Přeskočit na hlavní obsah

8.3.2018 - Zoo

Krasne ctvrtecni MDZ!

At uz den zen slavite nebo ne, je to dobry duvod koupit si kvetiny. A to se prece pocita. Obvykla kritka Vaseho partnera: "uz zase utracis za nesmysly" by v tomto pripade mela byt nahrazena provinilym vyrazem: "promin, ja zapomnel". :-)))

Posledni dny nejsme vubec doma, porad nekde jezdime, a tak to doma vypada jako v nejakem squatu. Pripadneho lupice by mohl podstatne vydesit oder, ktery ho zarazi hned ve dverich. Pritomnost nasich psu mixovana s aktualni vlhkosti, ktera stoupla po odvozu vysousecu na necelych 70%, navozuje pocit, ze chovame hady. :-))) Urcite si vybavite tu "vuni", kdyz navstivite v Zoo terarium. :-)))

Vetrame tedy o sto sest, ale venku prestalo mrznout, taje snih, vsude je bahno a venkovni vzduch je dost nasyceny vlhkosti. Nevetrame tedy kvuli vlhkosti (nepomohli bychom si), ale kvuli vymene vzduchu. S detmi doma se totiz terarium meni na pavilon opic.


A proc porad jezdime? Pro auto. :-)) Na stavbu uz jsme natahali potrebny material, neni nutne vozit cihly a dlazdicky, ani skrine, muzeme tedy nas "stavebni suplik" poslat do sveta a zase zacit jezdit v necem dustojnejsim. :-)) Protoze ted nebydlime u lesa s pristupovou cestou z bahna a kameni, ale prijedeme si po asfaltce az temer k domu, nemusime nutne hledat offroad, jak jsme byli doted zvykli.

Nase vylety se psy uz se take velmi omezily. Nas vyletnik Indy uz je hluchy, takze ho nikde neprivolame. Diky kratkemu cenichu se orientuje prevazne zrakem, treba v lese uz jsme celkem v haji, kdyz se nekam zabehne podivat. Druhy clen nasi psi smecky, Mini, je zas pro zmenu slepa (to je dvojka, co? :-))), takze v neznamem prostredi narazi klidne do zdi. Doma beha normalne, ale prvni dny po prestehovani byla velmi nejista. Celkove jsme tedy omezili vylety se psy nekam dal, tudiz nepotrebujeme kombik.

Najednou se nam rozevrel trh na spoustu moznosti. Moji podminkou byla kuze (stale mame male upatlane deti) a automat. Razeni nenavidim, myslim, ze nejsem jedina, ze? :-)) A tak mame z druheho konce republiky noveho clena domacnosti...

Od pondelka snezilo, v utery ve vanici jsme si jeli pro auto a ve stredu na tajicich zbytcich honem deti vyrazily bobovat. Ven sly holky pudrove ruzove, domu hnede. :-))))
Ja si byla vcera rychle koupit palubky, late, sroubky a sponky. Mam v planu zacit zvelebovat nasi vstupni chodbu. Je pro me dulezite prestat hazet bundy na gauc v obyvaku a vyhybat se pohazenym botam u dveri. Chci dat nasi chodbe rad. Omitky nejsou kvuli vlhkosti, ktere se chceme zbavit, mozne. Padla tedy volba na me milovane drevo. Vse je pripraveno, ztroskotala jsem na vrtaku do dreva, ktery je ve fazi hledani...

Tohle je stav "pred":
Uz by to chtelo, co? :-))))))))

Zaroven se o vikendu bude obkladat zed v kuchyni. Konecne. Nemuzu se dockat te krasy, ktera prijde na zed. Snim o tom obkladu uz tak dlouho, ze nemuzu uverit, ze to opravdu bude.

Take mam v planu zacit pripravovat detske pokoje. Taboreni deti v obyvaku uz me prestava bavit. Myslim, ze jim celkem prospelo nucene spolecne bydleni v jednom pokoji, ale ten bordel v obyvaku, ktery tam neustale trva (proste si tam porad hraji a vsude vsechno nechavaji), mi pije krev. Rada bych je co nejvice nastehovala do pokoju. I za cenu toho, ze je pak kvuli pokladce finalni podlahy budu muset zase vystehovavat. Buh vi, kdy to bude. :-/

Tak ja zase jedu. Dneska pisu z auta. :-)

Krasny slunecny zbytek dne!

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a skončíme v něja

4.7.2017 - Posezení

Od včerejška se vůbec nic nezměnilo, ale přemýšlím nad posezením. :-))))) Stále nemáme firmu na stavbu a stále nestavíme. :-))) Co důležitého si ale uvědomuji je to, že rozpočet je více než napjatý. Improvizace bude nejspíš na všech frontách. Venkovní posezení řeším už roky v našem aktuálním domě a předtím na zahrádce u bytu. Prakticky mě neuspokojuje nic kromě hnědo-šedých nebo béžovo-hnědých ručně vyplétaných pohovek z umělého ratanu pro minimálně osm lidí, k tomu sladěná minimálně čtyři lehátka, všude polštářky, plédy, ratanové lucerny, zavěšené lampiony, radost pohledět... Cenově se to ale pohybuje kolem šedesáti tisíc a výš. Trochu se to kryje s potřebným bazénem a krytinou terasy. :-/ Začala jsem se proto poohlížet po nějaké uspokojivé alternativě... Není. Po nějaké méně uspokojivé... Přece za to nedám tolik peněz, když se mi to zas tolik nelíbí... Nakonec přišly opět na přetřes palety. Při troše trpělivosti se dají najít celkem slušné inspirativní kousky.

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u futrovani s