě sklidím. :-))
To se mi moc líbí. Asi ho příští rok také udělám. Letošní rukavičky mají úzké vstupy a nevejde se do nich ani Fidorka, takže je problém vybrat správné sladkosti.
Jééé, to je ta yoga session? :-))
Já musim nějak uspořádat předvánoční posezení, ale nikdo nemá na nic letos čas, všichni se stěhujou. :-/
Pardon Lucko, ale smala jsem se hrozne. Za ten stud az na pudu. K nam prisel revizni technik na kotel a pry jestli si muze odskocit na zachod. Bylo to v patre, kam chodime normalne jenom my. Po tydnu doma s detma se strevni virozou, jsem tak na dve sekundy premyslela, jestli mu nemam rict, at se jde vycurat ven na zahradu... Boze, ja se tak stydela. Ale utesuje me, ze ho nejdriv uvidfim za rok a snad zapomene :-D
OdpovědětVymazatAničko, :-) to mi připomnělo, když dcerka 7 slavila narozeniny cca 7 dětí, nakonec zůstaly i některé maminky na kávu a po jejich odhodu oba záchody pooooo :-) takže snad pochopily, že to ne my :-)
Vymazat:-))))))) Anni, teď jsem se zase zasmála já! :-))))))
VymazatBohužel mám špatnou zprávu - na tohle se nezapomíná. :-))))))