Přeskočit na hlavní obsah

2.12.2018 - 1.adventní neděle

Krásnou 1. adventní neděli!

Už Vám hoří svíčka na věnci? Nám málem nehořela. :-))

Adventní věnec z minulých let jsem totiž prostě nenašla, a tak byla neděle v ohrožení. V pátek jsem schrastila slaměný základ a doufala, že ho nějak slušně obmotám girlandama, co mám doma... Dělala jsem to asi na dvakrát a stejně mi přijde, že vypadá blbě... :-))

Ovšem nebyl čas hrát si na hrdinství... v sobotu jsme šli s manželem pro jmelí a nebyla to sranda. Po horolezeckém výkonu (vylezení kopce za domem) jsem lapala po dechu až do poloviny pole. Pak jsme po obhlídce stromů vybrali ten nejobsypanější (když už tak už) a šlo se na věc. Manžel vylezl až nahoru, do výšky kolem 12 metrů, a začal shazovat trsy dolů. Všude byl sníh, takže to vypadalo velmi idylicky... ta tmavší skvrna v koruně borovice je manžel, který míří ještě výš... :-)))





To nejkulatější jsem pověsila v kuchyni...



Zbylé jsme rozvezli po rodině v neděli...
A jedno velké jsem pověsila vedle vchodových dveří... :-)) 

Můj adventní věnec tedy letos vypadá takto...


Pak jsem přidala jmelí...
Teď tam jsou ještě šišky... :-))

Mezi volbou žádný a tento, byl tento jasná volba. :-)))) Souhlasíte? No dobře, možná ten "žádný" by vypadal lépe... :-))))))

Naše Vánoční výzdoba se tedy letos tváří tak trochu neutrálně, tak uvidíme, jestli ji nějak ještě upravím nebo ne...







V neděli večer se také rozsvicel adventní strom v Plzni na náměstí. Protože ale byla od odpoledne slušná průtrž mračen, kdy chvílema nebylo vidět na krok, vyráželi jsme až na poslední chvíli, nabuzeni meteoradarem, že v 18:00 už v Plzni pršet nebude.

Po cestě na dálnici to ale tak nevypadalo a dvě auta se ve velkém dešti srazila přímo před námi. Naštěstí se rovnou uklidila ke straně a my uháněli dál.

V 17:50 jsme přijížděli k náměstí a opravdu. To, že doteď příšerně pršelo, signalizovala jen voda na zemi v ulicích. Strom se rozsvítil na čas, my se prošli po náměstí, děti se dvakrát povozily na tradičním kolotoči a pěšky jsme pak uháněli na Roudnou k McDonaldovi, kde jsem děti nemohla dostat z prolejzaček. Tam nás nabral i manžel a jeli jsme na návštěvu ke kamarádce Lence a jejímu manželovi Martinovi. Vezli jsme jim obří jmelí, ale hlavně jsme se jeli podívat na jejich nový dům. :-))))

Bydlí teprve pár dní, ale už mají skoro všechno hotové a vypadá to moc dobře. Po shlédnutí druhého pokojíčku jsem si říkala, že jsem ani nemusela dělat tak velké dětské pokoje. :-)))) Naše děti mají pokoje 3x3 metry, tenhle byl mnohem menší, ale tááááák utulnýýýý. Hned jsem tam viděla tu maličkou dětskou postýlku, poličky a skříňku na oblečení, úplně stejně jako na fotkách severských pokojíčků, tak strašně moc útulných a milých... ve velikosti kumbálů na úklidové prostředky. :-))

Domů jsme dorazili v deset večer, ráno bylo krušné, ale zvládli jsme to. :-)

Mějte se! ;-)

Komentáře

  1. Můj muž má 130 kg, takže jmelí nebude :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-))) naštěstí ho mají i na stáncích na trzích. ;-)

      Vymazat
  2. Můj se zase bojí výšek. Tohle by v životě nepodniknul. Klobouk dolů. Jmelí kupuju na trhu. Mimochodem ho ještě nemám.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

26.12.2022 - Nový začátek, nový život

 Jsem zpět! :-) Pěkné sváteční pondělí Vám přeju a hlásím se Vám po roce z nového bytu, na startu nové etapy svého života a se čtyřicítkou na krku.  Mám za sebou velmi náročné období, rozvod a několikaměsíční utrpení v podobě hledání podnájmu. Když pominu, že 99% nabízených bytů byla katastrofa a bydlet tam bylo na vypíchnutí obou očí (přesto jsem s úsměvem usilovala s celou frontou zájemců o jejich získání), tak jsem neustále ztroskotávala na tom, že strach majitelů z toho, že to sama se 3 dětma nezvládnu (jako kdyby byl někdo s 1 dítětem schopnější) převládal a po souhlasu s podnájmem na osobní schůzce následoval strohý nesouhlas po sms či mailu z výše uvedených důvodů. :-( Stres a zoufalství bylo natolik vyčerpávající, že jsem doma vždycky padla, nebyla schopná se dospat a rozhodně vůbec nic nepřipravovala na blížící se a nevyhnutelné stěhování.  Blížící se podpis kupních smluv na dům mě stresoval ještě víc, hrozilo, že většinu věcí vyhodíme, sbalíme to nejnutnější a s...

31.7.2019 - Bazén a konec bot u nás - 2.část

Krásnou středu! Dnes bylo příjemné chladnější ráno, ale pak už zase bylo dusno. Holky, vyzbrojené kruhem a brejlema do vody se šnorchlem, hned naskákaly do bazénu a skákaly tam v těch 50 centimetrech celé dopoledne, než je vyhnala bouřka a pořádný slejvák. Ano, máme už bazén. :-)) Ve čtvrtek měli v jednu odpoledne přivézt vodu, takže jsem ve středu večer už dost unavena šla skládat bazén. Nejdřív jsem vyskládala desky z tvrzeného polystyrenu na urovnanou hlínu. Tedy, aspoň jsem si myslela, že je to rovné, než pode mnou prasklo několik desek. :-)) No nic, neni tu čas se s tim ...., začala jsem stavět ocelový plášť. Jenže jsem aktivně plastové části základního kruhu srazila na doraz a nenechala vůli, takže byl ocelový plášť jednoduše větší než kruhová základna, do které se zacvakával. Pokoušela jsem se to ručně roztáhnout, ale bylo to nad moje síly. Zápasila jsem s tím až do tmy a absolutně vyčerpaná šla spát. Ráno jsem si vzala šroubovák s plochou koncovkou a šla na věc. D...

4.1.2022 - Novy rok

 Stastny Novy rok! Jak jste prozili posledni den roku 2021? Dali jste si predsevzeti? Delate si plany? 30.12. jsme detem rekli o rozvodu a ja s nimi odjela k me sestre a vecer pak k mym rodicum. Na Silvestra jsme pak prejeli k mym pribuznym na vesnici, kde jsme trochu netradicne oslavili pulnoc mimo dum a 1.1. jsme si my dospeli lecili kocovinu vsemi dostupnymi prostredky. 😂 Nepomohlo skoro nic, chtelo to proste cas. 😂🙈 Dum plny deti a lidi byl ale skvele odreagovani a zabava a spolecne s kocovinou alespon na chvili odvedl pozornost od starosti vsednich dni. Na pamatku jsem dostala prekrasny hrnecek po babicce, ktera zemrela temer presne pred rokem a ktera nam vsem moc chybi. Tenhle hrnecek mi ji bude uz navzdy pripominat... Bavi me z nej pit uplne vsechno, a tak je porad v provozu.  Taky tu mame noveho kamarada. Podle me mu neni ani rok, je to pinďa. Je zvedavy a moc dobre vi, kam ma jit, aby dosahl sveho. Chodi nam na zbytky na kompost. A protoze jsem ho tam nacapala u fu...